46 C 33/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 47 709 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zaprvé právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka] v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (úroková sazba 29 % ročně), z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], v 60 týdenních splátkách po [částka], kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná naposledy uhradila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek činil částku [částka]; celkově od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná částku [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka [částka] se sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a z dlužných úhrad za služby ve výši [částka]. Příslušenství se sestává z úroku ve výši 29 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a od [datum] do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a od [datum] do zaplacení. Zadruhé Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka] v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (úroková sazba 29 % ročně), z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a z poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši [částka], v 60 týdenních splátkách po [částka], kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná naposledy uhradila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek činil částku [částka]; celkově od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná částku [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka [částka] se sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a z dlužných úhrad za služby ve výši [částka]. Příslušenství se sestává z úroku ve výši 29 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a od [datum] do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši [částka], sestávajícím se a) z úroku ve výši [částka] (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy), b) z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a c) z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka] (RPSN činilo 231,71 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že v hotovosti převzala jistinu zápůjčky (viz Smlouva [číslo]). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, pracuje na plný pracovní úvazek jako servírka s čistým příjmem ve výši [částka]. Externí splátky zápůjček žalované činí [částka] a odhadované měsíční výdaje žalované činí [částka] Tyto údaje ověřila Společnost z pracovní smlouvy od [datum] na neurčito, ze 2 výpisů z bankovního účtu 8, 9/ 2018 (viz zákaznická karta ze dne [datum]). Žalovaná uhradila celkově částku [částka], kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb (viz č. l. 23).

4. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly Smlouvu [číslo] na jejímž základě Společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši [částka], sestávajícím se a) z úroku ve výši [částka] (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy), b) z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a c) z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka] (RPSN činilo 234,69 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že v hotovosti převzala jistinu zápůjčky (viz Smlouva [číslo]). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že je spolubydlící, má učňovské vzdělání, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, pracuje na plný pracovní úvazek jako servírka s čistým příjmem ve výši [částka]. Externí splátky zápůjček žalované činí [částka] a odhadované měsíční výdaje žalované činí [částka] Tyto údaje ověřila Společnost z pracovní smlouvy od [datum] do [datum], z 2 výpisů z bankovního účtu 12/ 2018 a 1/ 2019 (viz zákaznická karta ze dne [datum]). Žalovaná uhradila celkově částku [částka], kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb (viz č. l. 27).

5. Dne [datum] si Společnost a žalobkyně ujednaly smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupila Společnost žalobkyni své pohledávky za dlužníky podle specifikace uvedené v příloze [číslo] této smlouvy; v příloze [číslo] byla pod [číslo] uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy [číslo] pod [číslo] uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy [číslo] (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], příloha [číslo] k této smlouvě). Dne [datum] zaslala Společnost žalované dopis, v němž mu oznámila postoupení pohledávek z obou dvou smluv na žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího lístku). Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním, že pokud dluh nezaplatí ve stanoveném termínu, bude podána žaloba o zaplacení dluhu včetně nákladů řízení (viz předžalobní výzva ze dne [datum] vč. podacího lístku). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovanou z obou smluv postoupila Společnost ke dni [datum] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], daným k poštovní přepravě [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <b>a. Ke Smlouvě [číslo]</b> 15. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši [částka], sestávajícím se a) z úroku ve výši [částka] (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy), b) z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a c) z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka] (RPSN činilo 231,71 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva [číslo] je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty; doklady byly uvedeny do části„ ověřené dokumenty“. Konkrétně žalovaná předložila pracovní smlouvu a 2 výpisy z bankovního účtu, současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Soud se z řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou zákaznickou kartu ze dne [datum], která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši [částka], což Společnost měla ověřit prostřednictvím pracovní smlouvy a z 2 výpisů z bankovního účtu, které však soudu nebyla žalobkyně schopná doložit, takže příjem zůstal toliko v rovině tvrzení. Za pochybení Společnosti lze především považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, tj. částkou [částka] na splátky a částkou [částka] na běžné výdaje, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Ověřené dokumenty“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, což platí obzvláště v situaci, kdy měla žalovaná bydlet v nájmu, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení; problematičnost částky [částka] vyplývá i z toho, že dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, výše životního minima v roce 2018 činila pro 1 osobu [částka] a dle nařízení vlády č. 407/2017 Sb. výše částek normativních nákladů na bydlení v roce 2018 v případě bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy činila v městě od 50 000 do 99 999 obyvatel (pro město Zlín) pro 1 osobu [částka]. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost s výjimkou údajného nahlédnutí do insolvenčního rejstříku prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech, což obzvláště v případě tvrzení o existující půjčce u třetí osoby bylo zcela namístě (např. [příjmení], NRKI, BRKI).

