46 C 288/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, rodinný dům, a pozemku p. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 25 570 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně náklady řízení vzniklé státu, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, rodinný dům, a pozemku p. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum darovací smlouvu, na základě které předmětné nemovitosti darovala žalovanému. Tuto darovací smlouvu žalobkyně uzavřela poté, co byla dne datum hospitalizována po sebevražedném pokusu o předávkování léky, v návaznosti na což jí byla diagnostikována anonymizováno – jiná duševní porucha způsobená poškozením mozku, jeho dysfunkcí a somatickou nemocí – Neurčitá duševní porucha způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí. V důsledku nepříznivého psychického stavu nemohla být schopna vyhodnotit obsah předložené darovací smlouvy ani důsledky jejího uzavření. Darovací smlouva je tak stižena neplatností dle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanoví, že neplatné je i právní jednání osoby, jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Zároveň je dle názoru žalobkyně dán důvod neplatnosti darovací smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, neboť žalovaný se o žalobkyni dlouhodobě nezajímal, udržoval s ní kontakt pouze sporadický a zájem o žalobkyni začal projevovat až po její hospitalizaci a to ze zištných důvodů. Vůči žalovanému bylo v době darování vedeno exekuční řízení a žalovaný si musel být vědom toho, že bezprostředně po převodu vlastnického práva k nemovitostem budou tyto nemovitosti zatíženy exekucí. Žalovaný také věděl, že žalobkyně byla ústavně psychiatricky léčena po neúspěšném pokusu o sebevraždu, což mělo v žalovaném vyvolat důvodné pochybnosti o způsobilosti žalobkyně právně jednat. Žalovaný zcela účelově zneužil nepříznivého psychického stavu žalobkyně a její bezbrannosti, aby se stal výlučným vlastníkem jejích nemovitostí. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva je pak dán existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí mezi skutečností a stavem vyplývajícím z katastru nemovitostí. Zároveň jsou nemovitosti zatíženy exekucí vedenou proti žalovanému a reálně hrozí, že dojde ke zpeněžení nemovitostí resp. jejich převodu na třetí osobu. Podáním ze dne datum pak žalobkyně v návaznosti na závěry znalce příjmení jméno příjmení doplnila, že uzavření darovací smlouvy ze dne datum nebylo realizováno za vysoce specifických podmínek, za nichž by žalobkyně byla schopna chápat podepisovanou smlouvu a uvědomit si důsledky z ní plynoucí a darovací smlouva je tak stižena neplatností. Zároveň úmysl žalobkyně darovat žalovanému nemovitosti byl spojen se zásadní podmínkou vyplacení sourozenců žalovaného jméno příjmení, jméno příjmení a menším dílem i jméno celé jméno žalovaného, která však v darovací smlouvě ze dne datum obsažena není a jedná se tak o závadu právního jednání spočívající v omylu žalobkyně vyvolaném lstí žalovaného, který způsobuje neplatnost právního jednání, byť se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

2. Žalovaný nárok žalobkyně zcela neuznal a navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Důvodem pro zamítnutí žaloby dle názoru žalovaného je fakt, že žalobkyně na něj žádnou žalobu nepodala, neboť podpis žalobkyně na plné moci pro zástupce od této získaly pod záminkou exekuce a prodeje domu jméno příjmení a jméno příjmení. Žalobkyně měla strach z fyzického napadení ze strany uvedených osob, a proto nemovitosti převedla na žalovaného s tím, že jméno příjmení měla dostat od žalovaného zaplaceno 300 000 Kč a jméno příjmení 200 000 Kč s tím, že bratr jméno celé jméno žalovaného byl vyplacen již za života otce. K vyplacení sourozenců žalovaný nepřistoupil z důvodu podání žaloby v této věci, neboť prostředky k dispozici má.

