46 C 66/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 677,96 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 11 677,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7,35 Kč od 11. 6. 2026 do 12. 6. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 677,96 Kč od 13. 6. 2026 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po ověření úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši Anonymizováno % z úvěrového rámce, splatných 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částka a uhradil částka. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut ve výši částka. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný nárok neuznává, neboť dle jeho názoru nejde o nárok vyplývající ze závazku z úvěrové smlouvy, nýbrž o nárok na vrácení bezdůvodného obohacení, neboť smlouva je absolutně neplatná, když žalobkyně neposoudila s odbornou péčí jeho úvěruschopnost. Uvedl, že s žalobkyní uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které mu bylo poskytnuto částka. Žalovaný žalobkyni uhradil částka. V době uzavření smlouvy měl žalovaný další úvěry, a to i u žalobkyně s úvěrovým rámcem částka. V té době nezvládal hradit své životní náklady, což řešil žádostí o poskytnutí úvěru a postupně se tak dostal do dluhové pasti. Jako sporné považuje sjednání smlouvy v předkládaném znění, neboť tato byla uzavřena elektroniky na dálku a nelze tak věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu uzavřel. K ověření úvěruschopnosti uvedl, že žalobkyně blíže nezkoumala jeho příjmy a výdaje, jím uvedené částky nijak neověřovala. S žalobkyní se snažil věc vyřešit smírně dopisem ze dne datum, žalobkyně však neodpověděla a nečinná byla také v rámci řízení před finančním arbitrem. Vzhledem k tomu, že smlouva je tak absolutně neplatná, má žalobkyně nárok na vrácení nesplacené jistiny. Žalovaný však jistinu splatil, proto navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta a žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Žalobkyně v rámci repliky uvedla, že v rámci MLS výpočtu zohlednila jak příjmy, tak výdaje žalovaného, včetně jeho výdajů na existující závazky. K ověření příjmů a výdajů si od žalovaného vyžádala výpis z jeho bankovního účtu za období od datum do datum, ze kterých zjistila, že příjem žalovaného ze zaměstnání činil v jednotlivých měsících částka, částka a částka a žalovaný disponoval finančními prostředky nejméně ve výši částka. Z výpisu dále zjistila výdaje žalovaného, a také jeho zbytné a jednorázové výdaje a neidentifikovatelné, u kterých předpokládá, že mohou být po dobu splácení úvěru omezeny. Z lustrace v NRKI žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy závazky u jiných věřitelů s měsíční splátkou částka, s jejichž splácením se nedostal do prodlení. Mimo to žalobkyně provedla lustraci žalovaného i v dalších registrech. Na základě uvedeného pak žalobkyně dospěla k závěru, že vzhledem k výši měsíční splátky je žalovaný schopen úvěr splácet. Ke kontraktačnímu procesu žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, které je obdobou internetového bankovnictví využívaného bankovními ústavy. Smlouvu mohl žalovaný do jejího podpisu kdykoliv zrušit či částečně změnit. Za dostatečně určitý považuje také projev vůle, který je stvrzen SMS kódem zaslaným na verifikované telefonní číslo. Pokud žalovaný dle smlouvy uhradil alespoň jednu splátku, musel o existenci smlouvy vědět. Veškeré elektronické dokumenty žalobkyně jsou důvěryhodné, neboť veškeré záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně jsou opatřeny elektronickým časovým razítkem a jsou chráněny proti změnám. Žalobkyně s posouzením věci žalovaným nesouhlasí, proto k vyřešení věci smírnou cestou nedošlo. Závěrem uvedla, že i v případech, kdy byla soudy úvěrová smlouva prohlášena za absolutně neplatnou, byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení.

4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. Závěr o skutkovém stavu 5. Mezi stranami je nesporné, že dne datum uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které žalovaný čerpal celkem částka a uhradil částka (viz shodná tvrzení stran).

