46 C 349/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 350,81 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 350,81 Kč s úrokem v kapitalizované výši 1 748,34 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 350,81 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 17. 9. 2020, ve znění doplnění ze dne 15. 1. 2021 a ze dne 26. 1. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 350,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 26. 2. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému úvěrový limit do částky 35 000 Kč na dobu neurčitou, kdy žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé částky v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která ze dvou částek je vyšší, do 30. dne v měsíci. Žalovaný čerpal dne 26. 2. 2017 částku 10 000 Kč, dne 31. 3. 2017 a 1. 4. 2017 vždy částku 5 000 Kč a dne 23. 7. 2017 částku 1 668 Kč, tj. celkem 21 668 Kč, přičemž nesplacená výše jistiny úvěru činí 9 350,81 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba], která dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok v kapitalizované výši 1 748,34 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 350,81 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že dne 26. 2. 2017 uzavřeli Společnost a žalovaný prostřednictvím internetu Smlouvu, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat neúčelový, bezhotovostní úvěr do úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč (čl. II.2), zač se zavázal hradit Společnosti úrok ve výši 8,5 % měsíčně (RPSN 264,42 %) a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru (čl. IV.), a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která částka je vyšší (čl. V.). Ačkoliv předložená Smlouva nebyla sice ani z jedné ze stran podepsána, dovodil soud v tomto konkrétním případě souhlas obou smluvních stran se Smlouvou a jednání v souladu s ní z dalších k důkazu provedených listin, konkrétně z potvrzení o odeslání jistiny úvěru, sdělení Banky žalovaného a jí předloženého výpisu z účtu žalovaného za období 2–4, 7/ 2017, jakož i z výpisů účtu vystavené Společností žalovanému. Na opakované výzvy soudu (Usnesení ze dne 22. 12. 2020, č. j. 46 C 349/2020-95, a ze dne 19. 1. 2021, č. j. 46 C 349/2020-99), aby označila a předložila soudu důkazy k prokázání tvrzení, že Společnost ověřila před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně reagovala tak, že se bohužel nedochovaly další podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného než ty, které byly soudu doposud předloženy. Jelikož ve skutečnosti žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného doposud soudu nepředložila žádnou listinu, dospěl soud ke skutkovému závěru, že Společnost úvěruschopnost žalovaného nezkoumala.

5. Společnost poskytla žalovanému na jeho účet dne 26. 2. 2017 částku 10 000 Kč, dne 31. 3. 2017 a 1. 4. 2017 vždy částku 5 000 Kč a dne 23. 7. 2017 částku 1 668 Kč, tj. celkem částku 21 668 Kč (viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 35, sdělení České spořitelny ze dne 2. 12. 2020, výpisy z účtu 2–4, 7/ 2017).