3. Žalobkyně realizovala dne datum dvě podání, v nichž sdělila soudu, že není blázen a že ruší žalobu na svého syna. K dotazu soudu ze dne datum žalobkyně poté, co jí byl poskytnut prostor pro úvahu upřesnila, že na podané žalobě trvá, že chce, aby žalovaný nemovitosti vlastnil, ale zároveň má vyplatit své sourozence a pokud toho nebude schopen, nechť soud ve věci majetku žalobkyně rozhodne spravedlivým způsobem. S ohledem na uvedené soud podání ze dne datum nepovažoval za zpětvzetí žaloby.

4. Ohledně zpětvzetí žaloby ze dne datum, které bylo doručeno soudu dne datum v údaj o čase hodin, rozhodl soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že se ke zpětvzetí žaloby nepřihlíží, neboť opatrovník žalobkyně na žalobě trval a ze zpětvzetí neplyne, že toto bylo učiněno za podmínek, za nichž je žalobkyně schopna porozumět důsledkům právního jednání a zároveň toto bylo učiněno za výrazné participace žalovaného, který text zpětvzetí žaloby připravil.

5. Soud při rozhodování postupoval dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, neboť řízení bylo zahájeno dne datum.

6. Mezi stranami nebylo sporu o to, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo darování pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, rodinný dům, a pozemku p. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce. Spornou otázkou mezi účastníky pak je, zda je předmětná darovací smlouva stižena neplatností pro duševní poruchu žalobkyně, která tuto činila neschopnou právně jednat. Zjištěný skutkový stav 7. Účastníci uzavřeli dne datum darovací smlouvu, na základě které žalobkyně jako dárce převedla na žalovaného jako obdarovaného vlastnické právo k pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, rodinný dům, a pozemku p. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ předmětné nemovitosti“), a obdarovaný vlastnické právo přijal a to bez podmínek a povinností plynoucích pro žalovaného (viz darovací smlouva ze dne datum). Žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných nemovitostí, přičemž nemovitosti jsou zatíženy nařízenou exekucí na základě usnesení Okresního soudu ve obec číslo jednací anonymizováno - číslo ze dne datum, vůči žalovanému jako povinnému (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne datum a datum a výpis z centrální evidence exekucí ze dne datum). Žalobkyně se v únoru 2020 pokusila o sebevraždu intoxikací zolpidemem a následně byla žalobkyni diagnostikována duševní porucha označená jako anonymizováno – jiná duševní porucha způsobená poškozením mozku, jeho disfunkcí a somatickou nemocí (viz zpráva anonymizováno jméno příjmení ze dne datum)

8. Žalobkyně byla dne datum lucidní a orientovaná, v přiléhavém kontaktu, dostatečně postihovala situaci, byla schopna relevantně pojmenovat své zdravotní obtíže, neměla problémy se spánkem, neprojevovala se u ní vitální deprese ani symptomatika pokročilé demence. V tomto psychickém rozpoložení je pak vysoce pravděpodobné, že při splnění určitých specifických podmínek (doslovná citace obsahu smlouvy, klidné prostředí, poskytnutí dostatečného časového prostoru k úvaze, srozumitelná a přiměřená hlasitá forma trpělivé komunikace směrem k posuzované s navázaným očním kontaktem) byla posuzovaná schopna minimálně v základních aspektech chápat podepisovanou smlouvu i si uvědomit důsledky z ní plynoucí (viz znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum str. 35, č.l. 70).

9. Žalobkyni dne datum na základě telefonické žádosti žalovaného přivezli pracovníci anonymizována tři slova obec, anonymizováno, výtahem do vestibulu zařízení, kde tato podepsala připravenou darovací smlouvu, kterou neměla předtím k dispozici. Žalobkyně neměla brýle (písmo Calibry, velikost 16, je žalobkyně schopna sama číst), smlouvu žalobkyni nikdo nepřečetl, nabídku přečtení textu od sociální pracovnice žalobkyně odmítla s tím, že na smlouvě je domluvena s žalovaným. Podpis smlouvy trval pár minut, nejvýše 10 (viz výslech svědkyně příjmení jméno příjmení). Žalobkyně vlastnoručně smlouvu podepsala (viz výslech svědkyně příjmení jméno příjmení a jméno příjmení). Účastníci se dohodli, že podmínkou darování je vyplacení ostatních dětí žalobkyně, tedy sourozenců žalovaného (viz shodná tvrzení účastníků a výslech svědkyně příjmení jméno příjmení).

