46 C 30/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C, narozený Datum narození žalované C, Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 280 329 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 150 000 Kč I. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni částku 97 958 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 21. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované 1. domáhala zaplacení částky 182 371 Kč, úroku ve výši kapitalizované ke dni 17. 3. 2026 částkou 74 749,20 Kč, úroku ve výši 12,20 % ročně z částky 300 000 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení poskytnuté jistiny 300 000 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 17. 3. 2026 částkou 88 393,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 280 329 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 041,90 Kč a smluvní pokuty ve výši 150 000 Kč, zamítá. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované 2. a žalovaném 3. domáhala zaplacení částky 280 329 Kč, úroku ve výši kapitalizované ke dni 17. 3. 2026 částkou 74 749,20 Kč, úroku ve výši 12,20 % ročně z částky 300 000 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení poskytnuté jistiny 300 000 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 17. 3. 2026 částkou 88 393,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 280 329 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 041,90 Kč a smluvní pokuty ve výši 150 000 Kč, zamítá. IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 1. náklady řízení ve výši 307,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 2. náklady řízení ve výši 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku VI. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 3. náklady řízení ve výši 31 530 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného 3.

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „Společnost“), a žalovaná 1. uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále též „Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla částka a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem ve výši právnická osoba % ročně z jistiny a poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka ve 180 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná 2. a žalovaný 3. prohlásili v prohlášení ručitele ze dne datum, že pohledávku ze Smlouvy i případnou budoucí pohledávku ze Smlouvy uspokojí v případě, že ji žalovaná 1. neuhradí. Žalovaná uhradila celkem částka. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši částka. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní a zákonný úrok a dále smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaní ničeho neuhradili ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Žalovaná 1. uvedla na jednání konaném dne datum, že její úvěruschopnost nebyla řádně prověřena, je svobodná a 4-5 let žije s přítelem, který je nezaměstnaný. V současné době již nepracuje pro společnost, pro kterou pracovala dříve, hradí nájemné ve výši částka měsíčně, její příjem činí nyní částka měsíčně a nemá žádné úspory. Další výdaje vynakládá na úhradu jiných půjček se splátkou částka. Dluh je schopna hradit ve splátkách ve výši částka.

3. Žalovaný 3. namítl, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalované 1. a Smlouva je z toho důvodu neplatná. Společnost si nevyžádala bankovní výpis žalované 1. a bez ověření akceptovala nereálně nízké výdaje ve výši částka měsíčně, z toho pouze částka na stravu, a to za situace, kdy žalovaná 1. refinancovala jiné dluhy i probíhající exekuci a její příjmy plynuly z krátkodobých agenturních úvazků. Žalovaná 1. v roce 2021 neúspěšně žádala o úvěr u bankovních institucí, které jí úvěr poskytnout odmítly. Jelikož je dle žalovaného 3. Smlouva neplatná, není platné ani jeho ručitelské prohlášení. Nadto namítá nepřiměřenost smluvní pokuty. Žalovaný 3. navrhuje, aby byla žaloba ve vztahu k němu a k žalované 2. zamítnuta a aby jim soud přiznal náhradu nákladů řízení. Z jednání konaného dne datum se omluvil pro pracovní vytíženost.

4. Žalovaná 2. se na jednání konaném dne datum připojila k vyjádření žalovaného 3. a uvedla, že je dluh již promlčen.

5. Žalobkyně nesouhlasila s námitkou promlčení, neboť žalovaná 1. na dluh průběžně hradila, což lze považovat za uznání dluhu a není podstatné, zda jde o závazek ze smlouvy či bezdůvodného obohacení. S úhradou dluhu ve splátkách také nesouhlasila s tím, že by měl soud v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností účastníků stanovit klasickou pariční lhůtu. Zjištěný skutkový stav 6. Společnost a žalovaná 1. si ujednaly dne datum Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala žalované 1. poskytnout prostředky ve výši částka tak, že částka částka bude vyplacena za účelem uhrazení závazku žalované 1. vůči soudnímu exekutorovi a částka částka bude žalované vyplacena bezúčelově na její bankovní účet. Žalovaná 1. se zavázala úvěr uhradit spolu s úrokem ve výši 12,20 % ročně a poplatkem ve výši částka ve 180 pravidelných měsíčních splátkách po částka (viz Smlouva o úvěru č. hodnota na č. l. 13, splátkový kalendář na č. l. 17). V prohlášení ručitele ze dne datum prohlásila žalovaná 2. a žalovaný 3., že uhradí pohledávku ze Smlouvy s příslušenstvím a případně též budoucí pohledávky ze Smlouvy do 10 dnů od doručení výzvy k úhradě, jestliže žalovaná 1. tyto pohledávky neuhradí (viz prohlášení ručitele na č. l. 19, prohlášení ručitele na č. l. 20). Společnost poskytla žalované 1. dne datum částku částka v hotovosti, dále zaslala žalované dne datum na její bankovní účet částku částka a dne datum částku částka (viz informace o způsobu vyplacení úvěru na č. l. 23, potvrzení o provedení transakce na č. l. 21–22).

7. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná 1. uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba + právnická osoba s měsíční mzdou částka, na bydlení přispívá částka měsíčně, její výdaje na stravné činí částka měsíčně a hradí závazky u společnosti právnická osoba. ve výši částka s měsíční splátkou částka a u společnosti Anonymizováno ve výši částka s měsíční splátkou částka měsíčně (viz doplnění žádosti o poskytnutí úvěru na č. l. 24, posouzení schopnosti splácet na č. l. 31, čestné prohlášení na č. l. 43). Z výpisu z nebankovního registru klientských informací Společnost zjistila, že žalovaná 1. má 1 existující půjčku od společnosti právnická osoba se zbývající částkou částka a měsíční splátkou částka, z toho částka částka byla 137 dnů po splatnosti a dále, že žalovaná od datum do datum žádala o poskytnutí 3 úvěrů u jiných nebankovních institucí ve výši od částka do částka, jejich poskytnutí však bylo odmítnuto (viz výpis z NRKI na č. l. 25). Z centrální evidence exekucí Společnost zjistila, že proti žalované 1. byla vedena jedna exekuce a proti žalovanému 2. a 3. žádná exekuce vedena nebyla (viz výsledek vyhledávání dotazu v CEE na č. l. 26). Žalovaná 1. předložila Společnosti dohodu o provedení práce ze dne datum uzavřenou na dobu určitou od datum do datum, dle které vykonává žalovaná 1. funkci Anonymizováno v rozsahu 300 hodin měsíčně za odměnu částka/hod. (viz dohoda o provedení práce na č. l. 33) a dále pracovní smlouvu ze dne datum, dle které vykonává žalovaná 1. funkci Anonymizováno za hrubou mzdu ve výši částka/hod., a to do datum (viz dohoda o změně obsahu pracovní smlouvy na č. l. 34, pracovní smlouva na č. l. 35, mzdový výměr na č. l. 37). V měsíci Anonymizováno činil příjem žalované částka a částka, v měsíci Anonymizováno činil částka, částka a částka, v měsíci Anonymizováno Anonymizováno činil částka a částka a v měsíci Anonymizováno činil částka a částka (viz výplatní lístky na č. l. 38–42 p. v.).

8. Dle výpisu z účtu žalované za měsíc Anonymizováno je patrné, že počáteční zůstatek činil částka, konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka, v měsíci Anonymizováno činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka, za měsíc Anonymizováno činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka (viz výpis z běžného účtu na č. l. 72–78 p. v.).

9. Žalovaná 1. uhradila celkem částka (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

10. Dne datum si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek č. Anonymizováno, na základě které se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. hodnota a 2 smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovanou 1., žalovanou 2. a žalovaným 3. z uvedené smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 44 vč. přílohy na č. l. 46). Dopisem ze dne datum odeslaným dne datum oznámila Společnost žalovaným postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 47–49, poštovní podací arch na č. l. 50 a 51).

11. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou 1. k úhradě dlužných splátek (viz výzva k úhradě dlužných splátek na č. l. 52, poštovní podací arch na č. l. 53, detailní informace k zásilkám na č. l. 54) a dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalované 1. zesplatnění úvěru (viz oznámení o zesplatnění úvěru a o uložení smluvních pokut na č. l. 55, podací lístek na č. l. 56, detailní informace k zásilkám na č. l. 57). Dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou 2. a žalovaného 3. jako ručitele k úhradě dlužné částky částka (viz výzva ručiteli na č. l. 58 a 59, poštovní podací arch na č. l. 60, sledování zásilek na č. l. 61). Žalovaní ničeho neuhradili ani na základě předžalobní upomínky (viz předžalobní upomínky na č. l. 62 – 64, sledování zásilek na č. l. 65).

