46 C 369/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že zrušení Smlouvy o pronájmu ze dne 1. 9. 2014 výpovědí doručené žalobci žalovaným dne 1. 9. 2021, kterou žalovaný vypověděl pronájem části pozemku p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo], katastrální území a [územní celek], o celkové ploše 510 m2, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 10 646,06 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 1. 11. 2021 se žalobce vůči žalovanému domáhal určení, že zrušení Smlouvy o pronájmu ze dne 1. 9. 2014 výpovědí doručené žalobci žalovaným dne 1. 9. 2021 (dále jen„ předmětná výpověď“), kterou žalovaný vypověděl pronájem části pozemku p. č. st. [číslo] a [parcelní číslo], katastrální území a [územní celek], o celkové ploše 510 m2 (dále jen„ předmětné pozemky“), je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2014 uzavřené s právním předchůdcem žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen„ předmětná smlouva“) byl žalovaný oprávněn užívat části předmětných pozemků o výměře 510 m2 za účelem uskladnění palivového dřeva a chovu drobného hospodářského zvířectva. Předmětná smlouva je vzájemně provázaná s nájemní smlouvou ze dne 1. 10. 2014, na jejímž základě byla žalovanému dána do užívání bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Následně došlo ke změně vlastníků, kdy vlastníkem předmětných pozemků je žalovaný a vlastníkem domu [adresa] je [jméno] [příjmení]. Žalobce je adresátem snah a právních kroků, které jsou činěny k vyklizení bytu [adresa], jakož i k vyklizení předmětných pozemků. Dne 1. 9. 2021 obdržel žalobce od žalovaného předmětnou výpověď, kterou žalovaný vypovídá nájem bez udání důvodu. Žalobce nicméně takové právní jednání považuje za neplatné, neboť úmyslem smluvních stran Smlouvy bylo navázat nájem na nájem smlouvu ze dne 1. 10. 2014. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřuje ve skutečnosti, že části předmětných pozemků nezbytně potřebuje k výkonu svého práva založeného nájemní smlouvu ze dne 1. 9. 2014, přičemž v případě nepodání žaloby by se žalovaný mohl domáhat vyklizení předmětných pozemků.

2. Žalovaný žalobu považoval za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. V první řadě poukázal na skutečnost, že občanský zákoník neobsahuje zvláštní úpravu přezkumu oprávněnosti nebo platnosti výpovědi z nájmu pozemků, přičemž absentuje naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Dále žalovaný namítl neurčitost či nesrozumitelnost předmětné smlouvy, neplatnost smlouvy pro absenci ujednání o nájemném, rozporoval rovněž tvrzenou provázanost nájemních smluv. V neposlední řadě žalovaný poukázal na fakt, že mu dlouhodobě není za nájem ničeho hrazeno. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Ke dni 1. 9. 2014 byl pan [příjmení] [jméno] [příjmení] evidován v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Zlín, jako výlučný vlastník mj. pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 202 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] bytový dům, a pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 127 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č. p./č. e., občanská vybavenost, [list vlastnictví] [anonymizováno], a pozemku [parcelní číslo] o výměře 3 779 m2, ostatní plocha, jiná plocha, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jako nabývací titul je uvedena smlouva kupní ze dne 22. 10. 2003, s právními účinky vkladu práva ke dni 20. 11. 2003 (viz výpis z KN na č. l. 23). Ke dni 17. 1. 2022 byl žalovaný evidován v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Zlín, jako výlučný vlastník mj. pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 127 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., občanská vybavenost, a pozemku [parcelní číslo] o výměře 3 779 m2, ostatní plocha, jiná plocha, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (viz výpis z KN na č. l. 24).

4. Dne 1. 9. 2014 si ujednali [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] coby pronajímatel a žalobce coby nájemce smlouvu o pronájmu (předmětnou smlouvu), v níž pronajímatel prohlásil, že je na základě kupní smlouvy ze dne 22. 10. 2003 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 20. 11. 2003 výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na [list vlastnictví] (čl. I.), pronajímatel pronajal žalovanému část pozemku o rozloze 510 m2 (2× dvorek) k bezplatnému užívání za účelem uskladnění palivového dřeva a uhlí a k chovu drobného hospodářského zvířectva (čl. II.). Strany se dohodly, že tato smlouva je vázána na nájemní smlouvu o pronájmu bytu [číslo] který je rovněž ve vlastnictví pronajímatele (čl. III). Pronájem se uzavírá na dobu neurčitou, počínaje dnem 1. 9. 2014 (čl. IV.). – (viz smlouva o pronájmu na č. l. 6).

5. Dne 1. 10. 2014 si ujednali [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] coby pronajímatel a žalobce coby nájemce nájemní smlouvu, v níž pronajímatel prohlásil, že na základě kupní smlouvy ze dne 22. 10. 2003 vlastní předmětný dům, v němž se nachází předmětný byt, sestávající se z 2 pokojů, kuchyně, předsíně, koupelny, WC a ostatních prostor (čl. I.); předmětný byt pronajal pronajímatel nájemci (čl. II.). Žalobce se zavázal hradit s účinností od 1. 10. 2014 nájemné ve výši 1 400 Kč měsíčně, splatné vždy do 15. dne následujícího měsíce. Náklady za služby platí nájemce samostatně podle skutečně vynaložených nákladů, a sice spotřebovanou elektřinu hradí [právnická osoba], [anonymizováno], na základě vystavené faktury a vodné a stočné hradí na základě přepočtených plateb na základě vystavené faktury přímo pronajímateli na základě vystavené faktury (čl. III.). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, počínaje dnem 1. 10. 2014 s udělením povolení k trvalému pobytu (čl. IV). – (viz předmětná nájemní smlouva na č. l. 5).