6. Z výpisu účtu na č. l. 39 se podává, že žalovaný čerpal částku 10 000 Kč, poplatek za výběr činil 1 250 Kč, úrok za období čerpání činil 849,90 Kč, celková dlužná částka činí 12 099,90 Kč, přičemž splátka k úhradě do 28. 3. 2017 činí 1 512,49 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 39). Z výpisu účtu na č. l. 49 se podává, že částka za minulé období byla řádně uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí - 0,44 Kč, z toho je patrno, že žalovaný uhradil částku 12 100,34 Kč, žalovaný dále čerpal celkově částku 10 000 Kč, poplatek za výběr činil 1 249,95 Kč, úrok za období čerpání činil 779,07 Kč, celková dlužná částka činí 12 099,90 Kč, přičemž splátka k úhradě do 28. 4. 2017 činí 1 503,57 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 49). Z výpisu účtu na č. l. 50 se podává, že částka k úhradě za minulé období nebyla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 11 249,51 Kč, pokuta za prodlení činí 250 Kč, úroky za období čerpání činí 1 628,97 Kč, celková dlužná částka činí 13 128,48 Kč, dlužná částka z minula činí 1 503,57 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 641,06 Kč, celková částka k úhradě do 28. 5. 2017 činí 3 144,63 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 50). Z výpisu účtu na č. l. 40 se podává, že částka k úhradě za minulé období byla uhrazena co do částky 1 600 Kč, zůstatek po poslední platbě činí 11 160,19 Kč, pokuta za prodlení činí 250 Kč, úroky za období čerpání činí 1 246,52 Kč, celková dlužná částka činí 12 656,71 Kč, dlužná částka z minula činí 1 544,63 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 582,09 Kč, celková částka k úhradě do 28. 6. 2017 činí 3 126,72 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 40). Z výpisu účtu na č. l. 41 se podává, že částka k úhradě za minulé období nebyla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 11 160,19 Kč, pokuta za prodlení činí 500 Kč, úroky za období čerpání činí 2 096,42 Kč, celková dlužná částka činí 13 756,61 Kč, dlužná částka z minula činí 3 126,72 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 719,58 Kč, celková částka k úhradě do 28. 7. 2017 činí 4 846,30 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 41). Z výpisu účtu na č. l. 42 se podává, že celková částka k úhradě byla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 8 331,66 Kč, žalovaný dále čerpal celkově částku 1 668 Kč, poplatek za výběr činil 208,50 Kč, úrok za období čerpání činil 1 255,93 Kč, celková dlužná částka činí 11 464,09 Kč, přičemž splátka k úhradě do 28. 8. 2017 činí 1 433,01 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 42). Z výpisu účtu na č. l. 43 se podává, že splátka za minulé období nebyla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 10 208,16 Kč, pokuta za prodlení činí 250 Kč, úroky za období čerpání činí 2 134,16 Kč, celková dlužná částka činí 12 592,32 Kč, dlužná částka z minula činí 1 433,01 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 574,04 Kč, celková částka k úhradě do 28. 9. 2017 činí 3 007,05 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 43). Z výpisu účtu na č. l. 44 se podává, že celková částka k úhradě byla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 10 110,61 Kč, úrok za období čerpání činil 481,61 Kč, celková dlužná částka činí 10 592,22 Kč, přičemž splátka k úhradě do 28. 10. 2017 činí 1 324,03 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 44). Z výpisu účtu na č. l. 45 se podává, že splátka za minulé období nebyla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 10 110,61 Kč, pokuta za prodlení činí 250 Kč, úroky za období čerpání činí 1 359,84 Kč, celková dlužná částka činí 11 720,45 Kč, dlužná částka z minula činí 1 324,03 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 465,06 Kč, celková částka k úhradě do 28. 11. 2017 činí 2 789,09 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 45). Z výpisu účtu na č. l. 46 se podává, že splátka za minulé období nebyla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 10 110,61 Kč, pokuta za prodlení činí 500 Kč, úroky za období čerpání činí 2 209,74 Kč, celková dlužná částka činí 12 820,35 Kč, dlužná částka z minula činí 2 789,09 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 602,54 Kč, celková částka k úhradě do 28. 12. 2017 činí 4 391,63 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 46). Z výpisu účtu na č. l. 47 se podává, že částka k úhradě za minulé období byla uhrazena co do částky 2 800 Kč, zůstatek po poslední platbě činí 12 650,37 Kč, pokuta za prodlení činí 250 Kč, úroky za období čerpání činí - 1 170,53 Kč, celková dlužná částka činí 10 580,50 Kč, dlužná částka z minula činí 1 591,63 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 322,56 Kč, celková částka k úhradě do 28. 1. 2018 činí 2 914,19 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 47). Z výpisu účtu na č. l. 48 se podává, že splátka za minulé období nebyla uhrazena, zůstatek po poslední platbě činí 12 650,37 Kč, pokuta za prodlení činí 500 Kč, úroky za období čerpání činí – 349,34 Kč, celková dlužná částka činí 11 651,69 Kč, dlužná částka z minula činí 2 914,19 Kč, aktuální povinná měsíční splátka činí 1 456,46 Kč, celková částka k úhradě do 28. 2. 2018 činí 4 370,65 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 48). Z uvedených výpisů je tedy patrno, že žalovaný na dluh plnil přinejmenším částku 24 354,14 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupila Společnost coby postupitel [právnická osoba] coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka Společnosti za žalovaným v celkové výši 11 598,71 Kč, z toho neuhrazená jistina 9 350,81 Kč, úroky ve výši 1 748,34 Kč a poplatky ve výši 500 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 vč. přílohy č. 1). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postoupila [právnická osoba] coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka Společnosti za žalovaným v celkové výši 11 598,71 Kč, (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 vč. přílohy č. 1). Dopisem ze dne 27. 5. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 13 407,36 Kč s příslušenstvím do 3 dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k úhradě dluhu, podací lístek). Žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila Společnost na [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila dále [právnická osoba] na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněném pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. V důsledku toho je žalobkyně aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

