Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

46 C 75/2022

č. j. 46 C 75/2022-63

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-10 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZL:2022:46.C.75.2022.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 044 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 344 Kč spolu s úrokem v kapitalizované ve výši 1 546 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 296,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 044 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla Společnost žalovanému jistinu úvěru ve výši 8 700 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 096 Kč do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 8 700 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 344 Kč. Na příslušenství požaduje částku 217 Kč za 1 osobní návštěvu, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 296,66 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a proto bere zpět žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 344 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 1 546 Kč. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto zpětvzetí, neboť k němu došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci (výrok I.).

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Společnost coby věřitel a žalovaný coby dlužník si měli dne [datum] ujednat Smlouvu, ve znění dodatku ze dne [datum], na jejímž základě měla Společnost poskytnout žalovanému částku 8 700 Kč výplatou na účet žalovaného a žalovaný se měl zavázat úvěr splatit společně s úrokem ve výši 1 396 Kč (139,92 % p. a., RPSN 276 %) do [datum], přičemž žalovaný byl oprávněn při úhradě patřičného poplatku požádat celkově 11krát o prodloužení splatnosti o 30 dní za částku 2 001 Kč. Pro případ neuhrazení dlužné částky byl žalovaný povinen zaplatit Společnosti navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, kdy smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce (i) 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, (ii) 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení a (iii) 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky Společnosti. Smlouva nebyla žádnou ze stran podepsána a z listin nevyšel najevo žádný jiný druh podpisu Smlouvy (viz Smlouva na č. l. 16, Smlouva na č. l. 19). Na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 15. 3. 2022, č. j. 46 C 75/2022-54, žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr, a proto soud blíže nezkoumal, zdali Společnost a žalovaný si řádně ujednali Smlouvu, neboť tato by byla neplatným právním ujednáním z důvodu řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

5. Dne [datum] zaslala Společnost z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč, [variabilní symbol], popis platby„ Pujcka od [webová adresa] c. [číslo] (viz výpis z účtu na č. l. 18). Dne [datum] zaslala Společnost z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] částku 3 700 Kč, [variabilní symbol], popis platby„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [číslo] N.2 (viz výpis z účtu na č. l. 21). Dne [datum] si ujednaly Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek, tj. v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla uvedena též pohledávka Společnosti za žalovaným. Pohledávka ze Smlouvy v celkové výši 20 094 Kč byla složena z dluhu na jistině 12 000 Kč, z úroku 2 760 Kč, ze smluvní pokuty 5 184 Kč a z nákladů na upomínání ve výši 150 Kč; postoupení pohledávky se stalo účinným dnem zaplacení úplaty, k čemuž došlo dne [datum] (viz dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum], KIZAP [číslo], potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne [datum], zaslaným dne [datum], informovala Společnost žalovaného, že postoupila pohledávku ze Smlouvy v aktuální výši 14 590 Kč včetně příslušenství na žalobkyni (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího archu). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 14 642,44 Kč do [datum] s upozorněním na předání dluhu advokátní kanceláři. Současně žalobkyně upozornila žalovaného, že v případě neposkytnutí součinnosti si bude účtovat za mimosoudní vymáhání pohledávky mj. osobní návštěvou částku 217 Kč (viz dopis ze dne [datum]). Dne [datum] měla proběhnout návštěva žalovaného terénním pracovníkem žalobkyně (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 14). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 14 590 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum] ve výši 350,38 Kč, nejpozději do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího archu); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila Společnost ve stavu ke dni [datum] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty dne [datum], které podmiňovalo účinnost postoupení pohledávky, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], zaslaným dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti ve vztahu k dlužníkovi. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Společnost a žalovaný měli uzavřít dne [datum] Smlouvu, ve znění dodatku ze dne [datum], kterou soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě měla Společnost přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 700 Kč a žalovaný se zavázal uhradit Společnosti jistinu společně s úrokem ve výši 1 396 Kč do [datum] s možností požádat celkově 11krát o prodloužení splatnosti o 30 dní za částku 2 001 Kč.

16. I kdyby soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva by byla neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy k prokázání, že by Společnost řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného; za dané situace soud upustil od ústního jednání, které by bylo nadbytečné a procesně neekonomické, načež uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného ze strany Společnosti – jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. – řádně posouzena nebyla.

17. Pro úplnost lze uvést, že byť § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

18. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu ve výši 8 700 Kč, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky).

19. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 8 700 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný ničeho na dluh neplnil, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 8 700 Kč.

20. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné Smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

21. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 8 700 Kč nepochybně vyzván až dopisem ze dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 8 700 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] dlužnou částku 8 700 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem [datum] do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 8,5 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, domáhala se úroku z prodlení ve vyšší výši, než na který má nárok. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do zaplacení.

23. Pokud jde o náklady na vymáhání ve výši 217 Kč, tento nárok soud neshledal důvodným, neboť žalobkyně tento nárok neopírala o sjednaný smluvní závazek, souhlas žalovaného ani o zákonné ustanovení (včetně vyhlášek Ministerstva spravedlnosti [číslo] Sb. a [číslo] Sb.), ale výlučně o vlastní propočet svých průměrných nákladů spojených s vymáháním pohledávky, kdy tyto náklady nelze bez dalšího na žalovaného přenášet; nadto žalovaný s osobními návštěvami předchozí souhlas nevyjádřil, přičemž se rozhodně nejedná o nezbytnou záležitost při vymáhání pohledávky, a proto takové návštěvy by bylo lze kvalifikovat jako nevyžádanou službu, za níž by mělo čehokoliv žalobkyni náležet.

24. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 296,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok III.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 25. Jelikož procesní úspěch stran byl zásadně totožný (54,92 % ku 45,08 %) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

26. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.