46 C 282/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 6 782,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 933,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 4 933,83 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 849 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 4 933,83 Kč od 16. 2. 2020 do 28. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % p. a. z částky 4 933,83 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 471,96 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně 67,25 % nákladů vynaložených státem na zastupování opatrovníkem, jejichž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení. <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 1. 7. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 782,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 4 933,83 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2019 smlouvu k službě [anonymizováno] účet (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala do sjednaného limitu 5 000 Kč uhradit na vybraných e-shopech namísto žalovaného jeho prodávajícím kupní cenu za zboží a žalovaný se zavázal pro případ, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zaplatit žalobkyni kupní cenu, jakož i případný poplatek za prodloužení splatnosti. Žalovaný využil služeb žalobkyně v celkové výši 8 075,57 Kč, avšak uhradil toliko částku 3 141,74 Kč. Žalovaná částka představuje zbylou část neuhrazené ceny za poskytnutí služby ve výši 4 933,83 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 849 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 18. 5. 2021.

3. Žalovaný prostřednictvím své opatrovatelky k věci uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Namítl, že nedošlo k řádnému zkoumání jeho úvěruschopnosti, že neměl v dostatečném předstihu informace o úvěru, že sankce nebyly sjednány ve srozumitelné podobě a byly v nepřiměřené výši.

4. V replice žalobkyně uvedla, že nedisponuje bankovními výpisy žalovaného, a proto změnila právní kvalifikaci uplatněného žalobního nároku na nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy má za to, že k zaplacení žalobou požadovaného plnění došlo, přičemž žalovaný si byl svého dluhu vědom, když na něj částečně hradil.

5. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 6. Dne 19. 12. 2019 si žalobkyně a žalovaný ujednali Smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně zpřístupnit žalovanému [příjmení] účet s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů zákazníka. Žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím [anonymizováno] účtu, naopak byl povinen hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím [anonymizováno] účtu vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Výše zápůjční úrokové sazby a RPSN jsou uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách služby [anonymizováno] účet (dále jen„ VOP“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy. V případě, že žalovaný řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, resp. pokud neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a zákazníkovi vznikne povinnost hradit žalobkyni kromě dlužné částky také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení jeho platby, a zákonný úrok z prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena ve VOP. Celkové smluvní sankce budou vždy účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky (viz Smlouva, výpis ze systému žalobkyně na č. l. 43 a násl.). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu (viz kopie občanského průkazu na č. l. 12), avšak není schopná doložit, že řádně ověřila jeho úvěruschopnost (viz vyjádření žalobkyně).

7. Dle VOP – sekce [anonymizováno] účet je zřízení a aktivace služby [anonymizováno] účet zdarma, přičemž [anonymizováno] účet není platebním účtem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku ani ve smyslu § 2662 občanského zákoníku, nýbrž se jedná o evidenci čerpání a splácení poskytnutého bezúčelového spotřebitelského úvěru ve formě možnosti odkládání plateb, a to na dobu neurčitou. Bezprostředně po skončení každého měsíce zašle žalobkyně žalovanému vyúčtování všech nákupů a plateb uskutečněných v daném měsíci, kdy splatnost vyúčtování je vždy 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud Zákazník vždy nejpozději k 15. dni následujícího kalendářního měsíce uhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených vyúčtování, dojde automaticky k odložení platby zbývající části celkového vyúčtování o 1 měsíc, a to i opakovaně. Zákazník si zvolí libovolnou platbu, kterou si přeje uhradit a od toho se mu vypočte poplatek za odložení splatnosti, a to ve výši roční úrokové sazby od 54 % do 10,86 %. Zákazníkovi může být vydána též [anonymizováno] Karta dle zvláštních pravidel. Před zesplatněním bude žalobkyně zákazníka prostřednictvím e-mailu či sms informovat o blížícím se termínu splatnosti. V případě, že zákazník řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané vyúčtování, resp. neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se dlužná částka splatnou v celém rozsahu a zákazníkovi vzniká povinnost uhradit žalobkyni kromě dlužné částky také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení platby zákazníka, a zákonný úrok z prodlení. Účelně vynaložené náklady při prodlení 5 dnů po splatnosti vyúčtování činí 150 Kč, při prodlení 10 dnů po splatnosti vyúčtování činí 250 Kč, při prodlení 15 dnů po splatnosti vyúčtování činí 350 Kč, při prodlení 20 dnů po splatnosti vyúčtování činí 450 Kč, při prodlení 25 dnů po splatnosti vyúčtování činí 550 Kč a při prodlení 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování činí 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování, což představuje náklady na vymáhání dlužné částky skrze externí agentury; uvedené částky se nesčítají. Dle VOP – sekce [anonymizováno] karta zákazníkovi může být vydána [anonymizováno] karta, na jejímž základě bude zákazníkovi poskytnut limit, který je propojen s [anonymizováno] účtem a jehož výše odpovídá zůstatku na [anonymizováno] účtu. Jednolité transakce uskutečněné prostřednictvím [anonymizováno] karty budou evidovány na [anonymizováno] účtu. Dle VOP – sekce [anonymizováno] Snap je možné prostřednictvím [anonymizováno] účtu hradit faktury, platební příkazy a složenky od konečných dodavatelů, a to jejich odesláním do [anonymizováno] účtu s příkazem k jejich zaplacení. Následně bude uhrazená částka připsána do měsíčního vyúčtování [anonymizováno] účtu (viz VOP). Dle ceníku správa a vedení [anonymizováno] účtu v online režimu je zdarma, ve standard režimu činí 49 Kč a v premium režimu činí 99 Kč. Poplatek za odkládání splatnosti se odvíjí od výše dlužné částky, kdy činí 4,5 Kč za odložení každé stokoruny (pro pásmo 1 Kč až 2 000 Kč) do 0,5 Kč (pro pásmo 30 001 Kč až 1 000 000 Kč) – (viz Ceník).

