46 C 44/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 104 093,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 611,47 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 482,21 Kč, úroku v kapitalizované výši 9 287,63 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 5 921,76 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 90 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 90 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 391 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 104 093,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 4. 8. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem, a to v měsíčních splátkách dle rozpisu plateb. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 99 388,53 Kč. Žalovaná částka 104 093,68 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 90 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč a úroku do zesplatnění v kapitalizované výši 13 193,68 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok v kapitalizované výši 9 287,63 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši 5 921,76 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 90 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 90 900 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že Společnost úvěruschopnost dostatečně prověřila, když zjistila mzdu žalovaného a dále prověřila, že není veden v registrech dlužníků, nadto podotkla, že žalovaný čerpal úvěr dvakrát, kdy první čerpanou částku 90 000 Kč splatil a při druhém čerpání nebyla uzavírána nová smlouva a úvěruschopnost tak nebylo potřeba zkoumat.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.Zjištěný skutkový stav3. Společnost a žalovaný si ujednali dne 4. 8. 2023 prostřednictvím účtu , Anonymizováno, Smlouvu viz Smlouva na č. l. 16, kopie občanského průkazu na č. l. 22 – 23, task detail na č. l. 82), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 180 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného ve dvou platbách, dne 4. 8. 2023 částku 90 000 Kč a dne 19. 1. 2024 také 90 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 48 % ročně (viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 24, sdělení banky na č. l. 50, mimořádný výpis z účtu na č. l. 103). Žalovaný Společnosti uhradil celkem 99 388,53 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

4. Společnost měla před uzavřením Smlouvy k dispozici část výpisu z běžného účtu žalovaného ze kterého je patrné, že jeho průměrný příjem za měsíce 4 – 7/2023 od společnosti , právnická osoba, . činil 48 933,50 Kč (průměr z částek 48 774 Kč, 50 672 Kč, 50 068 Kč a 46 220 Kč) (viz historie pohybů na č. l. 81). Z portálu péče o zákazníka vyplývá, že žalovaný před uzavřením Smlouvy uvedl, že jeho měsíční příjem činí 50 000 eur a celkové měsíční závazky 28 420 eur (viz portál péče o zákazníky na č. l. 75).

5. Žalovaný měl ke dni 17. 5. 2025 aktivní 4 bankovní účty, všechny založené v roce 2014 či 2021 (viz sdělení banky na č. l. 50). Z výpisu z běžného účtu, který je současně účtem, na který byly žalovanému poskytnuty Společností finanční prostředky a ze kterého Společnost ověřila příjem žalovaného, je patrné, že v měsíci 6/2023 činil počáteční zůstatek -18 533,28 Kč a konečný zůstatek – 12 518,63 Kč, příjmy činily 160 698,96 Kč a výdaje 154 678,31 Kč, žalovaný zaslal celkem částku 36 415 Kč na účet společnosti , Anonymizováno, dne 1. 6. 2023 mu byla poskytnuta částka 3 500 Kč, dne 2. 6. 2023 částka 3 000 Kč a 2 000 Kč a dne 3. 6. 2023 částka 2 000 Kč, a to vždy od společnosti , právnická osoba, ., dne 13. 6. 2023 částka 27 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., dne 15. 6. 2023 částka 30 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dne 15. 6. 2023 částka 20 000 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 24. 6. 2023 částka 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, a dne 29. 6. 2023 částka 8 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . (viz výpis z běžného účtu na č. l. 51 – 59). V měsíci 7/2023 činil konečný zůstatek – 17 877,94 Kč, příjmy činily 95 424,81 Kč a výdaje 100 784,12 Kč, žalovaný zaslal celkem částku 19 780 Kč na účet společnosti , Anonymizováno, , dne 13. 7. 2023 mu byla poskytnuta částka 30 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . a dne 22. 7. 2023 částka 13 500 Kč od společnosti , Anonymizováno, ’, právnická osoba, (viz výpis z účtu na č. l. 60 – 64).

6. Dne 21. 10. 2024 si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. , hodnota, smlouvy, v níž byla specifikována i pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 30 vč. příloh, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupení pohledávky na č. l. 38). Dopisem odeslaným dne 11. 11. 2024 oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 39 vč. podacího lístku na č. l. 40). Dopisem ze dne 31. 12. 2024 odeslaným téhož dne oznámila žalovanému postoupení pohledávek také žalobkyně, která jej zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky 127 190,96 Kč do 15. 1. 2025 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění na č. l. 41 a podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).Právní posouzení věci7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem odeslaným dne 11. 11. 2024, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a 1880 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Pokud jde o uzavření smluv, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Společnost před uzavřením Smlouvy ověřila příjem žalovaného za 4 měsíce předcházející uzavření Smlouvy, který činil v průměru 48 933,50 Kč, kdy měla k dispozici výpis z účtu obsahující 4 platby od zaměstnavatele žalovaného. Co se týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla. Společnost nedisponovala žádnými informacemi o výši jakýchkoliv výdajů žalovaného, který pouze sdělil, že hradí splátky jiných úvěrů. Společnost tak nijak nekalkulovala s výdaji na jídlo, ošacení, dopravu atd., ani neověřovala sdělenou výši výdajů na bydlení např. prostřednictvím nájemní smlouvy. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI). Pokud by si Společnost vyžádala alespoň výpis z účtu žalovaného, muselo by jí být patrno, že majetková situace žalovaného není tak dobrá, jak se jeví z její analýzy, tedy že žalovaný má další bankovní či nebankovní půjčky, současně se jeho výdaje pohybují v rozmezí 100 000 Kč – 150 000 Kč a přesahují tak několikanásobně jeho příjem ze zaměstnání a nadto žalovaný vydává značné částky na hazardní hry, jsou tedy u něj zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení úvěru. Z výše uvedeného soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným, nadto bylo vzhledem k vysokým výdajům žalovaného na hazardní hry a absenci finančních prostředků na jeho účtu zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.

