Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

46 C 356/2020

č. j. 46 C 356/2020-77

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-06 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZL:2021:46.C.356.2020.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy s žalobkyní, kterou žalovaný žalobkyni prodá nemovitost – jednotku [číslo] byt v budově [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a na uvedeném pozemku, to vše v katastrálním území a obci [obec], a to za kupní cenu 298 581 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou dne 26. 11. 2020 se žalobkyně domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření kupní smlouvy v žalobě blíže specifikované s žalobkyní, kterou žalovaný žalobkyni prodá nemovitost – jednotku [číslo] (dále též„ předmětná jednotka“), v budově [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a na uvedeném pozemku, to vše v katastrálním území a obci [obec], za kupní cenu 298 581 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 12. 2006 uzavřela s paní [jméno] [příjmení] coby převodcem smlouvu o převodu práv a povinností k předmětné jednotce, na jejímž základě byla na žalobkyni převedena veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 12. 2003 a ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003. Následně žalobkyně a paní [příjmení] oznámily uvedené skutečnosti družstvu BUDOVATEL, stavební bytové družstvo, na základě čeho byla dne 21. 2. 2007 uzavřena smlouva o nájmu bytu k předmětné jednotce mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem; v jejím čl. III. odst. 5 bylo přitom uvedeno, že po 1. 6. 2019 odprodá žalovaný žalobkyni v případě jejího zájmu předmětnou jednotku. Paní [příjmení] měla se žalovaným uzavřenou smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003, v níž byly sjednány podrobnější podmínky pro převod vlastnického práva, a to ve shodě s usnesením Zastupitelstva [územní celek] ze dne 25. 3. 1999, č. j. [spisová značka]. Jelikož žalobkyně neobdržela od žalovaného výzvu k uzavření kupní smlouvy, domáhala se nejprve dopisem ze dne 4. 3. 2019 vyhotovení smlouvy o budoucí kupní smlouvě a dopisem ze dne 11. 12. 2019 uzavření samotné kupní smlouvy, leč neúspěšně, a proto se domáhá uzavření kupní smlouvy soudní cestou.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok zcela neuznal. Smlouvou o převodu práv a povinností ze dne 20. 12. 2006 nedošlo ještě k převodu práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí, neboť bylo nezbytné uzavřít dodatek, k čemuž však doposud nedošlo a žalovaný souhlas s převodem práva a povinností nedal, ačkoliv je dle judikatury Nejvyššího soudu nezbytný. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že by uzavřením nájemní smlouvy ze dne 21. 2. 2007 došlo současně k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, neboť z vůle žalovaného bylo patrné, že je nezbytné vedle nájemní smlouvy uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí samostatně. Ostatně čl. III. odst. 5 smlouvy o nájmu bytu by byl absolutně neplatný, neboť by smlouva o smlouvě budoucí neobsahovala podstatné náležitosti, mezi něž patří kupní cena. Žalovaný dále namítl opožděné podání žaloby, neboť žaloba byla podána takřka 1,5 roku ode dne 1. 6. 2019, kdy měla být tvrzená kupní smlouva uzavřena. Závěrem žalovaný namítl, že žalobkyně nepostupovala bděle ve vztahu k ochraně svých práv. S ohledem na uvedené navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalovaný je evidován jako výlučný vlastník jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec], s níž je spojeno vlastnictví spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Zlín, na LV č. 11061 pro obec a k. ú. [obec] (viz výpis z KN na č. l. 13).

4. Žalovaný je evidován jako vlastník spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na budově [obec], [adresa] a na pozemku p. č. st. [číslo], zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Zlín, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (viz výpis z KN na č. l. 30). Dle cenové mapy [územní celek] činí cena 1 m2 pozemku p. č. st. [číslo] v obci a k. ú. [obec] 1 260 Kč (viz cenová mapa na č. l. 8).

5. Zastupitelstvo [územní celek] usnesením ze dne 25. 3. 1999, č. j. [spisová značka], schválilo prodej bytových jednotek v polyfunkčním domě na [obec] po 20 letech dle bodu 1.2, přílohy č.

