46 C 36/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 42 974 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 974 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 42 974 Kč za dobu od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 320 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 42 974 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 42 974 Kč za dobu od 18. 9. 2024 do zaplacení představující neuhrazenou cenu elektřiny jakožto náhradu škody za neoprávněný odběr. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Žalovaný na adrese odběrného místa , adresa, , v období ode dne 1. 1. 2024, kdy byla ukončena smlouva a kdy byl evidován stav elektroměru 10 169 kWh (VT) a 54 637 kWh (NT) (viz stanovení výše náhrady škody na č. l. 19), do dne 21. 8. 2024, kdy byla provedena kontrola odběrného místa, při níž byl zjištěn stav elektroměru 10 593 kWh (VT) a 56 458 kWh (NT), odebíral elektřinu, aniž by měl pro dané odběrné místo v daném období s dodavatelem elektrické energie uzavřenu smlouvu o dodávce elektřiny (viz zápis o provedené kontrole odběrného místa na č. l. 15, stanovení výše náhrady škody na č. l. 19). Výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v období od 1. 1. 2024 do 21. 8. 2024 byla žalobkyní s ohledem na celkovou změřenou spotřebovanou elektřinu, regulovanou cenu dle ERÚ, daň z elektřiny, platbu za příkon a DPH stanovena ve výši 42 974 Kč, a to dle následujícího výpočtu: 2,245 MWh (množství elektřiny vypočítané rozdílem mezi stavem elektroměru ke dni ukončení smlouvy a ke dni kontroly) x 8 721,17 Kč/MWh (cena stanovená dle cenových rozhodnutí ERÚ) + 9,24 Kč (nesíťová infrastruktura) x 7,693 (doba trvání) + 2,245 (MWh x 28,30 (daň z elektřiny) + 318 (platba za příkon hlavní jistič 3x40A) x 7,693 + 13 356 Kč (oprávněné náklady) + 7 458,37 (DPH) (viz stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny na č. l. 19). Výše oprávněných nákladů 13 356 Kč žalobkyně stanovila následujícím výpočtem: 2 498 Kč (monitoring dne 6. 8. 2024) + 4 997 Kč (NN bez měření dne 21. 8. 2024) + 2 421 Kč (NO bez elektroměru dne 21. 8. 2024 + 2 840 Kč (2 x hodinová sazba pracovníka ve výši 1 420 Kč) + 600 Kč (administrativní paušál) (viz stanovení výše nákladů na č. l. 20, viz zápis o provedené kontrole odběrného místa na č. l. 12, zápis o provedené kontrole odběrného místa na č. l. 15, ceník žalobkyně na č. l. 30, ceník výkonů na č. l. 33 p. v.). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 42 974 Kč fakturou č. , hodnota, ze dne 3. 9. 2024 splatnou dne 17. 9. 2024 (viz faktura na č. l. 18), která byla odeslána dne 3. 9. 2024 (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Žalovaný na dluh neuhradil ničeho ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 9. 10. 2024 (viz výzva k úhradě na č. l. 22, detailní informace k zásilkám na č. l. 36).Právní posouzení věci4. Podle § 51 odst. 1 a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „e. z.“), v účinném znění, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

5. Podle § 51 odst. 2 e. z., se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

6. Podle § 51 odst. 3 e. z., při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Žalovaný v období od 1. 1. 2024 do 21. 8. 2024 odebíral elektřinu z distribuční soustavy žalobkyně bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny. Tím se dopustil neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) e. z. Žalobkyni na základě toho podle § 51 odst. 2 a 3 e. z. vzniklo právo na náhradu škody v celkové výši 42 974 Kč, a to dle výpočtu provedeném žalobkyní v souladu s § 16 a 17 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v účinném znění, kdy soud provedením výpočtu dospěl k téže částce, kterou uvedla žalobkyně v žalobě (viz odst. 3 rozsudku). Žalobkyně žalovanému vyúčtovala dlužnou částku ve výši 42 974 Kč fakturou č. , hodnota, ze dne 3. 9. 2024 splatnou dne 17. 9. 2024. Jelikož žalovaný dlužnou částku doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

10. Jelikož doba, kdy měla být náhrada škody způsobená neoprávněným odběrem elektřiny, nebyla dohodnuta a tato rovněž není stanovena právním předpisem, byla splatnost nákladů ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vázána na výzvu žalobkyně. Žalobkyně žalovanému dlužnou náhradu škody vyúčtovala fakturou s uvedením data splatnosti 17. 9. 2024. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se s jejím zaplacením do prodlení dne 18. 9. 2024, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 12,75 % ročně). Soud tedy žalovaného zavázal uhradit úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši 42 974 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení.

11. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 320 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 720 Kč a paušální náhrady 600 Kč za 2 úkony žalobkyně (podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) à 300 Kč] podle § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., v platném znění, ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř.

12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.