46 C 319/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 55 873,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 300 Kč od [datum] do zaplacení, žalovaná je oprávněna splnit uloženou povinnost v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, splatných vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se splácením byť jediné splátky.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 26 573,66 Kč s úrokem v kapitalizované výši 2 161,47 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 33 125,98 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 377,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 125,98 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 825,98 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 29 300 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 158,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 55 873,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 28 079 Kč, sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši 8 577 Kč (úroková sazba 29 % ročně), z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč, v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná naposledy uhradila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 33 125,98 Kč a dlužný poplatek činil částku 22 747,68 Kč; celkově od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná částku 5 700 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 55 873,66 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 33 125,98 Kč a dlužné části poplatku ve výši 22 747,68 Kč. Příslušenství se sestává z úroku ve výši 29 % p. a. z částky 33 125,98 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 161,47 Kč a od [datum] do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 33 125,98 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 377,01 Kč a od [datum] do zaplacení. Dlužné částky nebyly žalovanou do dnešního dne zaplaceny navzdory zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že si půjčku vyřídila, jelikož se s manželem dostali do tíživé životní situace, kdy bývalý zaměstnavatel manžela mu neplatil mzdu. Zprostředkovatelkou paní [jméno] [příjmení] bylo ústně dohodnuto, že půjčku uhradí zaměstnavatel manžela na základě dlužných peněz, s čímž žalovaná souhlasila, neboť jinak by nebyla schopná při svém starobním důchodu ve výši 6 317 Kč splátky splácet. Z částky 35 000 Kč obdržela pouze částku 14 600 Kč, zbylou výši 20 400 Kč převzala od žalované paní [jméno] [příjmení] na splacení dvou splátek od [právnická osoba] Credit, které měl splatit bývalý zaměstnavatel manžela, který tyto peníze převzal od manžela. Žalovaná uhradila celkově částku 5 700 Kč. Ke svým poměrům uvedla, že s manželem nevlastní žádné cennosti, manžel má svůj příjem, z něhož hradí nejenom nájemné, ale taky další měsíční základní potřeby. Příjmy vystačí sotva na překlenutí do dalšího měsíce.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti dlužnou jistinu a poplatek ve výši 28 079 Kč, sestávající se a) z úroku ve výši 8 577 Kč (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy), b) z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a c) z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč, celková dlužná částka tak činila 63 079 Kč (RPSN činilo 127,77 %), a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč (poslední splátka ve výši 3 494 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že v hotovosti převzala jistinu zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky o zápůjčce (dále jen„ SP“) – (viz Smlouva). Společnost a žalovaná společně vyplnily dne [datum] zákaznickou kartu, podle níž Společnost ověřila totožnost žalované pomocí občanského průkazu. Žalovaná uvedla, že požaduje zápůjčku ve výši 11 000 Kč. Žalovaná sdělila, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je vdaná, má 1 vyživovanou osobu, nemá auto, má starobní důchod ve výši 5 581 Kč, další blíže nespecifikovaný příjem žalobkyně ve výši 4 400 Kč (o tomto žalovaná uvedla, že je určená na péči o syna a používaná výlučně na jeho výdaje) a další čisté příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, celkové příjmy tedy činí 34 981 Kč, odhadované měsíční výdaje žalobkyně činí 3 000 Kč. Společnost ověřila následující dokumenty: potvrzení o příjmu 2,3/ 2019 a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky od [datum] na dobu neurčitou. Na zákaznické kartě bylo rukou dopsáno„ 0 Skóring“ (viz zákaznická karta ze dne [datum]). Žalovaná uhradila na zápůjčku celkově částku 5 700 Kč, kdy přesný termín úhrady je patrný z tabulky umoření, přičemž naposledy uhradila dne [datum] (viz tabulka umoření na č. l. 23, záznam o splátkách). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila Společnost žalobkyni své pohledávky za dlužníky podle specifikace uvedené v příloze [číslo] této smlouvy; v příloze [číslo] byla pod [číslo] uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] a příloha [číslo] k této smlouvě, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky). Dne [datum] zaslala Společnost žalované dopis, v němž jí oznámila postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího lístku). Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky 68 302,35 Kč nejpozději do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním, že pokud dluh nezaplatí ve stanoveném termínu, bude podána žaloba o zaplacení dluhu včetně nákladů řízení (viz předžalobní výzva ze dne [datum] vč. podacího lístku). Žalovaná od ledna 2021 do současnosti pobírá starobní důchod ve výši 6 317 Kč měsíčně, nepobírá žádné dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi (viz sdělení ČSSZ ze dne [datum], sdělení Úřadu práce ČR). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni [datum] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty, která byla podmínkou pro účinnost postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. I když žalovaná uváděla, že po vyplacení částky 35 000 Kč, část zápůjčky ve výši 20 400 Kč odevzdala paní [příjmení] coby splátku dvou půjček u [právnická osoba] Credit, má soud za to, že tato skutečnost by nemohla zpochybnit závěr o tom, že celková jistina zápůjčky činila právě 35 000 Kč. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 28 079 Kč, sestávajícím se a) z úroku ve výši 8 577 Kč (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy), b) z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a c) z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč, celková dlužná částka tak činila 63 079 Kč (RPSN činilo 127,77 %), a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč (poslední splátka ve výši 3 494 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy. Žalovaná sice namítala, že bylo ústně dohodnuto, že by měl zápůjčku splácet zaměstnavatel jejího manžela, avšak žalovaná neuváděla, že by s takovouto dohodou měla vyslovit souhlas Společnost, takže v daném případě by nedošlo k převzetí dluhu, a toliko zaměstnavatel manžela žalované by měl povinnost zajistit, aby žalovaná nemusela v daném případě plnit s rizikem zejména vzniku nároku na náhradu škody případně způsobené. Jinými slovy řečeno uváděná ústní dohoda by neměla vliv na povinnost žalované poskytnout Společnosti sjednané plnění, které ostatně žalovaná zčásti poskytovala, když uhradila celkově částku 5 700 Kč.