1. V odůvodnění bylo uvedeno, že Rada [územní celek] usnesením ze dne 18. 5. 1998, [číslo jednací], schválila obsazování bytových jednotek v rozestavěném polyfunkčním domě na [obec], který měl být předán do užívání na přelomu I. a II. čtvrtletí roku 1999. Podmínkou pro přidělení bytové jednotky bylo složení tzv. daru do rozpočtu žalovaného ve výši 7 000 Kč/m2, placení měsíčního nájemného dle vyhlášky č. 176/1993 Sb. bylo stanoveno po zaplacení tohoto daru na jednonásobek max. zákl. nájemného dle velikosti bytu, a to na dobu 10 let. Z celkového počtu 50 bytových jednotek bylo do 28. 2. 1999 uzavřeno 19 darovacích smluv a smluv o budoucí nájemní smlouvě, dalších 9 bytových jednotek je ve vyřizování; doposud nebylo obsazeno 22 bytových jednotek. Podobné problémy s obsazováním bytů má i SBD Budovatel, s nímž má žalovaný uzavřenou smlouvu o sdružení finančních prostředků na výstavbu polyfunkčního domu na [obec] a zaplatilo městu zálohu ve výši 6 000 000 Kč; podobná smlouva se [právnická osoba], pozbyla platnosti, neboť žalovanému nebyla uhrazena záloha tím, že z řad zaměstnanců je zájem pouze o 4 byty v 5. podlaží. Po zhodnocení všech okolností [jméno] [územní celek] schválila přidělit neobsazené bytové jednotky uchazečům podle pořadí na I. pololetí roku 1999; tito uchazeči by neplatili dar do rozpočtu žalovaného, ale hradili by měsíční nájemné ve výši trojnásobku max. zákl. nájemného (§ 5 odst. 5 písm. a) vyhl. 176/1993 Sb.). Další bytové jednotky neobsazené rada doporučila nabídnout do nájmu a následného prodeje za podmínek: Složit tzv. dar do rozpočtu žalovaného ve výši 7 000 Kč/m2 (jednorázově), platit měsíční nájem dle (§ 5 odst. 5 písm. a) vyhl. 176/1993 Sb. – jednonásobek max. základní nájemné dle velikosti bytu, uzavřít darovací smlouvu a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě, po převzetí bytové jednotky uzavřít nájemní smlouvu, uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě; na základě této smlouvy se uzavře mezi žalovaným a nájemníkem, příp. jeho právním nástupcem, po 20 letech kupní smlouva na bytovou jednotku; kupní cena za příslušnou bytovou jednotku je stanovena ve výši 5 000 Kč/m2 (viz usnesení na č. l. 52).

6. Dne 22. 12. 2003 si žalovaný coby budoucí prodávající a paní [příjmení] jako budoucí kupující ujednali smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, kterou žalovaný prohlásil, že družstvo Budovatel SBD [obec] na základě smlouvy o sdružení a spolupráci uzavřené dne 9. 10. 1998 pronajalo nájemní smlouvou ze dne 22. 12. 2003, [číslo jednací], paní [příjmení] předmětnou jednotku (čl. I.). Žalovaný se zavázal odprodat paní [příjmení] nejpozději do 6 měsíců po uplynutí 20 let užívání předmětné jednotky, tj. po 1. 6. 2019, předmětnou jednotku za předpokladu existence nájemního poměru paní [příjmení] k předmětné jednotce ke dni převodu vlastnického práva. Strany si sjednaly kupní cenu ve výši 5 000 Kč/m2 podlahové plochy. Společně s předmětnou jednotkou se žalovaný zavázal převést do vlastnictví paní [příjmení] spoluvlastnický podíl na společných částech domu určený podle poměru podlahové plochy předmětné jednotky k celkové ploše všech jednotek v domě a spoluvlastnický podíl na zastavěném pozemku určený stejným způsobem; cena za pozemek bude stanovena dle cenové mapy žalovaného, platné v době prodeje. Kupní cena je splatná do 30 dnů od podpisu kupní smlouvy, přičemž návrh na vklad bude podán až po zaplacení kupní ceny (čl. II.). Smlouva obsahovala doložku, že byla schválena usnesením Zastupitelstva [územní celek] ze dne 25. 3. 1999, č. j. [spisová značka] (viz smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy na č. l. 6).

7. Žalobkyně hledala byt, který by si odkoupila a byl její vlastní, neboť ji bývalý manžel„ vyplatil“. Dostala nabídku z realitní kanceláře na předmětnou jednotku (tu prodávala paní [příjmení], která jej chtěla směnit za jiný byt – viz svědecká výpověď paní [příjmení]) s tím, že po určitých letech se předmětná jednotka odprodá do osobního vlastnictví. Následně si žalobkyně nechala smlouvy zkontrolovat právníkem od kamarádky a ten řekl, že je vše v pořádku, tak„ do toho šla“ (viz účastnická výpověď žalobkyně).

