46 C 259/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A insolvenční správce dlužníka Jméno žalobkyně B, narozený Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: Jméno žalované A společnost Jméno žalované B., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 3. Jméno advokáta D, IČO IČO advokáta D sídlem Adresa advokáta D zastoupená advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E o vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby

I. Určuje se, že veřejná nedobrovolná dražba nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území Jméno žalobkyně C, a to jednotky č. Anonymizováno, byt, vymezené v budově anonymizováno,Anonymizováno č.p. Anonymizováno, bytový dům, na parcele Anonymizováno, a k ní přináležejícímu ideálnímu spoluvlastnickému podílu na společných částech domu a pozemku ve výši Anonymizováno, konaná dražebníkem anonymizováno., IČ IČO žalované B, se sídlem Adresa žalované B, dne datum je neplatná.

II. Žalované jsou povinny, společně a nerozdílně, nahradit původnímu žalobci náklady řízení ve výši částka, splatných k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne datum. K tomu uvedl, že při veřejné nedobrovolné dražbě žalovaná 3. jako vydražitel vydražila nemovitost původního žalobce specifikovanou ve výroku I. rozsudku (dále jen „nemovitost“), nicméně od konání dražby měla žalovaná 1. upustit, neboť před jejím konáním byl vydán exekuční příkaz na prodej nemovitosti. Konáním dražby bylo podstatně zasaženo do práv původního žalobce.

2. Žalovaná 1. uvedla, že dne datum se v 10:30 konala veřejná nedobrovolná dražba, jejímž předmětem byla nemovitost. Žalovaná 1. byla dražebníkem, žalovaná 2. byla navrhovatelem dražby a žalované 3. byl udělen příklep. Dražba se konala na webové adrese Anonymizováno, cena nemovitosti byla znaleckým oceněním stanovena na částka a byla vydražena za částka. Žalovaná 1. namítá, že původní žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby na neplatnost dražby, neboť vydražením nemovitosti nebylo zasaženo do jeho práv. V rámci probíhajícího exekučního řízení by totiž původní žalobce o nemovitost tak jako tak přišel, tudíž odnětí vlastnického práva k nemovitosti jejím vydražením nepředstavuje zásah do jeho práv. Žalovaná 1. dále namítala, že neměla možnost se o vydání exekučního příkazu, tj. důvodu upuštění od dražby, dozvědět, neboť účinky exekučního příkazu nastávají až jeho publikováním ve veřejném seznamu, k čemuž došlo až datum, kdy byla poznámka o exekučním příkazu zveřejněna v katastru nemovitostí, do té doby byla v katastru nemovitostí uvedena pouze poznámka o vedení exekučního řízení. Žalovaná 1. přitom před zahájení dražby nahlédla jednak do insolvenčního rejstříku a také do aktuálního listu vlastnictví, na kterém byla u nemovitosti pouze poznámka o zahájení exekuce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1679/2005). V exekučních řízeních nadto platí, že exekuční příkaz postihující nemovitou věc evidovanou v katastru nemovitostí musí být zapsán na listu vlastnictví a musí nabýt právní moci, což dle ní splněno nebylo. Na jednání konaném dne datum uvedla, že je třeba rozlišit řízení o zápisu se samotným zápisem, neboť řízení je interní, neveřejné a nenahrazuje vyhlášení daného rozhodnutí. Až zápis exekučního příkazu nastoluje stav zjistitelný třetím osobám. Žalovaná 1. dále namítala absenci tvrzení, jak bylo zasaženo do práv insolvenčního správce.

3. Žalovaná 2. a žalovaná 3. žalobní nárok taktéž neuznaly a uvedly, že se připojují k vyjádření žalované 1. Na jednání konaném dne datum uvedla žalovaná 2., že původní žalobce nebyl na svých právech ničím krácen, neboť dražba proběhla za 100 % odhadní ceny stanovené znaleckým posudkem.

