46 C 316/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání stavby na cizím pozemku o vzájemném návrhu na vyklizení pozemku

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobce vůči žalovanému domáhal zřízení služebnosti spočívající v oprávnění každého vlastníka stavby hospodářské budovy nacházející se na pozemcích p. č. st. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] mít tuto stavbu umístěnou na části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] nově označené jako pozemek p. č. st. [číslo] v hranicích a výměře dle geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], a to na dobu neurčitou za náhradu, a kterou se žalobce in eventum domáhal přikázání části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] nově označené jako pozemek p. č. st. [číslo] v hranicích a výměře dle geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], do svého výlučného vlastnictví za cenu obvyklou, zjištěnou znaleckým posudkem.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 2 555 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Vzájemný návrh žalovaného, kterým se vůči žalobci domáhal odstranění stavby hospodářské budovy – kůlny z pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno], se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu ve výši 6 534 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal zřízení služebnosti spočívající v oprávnění každého vlastníka stavby hospodářské budovy nacházející se na pozemcích p. č. st. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] mít tuto stavbu umístěnou na části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] nově označené jako pozemek p. č. st. [číslo] v hranicích a výměře dle geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], a to na dobu neurčitou za náhradu, a kterou se žalobce in eventum domáhal přikázání části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] nově označené jako pozemek p. č. st. [číslo] v hranicích a výměře dle geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], do svého výlučného vlastnictví za cenu obvyklou, zjištěnou znaleckým posudkem. Žalobu odůvodnil tím, že po svých rodičích nabyl dědictvím částečně v roce 2003 a zbytkem v roce 2016 mimo jiné stavbu hospodářské budovy (kůlny), kterou rodiče žalobce vystavěli v letech 1959 – 1965 (později upřesněno na roky 1964 - 1965) na pozemku p. [číslo] v k.ú. Jasená. Z pozemku p. [číslo] byla oddělena část označená jako parcela p. [číslo] jejíž část byla následně označena jako pozemek p. [číslo] nyní označený jako p.č. st. [číslo], přičemž část hospodářské stavby ve výměře 13 m2 není na pozemku p.č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobce, ale na pozemku p. [číslo] který je nyní ve vlastnictví žalovaného, přičemž se tak stalo zřejmě omylem při oddělení parcely p. [číslo] z parcely p. [číslo]. Uvedené skutečnosti vyplynuly v roce 2001 a v roce 2019 došlo k přesnému zaměření budovy geometrickým plánem [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení]. Původním vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno] byla babička žalobce (matka otce žalobce) [jméno] [příjmení] a žalobce dovozuje, že minimálně existovala ústní dohoda mezi rodiči žalobce a [jméno] [příjmení], která stavbu na pozemku p. [číslo] povolila a nebránila jí. Ačkoliv se žalobce snažil se žalovaným dohodnout na vyřešení vzniklé situace, dohody nebylo dosaženo a žalovaný navíc zahájil správní řízení na odstranění stavby z jeho pozemku, které je vedeno u MÚ [obec] pod č.j. [příjmení] [číslo] SU/Čer. Žalobce má zato, že odstranění stavby není účelné, neboť by vlastníku stavby vznikla nemalá škoda, stavba vlastníka pozemku p. [číslo] v jeho využití nijak neomezuje ani neohrožuje jeho majetek, přičemž při výstavbě budovy nikdo nebránil, stejně jako proti budově po dobu její existence do roku 2017 nikdo neprotestoval a jsou tak dány důvody pro postup dle ustanovení § 135 písm. c) obč. zák., tedy pro zřízení věcného břemene eventuálně pro přikázání části pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno] do vlastnictví žalobce.

