46 C 325/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o nahrazení projevu vůle

I. Soud nahrazuje souhlas žalovaného s návrhem smlouvy ze dne [datum], která je nedílnou přílohou rozsudku včetně geometrického plánu č.: [číslo] zhotoveného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 164 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalobkyně a žalovaný, jakožto podílový spoluvlastník, uzavřeli dne [datum] Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemenu [číslo] a souhlas se zřízením stavby plynárenského zařízení„ [příjmení] [jméno] [příjmení] – [ulice] + 1, číslo stavby [číslo]“, včetně jeho součástí a příslušenství, opěrných vytyčovacích bodů. Touto smlouvou se žalovaný zavázal, že do jednoho roku od kolaudačního souhlasu k plynárenskému zařízení, nejpozději do [datum], uzavře s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, na jejímž základě bude na dobu neurčitou úplatně zřízeno věcné břemeno spočívající v právu zřídit a provozovat na služebném pozemku plynárenské zařízení a právu vstupovat a vjíždět na služebný pozemek v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami, provozováním a odstraněním plynárenského zařízení. Smluvní strany si sjednaly jednorázovou úplatu za zřízení věcného břemene ve výši 707 Kč za každý započatý metr délkový plynárenského zařízení uloženého v budoucích služebných pozemcích, kterou se žalobkyně, jako budoucí oprávněná z věcného břemene, zavázala zaplatit žalovanému jakožto povinnému na jeho účet nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bude doručeno z katastrálního úřadu vyrozumění o provedení zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. Dále si strany sjednaly, že žalobkyně prokazatelně doručí žalovanému k akceptaci v příslušném počtu vyhotovení smlouvy o zřízení věcného břemene a žalovaný ve lhůtě nejpozději do 30 dnů smlouvy podepíše a prokazatelně je doručí žalobkyni zpět. Dne [datum] vydal [stát. instituce] kolaudační souhlas k užívání shora specifikované stavby. Žalobkyně zaslala žalovanému v potřeném počtu vyhotovení smlouvy o zřízení věcného břemene, zásilka se však žalobkyni vrátila. Následně byl žalovaný vyzýván k uzavření smlouvy prostřednictvím e-mailu. Ačkoliv žalovaný se zmocněncem žalobkyně komunikoval, k uzavření smlouvy nedošlo. Ostatní spoluvlastníci dotčených pozemků svůj závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí splnili. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění jeho závazku uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak žalovaný svou povinnost nesplnil. Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy je dle § 59 odst. 2 energetického zákona povinna zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části, a to pro účel zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenské zařízení. V daném případě je zde naléhavý právní zájem, aby toto věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí v souladu s platnou právní úpravou zapsáno.