8. Dne 20. 12. 2006 si paní [příjmení] coby převodce a žalobkyně coby nabyvatel, za účasti vedlejšího účastníka smlouvy Advokátní kancelář [příjmení], [příjmení], [právnická osoba], ujednaly smlouvu o převodu práv a povinností, kterou paní [příjmení] prohlásila, že je na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 12. 2003 uzavřené s žalovaným výlučnou nájemkyní předmětné jednotky. Současně uzavřela dne 22. 12. 2003 s žalovaným jako vlastníkem předmětné jednotky a domu [adresa] smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, na jejímž základě se strany zavázaly uzavřít po skončení 20 let nájemního vztahu, tj. po 1. 6. 2019 smlouvu o převodu bytové jednotky a odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemcích pod domem do vlastnictví převodce (čl. 1). Smlouvou paní [příjmení] převáděla na žalobkyni veškerá práva a povinnosti vyplývající pro paní [příjmení] ze smlouvy o nájmu bytu a smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy s tím, že žalobkyně práva a povinnosti přijala a zavázala se zaplatit paní [příjmení] dohodnutou cenu ve výši 850 000 Kč prostřednictvím advokátní úschovy vedlejšího účastníka smlouvy. Dle smlouvy o úschově byla žalobkyně povinna zaplatit dohodnutou cenu do 31. 1. 2007. Tato dohodnutá cena bude vyplacena do 7 dnů ode dne, kdy paní [příjmení] předloží vedlejšímu účastníku tyto listiny: 1. nájemní smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným o nájmu předmětné jednotky, 2. dodatek ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy, na základě které vstoupí žalobkyně do všech práv a povinností paní [příjmení] z uvedené smlouvy. V případě, že do 2 měsíců od složení dohodnuté ceny nebudou splněny podmínky pro vyplacení složené částky paní [příjmení], je vedlejší účastník povinen je bezodkladně vrátit zpět žalobkyni. Paní [příjmení] a žalobkyně se zavázaly si poskytnout vzájemně součinnost nezbytnou k tomu, aby byla smlouva a dodatek uzavřeny do 2 měsíců od složení dohodnuté ceny do advokátní úschovy (čl. 2) – (viz smlouva o převodu práv a povinností na č. l. 17). Před uzavřením uvedené smlouvy si žalobkyně coby zájemce ujednala se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] coby zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování smlouvy o převodu práv a povinností k městskému bytu z. [číslo] kterou se zprostředkovatel zavázal vyvíjet činnost k tomu, aby měla žalobkyně příležitost uzavřít se třetí osobou smlouvu o převodu členských práv a povinností člena družstva nebo smlouvu o smlouvě budoucí o převodu členských práv a povinností člena družstva a žalobkyně se zavázala za to uhradit zprostředkovateli provizi (viz smlouva o zprostředkování na č. l. 21).

9. Paní [příjmení] a žalobkyně podaly na Magistrát města Zlína žádost o změnu nájemce předmětné jednotky (viz žádost na č. l. 67). Tato žádost byla doplněna žádostí o uzavření nájemní smlouvy ze strany Budovatele, stavební bytové družstvo, ze dne 30. 1. 2007 (viz žádost na č. l. 68). Změna nájemce předmětné jednotky byla schválena usnesením Rady [územní celek] ze dne 5. 2. 2007, [číslo jednací] (viz usnesení na č. l. 69). Realitní kancelář následně domluvila na [stát. instituce] termín pro uzavření smluv (viz svědecká výpověď paní [příjmení]). Smlouvy nebyly nachystané, protože zaměstnankyně, která toto měla na starosti, měla akutně dovolenou, tak se tam začaly rozčilovat a jiná zaměstnankyně z vedlejší kanceláře běžela za panem [příjmení], který smlouvy vyhotovil dodatečně. Když se žalobkyně ptala, proč má podepisovat nájemní smlouvu, když předmětnou jednotku kupuje, tak jí řekli, že jiné smlouvy se nepodepisují a že budoucí kupní smlouva se bude řešit později (viz účastnická výpověď žalobkyně). Rovněž paní [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že při převodu svého nového bytu dostala pouze předávací protokol a ohledně ostatních dokumentů (včetně smlouvy o budoucí kupní smlouvě) si musela od žalovaného vyžádat a znovu přijít na magistrát (viz svědecká výpověď paní [příjmení]). Po uzavření smlouvy o nájmu advokátní kancelář vyplatila paní [příjmení] sjednanou cenu (viz svědecká výpověď paní [příjmení]).