2. Žalovaný podáním ze dne [datum] včetně upřesnění, které bylo doručeno soudu dne [datum] s žalobou nesouhlasil a navrhl žalobu zamítnout, neboť stavba hospodářské budovy byla postavena bez povolení a jedná se tak o neoprávněnou a černou stavbu. Zároveň byla stavba realizována protizákonně bez řádné dohody a smlouvy, tedy bez právního důvodu a bez řádného placení daní. Pokud by stavba byla povolena, museli by předchůdci žalobce disponovat písemným souhlasem vlastníků parcel, tak jak to vyžaduje zákon. Zároveň žalovaný uvedl, že se žalobce spolu s paní [příjmení], která zhotovovala geometrický plán a Ing. [příjmení] z Katastru nemovitostí ve [obec] dopouštěli podvodného a trestného jednání a nezákonné manipulace. Žalovaný zároveň uvedl, že trvá na odstranění nepovolených staveb na svých pozemcích a na tom, aby byla žalobci uložena povinnost vytýčit hranice svých parcel. U jednání konaného dne [datum] žalovaný nebyl schopen říci, zda pouze odkazuje na probíhající správní řízení o odstranění stavby nebo se v tomto řízení vzájemným nárokem domáhá odstranění staveb ze svého pozemku a případně kterých staveb (hospodářská budova – kůlna nebo garáže s kůlnou, jež tvoří přístavbu rodinného domu [adresa] ve vlastnictví žalobce na pozemku p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno]) a zda požaduje, aby soud uložil žalobci povinnost vytýčit hranice svého pozemku. Dříve, než bylo žalovanému dáno poučení dle ustanovení § 43 o.s.ř., písemným podáním ze dne [datum], doručeným soudu [datum] žalovaný uplatnil vůči žalobci vzájemný nárok, kterým se domáhal odstranění stavby hospodářské budovy – kůlny ze svého pozemku p. [číslo] (toto upřesnil u jednání dne [datum], kde uvedl, že část hospodářské budovy zasahující na pozemek p. [číslo] je minimální, nijak ho nezatěžuje a proto odstranění stavby z pozemku p. [číslo] nepožaduje). Sdělení žalovaného ze dne [datum] soud považoval za odstranění vady (neurčitosti) vzájemného návrhu, a proto o ostatních žalovaným zmíněných nárocích (odstranění garáže, vyklizení pozemku p. [číslo] stanovení povinnosti žalobci vytýčit hranice svých pozemků) nerozhodoval.

3. Žalobce k vzájemnému návrhu uvedl, že s tímto nesouhlasí, neboť jsou dány důvody pro zřízení věcného břemene eventuálně pro přikázání části pozemku p. [číslo] do vlastnictví žalobce s tím, že by žalobci odstraněním budovy vznikla škoda nejméně 300 000 Kč, stavba byla postavena v letech 1964 - 1965 se souhlasem majitelů sousedního pozemku p. [číslo] manželů [příjmení] a setrvává na pozemku 57 let a po celou dobu nikdo nezpochybňoval její existenci ani nenavrhl její odstranění. Navíc k budově má žalobce přístup, neboť mu svědčí věcné břemeno k parcele p. [číslo] které ho opravňuje pozemek užívat ke vstupu do hospodářské budovy. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobce je evidován jako vlastník nemovitostí uvedených na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] na [anonymizováno] a to mimo jiné parcela p.č. st. [číslo], jejíž součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, který stojí zároveň na pozemku p.č. st. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], a dále pozemku p. [číslo] p. [číslo]. Parcele p. [číslo] p.č. st. [číslo] zároveň svědčí věcné břemeno cesty a jízdy přes pozemek p.č. p.č. st. [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Nabývacími tituly pak jsou Usnesení soudu o schválení dědické dohody Okresního soudu ve [obec] D [číslo] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a Usnesení soudu o dědictví Okresního soudu ve [obec a číslo] D [číslo] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] (viz výpis z KN na č. l. 10, ohlášení k zápisu věcného práva do katastru nemovitosti na č.l. 43 a výpis z KN na č.l. 127 a č.l. 137). Žalobce na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], nabyl po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum], dědictví, které bylo tvořeno podílem o velikosti ½ domu [adresa] na pozemcích p. [číslo] podílem jedna polovina pozemku p.č. st. [číslo] a pozemků p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro obec Jasenná, katastrální území Jasenná na [anonymizováno] (viz usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], úmrtní list na č.l. 1 spisu [spisová značka]). Žalobce na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], nabyl po zůstaviteli [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém dne [datum], dědictví, které bylo tvořeno podílem o velikosti ½ domu [adresa] na pozemcích p. [číslo] podíl jedna polovina pozemku p.č. st. [číslo] (na němž stojí dům který není součásti pozemku) a pozemků p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro obec Jasenná, katastrální území Jasenná na [anonymizováno] (viz usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], úmrtní list na č.l. 1 spisu [spisová značka]).

