46 C 4/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 38 699 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s poplatkem za čerpání úvěru, s úrokem ve výši 20 % měsíčně a dalšími poplatky v minimálních splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši [částka]. Žalovaná částka [částka] je složena z dlužné jistiny ve výši [částka], z poplatku za čerpání úvěru ve výši [částka], z úroků ve výši [částka], z účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], to vše poníženo o částku [částka]. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum].

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do celkové výše úvěrového limitu [částka] a žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu, a to i opakovaně (čl. 2 a 3). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, počínaje prvním kalendářním měsícem, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. Výše minimální splátky úvěru činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky úvěru činí [částka]. [příjmení] dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce je tvořena součtem jistiny úvěru, poplatkem za čerpání úvěru a případným úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou (čl. 4). Žalovaný se dále zavázal za čerpání úvěru zaplatit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny, který se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny (čl. 5). Za poskytnutí úvěru byly sjednané úroky ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Úroky se stávají součástí jistiny ke konci každého měsíce. V případě, že bude žalovaný v prodlení se splácením dluhu či jeho části delším než 2 měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen uhradit úrok z peněžních prostředků ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. V případě prodlení Klienta se splacením dluhu či jeho části může žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každý započatý měsíc prodlení Klienta (čl. 6) – (viz Smlouva). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu (viz kopie [příjmení]). Při ověření úvěruschopnosti vyšla z údajů sdělených žalovaným, podle nichž čistý příjem činil [částka]. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, náklady celkem činí [částka] (viz sjetina ze systému žalobkyně na č. l. 58). Žalobkyně ověřila výplatní pásku za měsíc [číslo], z níž vyplývá, že žalovaný pracuje v [anonymizována tři slova] [obec], příspěvková organizace s tarifním platem za 11 odpracovaných dnů [částka], s osobním příplatkem za 11 odpracovaných dnů ve výši [částka] a s příplatkem za vedení za 11 odpracovaných dnů ve výši [částka]. Dále měl nárok na mzdu v sobotu a neděli ve výši [částka] a s nočním příplatkem ve výši [částka] Vedle toho obdržel roční odměnu ve výši [částka] a náhradu za karanténu ve výši [částka]. Celková hrubá mzda tak činila [částka], kdy čistý příjem činil [částka] (viz výplatní páska na č. l. 20). Žalobkyně poskytla na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (viz výpisy z účtu na č. l. 21 a 22, sdělení [právnická osoba] na č. l. 53, výpis z účtu na č. l. 54 + ISAS).

4. Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující čerpanou jistinu ve výši [částka] a poplatek za čerpání úvěru ve výši [částka] s tím, že minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 23). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující dlužnou částku z minulého období ve výši [částka] poníženou o platbu ze strany žalovaného ve výši [částka], minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 24). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující dlužnou částku z minulého období ve výši [částka], úrok za minulé období činí [částka], čerpání činí [částka] a poplatek za čerpání činí [částka]. Minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], splátka po splatnosti činí [částka], vynaložené náklady činí [částka] a celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 25). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující dlužnou částku z minulého období ve výši [částka], úrok za minulé období činí [částka]. Minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], splátka po splatnosti činí [částka], vynaložené náklady činí [částka] a celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 26). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující dlužnou částku z minulého období ve výši [částka], úrok za minulé období činí [částka]. Minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], splátka po splatnosti činí [částka], vynaložené náklady činí [částka] a celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 27). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující dlužnou částku z minulého období ve výši [částka], úrok za minulé období činí [částka]. Minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], splátka po splatnosti činí [částka], celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 28). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku [částka] zahrnující dlužnou částku z minulého období ve výši [částka], úrok za minulé období činí [částka]. Minimální splátka za aktuální období splatná dne [datum] činí [částka], splátka po splatnosti činí [částka], celková částka k úhradě činí [částka] (viz výpis na č. l. 29). Výzvou k úhradě – předžalobní upomínkou ze dne [datum], která se dostala do sféry žalovaného dne [datum], vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky [částka] sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], z úroku z prodlení ve výši [částka] a z náhrady nákladů právního zastoupení ve výši [částka] do [datum] s upozorněním na uplatnění pohledávky soudní cestou (viz výzva k úhradě na č. l. 30 včetně podacího archu a aplikace sledování zásilek). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný coby úvěrovaný uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 20 % poskytnuté částky, s úrokem ve výši 20 % měsíčně a dalšími poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/5 z celkové dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky úvěru činí [částka].

12. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že dle údajů sdělených žalovaný činil jeho čistý příjem [částka] a náklady činily [částka]. K tomu dodala, že výše příjmů není vyšší než průměrná hrubá měsíční mzda či medián mezd, navíc z výplatní pásky vyplývá, že čistá mzda činí [částka]. Pokud jde o výdaje žalovaného, zde vycházela žalobkyně z údajů Českého statistického úřadu, podle něhož průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činí [částka] ([částka] měsíčně), která převyšovala tvrzenou výši nákladů žalovaného, a proto právě s touto částkou žalobkyně pracovala. K nákladům žalobkyně dále připočetla pravidelnou výši splátek ve výši [částka]. S řádným posouzením úvěruschopnosti ze strany žalobkyně se však nelze ztotožnit, neboť jak přitom vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), žalobkyně, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě podle přesvědčení soudu splněno nebylo.

13. Je sice pravdou, že žalovaný předložil žalobkyni výplatní pásku za měsíc [číslo], podle níž činil čistý příjem [částka], avšak žalobkyně vůbec nezohlednila podstatnou skutečnost, že do příjmu žalovaného byla započtena nad rámec pravidelného příjmu roční odměna ve výši [částka] O tom, že reálný příjem žalovaného je nižší, svědčí např. skutečnost, že v měsíci [číslo] obdržel žalovaný na účet částku [částka], v měsíci [číslo] obdržel žalovaný na účet částku [částka], v měsíci [číslo] obdržel žalovaný na účet částku [částka] či v měsíci [číslo] obdržel žalovaný na účet částku [částka] a v měsíci [číslo] obdržel žalovaný na účet částku [částka] (nejspíše s nějakými odměnami), tj. průměrně [částka] měsíčně, přičemž nelze odhlédnout od skutečnosti, že od [datum] došlo ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Za zásadní pochybení lze v první řadě spatřovat v tom, že žalobkyně fakticky nijak neověřovala výdaje žalovaného, například požadavkem na předložení výpisu z účtu, nájemní smlouvy či inkasa, kdy se čistě spolehla na údaje sdělené žalovaným; tyto údaje si žalobkyně měla porovnat s hodnotou [částka] ročně ([částka] měsíčně), která má dle statistiky Českého statistického úřadu odpovídat průměrné výši výdajů na člena průměrné české domácnosti; žalobkyně nicméně pomíjí, že tato hodnota se týkala roku 2016, kdy v roce 2019 se například jednalo již o hodnotu [částka] ročně ([částka] měsíčně).

14. Dále žalobkyně pominula při výpočtu úvěruschopnosti podstatnou skutečnost, že Smlouvou poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši [částka], přičemž při zkoumání úvěruschopnosti je třeba zohlednit rovněž náklady, které by žalovaný byl v případě úplného čerpání úvěrového rámce povinen splácet. V daném případě při úvěru ve výši [částka] by žalovaný byl povinen hradit dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. částku [částka] a dále by byl povinen hradit úrok ve výši 20 % měsíčně (tj. 240 % ročně), přičemž poplatek za poskytnutí úvěru, tak i úrok se připisovaly k jistině úvěru. Z toho by se podávalo, že první měsíc po poskytnutí jistiny úvěru v plné výši, kdy se ještě dlužná částka neúročila, by činila splátka ve výši 1/5 z celkové dlužné částky [částka], další měsíc by splátka činila [částka] etc., přičemž s ohledem na výši příjmů v některých měsících by žalovaný na splátku úvěru i při zohlednění průměrných výdajů dle Českého statistického úřadu neměl. Za pochybení by bylo lze považovat rovněž skutečnost, že žalobkyně sice tvrdila, ničím však nedoložila, že prováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. [příjmení], NRKI, BRKI), čímž by byla schopná ověřit, zdali žalovaný měl, či nikoliv jiné splátky úvěrů, zápůjček či jiných dluhů.

15. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

16. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu ve výši [částka], jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení).

17. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně celkově částku [částka] náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl žalobkyni celkově částku [částka], která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak aktuálně činí [částka].

18. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

19. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky [částka] nepochybně vyzván až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku [částka] doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] dlužnou částku [částka] řádně a včas nesplnil, dostal se dnem [datum] do prodlení (§ 1968 o. z.) žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

21. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky [částka] (jistina ve výši [částka] + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka]), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku [částka] (jistina ve výši [částka] + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka]). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 59,64 % v poměru k neúspěchu 40,36 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 19,28 %.

23. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující [částka] a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady řízení v celkové výši [částka] se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] (§ 14b cit. vyhl.), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á [částka], náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby á [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 19,28 % z výše uvedené částky [částka], tedy částku [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

24. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.