46 C 258/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 69 581 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 502,34 Kč spolu -) s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 4 897,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 442,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, -) s úrokem v kapitalizované výši 3 788,03 Kč a s úrokem ve výši 8,30 % ročně z částky 21 345,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214 329 Kč, žalovaná je oprávněna splnit uloženou povinnost v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se splácením byť jediné splátky.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 078,66 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 694,39 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 635,96 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem v kapitalizované výši 60 151,25 Kč, s úrokem ve výši 77,80 % ročně z částky 21 345,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 86,10 % ročně z částky 22 636,38 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 194,88 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 8. 2021, ve znění doplnění ze dne 2. 9. 2021, po žalované domáhala zaplacení částky 69 581 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 24. 12. 2019 do 23. 7. 2021 v kapitalizované výši 8 591,97 Kč a ve výši 10 % p. a. z částky 46 078 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem od 24. 12. 2019 do 23. 7. 2021 v kapitalizované výši 63 939,28 Kč a ve výši 86,1 % p. a. z částky 43 981,42 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 12. 2019 dosáhne částky 214 329,00 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 29. 1. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla dne 30. 1. 2019 úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 129,67 % p. a., což odpovídá běžné úrokové sazbě 86,1 %, v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 721 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradila, když na dluh uhradila ve dnech 19. 3. 2019 a 23. 4. 2019 vždy částku 3 721 Kč a ve dnech 31. 5. 2019 a 14. 8. 2019 vždy částku 3 730 Kč. Do dne zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši 1 497 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek č. 4, 8 a 9, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 30 dnů (499 Kč za každou splátku). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 600 Kč za prodlení žalované se splátkami č. 4, 8 a 9, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 15 dnů (200 Kč za každou splátku). V důsledku prodlení žalované se splátkou č. 8 o více jak 65 dnů došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy ke dni 22. 12. 2019 automaticky k zesplatnění celého úvěru. K tomuto datu se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 59 981,42 Kč (jistina původního úvěru ve výši 49 404,66 Kč + dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 576,76 Kč) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná neuhradila po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění, byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od 7. 12. 2019 až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 2.2 Smlouvy o úvěru byl povinen platit sjednané úroky za poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní jistině úvěru; výše smluvního úroku je přitom limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) Smlouvy, tedy na částku 214 329,00 Kč. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne 2. 1. 2020 částku 2 000 Kč, ve dnech 2. 3. 2020, 30. 3. 2020, 4. 5. 2020, 2. 6. 2020, 4. 8. 2020, 1. 9. 2020, 5. 10. 2020, 8. 10. 2020, 3. 12. 2020, 18. 1. 2021, 4. 3. 2021 a 27. 4. 2021 vždy částku 1 000 Kč a dne 23. 7. 2021 částku 2 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dlužila žalobkyni částku 69 581 Kč tvořenou novou jistinu úvěru ve výši 43 981 Kč, smluvní pokutou před zesplatněním úvěru ve výši 1 497 Kč, náklady spojenými s prodlením ve výši 600 Kč a smluvní pokutu po zesplatnění úvěru v kapitalizované výši 23 503 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od 24. 12. 2019 do 9. 8. 2021). Dále žalobkyně požaduje výše specifikované příslušenství. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že si vzala půjčku, protože byla v systému SOLUS a Komerční banka, a. s. jí odmítla poskytnout půjčku, takže nesouhlasí s tím, že žalobkyně ji v systému náležitě ověřila. Smlouvu podepisovala v práci v rychlosti při obsluhování zákazníků, kdy ji neměla čas ani možnost si ji přečíst. V září 2019 onemocněla mononukleózou, kdy musela jít na operaci, proto přestala platit a požádala o možnost splátek. Posléze jí byla nabídnuta částka splácení ve výši 1 000 Kč měsíčně, kterou dodržela. Má jít na další operaci ramen a psychicky se zhroutila, když jí bylo řečeno, že dluží přes 120 000 Kč. Má dvě děti ve věku 13 a 16 let, nepracuje, kdy dostala výpověď a novou práci si kvůli zdravotnímu stavu (trpí epilepsií a čekají ji 2 operace) nedokáže sehnat. Má jen částečný invalidní důchod. Požádala o možnost splácení ve výši 1 000 Kč měsíčně, se zrušením úroku a zastavením dalšího navyšování. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Dne 29. 1. 2019 podepsaly žalovaná jako klient a paní [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelka vlastnoručně návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Žalované byl rovněž předložen Předsmluvní formulář, který žalovaná také podepsala (viz předsmluvní formulář ze dne 29. 1. 2019). Žalobkyně zaslala žalované Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 31. 1. 2019, jímž žalované sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] s datem akceptace 29. 1. 2019. Součástí Oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Oznámení si žalovaná převzala dne 5. 2. 2019 (viz oznámení o schválení úvěru ze dne 31. 1. 2019 vč. dodejky, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem z úvěru v celkové výši 128 608 Kč splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 721 Kč s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 17. dne příslušného měsíce, zápůjční úroková sazba činí 129,67 % ročně (RPSN 129,67 %). Podle bodu 4.2 Smlouvy se úvěr splácí anuitními splátkami, jejichž výše se nemění, v každé splátce je zahrnuta jak platba jistiny úvěru, tak také platba úroku z úvěru. Podle bodu 6.1 Smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením kterékoli splátky či její části vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení delším jak 30 dnů. Po zesplatnění úvěru právo na další smluvní pokuty již nevzniká. Tato smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalované k její úhradě. Podle bodu 4.5 Smlouvy budou po zesplatnění úvěru započítávány platby nejdříve na novou jistinu úvěru, a to nejprve na úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru), následně pohledávky na náhradu nákladů v pořadí dle jejich splatnosti, na úroky za poskytnutí úvěru přirostlé po dni zesplatnění úvěru, na smluvní pokuty v pořadí podle jejich splatnosti a na další pohledávka podle určení žalobkyní. Podle bodu 6.2 Smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Podle bodu 6.3 písm. b) Smlouvy pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části delším než 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. K tomuto datu se také stanou splatnými veškeré úroky přirostlé do dne zesplatnění a také smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 Smlouvy. Dle bodu 6.4 Smlouvy se dosud nesplacená jistina a úroky stávají ke dni zesplatnění součástí [příjmení] jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 Smlouvy jestliže žalovaná neuhradila novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny denně. Dle bodu 6.7 Smlouvy má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ze všech dlužných částek (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. 9102187272, oznámení o schválení úvěru ze dne 29. 1. 2019).

4. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované dle potvrzení o příjmu ve výši 15 739 Kč za poslední 3 měsíce (viz potvrzení o výši příjmu na č. l. 26, výplatní páska). v registru SOLUS bez negativního výsledku a v registru NRKI s výsledkem skóre 291 – nízké body od interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán (viz sjetina ze systému SOLUS a NRKI) a dalšími údaji sdělenými žalovanou (viz hodnocení klienta).

5. Žalobkyně poskytla žalované dne 30. 1. 2019 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na účet č. 107 [bankovní účet], uvedený ve Smlouvě, jako variabilní symbol bylo použito číslo Smlouvy (viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 23).

6. Žalovaná uhradila ve dnech 19. 3. 2019 a 23. 4. 2019 vždy částku 3 721 Kč a ve dnech 31. 5. 2019 a 14. 8. 2019 vždy částku 3 730 Kč. Žalovaná požádala o odklad splátek v důsledku momentální neschopnosti splácet, což doložila dohodou o rozvázání pracovního poměru (viz žádost na č. l. 12 a dohoda na č. l. 12p). Na základě toho přistoupila žalobkyně k odkladu splátek č. 5 za měsíce 7–9/ 2019, kdy po dobu odkladu splátek, tedy od 18. 6. 2019 do 17. 9. 2019 neběží sjednaný úrok, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem ze dne 15. 8. 2019 (viz upravený splátkový kalendář).

7. Upomínkou ze dne 18. 7. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky č. 4, splatné dne 17. 6. 2019, a č. 5, splatné dne 17. 7. 2019, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne 18. 7. 2019). Upomínkou ze dne 18. 11. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky č. 8, splatné dne 17. 10. 2019, č. 9, splatné dne 17. 11. 2019, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne 18. 11. 2019). Upomínkou ze dne 18. 12. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky č. 8, splatné dne 17. 10. 2019, č. 9, splatné dne 17. 11. 2019, a č. 10, splatné dne 17. 12. 2019, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne 18. 12. 2019). Oznámením ze dne 22. 12. 2019 žalobkyně sdělila žalované, že došlo ke zesplatnění celého úvěru, současně ji vyzvala k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání oznámení) dlužných částek v celkové výši 62 078 Kč. Žalovaná byla rovněž informována o vzniku povinnosti hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužných částek až do zaplacení (viz oznámení ze dne 22. 12. 2019).

8. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne 2. 1. 2020 částku 2 000 Kč, ve dnech 2. 3. 2020, 30. 3. 2020, 4. 5. 2020, 2. 6. 2020, 4. 8. 2020, 1. 9. 2020, 5. 10. 2020, 8. 10. 2020, 3. 12. 2020, 18. 1. 2021, 4. 3. 2021 a 27. 4. 2021 vždy částku 1 000 Kč a dne 23. 7. 2021 částku 2 000 Kč (viz nesporné tvrzení stran).

9. Žalovaná byla nakonec vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 7. 2021, danou k poštovní přepravě téhož dne (viz předžalobní výzva vč. poštovního podacího archu).

10. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v lednu 2019, činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,48 % ročně, při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 8,30 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz). <b>Právní posouzení věci</b> <i>11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.</i> <i>16. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.</i> <i>17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>19. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 21. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne 29. 1. 2019 písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 129,67 % ročně z poskytnuté částky, tedy úrok ve výši 128 608 Kč, to vše v úhrnné výši 178 608 Kč v 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na 17. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem březen 2019. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy splnila, když částku úvěru žalované poskytla na účet uvedený ve Smlouvě dne 30. 1. 2019.

22. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy nesplnila, když se dostala do prodlení se splátkou č. 8 (ve skutečnosti se jednalo o 5. splátku, neboť na základě žádosti žalované došlo k odkladu splátek), splatnou dne 17. 10. 2019, jakož i s následujícími splátkami, přičemž se ocitla v prodlení s úhradou splátky č. 8 o více než 65 dní, v důsledku čehož došlo dle bodu 6.3 písm. b) Smlouvy k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 22. 12. 2019.

23. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 50 000 Kč zaplatit v 48 splátkách spolu se zápůjční úrokovou sazbou 129,67 % p. a. (dle tvrzení žalobkyně se jedná o tzv. efektivní úrokovou sazbu, kdy nominální úroková míra činí 86,10 %). Takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, která v době uzavření Smlouvy (leden 2019) činila podle statistiky České národní banky při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,30 % ročně. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku obsažené ve Smlouvě je absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože bylo sjednáno, že jistina má být úročena, avšak její výše nebyla platně ujednána, je žalovaná v souladu s § 1802 o. z. povinna hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě roční úrok ve výši 8,30 % p. a.

24. S ohledem na uvedené započetl soud platby na úvěr v celkové výši 6 504 Kč, jako by byl tento úvěr úročen úrokovou sazbou 8,30 % p. a., a to tak, že ve shodě s § 1932 odst. 1 o. z. každou splátku soud nejprve použil na úhradu úroku přirostlého za období ode dne následujícího po předchozí platbě do dne příslušné platby a zbylou část splátky zohlednil na úhradu jistiny úvěru. Soud vycházeje z úhrady splátek tak, jak byly uvedeny v bodě 6. tohoto odůvodnění, lze dospět k závěru, že ke dni 17. 6. 2019 činila dlužná jistina 40 122,11 Kč a dlužný úrok z úvěru ve výši 155,10 Kč. Dále žalovaná uhradila dne 14. 8. 2019 částku 3 730 Kč, přičemž v období od 18. 6. 2019 do 17. 9. 2019 neběžel sjednaný úrok, takže ke dni 17. 9. 2019 činila dlužná jistina 36 547,21 Kč. Následně žalovaná ničeho neuhradila, takže ke dni zesplatnění činila výše původní jistiny úvěru 36 547,21 Kč a úrok činil 797,83 Kč a nová jistina ke dni zesplatnění úvěru činila 37 345,04 Kč. Po zesplatnění uhradila žalovaná celkově částku 16 000 Kč, kterou soud v souladu s bodem 4.5 Smlouvy započetl nejprve na novou jistinu, takže aktuálně žalovaná dluží žalobkyni na nové jistině úvěru celkově částku 21 345,04 Kč; jelikož žalovaná dlužnou částku 21 345,04 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, naopak soud žalobu co do částky 22 636,38 Kč pro nedůvodnost zamítl.

25. Žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok za poskytnutí úvěru ve výši 86,10 % p. a. z aktuální jistiny úvěru od 24. 12. 2019 do 23. 7. 2021 v kapitalizované výši 63 939,28 Kč a ve výši 86,1 % p. a. z částky 43 981,42 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 12. 2019 dosáhne částky 214 329,00 Kč; tento nárok shledal soud oprávněným toliko částečně. Zesplatnění pohledávky ničeho nezměnilo na oprávnění žalobkyně požadovat z dlužné jistiny smluvní úrok. Jelikož však soud moderoval výši smluvního úroku na sazbu 8,30 % ročně (viz výše), bylo možné žalobkyni přiznat toliko úrok ve výši 8,30 % ročně, a nikoliv ve výši 86,10 % ročně, jak požadovala žalobkyně v žalobě. Rovněž soud zohlednil skutečnost, že výše původní dlužné jistiny ke dni zesplatnění činila 36 547,21 Kč, a nikoliv žalobkyní uváděnou částku 49 404,66 Kč, a že následně docházelo k úhradám ze strany žalované (viz bod 8. odůvodnění), které v souladu s bodem 4.5 Smlouvy byly použity na novou jistinu úvěru, a sice přednostně na úhradu původního úroku. Za období od 24. 12. 2019 do 23. 7. 2021 tedy smluvní úrok v kapitalizované výši činí 3 788,03 Kč. S ohledem na uvedené shledal soud oprávněným toliko úrok v kapitalizované výši 3 788,03 Kč a ve výši 8,30 % ročně z částky 21 345,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení. Soud v souladu s bodem 2.2 Smlouvy limitoval smluvní úrok na částku 214 329 Kč; ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

26. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu za prodlení žalované s úhradou splátek č. 4, 8 a 9 v délce 30 dnů ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, celkem tedy na částku 1 497 Kč. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v bodě 6.1 Smlouvy o úvěru s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení Klientů“, na listině, kterou žalovaná jako spotřebitel opatřila svým podpisem, přičemž na toto ujednání byla žalovaná výslovně a nikterak skrytě upozorněna písemně již v informacích, které jí byly písemně poskytnuty již před uzavřením Smlouvy, čímž jsou splněny požadavky nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. Jelikož splátky č. 4, 8 a 9 nebyly uhrazeny do 30 dnů po splatnosti, shledal soud nárok na zaplacení částky 1 497 Kč zcela po právu.

27. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátek č. 4, 8 a 9 o délce 15 dnů ve výši 200 Kč za každý jednotlivý případ, celkem tedy na částku 600 Kč. Ujednání o náhradě účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované je obsaženo v bodě 6.2 Smlouvy s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení klientů“, na listině, kterou žalovaná jako spotřebitel opatřila svým podpisem, přičemž na toto ujednání byla žalovaná výslovně, nikterak skrytě upozorněna písemně již v informacích, které jí byly písemně poskytnuty před uzavřením Smlouvy, čímž jsou splněny požadavky nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. Jelikož splátky č. 4, 8 a 9 nebyly uhrazeny do 30 dnů po splatnosti, shledal soud nárok na zaplacení částky 600 Kč zcela po právu.

28. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru od 24. 12. 2019 do 9. 8. 2021 v kapitalizované výši 23 503 Kč. V bodě 6.

5. Smlouvy si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou dlužné smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Uvedené ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v bodě 6.5 Smlouvy s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení klientů“, na listině, kterou žalovaná jako spotřebitel opatřila svým podpisem, přičemž na toto ujednání byla žalovaná výslovně, nikterak skrytě upozorněna písemně již v informacích, které jí byly písemně poskytnuty již před uzavřením Smlouvy, takže nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za skryté či neočekávané ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11. Soud tedy shledal oprávněným samotný nárok na smluvní pokutu, nikoliv však její výši. Soud nepřehlédl, že ke dni 7. 12. 2019 činila nová jistina úvěru 37 345,04 Kč, která byla dále snižována platbami dle bodu 8 odůvodnění, takže nakonec dne 24. 7. 2021 činila 23 442,04 Kč Smluvní pokuta za žalobkyní požadované období úvěru od 24. 12. 2019 do 9. 8. 2021 tak činí 17 060,30 Kč; tuto částku žalobkyni přiznal, ve zbylém rozsahu nárok na smluvní pokutu po zesplatnění soud pro nedůvodnost zamítl.