5. Žalovaný je vlastníkem mimo jiné pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], který nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od [jméno] [příjmení], [datum narození] (viz notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] na č.l. 49, návrh na vklad od katastru nemovitostí na č.l. 48, výpis z KN na č.l. 136). Pozemek p. [číslo] vlastnila babička žalobce [jméno] [příjmení] do své smrti dne [datum] a na základě rozhodnutí státního notářství ze dne [datum] tento nabyl do vlastnictví dědeček žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], který následně v roce 1973 pozemek postoupil rodičům paní [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr otce žalobce) a [jméno] [příjmení] (teta žalobce (viz notářský zápis NZ [číslo] na č.l. 59 a rozhodnutí o dědictví 2 D 1601/72 na č.l. 60). 6. [příjmení] budova stojí na parcele p.č. st. [číslo] (18 m2), parcele p. [číslo] (13m2) a na parcele p. [číslo] (výměra menší než 1 m2, zhruba 0,088 m2) (viz náčrt pro geometrické rozdělení pozemků ze dne [datum] [číslo] na č.l. 12 a geometrický plán [číslo] 2019 ze dne [datum] na č.l. 104). Základy hospodářské budovy jsou z kameno-betonových pasů, stěny ze škváro-cementových tvárnic, stropy dřevěné trámové, z vrchní strany dřevěný záklop, půdní mazanina, podlahy betonové, okna kovová, na východní straně jedno okno plastové, stavba se sedlovou střechou je obdélníkového tvaru o rozměrech 4,45 x 6,15 m, výška objektu je 5,565 m od úrovně přízemí. Objekt tvoří dva sklady, každý se samostatným vchodem, v podkroví se nachází půdní prostor přístupný z východní strany žebříkem (viz pasport stavby z listopadu 2019 na č.l. 21 a fotografie budovy na č.l. 89 -91). [příjmení] budova byla postavena v roce 1965 (viz znalecký posudek z [datum] na č.l. 87 a na č.l. 140, položka b3; z bodu b1 a b2 posudku pak plyne, že garáž s kůlnou, jež jsou součástí domu [adresa] a které se nachází na pozemku p.č. st. [číslo], byly vystavěny v roce 1964). Uvedený závěr podporují i letecké snímky příslušných parcel, neboť v roce 1961 hospodářská budova na fotografiích není, zatímco na fotografiích z roku 1968 je již patrná (viz letecké snímky dostupné na portálu [webová adresa] a na č.l. 124 až 126).

7. Dne [datum] uzavřela [jméno] [příjmení] (babička žalobce) jako dárce a [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] (rodiče žalobce) jako obdarovaní darovací smlouvu, na základě které byl z pozemku p. [číslo] na základě geometrického plánu oddělen stavební pozemek p. [číslo] na kterém se ke dni uzavření smlouvy nacházely základy a rozestavěný sklep domu ve vlastnictví obdarovaných (následně [adresa]) a parcela p. [číslo]. Účastníci smlouvou dále v č.l. 8 za účelem přístupu zřídili služebnost jízdy a chůze přes pozemek p. [číslo] (cesta) a pozemek p. [číslo] která nebyla v terénu vyznačena a podléhala dohodě účastníků na místě samém (viz darovací smlouva na č.l. 26 a č.l. 71, včetně výpisu z pozemkové knihy na č.l. 27). Z geometrického polohopisného plánu, který tvoří přílohu darovací smlouvy je patrná výměra darovaných pozemků, jakož i zakreslení hranic pozemku p. [číslo] (viz geometrický polohopisný plán na č.l. 73 a č.l. 93). [obec] pozemku p. [číslo] zachycuje také kopie dokumentace z roku 1962 (viz zákres na č.l. 96), snímek pozemkové mapy z roku 1976 (viz snímek pozemkové mapy na č.l. 97) a z kopie dokumentace z roku 1976, na níž je zakreslena mimo jiné garáž a kůlna (nyní součást budovy [adresa]), které částečně zasahují do pozemku p. [číslo] (viz kopie dokumentace na č.l. 97 p.v. až 99). Přesah garáže a kůlny na pozemek p. [číslo] je pak jednoznačně patrný z geometrického plánu [číslo] 2001 ze dne [datum] (viz geometrický plán [číslo] 2001 ze dne [datum] č.l. 100) a geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] (viz geometrický plán [číslo] ze dne [datum] na č.l. 102).

