46 C 430/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 117 573,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému poskytla dne [datum] zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit v okamžiku, kdy obdrží výplatu akcií od společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Investiční společnost“), k čemuž došlo dne [datum]. Žalovaný nicméně vrátil toliko dne [datum] částku [částka]. Zbylou dlužnou částku neuhradil ani na zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný k věci uvedl, že v roce 2018 investoval na radu finančního a pojistného poradce Ing. [jméno] [příjmení] přes Investiční společnost, kterou měla zastupovat žalobkyně, částku [částka] do nákupu akcií za účelem jejich zhodnocení s tím, že byl upozorněn na nutnost trvání investice alespoň po dobu 36 měsíců, aby nedošlo ke zdanění zisku ve výši 15 %. Na základě pokynů žalobkyně zaslal dne [datum] na účet Investiční společnosti částku [částka]. V únoru 2021 požádal žalovaný [příjmení] [příjmení] o přípravu prodeje akcií, kdy žádost podepsal dne [datum]. Dne [datum] jej kontaktovala žalobkyně s tím, že přibližná částka k vyplacení po zhodnocení činí [částka], ale prodej akcií se časově komplikuje, takže výplata proběhne patrně až v měsíci 08/ 2021. V létě 2021 mu žalobkyně zaslala na účet částku [částka], kterou spolu se zbytkem svých naspořených úspor použil na úhradu hypotečního úvěru. Dne [datum] byl ze strany Investiční společnosti informován o tom, že hodnota akcií při prodeji činila [částka], avšak dne [datum] obdržel od investiční společnosti na svůj bankovní účet platbu ve výši [částka]. Jelikož žalobkyně nebyla schopná vysvětlit, co bylo důvodem onoho snížení, vypočetl ztrátu ve výši [částka], kterou započetl na částku [částka], kterou obdržel dne [datum], a výslednou částku [částka] poslal dne [datum] na bankovní účet, z něhož částku [částka] obdržel. Žalovaný odmítl na následné výzvy ze strany Ing. [příjmení] a žalobkyně na doplacení zbylé částky, kdy se domnívá, že mu škoda nejspíše vznikla chybným řešením formalit při prodeji akcií, kdy nebyla dodržena lhůta 36 měsíců trvání majetkového účtu s akciemi a částka zisku byla jejich chybou zdaněna 15% daní. Žalovaný má však za to, že podmínky splnil, kdy platbu za akcie provedl v měsíci 2/ 2018, přičemž prodej proběhl v měsíci 8/ 2021, takže své finanční prostředky měl deponován po dobu 41 měsíců.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že žalovaný nepopírá tvrzení žalobkyně o existenci zápůjčky ani o tom, že k úplnému vrácení zápůjčky nedošlo. Skutečnosti související s investováním žalovaného na trhu akcií přes Investiční společnost přitom nemohly způsobit zánik závazku na vrácení zápůjčky. Stran tvrzené škody žalovaný nebyl schopen uvést patřičné tvrzení ohledně vzniku škody, jakož i její výše. Jestliže žalovaný neobdržel z investice takovou částku, jakou si představoval, nechť případný nárok uplatní přímo u Investiční společnosti; tuto škodu přitom nelze započíst na dluh vůči žalobkyni z titulu poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně má rovněž za to, že pohledávka z investice je nejistá, a proto v souladu s judikaturou není způsobilá k započtení.

4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 5. Žalovaný investoval v roce 2018 do akcií u Investiční společnosti, přičemž v roce 2021 požádal o výplatu investované částky (viz nesporné tvrzení stran). Dle finálního výpočtu účtu žalovaného u Investiční společnosti měl žalovaný 1 011 ks stažených akcií, kdy hodnota čistého obchodního jmění (NAV) na 1 ks akcie k [datum] činila 1 162, [částka]. Výstupní poplatek činil 10 % Lhůta pro výplatu finančních prostředků činila 4 měsíce od stanovení NAV: Finální částka k výplatě činila [částka] (1 175 736, [částka] (tj. 1 011 × 1 162, [číslo]) – [částka] (tj. 1 011 × 1 162, [číslo] × 0,1)) – (viz finální výpočet).

6. V mezidobí potřeboval žalovaný blíže nespecifikovanou částku na splátku svého hypotečního úvěru u [právnická osoba], kdy potřeboval k úhradě ještě částku [částka], kterou měl obdržet z investovaných prostředků u Investiční společnosti, ty však měly být vyplaceny nejdříve v měsíci srpen 2021, a proto se žalobkyně a žalovaný dohodli na tom, že žalobkyně žalovanému zapůjčí částku [částka] ze svého osobního účtu s tím, že jakmile dojde k výplatě hodnoty akcií, tak ihned žalovaný převede zápůjčku na bankovní účet žalobkyně (viz e-mailová korespondence na č. l. 18).

7. Žalobkyně zaslala dne [datum] ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku [částka], popis pro plátce„ půjčka [celé jméno žalovaného]“, zpráva pro příjemce„ [celé jméno žalobkyně]“ (viz oznámení o provedení příkazu na č. l. 15, nesporné tvrzení stran).

