46 C 238/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 100 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, od 1. 7. 2021 do 24. 8. 2021 ve výši 7,5 % ročně a od 25. 8. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 900 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 060 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 900 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, od 1. 7. 2021 do 24. 8. 2021 ve výši 7,5 % ročně a od 25. 8. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 395,63 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 4. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 060 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 7. 2008 (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ Společnost“) a žalovanou. Společnost žalované poskytla půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč, kdy poslední byla stanovena na 26. 7. 2009. Žalovaná však na dluh uhradila toliko částku 900 Kč, kterou Společnost použila na úhradu souhrnného poplatku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní došlo s účinností ke dni 24. 8. 2018 k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 9. 2018. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Dne 20. 7. 2008 si ujednaly Společnost a žalovaná Smlouvou, na jejímž základě Společnost poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaná se zavázala splatit Společnosti dlužnou částku 16 960 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření Smlouvy. Žalovaná podpisem Smlouvy potvrdila, že od Společnosti převzala v hotovosti částku 10 000 Kč; nedílnou součástí Smlouvy byly smluvní podmínky o půjčce (dále jen„ SP“) – (viz Smlouva). Dle čl. 1 SP v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 53 splátkách, činí RPSN 206,8 % p. a. Dle čl. 5 SP se jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky. Dle čl. 11 SP se zákazník zavazuje Společnosti uhradit ve výši stanovené příslušnými právními předpisy, náklady, včetně nákladů právního zastoupení, spojené s vymáháním pohledávky, se kterou je zákazník v prodlení (viz smluvní podmínky Společnosti). Žalovaná na dluh uhradila celkem částku 900 Kč, a sice dne 29. 7. 2008 a 5. 8. 2008 vždy částku 350 Kč a dne 26. 8. 2008 částku 200 Kč (viz sdělení Společnosti ze dne 5. 8. 2021). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy; v příloze č. 1 byla pod poř. č. 44 883 uvedena pohledávka Společnosti za žalovanou ze Smlouvy v aktuální výši 16 060 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 vč. přílohy č. 1 a potvrzení o zaplacení odměny za postoupení). Dopisem ze dne 25. 6. 2015 oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno] (viz dopis ze dne 25. 6. 2015 vč. podacího archu). Smlouvou o postoupení pohledávek č. [bankovní účet] ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní došlo s účinností ke dni 24. 8. 2018 k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy; v příloze č. 1 byla pod poř. č. 38 429 uvedena pohledávka Společnosti za žalovanou ze Smlouvy v aktuální výši 18 150,06 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 vč. přílohy č. 1 a potvrzení o zaplacení odměny za postoupení). Dopisem ze dne 11. 9. 2018 oznámila [právnická osoba] [anonymizováno] žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis ze dne 11. 9. 2018 vč. podacího archu). Dopisem ze dne 12. 4. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 16 060 Kč spolu s úrokem z prodlení s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 12. 4. 2021 vč. podacího archu).

5. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v červenci 2008 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 13,53 % ročně (při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně ve výši 13,58 % ročně) a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 14,15 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 7. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015 (uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)). <i>8. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 526 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli (odst. 1). Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení (odst. 2).</i> 10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni 1. 7. 2015 [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupníkem ve smyslu § 524 obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 25. 6. 2015. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila [právnická osoba] [anonymizováno] ke dni 24. 8. 2018 žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 524 a násl. obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 11. 9. 2018. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004, soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>12. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>13. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věty první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).</i> 14. Společnost jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne 20. 7. 2008 písemnou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě se Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalované podle Smlouvy vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky Společnosti společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření Smlouvy a každá další splátka je splatná každý kalendářní týden bezprostředně následujícím po kalendářním týdnu, v němž byla tato smlouva uzavřena, a to vždy v takový den v týdnu, který se svým názvem shoduje se dnem v týdnu, ve kterém byla tato smlouva uzavřena; celkově tak měla žalovaná zaplatit částku 16 960 Kč.

15. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. Částka 6 960 Kč na dobu 53 týdnů představuje úrok ve výši 68,29 % ročně ( (6 960 Kč/53) × (52/ 10 000 Kč) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček; jako rozporná s dobrými mravy pak byla konkrétně shledána úroková sazba vyšší jak 60 % ročně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dohodnutá výše úroků v tomto případě převyšovala 5× obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření Smlouvy 13,53 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). S ohledem na neplatné ujednání o smluvním úroku, byla žalovaná povinna ze Smlouvy žalobkyni vrátit jen jistinu ve výši 10 000 Kč.

16. Z žalobních tvrzení, které odpovídají též sdělení Společnosti ze dne 5. 8. 2021, se podává, že žalovaná uhradila celkem na dluh částku 900 Kč, kterou žalobkyně použila na úhradu souhrnného poplatku. Jelikož z neplatného smluvního ujednání právo na zaplacení souhrnného poplatku (smluvního úroku) nevzniklo, nebylo možné na tuto neexistující pohledávku započíst ani plnění žalované. S ohledem na uvedené žalovaná dluží pouze na jistině, a to částku 9 100 Kč (10 000 Kč – 900 Kč), kterou doposud dobrovolně neuhradila, pročež ji k tomu zavázal soud svým rozhodnutím.

17. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalované s řádnou a včasnou úhradou svých závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 517 obč. zák. Žalovaná měla dlužnou jistinu vrátit v 53 splátkách včetně celkových nákladů za poskytnutí půjčky do 26. 7. 2009. K tomuto dni se také stala celá pohledávka za žalovanou splatnou. Jelikož žalovaná na dluh uhradila částku 900 Kč a jelikož soud shledal ujednání o souhrnném poplatku absolutně neplatným (viz výše), ocitla se žalovaná dne 27. 7. 2009 v prodlení s úhradou dlužné jistiny ve výši 9 100 Kč (a nikoliv ve výši 10 000 Kč) a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010; žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až od 2. 7. 2015 (den následující po postoupení pohledávky) do zaplacení, tedy žádala méně, než na co má nárok, a takový žalobní požadavek soud nemůže přestoupit. Jelikož žalovaná doposud povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9 100 Kč nesplnila, zavázal ji k tomu svým rozhodnutím soud.

18. S ohledem na uvedené soud uložil žalované povinnost, aby žalobkyni zaplatila částku 9 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 100 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, od 1. 7. 2021 do 24. 8. 2021 ve výši 7,5 % ročně a od 25. 8. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok I.). Naopak soud žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 900 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 060 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 900 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 % ročně, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, od 1. 7. 2021 do 24. 8. 2021 ve výši 7,5 % ročně a od 25. 8. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí (24. 8. 2021) v řízení úspěšná co do přiznání částky 13 390,63 Kč (jistina ve výši 9 100 Kč + úrok z prodlení od 2. 7. 2015 do 24. 8. 2021 ve výši 4 290,63 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 20 774,99 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + smluvní úrok ve výši 6 060 Kč + úrok z prodlení od 2. 7. 2015 do 24. 8. 2021 ve výši 4 714,99 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 64,46 % v poměru k neúspěchu 35,54 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 28,92 % Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 28,92 % z výše uvedené částky 1 368 Kč, tedy částku 395,63 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

20. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.