10. Dne 21. 2. 2007 si žalovaný coby pronajímatel a žalobkyně coby nájemkyně ujednali smlouvu o nájmu bytu, kterou žalovaný přenechal žalobkyni do užívání předmětnou jednotku; příslušenství k bytu, výše nájmu a záloh na úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (služby) je stanoveno v evidenčním listu. Nájem byl sjednán s účinností od 1. 3. 2007 na dobu neurčitou (čl. I.). Nájemné se s ohledem na dar poskytnutý nájemcem pronajímateli sjednalo dohodou smluvních stran ve výši 19,66 Kč/m2, započitatelné podlahové plochy měsíčně na základě usnesení Rady [územní celek] ze dne 10. 7. 2006, [číslo jednací]; výše nájemného bude každoročně upravována dle platných právních předpisů České republiky. Žalobkyně se zavázala platit žalovanému nájemné a zálohy na úhradu služeb nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné (čl. II.). V případě zájmu žalobkyně jí žalovaný odprodá do vlastnictví po uplynutí 20 let užívání předmětné jednotky, tj. po 1. 6. 2019, předmětnou jednotku se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a zastavěném pozemku (čl. III.5.). Smlouva obsahovala doložku, že byla schválena usnesením Rady [územní celek] ze dne 12. 2. 2007, [číslo jednací] (viz smlouva o nájmu bytu na č. l. 14).

11. Smlouva o smlouvě budoucí nebyla vyhotovena automaticky, museli si o ni zájemci požádat (viz svědecká výpověď JUDr. [příjmení]). Žalobkyně při podpisu smlouvy o nájmu bytu přitom věděla, že bude muset být uzavřen dodatek smlouvy o budoucí kupní smlouvě, ten však nikdy neuzavřela. Když si žalobkyně vzala nynějšího manžela, který pracoval na magistrátu jako domovník, tak ten vzal smlouvy k JUDr. [příjmení] a ta mu měla říct, že je vše v pořádku a jak je to napsané, takto bude (viz účastnická výpověď žalobkyně); svědkyně JUDr. [příjmení] sice uvedla, že si vzpomíná na manžela žalobkyně, který spravoval budovu na [ulice], nevzpomněla si však, že by s ní manžel žalobkyně smlouvu o nájmu bytu probíral (viz svědecká výpověď JUDr. [příjmení]). Žalobkyně byla celou záležitost řešit poté, co započal prodej jednotlivých jednotek v domě [adresa], kdy nakonec se setkala s JUDr. [příjmení] na schůzce u náměstkyně primátora [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; výsledek byl ten, že pokud nemá žalobkyně uzavřenou budoucí kupní smlouvu, nemá na uzavření smlouvy nárok a bude muset zaplatit tržní cenu (viz účastnická výpověď žalobkyně, svědecká výpověď JUDr. [příjmení]).

12. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla ke dni 2. 6. 2019 nájemkyní předmětné jednotky (viz nesporné tvrzení).

13. Dopisem ze dne 4. 3. 2019, ve věci: Smlouva o smlouvě budoucí, požádala žalobkyně žalovaného o vyhotovení smlouvy o smlouvě budoucí, kterou při podpisu smlouvy o převodu práv a povinností ze dne 20. 12. 2006 neobdržela, přičemž žalobkyni je známo, že paní [příjmení] měla smlouvu o smlouvě budoucí vyhotovenou (viz dopis na č. l. 23).

14. Dopisem ze dne 10. 4. 2019, nazvaným sdělení ve věci žádosti o uzavření budoucí kupní smlouvy, sdělil žalovaný žalobkyni, že obdržel žádost o dodatečné vyhotovení smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy k předmětné jednotce. Na základě prověření dané věci bylo ze strany žalovaného postupováno dle žádosti Budovatele, stavebního bytového družstva ze dne 30. 1. 2007. Dne 21. 2. 2007 byla uzavřena s žalobkyní jako novou nájemkyní smlouva o nájmu k předmětné jednotce, jak bylo uvedeno v žádosti ze dne 30. 1. 2007. Budovatel, stavební bytové družstvo, paní [příjmení] jako předchozí nájemkyně ani žalobkyně jako nová nájemkyně o vyhotovení smlouvy o budoucí kupní smlouvě nepožádali. Vzhledem k tomu tedy nebyla smlouva o budoucí kupní smlouvě vyhotovena, přičemž v současnosti již nelze žádosti vyhovět (viz sdělení na č. l. 19).