4. Původní žalobce ve své replice uvedl, že provedením dražby došlo ke ztrátě jeho vlastnického práva k nemovitosti, což je podstatným zásahem do práv původního žalobce. V rámci úhrady závazků žalovaného v rámci exekučního řízení mohl původní žalobce zajistit jiný způsob úhrady a ke ztrátě vlastnického práva k nemovitosti tak dojít nemuselo. Provedením dražby bylo také zasaženo do možnosti využít opravných prostředků, kdy jediným opravným prostředkem je žaloba na určení neplatnosti dražby. Nadto došlo k zasažení do jeho práv tím, že ačkoliv činilo znalecké ocenění nemovitosti částka, ta byla vydražena pouze za částka, od čehož je nutné ještě odečíst odměnu dražební společnosti. Původní žalobce dále uvedl, že dne datum došlo k založení řízení a zaplombování nemovitosti v katastru nemovitostí. Návrh na provedení záznamu byl na katastr nemovitostí doručen již datum a k tomuto dni zpětně působí záznam právní účinky. Pokud by žalovaná 1. nahlédla do informací o řízení před konáním dražby, tak by uvedené zjistila.

5. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, rozhodl zdejší soud o pokračování v řízení na místo původního žalobce s žalobkyní jako insolvenční správkyní původního žalobce, která se stala dle § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona účastníkem na místo původního žalobce.

6. Při jednání konaném dne datum uvedla žalobkyně, že obvyklá cena nemovitosti byla Anonymizováno a navrhl ustanovení znalce k určení obvyklé ceny nemovitosti, protože zpochybňuje ocenění provedené znalcem pro účely dražby. Nemovitost nebyla vydražena za 100 % odhadní ceny, jak tvrdí žalovaná 2., protože odhad činil Anonymizováno a nemovitost byla vydražena za Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno Kč. Dluh se tak snížil o nižší částku, čímž bylo zasaženo do práv původního žalobce. Nadto zápisy v části D na listu vlastnictví odrazovaly další účastníky od účasti v dražbě, proto se také mohla nemovitost vydražit za vyvolávací cenu (Anonymizováno) jedinému zájemci. Co se týče přístupnosti exekučního příkazu dále uvedla, že z pozice dražebníka byla žalovaná 1. vzhledem k záznamu v katastru nemovitostí oprávněna nahlédnout do exekučního spisu i dálkovým přístupem a případně si exekuční příkaz u exekutora vyžádat. Závěr o skutkovém stavu 7. Dne datum pověřil Anonymizováno soud v jméno FO soudního exekutora, který dne datum vydal exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti č. j. spisová značka (dále jen „exekuční příkaz“) (viz exekuční příkaz na č. l. 56). V katastru nemovitostí byla datum v 10:30 hod. u nemovitosti uvedena plomba/upozornění, že „Práva k nemovitosti jsou dotčena změnou Z-Anonymizováno“ (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 54 p. v.). Dle informací o průběhu řízení Anonymizováno bylo datum založeno řízení, jehož objektem byla předmětná nemovitost, k řízení byla přiřazena listina exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí s popisem „Exekutorský úřad adresa jako vyhotovitel listiny č. účtu ze dne datum“. Údaje byly platné k datum Anonymizováno hod. a dle sdělení právnická osoba pro Anonymizováno kraj byly tyto informace dostupné i ke dni datum přes dálkový přístup do katastru nemovitostí (viz informace o průběhu řízení na č. l. 65, sdělení právnická osoba na č. l. 68). Žalovaná 1. o existenci plomby a řízení Anonymizováno před konáním dražby věděla, a zjištění informací omezila na skutečnost, že řízení probíhá a nebylo doposud ukončeno (viz sdělení žalované 1. u jednání soudu dne datum na č.l. 153).

8. Dne datum v době od Anonymizováno. provedla žalovaná 1. nedobrovolnou elektronickou dražbu nemovitosti, a to na návrh žalované 2. jakožto zástavní věřitelky dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum (viz shodná tvrzení stran, dražební vyhláška č. hodnota na č. l. 7, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 4 p. v.). Nejnižší podání při dražbě bylo stanoveno na částka s ohledem na znalecké ocenění nemovitosti ve výši částka. Nemovitost vydražila za částku částka žalovaná 3., které byl udělen příklep (viz shodná tvrzení stran) a která byla následně zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 13).

9. Soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem na určení obvyklé ceny nemovitosti, neboť s ohledem na zjištěný skutkový stav a právní hodnocení uvedené níže považuje provedení důkazu znaleckým posudkem za nadbytečné, když otázka obvyklé ceny nemovitosti nemá pro právní posouzení existence zákonného důvodu neplatnosti dražby význam. Právní posouzení věci 10. Podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“) dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis , který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.

