46 C 70/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 405 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 688 Kč spolu s úrokem v kapitalizované ve výši 150 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 477,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 393,98 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6 405 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla Společnost žalované jistinu úvěru ve výši 4 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 4 500 Kč do [datum]. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 688 Kč. Na příslušenství požaduje částku 217 Kč za 1 osobní návštěvu, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 477,12 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum].

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, a proto bere zpět žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 688 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 150 Kč. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované k tomuto zpětvzetí, neboť k němu došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci (výrok I.).

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 5. Společnost coby věřitel a žalovaná coby dlužník si měly dne [datum] ujednat Smlouvu, na jejímž základě měla Společnost poskytnout žalované částku 4 500 Kč výplatou na účet žalované a žalovaná se měla zavázat úvěr splatit do [datum], přičemž žalovaná byla oprávněna při úhradě patřičného poplatku požádat celkově 11krát o prodloužení splatnosti o 30 dní za částku 1 035 Kč. Pro případ neuhrazení dlužné částky byla žalovaná povinna zaplatit Společnosti navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, kdy smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce (i) 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, (ii) 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení a (iii) 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky Společnosti. Smlouva nebyla žádnou ze stran podepsána a z listin nevyšel najevo žádný jiný druh podpisu Smlouvy (viz Smlouva na č. l. 15). Na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 8. 3. 2022, č. j. 46 C 70/2022-47, žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované splácet úvěr, a proto soud blíže nezkoumal, zdali Společnost a žalovaná si řádně ujednaly Smlouvu, neboť tato by byla neplatným právním ujednáním z důvodu řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalované.

6. Dne [datum] zaslala Společnost z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], částku 4 500 Kč, [variabilní symbol], popis platby„ Pujcka od [webová adresa] c. [číslo] (viz výpis z účtu na č. l. 26). Dne [datum] si ujednaly Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek, tj. v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla uvedena též pohledávka Společnosti za žalovanou. Pohledávka ze Smlouvy v celkové výši 6 338 Kč byla složena z dluhu na jistině 4 500 Kč, z úroku 0 Kč, ze smluvní pokuty 1 688 Kč a z nákladů na upomínání ve výši 150 Kč; postoupení pohledávky se stalo účinným dnem zaplacení úplaty, k čemuž došlo dne [datum] (viz dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum], KIZAP [číslo], potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne [datum], zaslaným dne [datum], informovala Společnost žalovanou, že postoupila pohledávku ze Smlouvy v aktuální výši 6 338 Kč včetně příslušenství na žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího archu). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 6 365,12 Kč do [datum] s upozorněním na předání dluhu advokátní kanceláři. Současně žalobkyně upozornila žalovanou, že v případě neposkytnutí součinnosti si bude účtovat za mimosoudní vymáhání pohledávky mj. osobní návštěvou částku 217 Kč (viz dopis ze dne [datum]). Dne [datum] měla proběhnout návštěva žalované terénním pracovníkem žalobkyně (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 45). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 6 338 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum] ve výši 181,23 Kč, nejpozději do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího archu); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost ve stavu ke dni [datum] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty dne [datum], které podmiňovalo účinnost postoupení pohledávky, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], zaslaným dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti ve vztahu k dlužníkovi. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 16. Společnost a žalovaná měly uzavřít dne [datum] Smlouvu, kterou soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě měla Společnost přenechat žalované peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaná se zavázala uhradit Společnosti jistinu do [datum] s možností požádat celkově 11krát o prodloužení splatnosti o 30 dní za částku 1 035 Kč.

17. I kdyby soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva by byla neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy k prokázání, že by Společnost řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalované; za dané situace soud upustil od ústního jednání, které by bylo nadbytečné a procesně neekonomické, načež uzavřel, že úvěruschopnost žalované ze strany Společnosti – jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. – řádně posouzena nebyla.

18. Pro úplnost lze uvést, že byť § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

19. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu ve výši 4 500 Kč, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky).

20. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 4 500 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná ničeho na dluh neplnila, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 4 500 Kč.

21. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

22. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 4 500 Kč nepochybně vyzvána až dopisem ze dne [datum], v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaná dlužnou částku 4 500 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná do [datum] dlužnou částku 4 500 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem [datum] do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, domáhala se úroku z prodlení ve vyšší výši, než na který má nárok. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení.

24. Pokud jde o náklady na vymáhání ve výši 217 Kč, tento nárok soud neshledal důvodným, neboť žalobkyně tento nárok neopírala o sjednaný smluvní závazek, souhlas žalované ani o zákonné ustanovení (včetně vyhlášek Ministerstva spravedlnosti [číslo] Sb. a [číslo] Sb.), ale výlučně o vlastní propočet svých průměrných nákladů spojených s vymáháním pohledávky, kdy tyto náklady nelze bez dalšího na žalovanou přenášet; nadto žalovaná s osobními návštěvami předchozí souhlas nevyjádřila, přičemž se rozhodně nejedná o nezbytnou záležitost při vymáhání pohledávky, a proto takové návštěvy by bylo lze kvalifikovat jako nevyžádanou službu, za níž by mělo čehokoliv žalobkyni náležet.

25. S ohledem na uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 477,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok III.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaných ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 4 768,27 Kč (jistina + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 268,27 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 7 404,45 Kč (jistina + smluvní pokuta ve výši 6 188 Kč + úrok v kapitalizované výši 150 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 477,12 Kč + úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 372,33 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 64,40 % v poměru k neúspěchu 35,60 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 28,80 % Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 500 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 28,80 % z výše uvedené částky 1 368 Kč, tedy částku 393,98 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV.).

27. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.