15. Dopisem ze dne 2. 9. 2019 žalobkyně reagovala vůči žalovanému tak, že nesouhlasila s neuzavřením smlouvy o smlouvě budoucí. Zdůraznila, že nabyla veškeré podmínky pro odkup předmětné jednotky, a sice jednak poskytnutí daru nájemcem pronajímateli, jednak existenci nájemní smlouvy po datu 1. 6. 2019. K nevyhotovení smlouvy o smlouvě budoucí uvedla, že tuto při podpisu nájemní smlouvy dne 21. 2. 2007 neobdržela, neboť pracovnice, která měla danou smlouvu připravit, měla dovolenou a bylo přislíbeno její pozdější vyhotovení; zde žalobkyně spatřovala i svůj díl viny na současném stavu, kdy jej neřešila dříve. Požádala žalovaného o přehodnocení stanoviska, případně vyvolání osobního jednání k dovysvětlení s možným přizváním paní [příjmení]. V případě nevyhovění žádosti bude nucena celou záležitost řešit soudní cestou (viz dopis na č. l. 22).

16. Dopisem ze dne 11. 12. 2019 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k uzavření kupní smlouvy na předmětnou jednotku. Upozornil, že dne 21. 2. 2007 byla na základě společné žádosti původní nájemkyně paní [příjmení] a žalobkyně, která byla doložena smlouvou o převodu práv a povinností uzavřenou dne 20. 12. 2006, uzavřena smlouva o nájmu bytu k předmětné jednotce. Současně došlo k převodu závazku žalovaného ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy, což bylo patrno i ze smlouvy o nájmu. Žalobkyni přitom nebyla zaslána na rozdíl od jiných nájemců bytového domu výzva k uzavření kupní smlouvy a předmětná jednotka nebyla převedena do jejího vlastnictví. Vzhledem k tomu zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k předložení návrhu kupní smlouvy na předmětnou jednotku za podmínek dohodnutých ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003 a k následnému uzavření kupní smlouvy s upozorněním na soudní vymáhání povinnosti (viz dopis na č. l. 24 vč. dodejky na č. l. 25).

17. Dopisem ze dne 11. 2. 2020, nazvaným sdělení ve věci výzvy k uzavření kupní smlouvy, informoval žalovaný zástupce žalobkyně, že žalobkyně nemá s žalovaným uzavřenou žádnou smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, na jejímž základě by žalobkyně byla oprávněna předmětnou jednotku kupovat za podmínek uvedených ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003. Taktéž smlouva o převodu práv a povinností ze dne 20. 12. 2006 nezavazuje žalovaného prodat předmětnou jednotku za podmínek uvedených ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003, kdy žalovaný není smluvní stranou této smlouvy a nedal s převodem práv a povinností souhlas. Povinnost odprodat předmětnou jednotku pak nevyplývá ani ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 21. 2. 2007, neboť ve smlouvě není uvedeno, za jakých konkrétních podmínek by měl prodej proběhnout (viz dopis na č. l. 20 vč. dodejky na č. l. 20p).

18. Dopisem ze dne 25. 2. 2020 požádal zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta o vydání spisu z archivu advokátní kanceláře a případně dohledání a poskytnutí listin týkajících se tohoto případu (viz dopis na č. l. 61 včetně doručenky na č. l. 61p), nač uvedený advokát reagoval e-mailem, že vzhledem k časovému odstupu už spis nemá advokátní kancelář v archivu a v počítači nemají kromě samotné smlouvy uloženy žádné dokumenty k tomuto případu (viz e-mail na č. l. 62). Obdobnou výzvu směřovanou [anonymizována čtyři slova] si uvedená společnost nevyzvedla (viz dopis na č. l. 62p vč. kopie obálky na č. l. 63).