10. Ohledně věrohodnosti svědkyň soud uvádí, že obě svědkyně považuje soud za věrohodné, neboť vypovídaly přiléhavým způsobem, který odpovídá časovému odstupu, a zároveň jejich výpovědi nejsou v rozporu s dalšími důkazy.

11. Žalobkyně, prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka, zaslala dne datum žalovanému dopis, v němž namítala neplatnost darovací smlouvy ze dne datum dle ustanovení § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Námitka neplatnosti byla žalovanému doručena dne datum (viz dopis ze dne datum spolu s dodejkou).

12. Soud ve věci provedl k důkazu i další listiny, z nichž však nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro tento spor. Soud dále zamítl návrh na provedení výslechu svědkyně jméno příjmení, která měla být slyšena ke skutečnostem, jež se v rodině ohledně podmínek darování tradovaly a z níž rodina vycházela, neboť tyto skutečnosti nejsou pro posouzení sporu relevantní a tedy tento výslech by byl nadbytečný. Soud zamítl také návrh na účastnický výslech žalovaného, neboť tento navrhla žalobkyně, a žalovaný s tímto nevyslovil souhlas. Zároveň nebyly splněny podmínky pro účastnický výslech žalovaného, neboť okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, byly prokázány svědeckou výpovědí svědkyně příjmení jméno příjmení. Ze stejného důvodu také soud neprovedl účastnický výslech žalobkyně, neboť okolnosti uzavření smlouvy byly prokázány jinými důkazy, podmínky pro účastnický výslech tak nebyly splněny a tento byl také nadbytečný. Právní posouzení věci 13. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

14. Žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř., neboť stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti a žalobkyně nemá jinou možnost jak dosáhnout souladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem, nežli žalobou na určení jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku.

15. Ačkoliv žalobkyně není omezena ve svéprávnosti, ke dni datum žalovaná trpěla duševní poruchou (anonymizováno – jiná duševní porucha způsobená poškozením mozku, jeho disfunkcí a somatickou nemocí), v důsledku které ve specifickém psychickém rozpoložení, v němž byla schopna činit právní jednání a alespoň v minimálních aspektech chápat podepisovanou smlouvu a uvědomit si důsledky z ní plynoucí jen za splnění určitých specifických podmínek. Těmito podmínkami jsou doslovná citace obsahu smlouvy, klidné prostředí, poskytnutí dostatečného časového prostoru k úvaze, srozumitelná a přiměřená hlasitá forma trpělivé komunikace směrem k posuzované s navázaným očním kontaktem. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žádná z uvedených podmínek v posuzovaném případě nebyla splněna. Žalobkyni byla smlouva předložena až při podpisu, tato si nemohla pro absenci brýlí tuto přečíst ani ji nebyla přečtena (byť z důvodu, že tak sama odmítla), a vše se odehrálo ve velmi krátkém čase v prostředí vestibulu domova pro seniory u vrátnice. Zároveň s ohledem na přísná hygienická opatření spojená s nemocí Covid-19 byla žalobkyně výrazně omezena v kontaktu s okolím a tedy i v možnosti probrat situaci s jinými blízkými osobami či se podrobněji seznámit s obsahem žalovaným připravené darovací smlouvy. Hygienická opatření, která panovala při podpisu smlouvy, kdy např. žalovaný a právní zástupce byli přítomni za prosklenými dveřmi, jakož i povinnost nosit ochranné prostředky (roušky apod.), navíc nevytvářela pro žalobkyni vhodné klidné prostředí, ale působila přesně naopak. Za těchto podmínek nezbylo soudu než uzavřít, že darovací smlouva je neplatná dle ustanovení § 581 věta druhá, neboť žalobkyně smlouvu uzavřela a tedy právně jednala v duševní poruše, která ji s ohledem na okolnosti činila neschopnou právně jednat. S ohledem na duševní poruchu žalobkyně, její pokročilý věk a vyšší míru důvěřivosti ve vztahu k žalovanému (jak potvrdila svědkyně příjmení jméno příjmení), nelze odmítnutí žalobkyně, aby jí byla smlouva přečtena sociální pracovnicí, dávat k její tíži. Zároveň je nutno podoktnout, že v posuzovaném případě nebylo žalovaným ani tvrzeno, a to i přes výzvu zaslanou soudem, že by některá z okolností, jež činí žalobkyni způsobilou právně jednat i při její duševní poruše, byla splněna (např. před samotným aktem podpisu).