6. Žalovaný před uzavřením Smlouvy uvedl, že je ženatý, žije ve vlastním bytě/domě, má Anonymizováno děti, jeho příjem ze zaměstnání činí částka, příjmy ostatních členů domácnosti činí částka a měsíční výdaje domácnosti činí částka (viz karta klienta na č. l. 23). Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum, ze kterého je patrné, že v měsíci Anonymizováno činil počáteční zůstatek částka, konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka, v měsíci Anonymizováno činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka a v období od datum do datum činil konečný zůstatek částka, na účet přišlo částka a odešlo částka (viz výpis z běžného účtu na č. l. 114–116). Žalobkyně z uvedeného výpisu zjistila, že žalovaný měl v měsíci Anonymizováno příjem ze zaměstnání částka, v měsíci částka a v měsíci částka (viz výpis z běžného účtu na č. l. 114–116). Z úvěrové zprávy je patrné, že žalovaný měl před uzavřením Smlouvy 3 existující splátkové kontrakty se zbývající částkou částka a měsíční splátkou částka a jeden kontrakt z kreditní karty se zbývající částkou částka (viz úvěrová zpráva na č. l. 18). Žalobkyně počítala se splátkami jiných úvěrů v celkové výši částka (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o úvěru se společností právnická osoba., jejímž předmětem bylo poskytnutí žalovanému částky částka, dne datum uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce ve výši částka a dne datum uzavřel se společností právnická osoba. smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši částka (viz smlouvy o úvěru na č. l. 61–69). Žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registrech NRKI, CEE a ISIR s výsledkem „OK“ (viz karta klienta na č. l. 23).

7. Z ostatních předložených listin soud nezjistil další skutečnosti významné pro posouzení věci. Právní posouzení věci 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalovaný čerpal částku částka. Pokud jde o uzavření smlouvy, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud jde o pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši částka, ten žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalovaného, dle kterého činil průměrný měsíční příjem za měsíce Anonymizováno/částka (průměr z částek částka, částka a částka), tedy o něco méně, než uvedl žalovaný. Jiný pravidelný příjem shledán nebyl. Další příjem domácnosti ve výši částka není v kartě klienta nijak specifikován, není zřejmé, o jaký příjem se jedná, zda jde o příjem žalovaného či jiného člena jeho domácnosti a sama žalobkyně tento příjem nijak neověřovala a blíže nezkoumala. Co se týče výdajů žalovaného, tady se žalobkyně spokojila toliko se sdělením žalovaného, že výdaje domácnosti (nikoliv výdaje žalovaného) činí částka. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Z účtu žalovaného, který měla žalobkyně k dispozici je přitom patrné, že výdaje žalovaného byly mnohem vyšší, pohybovaly se od částka od částka a dosahovaly či dokonce přesahovaly jeho pravidelné příjmy ze zaměstnání. V tomto případě neobstojí ani námitka žalobkyně, že z uvedeného výpisu identifikovala výdaje žalovaného, které jsou zbytné, a které by žalovaný obětoval ve prospěch úhrady závazku vůči žalobkyni. Z výpisu je totiž zřejmé, že žalovaný nedisponoval žádnými finančními prostředky a polovinu svého příjmu ze zaměstnání vynaložil na úhradu jiných závazků u žalobkyně a jiných úvěrových společností. Za této situace tak žalovanému zbývalo pouze cca částka na úhradu nákladů na bydlení, jídlo, věci osobní potřeby, dopravu a další poplatky, ale také na další výdaje spojené s vyživovací povinností ke 3 dětem. Tyto výdaje nejsou zbytné a vzhledem k tomu, že zůstatek na účtu žalovaného byl každý měsíc téměř nulový je zřejmé, že ani částka nebylo dostačující na jejich pokrytí, natož tak na úhradu splátek úvěru. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně se zaměřením pouze na příjmy žalovaného, aniž by byla patrná snaha o posouzení jeho reálné situace a jeho reálné možnosti úvěr splácet. Nadto bylo před uzavřením Smlouvy zřejmé, že žalovaný nebude vzhledem k vysokým splátkám jiných úvěrů, vysokým výdajům, které převyšovaly jeho příjmy a absenci finančních prostředků na účtu, schopen úvěr splácet.

12. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

13. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovanému byla poskytnuta částka částka, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný poskytl žalobkyni částku částka, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož je však Smlouva neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak bylo zcela uhrazeno.

14. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok I).

15. Soud dále podotýká, že vzhledem k jeho závěru o neplatnosti Smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a to z důvodu, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud již nezabýval ostatními námitkami žalovaného, neboť tyto by na právním posouzení věci ničeho nezměnily. Náklady řízení a lhůta k plnění 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši částka sestávající z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) ve výši částka za jeden úkon (vyjádření se k žalobě). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.