8. Ze sdělení žalobce z [datum] pro MÚ [obec] vyplývá, že žalobce sdělil stavebnímu úřadu, že zaměření parcel [číslo] a [číslo] z parcely [číslo] bylo v letech 1959 - 1961 uskutečněno tak, aby se všechny předmětné stavby nacházely na pozemcích majitelů staveb s tím, že tedy jeho stavby jsou na pozemcích v jeho vlastnictví (viz sdělení ze dne [datum] na č.l. 114).

9. Rodiče žalobce požádali [datum] o povolení stavby rodinného domu (bez garáží či hospodářských budov), na jehož stavbě se podíleli kromě rodičů žalobce také jeho dědeček [jméno] [celé jméno žalobce] a strýc [jméno] [celé jméno žalobce] (viz žádost ze dne 25. 7. 1960 na č.l. 38 spisu [spisová značka] a dokumentace na č.l. 50 p.v. a 51 spisu [spisová značka]). Součástí žádosti byla situace a opravná situace stavby (viz situace na č.l. 44 a 45 spisu [spisová značka]). Vlastníci pozemku p. [číslo] neměli k výstavbě rodinného domu připomínky a s touto souhlasili (viz zápis na č.l. 46 spisu [spisová značka]). Stavba rodinného domu byla povolena dne [datum] (viz rozhodnutí na č.l. 47 spisu [spisová značka]) a užívání stavby rodinného domu bylo povoleno dne [datum], přičemž v povolení není ničeho o jakékoliv garáži, kůlně či hospodářské budově (viz zápis ze dne [datum] a povolení ze dne [datum] na č.l. 55 a 56 spisu [spisová značka]).

10. Soud provedl k důkazu i další listiny, z nichž však nezjistil žádné pro rozhodnutí významné skutečnosti. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně paní [příjmení], neboť skutečnosti, k nimž měla být tato svědkyně slyšena (že nabízela v minulosti prodej části parcely p. [číslo] žalobci) jsou pro rozhodnutí v této věci bez významu s ohledem na právní hodnocení uvedené níže. Stejně tak bylo z s ohledem na níže uvedené právní hodnocení sporu nadbytečné provést důkaz sdělením finančního úřadu ohledně rozsahu placení daní z hospodářské budovy, stejně jako novým zaměřením hranic pozemků p. [číslo] p.č. st. [číslo] a tak i tyto důkazní návrhy soud zamítl. <b>Právní posouzení věci</b> 11. Vzhledem k tomu, že hospodářská budova byla dle skutkových zjištění soudu postavena v roce 1965, soud při právním hodnocení postupoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2014, dále jen („ obč. zák.“). Zároveň právní předchůdci žalobce zemřeli v roce 2002 a 2006, tedy za účinnosti obč. zák., který je rozhodující pro přechod vlastnického práva na žalobce. <i>12. Podle § 135c odst. 1 obč. zák. zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Podle § 135c odst. 2 obč. zák. pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Podle § 135c odst. 3 obč. zák. soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.</i> <i>13. Podle § 460 obč. zák. se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. Podle § 481 obč. zák. je-li dědic jen jeden, potvrdí mu soud, že dědictví nabyl. Podle § 482 obč. zák. je-li dědiců více, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou. Neodporuje-li dohoda zákonu, nebo dobrým mravům, soud ji schválí. Podle § 483 obč. zák. nedojde-li k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno.</i> <i>14. Podle § 120 odst. 2 obč. zák. stavba není součástí pozemku.</i> 15. Právní předchůdci žalobce [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] v roce 1965 zhotovili stavbu hospodářské budovy, která z části zasahovala na sousední pozemek p. [číslo] p. [číslo] které jsou dnes ve vlastnictví žalovaného. Stavba hospodářské budovy nebyla dle ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř. součástí pozemku dnes p. [číslo] v k.ú. [obec] na [anonymizováno], ale byla samostatnou věcí, jejíž vlastníky se stali právní předchůdci žalobce jako stavebníci. Právní předchůdci žalobce zemřeli a to [jméno] [příjmení] dne [datum] a [celé jméno žalobce] dne [datum]. Ačkoliv dle ustanovení § 460 obč. zák. se dědictví nabývá smrtí zůstavitele, bylo pro nabytí vlastnického práva žalobce k předmětné stavbě nutné, aby nabytí dědictví potvrdil soud svým rozhodnutí dle § 481 – 483 obč. zák. V usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. [spisová značka] ze dne 26. 9. 2003, stejně jako v usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne 29. 3. 2016 však stavba hospodářské budovy, která je samostatnou věcí v právním slova smyslu (jak bylo zdůvodněno výše), není uvedena a tedy nabytí vlastnictví žalobce ke stavbě hospodářské budovy nebylo doposud soudem potvrzeno. Žalobce tak není ke dni rozhodnutí soudu vlastníkem předmětné stavby.