29. Nesplacený úvěr se stal splatný ke dni 22. 12. 2019. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku k datu splatnosti, dostala se dnem následujícím po splatnosti (23. 12. 2019) s úhradou dlužné částky do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z nové jistiny úvěru 37 345,04 Kč, která byla snižována jednotlivými platbami žalované, ze smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a z náhrady nákladů souvisejících z prodlením ve výši 600 Kč od 24. 12. 2019 do 23. 7. 2021 v kapitalizované výši 8 591,97 Kč a z částky 46 078 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem z náležité výše dlužných splátek (ke dni 24. 12. 2019 se jednalo o částku 39 442,04 Kč, která byla snižována platbami dle bodu 8 odůvodnění, takže nakonec dne 24. 7. 2021 činila 23 442,04 Kč). Za období od 24. 12. 2019 do 23. 7. 2021 při zohlednění plateb žalované činí úrok z prodlení 4 897,58 Kč. S ohledem na uvedené zavázal soud žalovanou k úhradě úroku z prodlení v kapitalizované výši 4 897,58 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 23 442,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

30. S ohledem na uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 502,34 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 4 897,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 442,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem v kapitalizované výši 3 788,03 Kč a s úrokem ve výši 8,30 % ročně z částky 21 345,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214 329 Kč (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 078,66 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 694,39 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 635,96 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem v kapitalizované výši 60 151,25 Kč, s úrokem ve výši 77,80 % ročně z částky 21 345,04 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 86,10 % ročně z částky 22 636,38 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vyhlášení rozsudku (19. 10. 2021) přiznána částka 50 180,26 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 40 502,34 Kč, z úroku z prodlení v kapitalizované výši 4 897,58 Kč, z úroku z prodlení od 24. 7. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 565,18 Kč, z úroku v kapitalizované výši 3 788,03 Kč a z úroku od 24. 7. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 427,13 Kč. Ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyně požadovala zaplacení částky 148 658,60 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 69 581 Kč, z úroku z prodlení v kapitalizované výši 4 897,58 Kč, z úroku z prodlení od 24. 7. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 1 110,92 Kč, z úroku v kapitalizované výši 63 939,28 Kč a z úroku od 24. 7. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 9 129,82 Kč. Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 33,76 % v poměru k neúspěchu 66,24 %, z čehož lze dovodit, že žalovaná má nárok na 32,48 % svých účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady tvoří dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za vyjádření k žalobě a jeho doplnění dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32,48 % z částky 600 Kč, tj. nárok na zaplacení částky 194,88 Kč (výrok III.).

32. Pokud jde o lhůtu ke splnění povinnosti uložené výrokem I. tohoto rozsudku, vyšel soud z návrhu žalované, aby jí bylo s ohledem na existenci více dluhů bylo umožněno splnit uloženou povinnost ve splátkách, kdy navrhla výši 1 000 Kč měsíčně. Soud shledal, že v daném případě je s ohledem na špatnou majetkovou situaci žalované namístě jí poskytnout dobrodiní spočívající v umožnění hradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních částkách. Výši měsíční splátky stanovil soud ve vyšší výši, než žalovaná navrhovala, neboť vyšel z toho, že k úhradě dlužné částky včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení by mělo dojít podle judikatury v rozumném časovém horizontu, což soud považuje přibližně do 2 let od právní moci tohoto rozsudku. Soud má za to, že uložením splnění povinností v pravidelných měsíčních splátkách nebude nijak zásadně zasaženo do práv žalobkyně, neboť ta má jednak svou podnikatelskou činnost zaměřenou na poskytování peněz s následným vymáháním pohledávek a po dobu splácení má zaručen nárok na smluvní úrok ve výši 8,3 % p. a. a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. Nadto pokud žalovaná neuhradí byť jedinou splátku řádně a včas, ztrácí tím automaticky dobrodiní plnění ve splátkách, v důsledku čehož se žalobkyně bude moci ihned domáhat splnění zbylé výše nesplacené povinnosti, která byla žalované uložena tímto rozhodnutím 33. Lhůtu ke splnění povinnosti uložené výrokem III. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.