11. K námitce žalobkyně, že žalovaný čerpal finanční prostředky dvakrát, přičemž první čerpanou částku 90 000 Kč plně uhradil, soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že finanční situace žalovaného nebyla příznivá v době čerpání první částky, ani v době čerpání druhé částky, což by Společnost zjistila, pokud by jeho příjmy a výdaje skutečně zkoumala a ověřovala. Argument, že žalovaný prvních načerpaných 90 000 Kč zcela uhradil v tomto případě neobstojí, neboť jak již soud uvedl, z výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že mu byly poskytnuty jiné bankovní a nebankovní úvěry a úvěr od Společnosti tak mohl uhradit právě díky nim. Neobstojí ani argumentace žalobkyně, že při čerpání druhé částky nebyla uzavřena nová smlouva a nebylo tak potřeba znovu zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Nejen, že soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána ani před prvním čerpání úvěru, ale také od prvního do druhého čerpání uplynulo téměř 5 měsíců (od 4. 8. 2023 do 19. 1. 2024), za takovou dobu se poměry žalovaného mohly změnit a bylo tak na místě, s ohledem na výši úvěru (90 000 Kč), jeho aktuální finanční situaci zkoumat. Pokud by si tak Společnost i před tím, než žalovanému poskytla podruhé 90 000 Kč, vyžádala alespoň výpis z jeho bankovního účtu, zjistila by, že jeho majetková situace není vůbec příznivá a že hrozí, že nebude schopen úvěr uhradit, jak již bylo zmíněno výše.

12. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

13. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru a dlužné poplatky, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

14. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

15. Žalovaný obdržel od Společnosti v případě Smlouvy částku 180 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 99 388,53 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož je však Smlouva neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak činí 80 611,47 Kč.

16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 80 611,47 Kč coby poskytnuté jistiny (poskytnutá jistina ve výši 180 000 Kč mínus zaplacená částka 99 388,53 Kč). Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 80 611,47 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).Náklady řízení a lhůta k plnění18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka 80 611,47 Kč (jistina), naopak žalobou požadovala celkem částku 142 403,74 Kč (jistina úvěru ve výši 90 000 Kč + poplatek 900 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 13 193,68 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 9 287,63 Kč + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 921,76 Kč + úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 90 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení v kapitalizované výši 11 492,87 Kč + úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 90 900 Kč od 22. 10. 2024 v kapitalizované výši 11 607,80 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 56,6 % v poměru k neúspěchu 43,4 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 13,2 %. Náklady řízení v celkové výši 33 268 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 4 545 Kč, odměny advokáta ve výši 21 200 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 4 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby, účast na jednání) po 5 300 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 500 Kč za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl. ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 2 úkony právní služby (podání žaloby, účast na jednání) (§ 13 odst. 4 cit. vyhl. ve znění účinném od 1. 1. 2025) ve výši 450 Kč, náhrady cestovních výdajů ve výši 438 Kč dle § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. za použití osobního automobilu , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , na cestu z , Anonymizováno, do , adresa, k jednání dne 2. 9. 2025 a zpět (celkem , hodnota, km) při průměrné spotřebě motorové nafty pro kombinovaný provoz , Anonymizováno, l/100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně 35,8 Kč/1 litr (ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb.) a sazbě 5,8 Kč/1 km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb.) a náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč (4 půlhodiny po 150 Kč dle § 14 odst. 3 cit. vyhl.) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 4 985 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 13,2 % z výše uvedené částky 33 268 Kč, tedy částku 4 391 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

19. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotových výdajů za písemné podání ze dne 20. 5. 2025, neboť žalobkyně tímto podáním doplnila skutková tvrzení a důkazy, které měly a mohly být žalobkyní uvedeny již v podané žalobě. Soud dále nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotových výdajů za sdělení, že mezi účastníky nedošlo k mimosoudnímu vyřešení sporu, neboť se nejedná o úkon ve smyslu ustanovení § 11 advokátního tarifu a ani o úkon tomuto blížící se svou povahou a účelem a jde pouze o jednoduché procesní sdělení.