11. Podle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách může každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

12. Podle § 10 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

13. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné, což může soud vyslovit, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby uvedených v ustanovení § 48 zákona o veřejných dražbách, a to jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnosti veřejné dobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána ve lhůtě uvedené v tomto ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2006/2020).

14. Na základě návrhu žalované 2. realizovala žalovaná 1. veřejnou nedobrovolnou dražbu dle § 36 a násl. zákona o veřejných dražbách jejímž předmětem byla nemovitost ve vlastnictví žalobkyně, kterou vydražila žalovaná 3. Dražba se konala datum v Anonymizováno hodin, návrh byl tedy podán v tříměsíční prekluzivní lhůtě.

15. Dle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách může i zástavní dlužník navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 46 odst. 1 cit. zákona, pokud bylo do jeho práv provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. Jelikož byl předchůdce žalobkyně v rámci provedené dražby v postavení zástavního dlužníka, první podmínka pro podání žaloby na určení neplatnosti dražby je splněna. Dle § 48 zákona o veřejných dražbách však nestačí, aby se jednalo o osobu uvedenou v citovaném ustanovení, nýbrž musí být splněna i druhá podmínka, a to že do jejích práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, přičemž nese procesní břemena stran toho, že k takovému zásahu došlo. Podstatným zásahem je zpravidla taková újma na právech, která bude mít významný dopad, a nebude se tak jednat o ryze formální porušení, z něhož újma původnímu žalobci nevznikla vůbec, či pokud by tato újma v porovnání s právy ostatních osob zúčastněných na dražbě byla marginální. Dražbou pozbývá původní žalobce vlastnické právo k nemovitosti a vlastnické právo nabývá příklepem vydražitel. Byla-li provedena dražba přes zákonný zákaz, byl původní žalobce zbaven vlastnického práva v rozporu se zákonem, což je významný zásah do jeho práv. Nadto je třeba podotknout, že do vlastnického práva původního žalobce bylo v daném případě zasaženo i tím, že oproti znaleckému ocenění nemovitosti na částka, byla nemovitost vydražena jen za částka. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby. K námitce žalované 1. o absenci tvrzení, jak bylo dražbou zasaženo do práv žalobkyně jakožto insolvenční správkyně soud uvádí, že insolvenční správkyně do řízení vstoupila na základě § 264 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Insolvenční správkyně je v konkursu osobou s dispozičním oprávněním a má povinnost vymáhat dlužníkovy pohledávky a smyslem právní úpravy a jeho vstupu do řízení je umožnit insolvenční správkyni plynule pokračovat ve vymáhání dlužníkových pohledávek (v tomto případě pohledávek původního žalobce). Prokazovat v řízení zásah do vlastnického práva insolvenční správkyně jakožto nové žalobkyně je tak bezpředmětné a prokázán musí být takový zásah pouze ve vztahu k původnímu žalobci.

16. Dle § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách je dražebník povinen upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části. Zákon tak dává přednost zpeněžení věci dlužníka (povinného) jejím prodejem při výkonu rozhodnutí (v exekuci) před prodejem věci ve veřejné nedobrovolné dražbě. Dne datum byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti, přičemž v řízení bylo prokázáno, že ke dni zahájení dražby byla v katastru nemovitostí vyznačena plomba signalizující probíhající řízení, jehož předmětem byla změna práv k nemovitosti, přičemž z dostupných údajů bylo zjistitelné, že řízení bylo založeno na exekučním příkazu k prodeji nemovitosti. Nešlo tedy o pouhou obecnou informaci o vedení řízení, ale o jasnou indicii směřující ke konkrétnímu právnímu důvodu, který mohl zakládat povinnost upustit od dražby a nelze tedy přisvědčit argumentaci žalovaných, že se o vydání exekučního příkazu neměly jak dozvědět. Bylo na žalované 1. jako dražebníkovi, aby s náležitou pečlivostí zkoumala probíhající řízení týkající se předmětu dražby, tak aby byly splněny zákonné podmínky pro provedení dražby a pokud měla přesto pochybnosti o vydání či nevydání exekučního příkazu v době konání dražby, mohla dotazem u katastru nemovitostí zjistit, jakých konkrétních práv se uvedené řízení týká a na základě jakých listin bylo řízení založeno. Následně bylo její povinností vyhodnotit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro provedení dražby.