12. Z účastnického výslechu žalované 1. soud zjistil, že žalovaná 1. pracuje jako Anonymizováno pro společnost Anonymizováno plus s příjmem ve výši cca částka, vlastní osobní automobil, který potřebuje k vykonávání této práce a žádný další majetek nevlastní. Žalovaná 1. nemá vyživovací povinnost k jiné osobě ani výdaje v souvislosti se zdravotním stavem. Její náklady na bydlení činí částka měsíčně a nadto hradí splátky jiných úvěrů ve výši částka měsíčně (viz účastnický výslech žalované 1.). Právní posouzení věci 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou 1., žalovanou 2. a žalovaným 3. ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovaným byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne datum odeslaným dne datum, čímž i vůči nim nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

16. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

19. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

20. Podle § 638 o. z. odst. 1 a 2 právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

21. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované 1., jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou 1.), nýbrž musí provést sama patřičné šetření. Společnost zjistila, že žalovaná 1. má příjem na základě pracovní smlouvy a dohody o provedení práce, a to u obou do datum, přičemž tento příjem činil v měsíci Anonymizováno/částka, v měsíci Anonymizováno/částka, v měsíci Anonymizováno/částka a v měsíci Anonymizováno/částka. K ověření příjmů žalované 1. měla Společnost k dispozici pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce i výplatní lístky za uvedené měsíce. Co se týče výdajů žalované 1., tady se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované 1., které nijak neověřovala. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Ohledně nákladů na bydlení se Společnost spokojila s čestným prohlášením, že žalovaná 1. přispívá na bydlení pouze částkou částka, ohledně ostatních výdajů žalované 1. se spokojila pouze s tvrzením žalované 1., aniž by si vyžádala například výpis z jejího běžného účtu. Pokud by tak učinila, zjistila by, že výdaje žalované dosahují od částka do částka a výrazně tak přesahují příjem žalované 1. Nadto je z výpisu zřejmé, že žalovaná 1. nedisponovala na tomto účtu téměř žádnými finančními prostředky. Obezřetnost a důslednost Společnosti při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že žalovaná 1. měla v době uzavření Smlouvy jiné závazky u bankovních i nebankovních institucí. Celkem tak žalovaná 1. hradila na měsíčních splátkách těchto úvěrů částka (částka + částka + částka). Majetková situace žalované 1. nebyla vůbec tak dobrá, jak se jevilo z analýzy Společnosti. O uvedeném svědčí také skutečnost, že převážná část úvěru byla podle Smlouvy poskytnuta za účelem uhrazení závazků v rámci probíhající exekuce. Nadto je třeba podotknout, že příjmy žalované 1. byly ověřeny prostřednictvím pracovní smlouvy a dohody o provedení práce uzavřených na dobu určitou do datum, nicméně ve Smlouvě bylo dohodnuto hrazení úvěru formou 180 měsíčních splátek, tedy po dobu 15 let, což mělo žalobkyni vést k ještě větší obezřetnosti. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalované 1., nadto bylo vzhledem k vysokým výdajům převažujícím příjmy žalované 1., absenci finančních prostředků a dalším závazkům zřejmé, že žalovaná 1. nebude schopna úvěr splácet. Úvěruschopností žalované 2. a žalovaného 3. se pak Společnost nezabývala vůbec.

22. Byť § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

23. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou (jistinu úvěru, smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu, poplatky). Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou 1. posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované 1. dle § 2991 odst. 1 o. z.

24. Pokud jde o námitku žalované 2., že nárok je již promlčen, soud tuto námitkou shledal nedůvodnou. U práva na vydání bezdůvodného obohacení je promlčecí lhůta dvojí, a to subjektivní a objektivní, přičemž tyto dvě lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá (dle § 621 a 629 odst. 1 o. z.) a objektivní desetiletá, případně patnáctiletá, jedná-li se o úmyslné bezdůvodné obohacení (dle § 638 o. z.), a pokud marně uplynula alespoň jedna z uvedených lhůt a je vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat. V případě plnění na absolutně neplatnou smlouvu vzniká bezdůvodné obohacení již okamžikem plnění, tedy dnem datum v případě částky částka a částky částka a dnem datum v případě částky částka a desetiletá objektivní lhůta k vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 638 odst. 1 o. z. tak žalobkyni doposud neuplynula. Pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní lhůty je rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit, kterou nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, ale je třeba ji odvozovat od okamžiku, kdy mohl věřitel (v nyní souzené věci žalobkyně, případně její předchůdkyně) reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojil právní závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2024 sp. zn. 33 Cdo 3859/2023). V daném případě povědomí žalobkyně o tom, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná a že na straně žalované 1. došlo k bezdůvodnému obohacení, mohla žalobkyně fakticky nabýt až na základě tohoto rozsudku vydaného po provedeném dokazování v této věci. Subjektivní promlčecí doba k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné úvěrové smlouvy tak k datu podání žaloby neuplynula a nárok žalobkyně promlčen není.