16. Zároveň má soud za to, že jsou dány důvody neplatnosti darovací smlouvy i dle ustanovení § 583 o.z., neboť dle shodných tvrzení účastníků, bylo darování podmíněno vyplacením ostatních dětí žalobkyně, tedy sourozenců žalovaného, avšak tato skutečnost v darovací smlouvě ze dne datum není vůbec zmíněna. Zároveň s ohledem na okolnosti na straně žalobkyně, tedy duševní poruchu, její pokročilý věk a vyšší míru důvěřivosti ve vztahu k žalovanému, má soud za to, že je nutno, aby tato jediná podmínka darovaní předmětných nemovitostí, která dle názoru soudu představuje podstatnou okolnost, byla uvedena ve smlouvě a pokud tomu tak být nemělo, je na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že tato podmínka darování v darovací smlouvě uvedena být neměla. Dle názoru soudu tak při podpisu darovací smlouvy žalobkyně zároveň jednala v omylu, který vyvolal žalovaný, jež nechal darovací smlouvu připravit bez jediné a zcela zásadní podmínky darování, tedy podmínky vyplacení svých sourozenců. Přitom žalobkyně při podpisu zcela jednoznačně spoléhala na žalovaného, neboť přečtení darovací smlouvy ze strany sociální pracovnice odmítla s tím, že jsou na všem se žalovaným dohodnuti.

17. S ohledem na uvedené tak soud žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, když shledal darovací smlouvu ze dne datum za neplatnou a určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, rodinný dům, a pozemku p. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek, v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce. Náklady řízení a lhůta k plnění 18. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak vůči žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů v soudním řízení. Náhradu nákladů výši 25 570 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně, neboť tato ke dni rozhodnutí soudu již není právně zastoupena a ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. tak nelze aplikovat, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu advokáta za zastupování účastníka advokátem Mgr. jméno příjmení a to ve výši 20 570 Kč dle ust. § 7 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. a) a § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby (počítáno z tarifní hodnoty 50 000 Kč), za celkem za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne datum, porada s klientem dne datum a datum), tedy celkem 15 500 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč dle ust. § 13 odst. 3 ve vyhl. č. 177/1996 Sb., (tzn. 5× 300 Kč). příjmení nákladů řízení byla dle ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. zvýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně, která činí 3 570 Kč (21% z částky 17 000 Kč). K aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud neshledal důvody.

19. Žalobkyni byl soudem, po rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka ve obec, ze dne 1. 11. 2021, č. j. 60 Co 228/2021-62, ustanoven opatrovník, neboť žalobkyně nebyla ze zdravotních důvodů schopna účasti u jednání soudu. Státu tak vznikly s tímto sporem náklady, na jejichž úhradu má vůči žalovanému nárok dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání rozsudku není výše těchto nákladů doposud zřejmá, rozhodl soud dle ustanovení § 155 odst. 1 věta druhá o.s.ř. pouze o základu povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení vzniklé státu, přičemž konkrétní výše nákladů a jejich splatnost budou určeny samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.