17. Nelze však přisvědčit argumentaci žalované 1., že se o vydaném exekučním příkazu nemohla před konáním nedobrovolné dražby dozvědět, neboť v řízení bylo prokázáno, že již od datum byla prostřednictvím dálkového přístupu do katastru nemovitostí dostupná jak informace o vydání exekučního příkazu, tak následně i samotný exekuční příkaz. Pokud tedy žalovaná 1. tvrdí, že vůči ní má exekuční příkaz účinky až ke dni zápisu poznámky o exekučním příkazu do katastru nemovitostí, tyto účinky měl již ode dne datum, kdy bylo toto řízení o zápisu poznámky zahájeno. Vzhledem k uvedenému byl dán důvod pro upuštění od dražby provedené dne datum, neboť na majetek předchůdce žalobkyně byl vydán exekuční příkaz k jejímu prodeji. Podmínkou pro vznik povinnosti dražebníka upustit od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách je existence vydaného exekučního příkazu k prodeji předmětu dražby před jejím zahájením. Toto ustanovení nesměřuje k posouzení procesních účinků exekučního příkazu ve smyslu exekučního práva ani k ochraně dobré víry dražebníka, nýbrž k zamezení souběhu dvou nucených způsobů zpeněžení téhož majetku. Pro jeho aplikaci proto není rozhodné, zda exekuční příkaz již vyvolal účinky vůči třetím osobám podle katastrálních či exekučních předpisů, ale zda objektivně existoval v době zahájení dražby.

18. Soud dospěl k závěru, že žalovaná 1. své povinnosti řádného zhodnocení zákonných podmínek pro provedení dražby nedostála, když dostatečně nezjistila informace týkající se nemovitosti. Soud uzavřel, že žalovaná 1. měla od dražby upustit dle § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách, neboť na majetek předchůdce žalobkyně, včetně nemovitosti, která byla předmětem dražby, byla před zahájením dražby nařízena exekuce a byl vydán exekuční příkaz k jejímu prodeji a žalovaná 1. se o této skutečnosti mohla a měla dozvědět. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na vyslovení neplatnosti dražby, učinila tak včas a ze zákonem předpokládaného důvodu, proto soud její žalobě o vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby jako důvodné vyhověl. Náklady řízení a lhůta k plnění 19. Žalobkyně byla v řízení úspěšná a přísluší jí tak vůči žalovaným právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaní vystupovali v řízení jako nerozluční společníci (§ 91 odst. 2 o.s.ř.) a byli povinni nahradit žalobkyni náklady řízení společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 o.s.ř.) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1037/2017).

20. Předmětem přezkoumávané věci je určení neplatnosti dražby, tedy posouzení, zda byly splněny podmínky pro provedení dražby, nikoli určení práva, právního vztahu nebo určení neplatnosti právního jednání, proto je třeba tarifní hodnotu stanovit podle § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. O odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Soud pro úkony právní služby konané do datum vycházel při určení tarifní hodnoty z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, přičemž tarifní hodnota činila částka a odměna za úkon právní služby byla částka. Pro úkony právní služby konané od datum vycházel soud při stanovení tarifní hodnoty z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tarifní hodnota činila částka a odměna za jeden úkon právní služby činila částka.

21. Náklady řízení v celkové výši částka sestávají ze soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta za 2 úkony právní služby do datum, a to příprava a převzetí věci a podání žaloby dne datum, tj. 2 x částka a 2 úkony právní služby od datum, a to účast na jednání dne datum a datum, tj. právnická osoba Anonymizováno Kč, náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, tj. 2 x částka a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, tj. 2 x částka, náhrada za promeškaný čas za 8 půlhodin po částka dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, cestovné ve výši částka za dvě cesty zástupkyně žalobkyně z Anonymizováno do adresa a zpět na jednání dne datum a dne datum, a to osobním automobilem Anonymizováno, RZ SPZ (při vzdálenosti Anonymizováno km, vyhláškové ceně nafty částka, spotřebě paliva 6,4 l na 100 km a paušální sazbě částka za kilometr dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalované povinny tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II).

22. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení představující odměnu advokáta za jeden úkon právní pomoci (písemné podání ze dne datum) včetně náhrady hotových výdajů za tento úkon, neboť úkon právní služby spočívající v doplnění tvrzení soud nepovažoval za účelně vynaložený, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě.

23. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se původní žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.