16. Žalobce se v tomto řízení domáhal zřízení věcného břemene k části pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného z titulu toho, že na předmětné části pozemku stojí stavba hospodářské budovy v jeho vlastnictví. Nároky definované v ustanovení § 135c odst. 3 obč. zák. však může uplatňovat toliko vlastník stavby, jež stojí na cizím pozemku, což však žalobce není. Žalobce tak není aktivně věcně legitimován k podání žaloby dle ustanovení § 135c odst. 3 obč. zák. a soud proto jeho žalobu zamítl (výrok I.). Pro úplnost soud dodává, že navíc pro žalobcem eventuálně navrhované rozhodnutí, kterým by byla část pozemku ve vlastnictví žalovaného přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, není splněna základní podmínka, a to souhlas vlastníka pozemku, a tedy eventuálnímu návrhu by nebylo možno vyhovět ani v případě, že by žalobce ve sporu aktivně věcně legitimován byl.

17. Vzhledem k tomu, že žalobce není vlastníkem stavby hospodářské budovy, nebylo možno vyhovět ani vzájemnému návrhu žalovaného na odstranění stavby, neboť ustanovení § 135c odst. 1 obč. zák. umožňuje uložit povinnost odstranění stavby tomu, kdo stavbu zřídil (tedy stavebníku) resp. jeho právním nástupcům, tedy mimo jiné dědicům, jejichž dědické právo bylo potvrzeno soudem postupem dle § 481 – 483 obč. zák. Vzájemný návrh na odstranění stavby hospodářské budovy soud musel zamítnout z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť žalobce není vlastníkem stavby, jejíhož odstranění se žalovaný v tomto řízení vzájemným návrhem domáhal (viz výrok III rozsudku). Pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobce byl vlastníkem stavby hospodářské budovy, nebylo by možno postupovat dle ustanovení § 1085 o.z. (tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění), neboť stavba vznikla v roce 1965, tedy za účinnosti obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2014) a tento zákon je tak nutno ve sporu o vypořádání stavby na cizím pozemku aplikovat (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. [spisová značka], odst. 20. a 21., uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč. a obch.)

18. Pokud jde o námitky žalovaného, že stavba hospodářské budovy byla realizována bez stavebního povolení a že za tuto žalobce neplatil řádně daně, je nutno upozornit, že tyto skutečnosti nejsou pro právní hodnocení a zejména pro vypořádání stavby na cizím pozemku dle § 135c obč. zák. vůbec relevantní. Jedinou námitkou žalovaného, která je z hlediska vypořádání stavby na cizím pozemku relevantní, je námitka týkající se realizace stavby bez souhlasu vlastníka pozemku. Souhlas vlastníka však může mít různé podoby, nemusí být nutně písemný, a tento může být dán také ústně.