19. Z ostatních provedených důkazů neshledal soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci.

20. Soud zamítl návrh na provedení dokazování svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť skutečnosti, které měly být jejich výslechem prokázány, vyplynuly z e-mailu na č. l. 62, že listinami k případu nedisponuje, jakož i ze svědecké výpovědi paní [příjmení], že jí byla částka 850 000 Kč fakticky vyplacena. Soud zamítl rovněž návrh na provedení dokazování svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], realitní makléřky, neboť skutečnosti, které měly být jejich výslechem prokázány, byly dostatečně ověřeny účastnickou výpovědí žalobkyně, jakož svědeckou výpovědí paní [příjmení]. <b>Právní posouzení věci</b> <i>21. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).</i> 22. Vzhledem k tomu, že k uzavření všech smluv podstatných pro posouzení tohoto případu mělo dojít před 1. 1. 2014, postupoval soud v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. při posouzení žalobou uplatněných nároků podle úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). <i>23. Podle § 50a obč. zák. účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech (odst. 1). Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno (odst. 2). Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena (odst. 3).</i> 24. Podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy spočívá v tom, že si její subjekty v souladu se širokou smluvní svobodou (volností) písemně shodně a tím závazně ujednají (písemná forma musí být zachována vždy, tj. i tehdy, kdy jinak budoucí smlouva sama písemnou formu nevyžaduje; úřední ověření podpisů na smlouvě o smlouvě budoucí však není třeba), že spolu do sjednané doby uzavřou budoucí (někdy též označovanou jako hlavní), resp. realizační smlouvu, na jejíchž podstatných náležitostech se musí dohodnout. Doba k uzavření hlavní smlouvy je tak postavena na roveň ujednání o podstatných náležitostech. Nedostatek písemné formy, právě tak jako nedostatek určení doby, do kdy má být budoucí (hlavní) smlouva uzavřena, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o uzavření budoucí smlouvy (je-li ujednána doba, do kdy má být budoucí – hlavní – smlouva uzavřena, není však určen její počátek, je tímto počátkem vznik smlouvy o uzavření budoucí smlouvy) – (k tomu viz Švestka, J., Eliáš K. in Švestka J. Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 441).

25. Žalovaný provedl ve spolupráci s SBD Budovatel výstavbu bytového domu na adrese [adresa žalobkyně]. Jelikož o přidělení jednotlivých bytových jednotek v uvedeném domě nebyl za dříve nastavených podmínek dostatečný zájem, schválilo Zastupitelstvo [územní celek] usnesením ze dne 25. 3. 1999, č. j. [spisová značka], pronájem jednotlivých bytových jednotek s možností následného prodeje za následujících podmínek: Zájemce byl povinen složit jednorázový dar do rozpočtu žalovaného ve výši 7 000 Kč/m2, dále platit měsíční nájem dle § 5 odst. 5 písm. a) vyhl. 176/1993 Sb. ve výši jednonásobku max. základního nájemného dle velikosti bytu, uzavřít darovací smlouvu a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě, po převzetí bytové jednotky uzavřít nájemní smlouvu, uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na jejímž základě se uzavře mezi žalovaným a nájemníkem (příp. jeho právním nástupcem) po 20 letech kupní smlouva na bytovou jednotku ve výši 5 000 Kč/m2.

26. V souladu s tímto usnesením přenechal žalovaný dne 22. 12. 2003 do nájmu paní [příjmení] předmětnou jednotku, současně uzavřeli žalovaný coby budoucí prodávající a paní [příjmení] jako budoucí kupující dne 22. 12. 2003 smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy ve smyslu § 50a obč. zák. ve spojení s § 588 a násl. obč. zák., kterou se žalovaný zavázal odprodat budoucí kupující nejpozději do 6 měsíců po uplynutí 20 let užívání předmětné jednotky, tj. po 1. 6. 2019, předmětnou jednotku za předpokladu existence nájemního poměru paní [příjmení] k předmětné jednotce ke dni převodu vlastnického práva, a to za kupní cenu ve výši 5 000 Kč/m2 podlahové plochy. Společně s předmětnou jednotkou se žalovaný zavázal převést do vlastnictví budoucí kupující spoluvlastnický podíl na společných částech domu určený podle poměru podlahové plochy předmětné jednotky k celkové ploše všech jednotek v domě a spoluvlastnický podíl na zastavěném pozemku určený stejným způsobem s tím, že cena za pozemek bude stanovena dle cenové mapy žalovaného, platné v době prodeje.

