46 C 223/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 090 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 9 620 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 740,53 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 310,79 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 933,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 310,79 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 840,79 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 12 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zaprvé právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 840 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 6 870 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 3 570 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 2 749,34 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 820,66 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 2 749,34 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 793,39 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 749,34 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 604,33 Kč a od [datum] do zaplacení. Zadruhé Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 980 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 3 660 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 8 520 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 6 561,45 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 1 958,55 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 6 561,45 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 947,14 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 561,45 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 329,30 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 840 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 1 200 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva [číslo]). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že nemá žádné úvěry, ani půjčky, pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], kdy její příjem činí 8 800 Kč, výdaje na bydlení činí 2 000 Kč a výdaje domácnosti činí 3 500 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje ověřila nájemní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaná uhradila celkově částku 6 870 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l.

58. Ke dni [datum] evidovala Společnost celkový dluh ve výši 3 570 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 2 749,34 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 820,66 Kč (viz přehled plateb na č. l. 58).

4. Společnost a žalovaná si ujednaly dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 980 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), poplatkem ve výši 1 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, kdy první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva [číslo]). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že má úvěr u Společnosti s měsíční splátkou ve výši 810 Kč, pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], kdy její příjem činí 11 000 Kč, výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, výdaje domácnosti činí 3 500 Kč a splátky úvěru činí 810 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje ověřila nájemní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaná uhradila celkově částku 3 660 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l.

58. Ke dni [datum] evidovala Společnost celkový dluh ve výši 8 520 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 6 561,45 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 1 958,55 Kč (viz přehled plateb na č. l. 58).

5. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z obou smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] oznámila Společnost žalované postoupení pohledávek na žalobkyni (vi oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího lístku). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 21 029,55 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávky za žalovanou z obou smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 840 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 1 200 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy.

15. Dále společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce [číslo] ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 980 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 1 400 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, kdy první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být oběma smlouvami vázány, má soud za to, že obě smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením obou smluv, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karet zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet obě zápůjčky je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 27. 6. 2022, č. j. 46 C 223/2022-70, žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalované, kdy se tyto předkládají pouze při sjednávání a uzavírání smlouvy. Co se týče příjmů a výdajů žalované, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalované. Stejně tak žalobkyně ověřovala na základě jejího sdělení, zdali má žalovaná jiné splátky zápůjček či dluhy. Soud se s řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka ze dne [datum] a kartu zákazníka ze dne [datum], které měly prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 8 800 Kč, resp. 11 000 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto však soudu nebyla schopna předložit. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost v obou případech spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. [příjmení], NRKI, BRKI).

17. Jestliže jsou obě smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené těmito smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ze Smlouvy [číslo] ve výši 2 749,34 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 820,66 Kč a rovněž žalovanou jistinu zápůjčky ze Smlouvy [číslo] ve výši 6 561,45 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 1 958,55 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

18. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti v případě Smlouvy [číslo] částku 6 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 6 870 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak bylo nejenže zcela uhrazeno, nýbrž co do částky 870 Kč přeplaceno, takže žalovaná z titulu Smlouvy [číslo] ani bezdůvodného obohacení ničeho nedluží.

19. Rovněž v případě Smlouvy [číslo] je třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 7 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 3 660 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku spolu s přeplatkem ve výši 870 Kč ze Smlouvy [číslo] použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak činí 2 470 Kč.

20. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaná dlužnou částku 2 470 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná do [datum] dlužnou částku 2 470 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení.

22. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 9 620 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 740,53 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 310,79 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 933,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 310,79 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 840,79 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).