2. Žalobkyně a žalovaný vyslovili v souladu s § 115a zákona o. s. ř. souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání, neboť lze rozhodnout na základě doložených listinných důkazů.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jako budoucí oprávněný a žalovaný spolu s ostatními účastníky jako budoucími povinnými uzavřeli dne [datum] Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle § 59 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a § 1785 - 1788 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nejpozději do 12 měsíců po doručení kolaudačního souhlasu k plynárenskému zařízení nebo jiného dokladu vydaného stavebním úřadem, kterým se prokáže, že lze stavbu plynárenského zařízení užívat, nejpozději však do [datum], uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bude k budoucím služebním pozemkům na dobu neurčitou úplatně zřídit a provozovat na budoucích služebných pozemcích plynárenské zařízení a právo vstupovat a vjíždět na budoucí služebné pozemky v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami, provozováním a odstraněním plynárenského zařízení. Smluvní strany se dohodly na rozsahu věcného břemene 1 m na obě strany od půdorysu plynárenského zařízení. Žalobkyně jako budoucí oprávněný se zavázala vyhotovit a zkompletovat příslušný počet výtisků smlouvy o věcném břemenu a prokazatelně je doručit budoucím povinným. Budoucí povinní se zavázali nejpozději do 30 dnů od jejího doručení smlouvu o věcném břemenu podepsat, přičemž na jejím prvopise úředně ověřit svůj podpis a prokazatelně jej doručit budoucímu oprávněnému. Smluvní strany se dohodly, že úplata za zřízení věcného břemene bude poukázána na účty budoucích povinných v poměru spoluvlastnických podílů, a to ve výši 707 Kč za každý započatý metr délkový plynárenského zařízení uloženého v budoucích služebných pozemcích, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy bude budoucímu oprávněnému od katastrálního úřadu doručeno vyrozumění o provedení zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. Náklady spojené s běžným udržováním budoucích služebných pozemků ponese budoucí povinný. Náklady spojené se zřízením věcného břemene ponese budoucí oprávněný. Součástí smlouvy byl nákres (viz Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene včetně nákresu). Dne [datum] byl vydán [stát. instituce] kolaudační souhlas s užíváním předmětné stavby (viz kolaudační souhlas s užíváním stavby ze dne [datum]). Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum] byla podepsána žalobkyní coby oprávněnou a všemi povinnými mimo žalovaného (viz Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum]). Rozsah věcného břemene je vymezen geometrickým plánem [číslo] zhotoveným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Geometrický plán je přílohou předmětné smlouvy (viz geometrický plán na č. l. 32). Žalobkyně zaslala žalovanému e-mail s žádostí o podpis smlouvy o zřízení věcného břemene, na který žalovaný dne [datum] reagoval e-mailem s tím, že je v [země] a brzy v ČR nebude (viz e-mail na č. l. 21). Žalobkyně e-mailem ze dne [datum] opakovaně žádala žalovaného o informaci, zda je schopen smlouvu o zřízení věcného břemene podepsat a podpis úředně ověřit i v [země] (viz e-mail na č. l. 22). Žalobkyně zaslala žalovanému žádost ze dne [datum] o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene s pokyny. Žádost byla podána dne [datum]. Nedoručená zásilka byla vrácena zpět žalobkyni (viz žádost ze dne [datum], kopie obálky). Naposledy byl žalovaný vyzván k uzavření předmětné smlouvy dopisem ze dne [datum], a to nejpozději do [datum]. Dopis byl převzat třetí osobou paní [příjmení] (viz dopisem ze dne [datum] včetně dodejky). <i>4. Podle § 59 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení.</i> <i>5. Podle § 59 odst. 1 písm. e) energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo, v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.</i> <i>6. Podle § 1257 odst. 1 o. z., věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.</i> <i>7. Podle § 1262 odst. 1 o. z., zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.</i> <i>8. Podle § 1267 odst. 1 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.</i> <i>9. Podle §1785 o. z. smlouvou o smlouvou budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání k ujednané lhůtě jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.</i> <i>10. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.</i> <i>11. Podle § 1787 odst. 1, 2 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.</i> 12. Žalobkyně a žalovaný si smlouvou o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene uzavřenou dne [datum] dle § 1785 a násl. o. z., dohodli budoucí zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch žalobkyně, spočívajícího v umístění distribuční soustavy na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaného a dalších účastníků smlouvy, za účelem jejího provozování. Žalobkyně i žalovaný se v této smlouvě zavázali uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene ve lhůtě 12 měsíců kolaudačního souhlasu k plynárenskému zařízení nebo jiného dokladu vydaného stavebním úřadem, kterým se prokáže, že lze stavbu plynárenského zařízení užívat, nejpozději však do [datum]. Žalobkyně splnila podmínky uvedené ve smlouvě a žalovaného opakovaně vyzvala v dohodnutém termínu k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný však přes výzvy dosud smlouvu nepodepsal a neuzavřel. Za tohoto stavu vzniklo žalobkyni podle § 1787 odst. 1 o. z. právo požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Podle § 1787 odst. 2 o. z. se obsah budoucí smlouvy určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za nichž byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

13. Protože předložený návrh předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene plně odpovídal účelu, který byl uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí sledován a rovněž svým obsahem odpovídal obsahu předmětné smlouvy, která měla být mezi účastníky podle smlouvy o smlouvě budoucí uzavřena, určil soud obsah předmětné smlouvy v souladu s tímto návrhem a to tak, že nahradil projev vůle žalovaného tuto smlouvu uzavřít a zřídit tak ve prospěch žalobkyně shora specifikované věcné břemeno na dobu neurčitou za předem sjednanou cenu, jehož obsahem je de facto služebnost inženýrské sítě podle § 1267 a násl. o. z. Rozsah věcného břemene je pak vymezen geometrickým plánem [číslo] zhotoveným [právnická osoba] [anonymizováno] a je přílohou předmětné smlouvy. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 14. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 15 164 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, předžalobní výzva); sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. b) cit. vyhl.) činí podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. 2 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalovaného zástupcem činí částku 7 500 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), tj. celkem 900 Kč; a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 1 764 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.

15. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.