14. Společnost jako věřitel, resp. podnikatel (§ 420 a násl. o. z.), a žalovaný jako dlužník, resp. spotřebitel (§ 419 o. z.), uzavřeli prostřednictvím elektronických komunikací dne 26. 2. 2017 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat úvěr až do výše 35 000 Kč a naopak byl povinen jistinu úvěru splatit spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně (RPSN 264,42 %) a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která částka je vyšší.

15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně na výzvu soudu v usnesení ze dne 19. 1. 2021, č. j. 46 C 349/2020-99, uvedla, že bohužel nedisponuje doklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného, než těmi, které byly soudu doposud předloženy. Jelikož ve skutečnosti žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádnou listinu, dospěl soud k závěru, že Společnost úvěruschopnost žalovaného nezkoumala, tedy Společnost postupovala v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

16. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

17. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru ve výši 9 350,81 Kč s příslušenstvím.

18. Při závěru o neplatnosti Smlouvy a při prokázání majetkových transakcí v celkové výši 21 668 Kč ve prospěch žalovaného, aniž by pro tyto majetkové přesuny byl dán právní důvod, je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti na svůj účet celkem částku 21 668 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný plnil na dluh přinejmenším částku 24 354,14 Kč, z čehož je patrno, že dluh v celkové výši 21 668 Kč byl nejenže zcela uhrazen, ale i přeplacen, a to dříve než mělo dojít dle tvrzení žalobkyně ke splatnosti tvrzeného dluhu.

19. Lze tedy nepochybně uzavřít, že žalobkyně nedisponuje vůči žalovanému žádným peněžním nárokem zakládajícím se v závazkověprávním vztahu založeném Smlouvou, resp. zákládajícím se v mimosmluvním závazkověprávním vztahu založeném bezdůvodným obohacením na základě poskytnutého plnění z neplatné Smlouvy. S ohledem na uvedené soud žalobu pro nedůvodnost v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

20. Závěrem soud obiter dictum podotýká, že i kdyby shledal, že Společnost řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, nebylo by možné jí přiznat požadované plnění. Soud totiž má za to, že sjednaný úrok ve výši 8,5 % měsíčně (102 % ročně) je sám o sobě nepřiměřeně vysoký a odporující dobrým mravům, neboť mnohonásobně převyšuje průměrnou výši úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), což v daném případě dle statistiky České národní banky (statistika ARAD, Tabulka B1 .1.2, UK2) pro měsíc únor 2017 činilo 9,65 %. Nadto za smluvní úrok by bylo nezbytné považovat rovněž poplatek za poskytnutí úvěru, neboť tento poplatek nebyl nijak závislý na skutečných výdajích a případné přiměřené odměně Společnosti, nýbrž byl odvislý pouze od výše poskytnutí jistiny úvěru. Za dané situace by proto byl žalovaný povinen hradit Společnosti podle § 1802 o. z. toliko tento obvyklý úrok, přičemž s ohledem na celkovou úhradu ze strany žalovaného ve výši 24 354,14 Kč je patrné, že by byla zcela uhrazena nejen jistina úvěru, ale současně i takto modifikovaný smluvní úrok. <b>Náklady řízení</b> 21. Žalovaný byl ve věci zcela procesně úspěšný, proto by měl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).