27. Jelikož paní [příjmení] přestala předmětná jednotka dostačovat a jelikož paní [příjmení] měla zájem o jiný městský byt, začala předmětnou jednotku prostřednictvím realitní kanceláře inzerovat k „ prodeji“. Na nabídku reagovala kladně žalobkyně, načež obě dne 20. 12. 2006 uzavřely smlouvu o převodu práv a povinností, kterou připravila Advokátní kancelář [příjmení], [příjmení], [právnická osoba], jež rovněž zajišťovala službu advokátní úschovy; tuto smlouvu soud kvalifikoval jako inominátní smlouvu dle § 51 obč. zák., neboť právní úprava za účinnosti obč. zák. (na rozdíl od § 1895 o. z.) neobsahovala zvláštní ujednání o postoupení smlouvy. Obsahem uvedené smlouvy byl závazek paní [příjmení] převést na žalobkyni veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi paní [příjmení] coby nájemkyní a žalovaným coby pronajímatelem, na jejímž základě paní [příjmení] užívala předmětnou jednotku, jakož i převést na žalobkyni veškerá práva a povinnosti ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003, a to za úplatu ve výši 850 000 Kč. Jelikož smluvní stranou této smlouvy nebyl žalovaný, má soud za to, že samotné uzavření této smlouvy ještě ke změně v osobě nájemce v nájemním vztahu založeném smlouvou o nájmu ze dne 22. 12. 2003, jakož i ke změně v osobě budoucího kupujícího v právním vztahu založeném smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003 nevedlo, neboť platná a účinná právní úprava k tomuto závěru nevedla (v tomto případě nemělo dojít k pouhému postoupení pohledávky) a bylo by to rovněž rozporné s povahou závazkověprávních vztahů, které v zásadě vážou toliko smluvní strany, popřípadě jejich univerzální právní nástupce, nejednalo-li se o závazek osobní povahy, přičemž ke změně závazků s výjimkou případů předpokládaných právní úpravou může dojít toliko na základě dohody smluvních stran. K závěru o neplatnosti jednostranného postoupení práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí, tj. bez souhlasu druhé strany smlouvy o smlouvě budoucí, se rovněž přihlásila judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000, či ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 969/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 268/2004). Skutečnost, že smlouvou o převodu práv a povinností ještě nedocházelo ke změně v osobě nájemce dle smlouvy o nájmu ze dne 22. 12. 2003 a budoucí kupující dle smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003, byla či ostatně smluvním stranám nepochybně známá, neboť k vyplacení úplaty ve výši 850 000 Kč za postoupení práv a povinností z advokátní úschovy mělo dojít až poté, co bude Advokátní kanceláři [příjmení], [příjmení], [právnická osoba] předložena nájemní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným k předmětné jednotce, jakož i dodatek ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003. Lze tedy shrnout, že pouze na základě smlouvy o převodu práv a povinností ze dne 20. 12. 2006 nedošlo k záměně paní [příjmení] žalobkyní v nájemním vztahu založeném smlouvou o nájmu ze dne 22. 12. 2003, jakož i k záměně paní [příjmení] žalobkyní v právním vztahu založeném smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003, pouze paní [příjmení] vznikla povinnost poskytnout nezbytnou součinnost, aby se žalobkyně bez zbytečného odkladu stala nájemkyní předmětné jednotky, jakož i budoucí kupující z podmínek obsažených v budoucí kupní smlouvě ze dne 22. 12. 2003.

28. Soud má dále za to, že k dodatečnému souhlasu se záměnou paní [příjmení] žalobkyní v právním vztahu založeném smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003 nedošlo ani dodatečně. Konkrétně lze poukázat na účastnickou výpověď žalobkyně, která před soudem uvedla, že poté, co podaly spolu s paní [příjmení] žádost o změnu nájemce předmětné jednotky, došlo na [stát. instituce] toliko k uzavření smlouvy o nájmu bytu ze dne 21. 2. 2007, přičemž uzavření budoucí kupní smlouvy se mělo řešit později. Žalobkyně tedy nemohla být v době podpisu ani v dobré víře, že by souhlas ze strany žalovaného byl vskutku dán. Zároveň nelze za souhlas žalovaného se záměnou paní [příjmení] žalobkyní v právním vztahu založeném smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003 dovodit ani ze samotného uzavření nájemní smlouvy ze dne 21. 2. 2007, neboť jak vyplynulo z předložených listin, tato nájemní smlouva byla uzavřena na základě žádosti paní [příjmení] o změnu nájemce (viz č.l. 67) a žádosti Budovatel, stavebního bytového družstva, ze dne 30. 1. 2007, v nichž obou se píše toliko o převedení nájemního vztahu a není zde ani zmínka o uzavření smlouvy o převodu práv a povinností ze dne 20. 12. 2006.

