46 C 62/2023

Plný text

/ Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 67 329 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 67 329 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 329 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 713,51 a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 67 329 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s příslušenstvím ve výši 58 800 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za správu úvěru, případné poplatky za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek; tj. celkem částku ve výši 118 800 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 81 471 Kč. Žalovaná částka 67 329 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 37 329 Kč a smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 713,51 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 329 od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Pohledávka za žalovanou byla Společností smluvně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za správu úvěru, případné poplatky za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 58 800 Kč; tj. celkem částku ve výši 118 800 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 19. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (viz Smlouva). Společnost ověřila schopnost žalované úvěr splácet na základě údajů, které žalovaná uvedla do žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, žije v bytě/rodinném domě v osobním/družstevním vlastnictví, u počtu výdělečně činných osob v domácnosti uvedla [číslo] u počtu vyživovaných osob v domácnosti do 15 let uvedla [číslo] (viz žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Dále uvedla, že její průměrný měsíční příjem tvoří příjem z podnikání ve výši 19 951 Kč a výživné ve výši 3 000 Kč. Průměrné měsíční příjmy celé domácnosti činily dle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru 36 951 Kč. Výdaje žalované činily 12 325 Kč a výdaje domácnosti 24 649 Kč a tvořily je výdaje na bydlení ve výši 3 449, výdaje na stravování ve výši 5 500 Kč, splátky úvěru ve výši 15 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 700 Kč (viz žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalované ověřila z faktur, přehledu OSVČ, SIPA a čestného prohlášení žalované (viz žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, přehled OSVČ, SIPO a faktury). Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 81 471 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO] (viz výpis z veřejného rejstříku, notářský zápis).

4. Dne [datum] si společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Na základě této smlouvy pak společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou ze Smlouvy (viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha [číslo] potvrzení o úhradě). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] oznámila společnost [právnická osoba] žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací arch). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 76 930,92 Kč s příslušenstvím do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba] Pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí byl seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za správu úvěru, případné poplatky za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 58 800 Kč; tj. celkem částku ve výši 118 800 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 19. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena.

14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení údajů, které žalovaná uvedla do žádosti o poskytnutí úvěru, ze které se podává, že žalovaná žije v bytě či rodinném domě v osobním vlastnictví spolu s další výdělečně činnou osobou a dvěma vyživovanými osobami do 15 let. Průměrný měsíční příjem žalované z podnikání činí 19 951 Kč, což Společnost ověřila prostřednictvím faktur a přehledu OSVČ za rok 2017, a dále její příjem tvořilo výživné ve výši 3 000 Kč, což Společnost nijak neověřila. Z žádosti je dále patrno, že výdaje domácnosti (nikoliv pouze žalované) v celkové výši 24 649 Kč tvoří výdaje na bydlení ve výši 3 449 Kč, na stravování ve výši 5 500 Kč, na splátky úvěru ve výši 15 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 700 Kč. Společnost se opět spokojila toliko s odhadovanou výší měsíčních výdajů, které ověřila pouze na základě SIPA. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), ani neověřila výdaje žalované např. výpisem z jejího účtu, z toho je například patrno, že dne [datum] a dne [datum] učinila žalovaná úhradu v celkové výši 20 070,06 Kč s názvem„ úhrada exekuce“. Bez náležitého posouzení výdajů žalované, nemohla Společnost dospět k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Přitom nemohla spoléhat jen na žalovanou sdělené skutečnosti. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

15. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smluv v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

16. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani smluvní pokutu a požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky).

17. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.

18. Žalovaná obdržela od Společnosti částku 60 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 81 471 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož je však Smlouva neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak bylo v plné výši uhrazeno.

19. S ohledem na uvedené soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok I.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).