17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

18. Jestliže je Smlouva [číslo] neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou [číslo]. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši [částka] s dlužnou částkou poplatku ve výši [částka], jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

19. Při závěru o neplatnosti Smlouvy [číslo] je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku [částka] náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku [částka], která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na bezdůvodné obohacení, které tak činí [částka].

20. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

21. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky [částka] nepochybně vyzvána až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaná dlužnou částku [částka] doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná do [datum] dlužnou částku [částka] řádně a včas nesplnila, dostala se dnem [datum] do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, domáhala se úroku z prodlení ve vyšší výši, než na který má nárok. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

23. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>b. Ke Smlouvě [číslo]</b> 24. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši [částka], sestávajícím se a) z úroku ve výši [částka] (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy), b) z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a c) z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka] (RPSN činilo 234,69 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy.

25. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva [číslo] je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty; doklady byly uvedeny do části„ ověřené dokumenty“. Konkrétně žalovaná předložila pracovní smlouvu a 2 výpisy z bankovního účtu, současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Soud se z řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou zákaznickou kartu ze dne [datum], která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši [částka], což Společnost měla ověřit prostřednictvím pracovní smlouvy a z 2 výpisů z bankovního účtu, které však soudu nebyla žalobkyně schopná doložit, takže příjem zůstal toliko v rovině tvrzení. Za pochybení Společnosti lze především považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, tj. částkou [částka] na splátky a částkou [částka] na běžné výdaje, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Ověřené dokumenty“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, na čemž ničeho nemění skutečnost, že žalovaná měla bydlet ve spoluvlastnictví, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení; problematičnost částky [částka] vyplývá i z toho, že dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, výše životního minima v roce 2018 činila pro 1 osobu [částka] a dle nařízení vlády č. 320/2018 Sb. výše částek normativních nákladů na bydlení v roce 2019 v případě bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků činila v městě od 50 000 do 99 999 obyvatel (pro město Zlín) pro 1 osobu [částka]. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost s výjimkou údajného nahlédnutí do insolvenčního rejstříku prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech, což obzvláště v případě tvrzení o existující půjčce u třetí osoby bylo zcela namístě (např. [příjmení], NRKI, BRKI).

26. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

27. Jestliže je Smlouva [číslo] neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou [číslo]. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši [částka] s dlužnou částkou poplatku ve výši [částka], jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

28. Při závěru o neplatnosti Smlouvy [číslo] je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku [částka] náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku [částka], která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na bezdůvodné obohacení, které tak činí [částka].

29. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

30. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky [částka] nepochybně vyzvána až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaná dlužnou částku [částka] doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná do [datum] dlužnou částku [částka] řádně a včas nesplnila, dostala se dnem [datum] do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, domáhala se úroku z prodlení ve vyšší výši, než na který má nárok. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

32. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky [částka] (jistina ve výši [částka] + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka]), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku [částka] (jistiny + poplatky ve výši [částka] + smluvní úrok v kapitalizované výši [částka] + smluvní úrok od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka] + úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka] + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka]). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 28,57 % v poměru k neúspěchu 71,43 %. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 42,86 %. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

34. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.