19. Nad rámec pak soud uvádí, že z provedeného dokazování vyplynula také celá řada skutečností, které mohou mít vliv pro další postup účastníků v jejich vzájemných sporech (poté, co bude žalobci potvrzeno vlastnické právo v dědickém řízení). Z geometrického polohopisného plánu, který tvořil přílohu darovací smlouvy ze dne [datum] (na č.l. 73) totiž plyne, že účastníci darovací smlouvy při darovaní vycházeli z jiné tvarové dispozice pozemku p. [číslo] když východní hranice parcely [číslo] (směrem k parcele [číslo]) je vedena směrem doprava od pomyslné přímky vedené po východní hranici parcely p.č. st. 317, avšak na dalších zákresech z šedesátých a sedmdesátých let minulého století je předmětná hranice vedena výrazně doleva směrem od pomyslné přímky vedené po východní hranici parcely p.č. st. 317 (viz např. snímky na č.l. 96, 97, 98). Vzhledem k tomu, že v geometrických plánech (č.l. 100) je hranice vedena stejně jako v geometrickém polohopisném plánu, jež tvořil přílohu darovací smlouvy, avšak je zde patrno výrazné pootočení východní hranice parcely p. [číslo] doleva a tedy i hranice parcely p. [číslo] ([číslo]) a parcely [číslo] je orientována celkově doleva (a to oproti darovací smlouvě), což předchůdce žalobce, jakož i předchůdce žalovaného, mohlo logicky mást (a dle názoru soudu také mátlo). Z tohoto lze dovodit, že účastníci darovací smlouvy měli jiné povědomí o průběhu hranice pozemku p. [číslo] p. [číslo] při výstavbě hospodářské budovy, jakož i garáže s kůlnou, tak právní předchůdci mohli oprávněně předpokládat, že staví na svém pozemku p. [číslo] (nyní p.č. st. [číslo]). Skutečnost, že tomu tak není, byla patrna v roce 1976, když bylo provedeno zakreslení přístavby garáže a kůlny a bylo jednoznačně zřejmé, že tyto se nachází na pozemku p. [číslo] z toho bylo zároveň seznatelné, že hospodářská budova leží z části taktéž na pozemku p. [číslo]. Vzhledem k tomu, že garáž s kůlnou byla zapsána do katastru nemovitostí, ačkoliv leží na cizím pozemku p.č. st. [číslo], lze dovodit, že pro tuto stavbu byl následně dán souhlas vlastníka pozemku p.č. st. [číslo], a to buď [jméno] [celé jméno žalobce], nebo [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří pozemek p. [číslo] následně vlastnili. Ve vztahu k hospodářské budově však nelze dodatečný souhlas s jejím umístěním na pozemku p. [číslo] jednoznačně dovodit (s výstavbou hospodářského budovy dle názoru soudu právní předchůdci žalovaného jistě souhlasili, avšak nejspíše nevěděli, že tato je realizována na jiném pozemku než pozemku stavebníka dnes p.č. st. [číslo]). Proto má soud za to, že tento souhlas s výstavbou na pozemku p. [číslo] nebyl dán (a to ani dodatečně), avšak stavba byla realizována stavebníky subjektivně dobré víře, a její odstranění není dle názoru soudu objektivně účelné a bylo by na místě zřídit dle § 135c odst. 3 obč. zák. věcné břemeno k pozemku, na kterém se stavba nachází. Ačkoliv je stavba doplňkovou stavbou, jež neslouží k bydlení, je nutno vzít v potaz, že jistou hodnotu stavba má a jejím odstraněním by vlastníku stavby vznikla nemalá újma. Zároveň stavba vlastníka pozemku p. [číslo] fakticky nijak výrazně nezatěžuje ani neomezuje (a to ani v potenciální výstavbě domu na pozemku p. [číslo]), když do pozemku p. [číslo] zasahuje výměrou 13 m2. Zároveň nelze opomenout, že vlastníci pozemku p. [číslo] proti existenci stavby po dobu více než 50 let nebrojili a tuto tolerovali. Navíc lze předpokládat, že stejně jako na výstavbě domu [adresa] se i na výstavbě hospodářské budovy právní předchůdci žalovaného ([jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce]) podíleli vlastní prací ve prospěch stavebníků. Výše uvedené s mírnou modifikací lze aplikovat i na garáž s kůlnou, pokud bychom dospěli k závěru, že dodatečný souhlas s jejím umístěním na pozemku p. [číslo] (dnes p.č. st. [číslo]) nebyl dán, přičemž pro zachování této stavby a zřízení věcného břemene navíc hovoří také skutečnost, že tato tvoří součást domu [adresa] a je tedy určitým nepřímým způsobem užívána k bydlení. S ohledem na uvedené tak soud doporučuje účastníkům, poté co bude potvrzeno vlastnické právo žalobce v dědickém řízení, uzavření dohody o prodeji předmětných částí pozemku p. [číslo] nebo o zřízení věcného břemene za adekvátní úplatu. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 20. V řízení o žalobě na zřízení věcného břemene byl žalovaný zcela procesně úspěšný, proto má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení o žalobě (výrok II. rozsudku). Ačkoliv žalovaný uplatnil nárok na poštovné ve výši 137 Kč a tiskopisy a kopie ve výši 172 Kč, které však žádným způsobem nedoložil, přiznal soud žalovanému na místo těchto nákladů v souladu s § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., paušální náhradu, která žalovanému náleží ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů á 300 Kč spočívající a) v písemném podání ve věci samé ze dne [datum], b) písemném podání ze dne [datum], c) přípravě na jednání konané dne [datum], d) účast u jednání dne [datum], e) přípravě na jednání dne [datum] a f) účast u jednání dne [datum]. Pro úplnost soud dodává, že podání doručené soudu dne [datum] nepovažoval za samostatný úkon, neboť bylo doplněním podání ze dne [datum], stejně jako nepřiznal žalovanému náhradu za podání ze dne [datum], neboť toto se týkalo pouze vzájemného nároku uplatněného žalovaným. Žalovaný dále uplatnil nárok na cestovné za použití soukromého vozidla a stravné za účast u jednání. Vzhledem k tomu, že žalovaný neměl souhlas soudu s použitím soukromého vozidla dle § 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v platném znění, přiznal soud žalovanému náhradu cestovného ve výši jízdného hromadnou dopravou dle § 30 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., která činí dle portálu [webová adresa] za cestu autobusem z [obec] do [anonymizována dvě slova] 11 Kč, za cestu vlakem z [anonymizována dvě slova] do [obec] 168 Kč a za MHD z [obec] do sídla soudu 15 Kč, celkem tedy 328 Kč za jednu jízdu z místa bydliště žalovaného do budovy soudu a zpět (2x 164 Kč). Žalovaný absolvoval celkem 4 cesty, a to k nahlížení do spisu dne [datum], k jednání dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum] a k jednání dne [datum], tedy celkem 1 312 Kč. Stravné náleží žalovanému za účast u jednání dne [datum] a [datum] dle § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., ve výši 99 Kč za jeden den dle § 2 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., tedy celkem 198 Kč. Protože žalovaný cestovné vynaložil v souvislosti s oběma spory, přičemž jednání bylo vedeno jak o žalobě, tak i o vzájemném návrhu, přísluší žalovanému z cestovného a stravného toliko ½ (druhá polovina přináleží k řízení o vzájemném návrhu na odstranění stavby, v němž žalovaný nebyl úspěšný), která činí částku 755 Kč (1/2 z částky 1 510 Kč). Náklady žalovaného v řízení o žalobě tak celkem činí 2 555 Kč.