8. Žalobkyně následně aktivovala [anonymizováno] účet s limitem ve výši 5 000 Kč posléze navýšený na částku 7 500 Kč (viz výpis ze systému žalobkyně na č. l. 43 a násl). Dne 23. 12. 2019 došlo k aktivaci [anonymizováno] karty (viz výpis ze systému žalobkyně na č. l. 52p).

9. V období dní 23. 12. 2019 – 2. 1. 2020 uhradila žalobkyně za žalovaného služby v celkové částce 8 075,57 Kč (viz vyúčtování na č. l. 21, přehled transakcí na kartě na č. l. 23), přičemž žalovaný uhradil celkově částku 3 141,74 Kč (viz vyúčtování na č. l. 21).

10. Dopisem ze dne 18. 5. 2021, zaslaným téhož dne, vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši 11 756,74 Kč do 7 dnů od datace výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka na č. l. 34 a podací arch na č. l. 36). <b>Právní posouzení věci</b> <i>11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 17. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2019 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., kterou se žalobkyně zavázala prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 5 000 Kč (posléze ve výši 7 500 Kč) za účelem nákupu zboží ve smluvených e-shopech, přičemž žalovaný byl povinen úvěr splácet v pravidelných vyúčtováních za skončené kalendářní měsíce, a to minimálně ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. V případě, že uhradil alespoň tuto částku a nesplatil celkovou dlužnou částku, se strany sporu dohodly na automatickém odložení splatnosti o 1 měsíc s tím, že žalobkyni vznikne nárok na poplatek, jehož výše je odvislá od výše dlužné částky, kdy činí 4,5 Kč za odložení každé stokoruny (pro pásmo 1 Kč až 2 000 Kč) do 0,5 Kč (pro pásmo 30 001 Kč až 1 000 000 Kč); tento poplatek je ve své podstatě smluvním úrokem, tedy odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru. Pro případ, že by žalovaný neuhradil alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, se strany dohodly na tom, že celý dluh se stane splatným a žalovaný bude povinen uhradit kromě dlužné částky také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, a zákonný úrok z prodlení s tím, že celkové smluvní sankce mohou činit nejvýše 50 % aktuální dlužné částky.

18. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., když na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje bankovními výpisy žalovaného, a proto navrhuje, aby byl nárok posouzen z titulu bezdůvodného obohacení.

19. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

20. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru ve výši 4 933,83 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 1 849 Kč, jakož ani požadované příslušenství (úrok z prodlení).

21. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalobkyně plnila za žalovaného částku v celkové výši 8 075,57 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v plnění za žalovaného, co po právu měl plnit sám (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 3 141,74 Kč, takže aktuálně dluží částku 4 933,83 Kč.

22. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

23. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 4 933,83 Kč nepochybně vyzván až výzvou k úhradě dluhu ze dne 18. 5. 2021, v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do 28. 5. 2021. Jelikož žalovaný dlužnou částku 4 933,83 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný do 28. 5. 2021 dlužnou částku 4 933,83 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 29. 5. 2021 do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,25 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, domáhala se úroku z prodlení ve vyšší výši, než na který má nárok. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 933,83 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení.

25. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 933,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 933,83 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 1 849 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 4 933,83 Kč od 16. 2. 2020 do 28. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % p. a. z částky 4 933,83 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 5 219,32 Kč (jistina ve výši 4 933,83 Kč + úrok z prodlení od 29. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 285,49 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 7 761,49 Kč (jistina + poplatky ve výši 6 782,83 Kč + úrok z prodlení od 16. 2. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 978,66 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 67,25 % v poměru k neúspěchu 32,75%. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 34,50 % Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 500 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 34,50 % z výše uvedené částky 1 368 Kč, tedy částku 471,96 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).

27. Jelikož byl žalovaný procesně neúspěšný z 67,25 %, má vůči němu stát v tomto rozsahu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil, ledaže by u žalovaného byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, což v daném případě najevo nevyšlo. V řízení vznikly státu náklady řízení v souvislosti s ustanovením opatrovníka žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu, pročež žalovaný je povinen tyto náklady řízení státu uhradit (např. nález Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. II. ÚS 622/10, či ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19). Jelikož v současné chvíli není známá přesná výše těchto nákladů řízení, rozhodl soud v souladu s § 155 odst. 1 větou druhou částí věty za středníkem o. s. ř. tak, že výše náhrady nákladů řízení a lhůta k plnění bude stanovena samostatným usnesením soudu (výrok IV.).

28. Lhůtu ke splnění uložených povinností ve výrocích I. a III. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.