25. Žalovaná obdržela od Společnosti v případě Smlouvy částka náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná 1. poskytla Společnosti a žalobkyni celkově částku částka, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

26. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok na vrácení částky částka coby poskytnuté jistiny (poskytnutá jistina ve výši částka mínus zaplacené částky ve výši částka).

27. Z § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

28. Pokud jde o nárok uplatňovaný vůči žalované 2. a žalovanému 3., žalobkyně tento nárok opírala o ručitelské prohlášení žalované 2. a žalovaného 3. ze dne datum, kterým se žalovaná 2. a žalovaný 3. zavázali uhradit dluh z předmětné úvěrové smlouvy, pokud jej neuhradí žalovaná 1. Ručení v souladu s ustanovením § 2019 o. z. předpokládá platný dluh dlužníka, a to ke dni vydání ručitelského prohlášení. Je sice možné, aby se ručení vztahovalo na soubor dluhů určitého druhu vznikajících po určitou dobu či dluhy budoucí nebo podmíněné, nicméně s ohledem na určitost právních jednání (§ 553 o. z.) je nezbytné, aby takové dluhy byly v ručitelském prohlášení výslovně vymezeny. V daném případě se ručení mělo vztahovat výslovně na dluhy vzniklé z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1.; předmětná úvěrová smlouva však je, z důvodů shora uvedených, neplatná, a tudíž žádný dluh z úvěrové smlouvy, který by mohl být zajištěn ručením, neexistoval. Platně sjednaný hlavní závazek je předpokladem pro vznik ručení, proto následkem neplatnosti hlavního závazku není neplatnost ručení, ale to, že ručení vůbec nevznikne. Žalovaná 2. a žalovaný 3. od Společnosti žádné finanční prostředky neobdrželi, tudíž u nich nevznikla povinnost vydat bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z. a povinnost vrátit bezdůvodné obohacení žalobkyni nemohla být vzhledem k výše uvedenému zajištěna ani ručením.

29. Žalovaná 1. požádala o možnost hradit dlužnou částku ve splátkách. Soud při jejich stanovení zohlednil majetkové poměry žalované 1., zejména skutečnost, že její výdaje na bydlení a úhradu jiných závazků dosahují výše jejího příjmu ze zaměstnání, že nemá žádné úspory ani vlastní majetek, a dále i to, že smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2021 s dobou splatnosti 15 let, tedy ve 180 měsíčních splátkách. Žalovaná 1. sice navrhovala splátky ve výši částka měsíčně, tyto však s ohledem na své majetkové poměry není schopna hradit samostatně; jejich placení by bylo podmíněno příspěvkem žalované 2. Možnosti žalované 1. tak umožňují hradit maximálně částka měsíčně. Soud proto postupoval podle § 160 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a uložil žalované 1. povinnost uhradit dlužnou částku částka ve splátkách ve výši částka, splatných vždy do 21. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, až do úplného zaplacení. Náklady řízení a lhůta k plnění 30. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalované 1. rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka částka, naopak žalobou požadovala celkem částku částka (částka částka + úrok kapitalizovaný ke dni datum částkou částka + úrok ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky částka od datum kapitalizovaný ke dni datum na částku částka + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum částkou částka, úrok z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum kapitalizovaný ke dni datum na částku částka + úrok z prodlení ve výši částka + smluvní pokuta ve výši částka). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně vůči žalované 1. v řízení činil Anonymizováno % v poměru k neúspěchu Anonymizováno %. S ohledem na uvedené má žalovaná 1. nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši Anonymizováno %. Náklady řízení v celkové výši částka sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) ve výši částka za jeden úkon (účast na jednání dne datum). Soud proto žalované 1. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši Anonymizováno % z výše uvedené částky částka, tedy částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. (výrok IV).

31. Žalovaná 2. byla v řízení zcela procesně úspěšná, proto má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši částka sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) ve výši částka za jeden úkon (účast na jednání dne datum). Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované 2. náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. (výrok V).

32. Žalovaný 3. byl v řízení zcela procesně úspěšný, v řízení zcela procesně úspěšný, proto má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši částka se skládají z odměny advokáta ve výši částka (§ 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání dne datum) po částka a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši částka za 3 úkony právní služby á částka (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.). Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému 3. náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalovaného 3. do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. (výrok V). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.