15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty; doklady byly uvedeny do části„ ověřené dokumenty“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 7. 10. 2021, č. j. 46 C 319/2021-40, aby žalobkyně upřesnila svá tvrzení ohledně příjmu žalované a výdajů žalované včetně jejich ověření, jakož i upřesnila, zda a jak zkoumala Společnost, zda žalovaná má jiné dluhy, reagovala žalobkyně tak, že údaj 0 Skóring byla poznámka obchodního zástupce, který kontroloval doplnění zákaznické karty a který na základě vyplněných údajů zadával data do systému k vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, pokud jde o ostatní příjmy žadatele, ty představují např. výživné, alimenty, příjmy z podnájmu, další čistý příjem představuje např. příjem z podnikání jako vedlejší činnosti k hlavnímu příjmu, brigády atd., kdy všechny příjmy se ověřovaly na základě potvrzení o příjmu a výměru důchodu žalované. Odhadované měsíční výdaje byly ověřeny na základě sdělení žalované, stejně tak bylo ověřeno, že žalovaná nemá splátky zápůjček či jiné dluhy. Soud se z řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou zákaznickou kartu ze dne [datum], která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že se z ní podává pravý opak, tedy, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 5 581 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a z potvrzení o příjmu; tyto však soudu nebyla schopna předložit. Současně ještě měla mít žalovaná (blíže nespecifikované) ostatní příjmy ve výši 4 400 Kč a další čisté příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč; o jaký příjem případně mělo jít, však Společnost dle části„ Ověřené dokumenty“ neověřovala a nebyla schopná ani specifikovat (toliko obecně uvedla, oč se nejspíše mohlo jednat). Za další zásadní pochybení Společnosti lze především považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, tj. částkou 3 000 Kč, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Ověřené dokumenty“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, tedy výši nájmu a záloh na služby spojené s užíváním bytu například z nájemní smlouvy či z výpisu z účtu, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení; problematičnost částky 3 000 Kč vyplývá jen z toho, že dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, výše životního minima jednotlivce v roce 2019 činila 3 860 Kč (soud přitom nezohledňoval, že žalovaná má manžela a 1 nezaopatřené dítě) a dle nařízení vlády č. 320/2018 Sb. výše částek normativních nákladů na bydlení v roce 2019 v případě bydlení užívaných na základě nájemní smlouvy činila v městě od 50 000 do 99 999 obyvatel (pro město Zlín) pro 1 osobu 6 233 Kč a pro 3 osoby (žalovaná uvedla, že má 1 vyživovací povinnost a 1 manžela) 11 710 Kč. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. [příjmení], NRKI, BRKI). Za hodné zřetele je rovněž údaj o požadované výšce zápůjčky 11 000 Kč, kdy nakonec byla poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč, jakož i ručně dopsaný údaj 0 Skóring.

16. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

17. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 33 125,98 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 22 747,68 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

18. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 35 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 5 700 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak aktuálně činí 29 300 Kč.

19. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

20. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 29 300 Kč nepochybně vyzvána až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaná dlužnou částku 29 300 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná do [datum] dlužnou částku 29 300 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem [datum] do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, domáhala se úroku z prodlení ve výši, než na který má nárok. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 300 Kč od [datum] do zaplacení.

22. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 300 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 26 573,66 Kč s úrokem v kapitalizované výši 2 161,47 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 33 125,98 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 377,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 125,98 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 825,98 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 29 300 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 30 159,73 Kč (jistina ve výši 29 300 Kč + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 859,73 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 73 198,64 Kč (jistina + poplatky ve výši 55 873,66 Kč + smluvní úrok v kapitalizované výši 2 161,47 Kč + smluvní úrok od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 8 764,32 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 3 377,01 Kč + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 3 022,18 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 41,20 % v poměru k neúspěchu 58,80 %. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 17,60 % Tyto náklady tvoří tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za odpor, vyjádření k žalobě a souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 17,60 % z částky 900 Kč, tj. nárok na zaplacení částky 158,40 Kč (výrok III.).

24. Pokud jde o lhůtu ke splnění povinnosti uložené výrokem I. tohoto rozsudku, vyšel soud z návrhu žalované, aby jí bylo s ohledem na její tíživou majetkovou situaci umožněno splnit uloženou povinnost ve splátkách, jakož i ze souhlasu žalobkyně, byť ta požadovala minimální výši splátek 3 000 Kč měsíčně. Soud shledal, že v daném případě je s ohledem na špatnou majetkovou situaci žalované, jakož i existenci vícero dluhů namístě jí poskytnout dobrodiní spočívající v umožnění hradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních částkách. Výši měsíční splátky stanovil soud ve výši 1 500 Kč, neboť vyšel z toho, že k úhradě dlužné částky včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení by mělo dojít podle judikatury v rozumném časovém horizontu, což soud považuje přibližně do 2 let od právní moci tohoto rozsudku. Soud má za to, že uložením splnění povinností v pravidelných měsíčních splátkách nebude nijak zásadně zasaženo do práv žalobkyně, neboť ta má jednak svou podnikatelskou činnost zaměřenou na vymáhání pohledávek a po dobu splácení má zaručen nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. Nadto pokud žalovaná neuhradí byť jedinou splátku řádně a včas, ztrácí tím automaticky dobrodiní plnění ve splátkách, v důsledku čehož se žalobkyně bude moci ihned domáhat splnění zbylé výše nesplacené povinnosti, která byla žalované uložena tímto rozhodnutím 25. Lhůtu ke splnění povinnosti uložené ve výroku III. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.