6. Dopisem ze dne 24. 8. 2021, ve věci„ Zrušení smlouvy o pronájmu ze dne 1. 9. 2014 výpovědí, výzva k vyklizení“, žalovaný poukázal na nesrozumitelnost předmětné smlouvy, dále na skutečnost, že kontaktoval pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který mu sdělil, že se žalobce a pan [příjmení] dohodli na ukončení nájemního vztahu ke dni 31. 12. 2017. Jelikož však žalobce užívá část pozemku p. č. v katastrálním území Otrokovice (2 × dvorek o výměře 510 m2) doposud, žalovaný v souladu s § 2231 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvu vypovídá, přičemž výpovědní doba je tříměsíční. Poukázal na skutečnost, že výpověď nemusí být odůvodněna a upozornil na skutečnost, že při skončení nájmu musí být předmět nájmu předán v takovém stavu, v jakém byl v době, kdy ho žalobce převzal s přihlédnutí k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Současně žalovaný vyzval žalobce k tomu, aby mu v termínu do 31. 8. 2021 předal řádně vyklizené nebytové prostory, které žalobce užívá ve stavbě občanského vybavení – budově bez č. p./č. e., jež stojí na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], jehož je součástí; tyto nebytové prostory jsou užívány bez jakéhokoli právního důvodu, neboť předmětné smlouva titulem k jejich užívání zjevně být nemohla, neboť v době jejího uzavření byla tato stavba ve vlastnictví České republiky. Žalovaný uvedl, že se měli dne 19. 12. 2019 osobně dohodnout na jejich vyklizení do 15. 1. 2020, avšak doposud tak žalobce neučinil (viz výpověď na č. l. 7).

7. Soud zamítl návrh na provedení důkazu připojeným spisem sp. zn. 46 C 118/2021, ohledáním na místě samém, výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a otrofotomapou katastrální mapy, neboť tyto důkazy nepovažoval soud za podstatné pro náležité zjištění skutkového stavu. <b>Právní posouzení věci</b> 8. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhal určení oprávněnosti předmětné výpovědi podle § 80 o. s. ř., zabýval se soud nejdříve otázkou naléhavého právního zájmu. <i>9. Podle 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 10. Judikatura Nejvyššího soudu je dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř.; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99).

11. V rozsudku ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 539/2003, Nejvyšší soud potom dovodil, že je-li posouzení platnosti právního úkonu otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky (ne) existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. O takový případ jde zásadně i tehdy, domáhá-li se žalobce určení neplatnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 26 Cdo 185/2012). Výjimku z tohoto pravidla představuje žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, pro níž platí zvláštní (hmotně) právní úprava obsažená v § 711 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1186/2013).

12. Dospěje-li soud k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3643/2020).

13. V projednávané věci se žalobce domáhal nikoliv určení existence či neexistence nájemního (popř. jiného) závazkověprávního vztahu založeného předmětnou smlouvou, nýbrž určení neplatnosti předmětné výpovědi. Jak nicméně vyplynulo z výše řečeného, k projednání této žaloby naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř. není dán, neboť předmětná výpověď je dle právní teorie toliko jednostranným právním jednáním, které má vést k zániku založených práv, nikoliv však právním vztahem (či právem) samotným.

14. Na posuzované věci by přitom ničeho nemohla změnit skutečnost, že o. z. obsahuje v případě nájmu bytu (srov. § 2290 o. z.) či v případě nájmu prostoru sloužícího podnikání (srov. § 2314 odst. 3 o. z.) zvláštní žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, neboť tuto speciální právní úpravu zakládající pravomoc soudu o této otázce rozhodnout nelze ani analogicky aplikovat na další případy nájmu či dokonce na zcela jiné právní vztahy (např. výpůjčku). V poměrech o. z. ostatně již na tuto skutečnost poukázal Nejvyšší soud v souvislosti s přezkumem oprávněnosti výpovědi z podnájemního vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, či ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1384/2020).

15. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu, aniž by byl v posuzované věci oprávněn zkoumat jak povahu právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným, jakož i otázku jeho existence či naopak neexistence. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. Žalovaný byl ve věci zcela procesně úspěšný, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení tvoří: odměna za zastoupení žalovaného advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za 3 úkony právní služby spočívající v a) převzetí a přípravě zastoupení, b) vyjádření k žalobě a c) účast u jednání dne 18. 1. 2022; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl.) činí podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. 2 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalovaného zástupcem činí částku 7 500 Kč. 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících, tj. celkem 900 Kč; Cestovné zástupce žalovaného k jednání konanému dne 18. 1. 2022, když cesta byla konána z [obec] do Zlína a zpět při celkem ujetém počtu 30 km osobním automobilem tov. zn. VW Passat, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,3 l /100 km motorové nafty (soud podotýká, že zástupce žalovaného nijak nedoložil, že jeho skutečná průměrná spotřeba činila 5,4 l /100 km, pročež soud vyšel z třetí (kombinované) hodnoty spotřeby uvedené v technickém průkazu), činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částku 141 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné ceně benzinu motorové nafty ve výši 36,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částku 57,40 Kč, tedy celkem 198,40 Kč; náhrada za ztrátu času v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalovaného k jednání konanému dne 18. 1. 2022 z [obec] do Zlína a zpět (§ 14 cit. vyhl.), celkem tedy 200 Kč; náhrada za 21% DPH ze základu 8 798,40 Kč, tedy DPH ve výši 1 847,66 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 10 646,06 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.