21. Žalobce byl ve věci vzájemného návrhu na odstranění stavby zcela procesně úspěšný, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu (výrok IV. rozsudku). Účelně vynaložené náklady řízení tvoří: odměna za zastoupení žalovaného advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za 3 úkony právní služby spočívající v a) převzetí a přípravě zastoupení, b) účast u jednání soudu dne [datum] a c) účast u jednání soudu dne [datum]; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 cit. vyhl.) činí podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. 1 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalovaného zástupcem činí částku 4 500 Kč 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících, tj. celkem 900 Kč; náhrada za 21% DPH ze základu 5 400 Kč, tedy DPH ve výši 1 134 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 6 534 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náhrady nákladů za cestovné a promeškaný čas se žalobce výslovně vzdal.

22. Žalovanému uplatněním vzájemného návrhu na odstranění stavby vznikla dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, poplatková povinnost, která dle položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků činí 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný odstranil vadu vzájemného návrhu až podáním doručeným soudu dne [datum], nebylo možno mu uložit zaplacení soudního poplatku dříve, než začal soud ve věci jednat, a proto soud dle § 9 odst. 6 citovaného zákona žalovanému uložil povinnost zaplatit soudní poplatek tímto rozsudkem (viz výrok V. rozsudku).

23. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.