29. K argumentaci žalobkyně se soud zabýval rovněž otázkou, zdali by bylo možné kvalifikovat smlouvu o nájmu bytu ze dne 21. 2. 2007, konkrétně její čl. III. odst. 5 jako závazek odpovídající smlouvě o smlouvě budoucí ve smyslu § 50a obč. zák., načež dospěl k závěru, že to možné není. Soud má za to, že uvedený čl. III. odst. 5 neobsahuje veškeré podstatné náležitosti kladené na smlouvu o smlouvě budoucí, zejména neobsahuje ujednání o kupní ceně, za níž měla být předmětná jednotka, spoluvlastnický podíl na společných částech domu a spoluvlastnický podíl na zastavěném pozemku na žalobkyni převedeny. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že smlouva o nájmu bytu ze dne 21. 2. 2007 obsahovala doložku, že byla schválena Radou [územní celek] ze dne 12. 2. 2007, [číslo jednací], přičemž podle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném do 31. 12. 2013, nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, je vyhrazeno zastupitelstvu obce, tedy v tomto případě Zastupitelstvu [územní celek] (Uvedené přitom nepochybně platí i pro smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě má dojít k převodu nemovité věci (bytu) do výlučného vlastnictví jiné osoby, neboť absence souhlasu s uzavřením hlavní smlouvy v případě naplnění všech podmínek stanovených smlouvou o smlouvě budoucí lze nahradit souhlasem soudu). Absence povinného souhlasu zastupitelstva má přitom podle § 41 odst. 2 obecního zřízení za následek absolutní neplatnost takového ujednání.

30. Ostatně i kdyby soud přistoupil z pohledu žalobkyně k nejpříznivějšímu možnému výkladu, tedy že by žalobkyně byla skutečně oprávněna (na základě smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2003 či na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 21. 2. 2007) domáhat se uzavření převodu předmětné jednotky do svého výlučného vlastnictví za podmínek stanovených v usnesení Zastupitelstva [územní celek] ze dne 25. 3. 1999, č. j. [spisová značka], má soud za to, že žalobkyně by nedodržela lhůtu 1 roku, po kterou by se mohla podle § 50a odst. 2 obč. zák. domáhat uzavření smlouvy o prodeji předmětné jednotky do svého výlučného vlastnictví. K uzavření předmětné kupní smlouvy mělo dojít po 1. 6. 2019 za předpokladu nabytí veškerých stanovených podmínek. Žalobkyně přitom již byla dopisem ze dne 10. 4. 2019 ze strany žalovaného zpravena o tom, že s ní žalovaný nehodlá dodatečně uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí na převod předmětné jednotky, tedy z toho je jasně patrné, že žalovaný nehodlá ani do jejího vlastnictví převést předmětnou jednotku za zvýhodněných podmínek. Za dané situace bylo na žalobkyni, aby ve lhůtě 1 roku počítané ode dne 2. 6. 2019, kdy se poprvé mohla domáhat uzavření kupní smlouvy (a nikoliv až od 11. 12. 2019, kdy opětovně žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy), podala návrh na nahrazení vůle žalovaného k příslušnému soudu. Jestliže tak žalobkyně učinila až dne 1. 12. 2020, je nezbytné dospět k závěru, že žaloba byla uplatněna opožděně, nač žalovaný přiléhavě poukázal.

31. S ohledem na uvedené soud žalobu pro nedůvodnost v plném rozsahu zamítl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 32. Žalovaný byl ve věci zcela procesně úspěšný, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že sjednávání nájemních vztahů s nájemci bytů, jakož i smluv o jejich budoucím převodu patří do běžné činnosti žalovaného coby statutárního města, které disponuje vlastními odborníky vzdělanými v oboru právo, nepovažoval soud za účelné ty náklady žalovaného, které souvisely s poskytnutím právních služeb ze strany jeho zástupce (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 2185/18, rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 9. 2020, č. j. 38 C 123/2020-146). Náklady řízení žalovaného jsou proto představovány jen paušální náhradou hotových výdajů spojených s jednotlivými úkony žalovaného v řízení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. se sazbou 300 Kč za úkon. Žalovaný v řízení vykonal tyto úkony: písemné podání ve věci samé dne 15. 1. 2021, příprava účasti na jednání dne 6. 4. 2021, účast u jednání dne 6. 4. 2021 trvající déle než 2 hodiny. Celkem tak žalovanému přináleží na náhradě nákladů řízení částka 1 200 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

33. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.