8. E-mailem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalovanému, že výplata z Investiční společnosti proběhla dne [datum], a proto jej žalobkyně vyzvala k vrácení zápůjčky. Žalovaný na věc reagoval tak, že mu z Investiční společnosti došla dne [datum] platba, avšak s ohledem na skutečnost, že mu byla vyplacena jen částka [částka], ačkoliv hodnota akcií činila [částka], tak na účet vyplatil toliko částku [částka], kdy rozdíl ve výši [částka] činí pochybení, která měla způsobit žalobkyně či Ing. [příjmení] (viz e-mailová korespondence na č. l. 18). Žalobkyně obdržela dne [datum] na svůj účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet], vedeného na žalovaného, částku [částka], zpráva pro příjemce„ Platba [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] – [anonymizováno]“ (viz oznámení o provedení příkazu na č. l. 14, nesporné tvrzení stran).

9. Žalovaný zbylou částku neuhradil ani přes upozornění žalobkyně, že celou záležitost předá advokátovi (viz e-mailová korespondence na č. l. 18).

10. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] s tím, že jí žalovaný tuto částku vrátí, jakmile obdrží výplatu akcií z Investiční společnosti, k čemuž došlo dne [datum], avšak došlo toliko k úhradě částky [částka]. Zástupkyně žalobkyně upozornila žalovaného na vznik povinnosti hradit zákonný úrok z prodlení a vyzvala jej k doplacení dlužné částky [částka] spolu s úrokem z prodlení do 7 dnů od obdržení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní výzva na č. l. 17, informace o datové zprávě). <b>Právní posouzení věci</b> <i>11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>12. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 16. Žalobkyně coby zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli v rozmezí dní [datum] a [datum] prostřednictvím e-mailů smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní částku [částka], čímž mezi stranami vznikl závazkověprávní vztah zápůjčky, který ke svému vzniku vyžaduje nejen konsensus smluvních stran, nýbrž i vyplacení jistiny zápůjčky. Smluvní strany se dohodly na tom, že žalovaný je povinen vrátit jistinu zápůjčky ihned, jakmile obdrží na svůj účet výplatu hodnoty akcií, které měl žalovaný investován přes Investiční společnost. K výplatě akcií došlo dne [datum], avšak žalovaný ihned (což soud považuje za lhůtu velmi krátkou, zásadně do dne následujícího, tj. do [datum]), dlužnou částku nevrátil, čímž se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni vznikl vedle nároku na vrácení dlužné jistiny též podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonem stanovení výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. v daném případě ve výši 8,5 % ročně. Dne [datum] obdržela žalobkyně od žalovaného na svůj účet částku [částka], takže žalovanému zbývá doplatit ještě částka [částka].

17. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, naopak pro nedůvodnost soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum] (Soud upozorňuje, že žalobkyně uplatnila v období od [datum] do [datum] úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] duplicitně, neboť jistina zápůjčky, která činila [částka], obsahovala též nedoplacenou částku [částka]).

18. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že na projednávané věci by ničeho nezměnila ani skutečnost, že by mezi žalobkyní a žalovaným k řádnému vzniku zápůjčky nedošlo, neboť v tomto případě by byl žalovaný povinen vyplatit žalobkyni částku [částka] s přiznaným příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., které by spočívalo v tom, že žalovaný na svůj účet obdržel částku [částka], čímž došlo ke zvýšení jeho aktiv na úkor snížení aktiv žalobkyně, aniž by k této platbě existoval právní důvod (skutková podstata bezdůvodného obohacení„ plnění bez právního důvodu“).

19. Stran námitky žalovaného, že mu při výplatě akcií měla být ze strany žalobkyně či Ing. [příjmení] způsobena škoda ve výši [částka], představující rozdíl mezi skutečně vyplacenou částkou [částka] a hodnotou akcií ve výši [částka], a proto žalovaný tento rozdíl oprávněně započetl na jistinu zápůčky, je třeba předně uvést, že žalovaným tvrzená pohledávka je dle přesvědčení soudu objektivně pochybná (nejistá) stran své existence (včetně otázky, kdo by byl případným dlužníkem z tvrzeného nároku), tak i stran její případné výše, a proto v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, není způsobilá k započtení.

20. Pochybnost ohledně existence pohledávky podporuje zejména fakt, že žalovaný spatřoval škodu v tom, že v důsledku administrativních pochybení ze strany žalobkyně či Ing. [příjmení] mělo dojít při výplatě investované částky k neoprávněnému zdanění zisku ve výši 15 %. Z provedeného dokazování se nicméně podává, že k tvrzenému zdanění zisku žalovaného v daném případě nedošlo. Dle finálního výpočtu účtu žalovaného u Investiční společnosti měl totiž žalovaný 1 011 ks stažených akcií, kdy hodnota čistého obchodního jmění (NAV) na 1 ks akcie k [datum] činila 1 162, [částka], tj. celkově částka 1 175 736, [částka]. Od této částky však nebyla ze strany Investiční společnosti odečtena daň ve výši 15 %, nýbrž výstupní poplatek ve výši 10 % z hodnoty čistého obchodního jmění, takže z tohoto důvodu činila vyplacená částka 90 % u hodnoty čistého obchodního jmění, tj. částku [částka].

21. Lze tedy uzavřít, že i kdyby žalovaný vůči žalobkyni disponoval určitým nárokem na náhradu škody, nemohl by být tento nárok v projednávaném řízení zohledněn; uvedené nicméně nevylučuje možnost žalovaného uplatnit svůj případný nárok v samostatném řízení. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 22. Žalobkyně byla procesně neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, a proto má vůči žalovanému podle § 142 odst. 3 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta ve výši [částka], která spočívá v odměně za 3,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a jednoduchá výzva k plnění) á [částka] (§ 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za 4 úkony právní služby á [částka] (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.

23. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.