46 C 38/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 504,65 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem v kapitalizované ve výši [částka], zastavuje.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala Společnosti uvedenou částku vrátit spolu s částkou [částka] představující úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatek, tedy uhradit celkem částku [částka] v 14 měsíčních splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná do měsíce od jejího podpisu; poslední splátka tedy měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná řádně a včas nesplácela, když uhradila celkově částku [částka], která odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám a která byla poměrově alokována na jistinu a na příslušenství. Nejpozději dne [datum] vzniklo Společnosti právo na úhradu celé dlužné částky, která k tomuto dni činila [částka] a příslušenství činilo [částka]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné splátky za každý den prodlení. Celkově tak smluvní pokuta z dlužné jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Jelikož žalovaná řádně nesplatila úvěr ke dni [datum], vzniklo Společnosti právo na smluvní úrok ve výši 15 % ročně, kdy tento za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Rovněž Společnosti vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje až od [datum] do zaplacení, kdy za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena Společností na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, a proto bere zpět žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a smluvního úroku v kapitalizované výši [částka]. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované k tomuto zpětvzetí, neboť k němu došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci (výrok I.).

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 5. Žalovaná požádala Společnost dne [datum] o poskytnutí úvěru ve výši [částka], který bude splácet v 14 měsíčních splátkách. Současně uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení, nemá vyživované dítě, je zaměstnaná a má invalidní důchod, její příjem činí mzda ve výši [částka] a důchod ve výši [částka]. Celkové měsíční výdaje ve výši [částka] jsou složeny z nákladů na bydlení a energie ve výši [částka] a z nákladů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši [částka]; uvedené skutečnosti měla Společnost ověřit z pracovní smlouvy a z výpisu z bankovního účtu (viz žádost o úvěr ze dne [datum]). Společnost poskytla žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Společnost a žalovaná si téhož dne ujednaly Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splatit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši [částka] (zápůjční úroková sazba 15 %), s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši [částka], celkem tedy částku [částka] (RPSN 252,65 %) splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši [částka] s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od Společnosti převzala v místě svého bydliště v hotovosti částku [částka] (viz Smlouva). Žalovaná na dluh plnila celkem částku [částka] (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek, tj. v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly uvedeny též pohledávky Společnosti za žalovanou. Pohledávka ze Smlouvy činila celkově [částka], z toho dluh na jistině [částka], na úroku [částka], na poplatku za vyhodnocení úvěru [částka], na poplatku za sjednání úvěru [částka], na inkasním poplatku [částka], na smluvní pokutě [částka], na sankčním poplatku [částka], na paušálních nákladech [částka], na smluvním úroku po splatnosti [částka] a na úroku z prodlení [částka] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, KIE C/3 [číslo], potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne [datum] oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího archu). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] s příslušenstvím nejpozději do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty, která byla podmínkou účinnosti postoupení, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalované vznikla povinnost vrátit Společnosti poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši [částka] (zápůjční úroková sazba 15 %), s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši [částka], celkem tedy částku [částka] (RPSN 252,65 %) splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši [částka] s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 25. 2. 2022, č. j. 46 C 38/2022-43, uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje. Soudu proto nezbylo než uzavřít, že povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ze strany Společností před uzavřením Smlouvy splněna nebyla.

17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

18. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši [částka], jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky).

19. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně třeba s ohledem na zásadu iura novit curia právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku [částka] náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku [částka], která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na bezdůvodné obohacení, které bylo nejenže zcela splaceno, nýbrž přeplatek činí [částka].

20. Jelikož žalovaná na bezdůvodném obohacení ničeho nedluží, soud žalobu v části, v níž nebyla vzata zpět, v celém rozsahu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 21. Žalovaná byla v řízení zcela procesně úspěšná, a proto má podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).