46 C 86/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 44 954,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 44 954,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 954,60 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 660,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 12. 2020, ve znění doplnění ze dne 29. 3. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 44 954,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 954,60 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanou dne 22. 12. 2017 nájemní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě přenechal žalované do užívání bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ předmětná jednotka“). Ke dni 31. 12. 2019 byl nájem předmětné jednotky ukončen pro neplacení nájemného. Dne 17. 1. 2020 uznala žalovaná, že jí vznikl dluh na nájemném za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 v celkové výši 48 954,60 Kč, a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, počínaje měsícem únor 2020. Žalovaná uhradila pouze dne 24. 8. 2020 částku 4 000 Kč, kdy ničeho nesplácí, a proto se stal dluh od 1. 9. 2020 splatným v celé zbývající výši 44 954,60 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalobce, který je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník předmětné jednotky (viz informace o jednotce [číslo] v k. ú. [obec]) si ujednal jako pronajímatel s žalovanou coby nájemkyní dne 27. 12. 2017 Smlouvu, na jejímž základě přenechal žalované do užívání předmětnou jednotku k dočasnému užívání za účelem bydlení a žalovaná se zavázala hradit za užívání předmětné jednotky nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně, kdy v nájemném je zahrnuta záloha na úhrady za sjednané služby ve výši 3 756 Kč á měsíc. Nájemné bylo splatné vždy k 20. dni daného měsíce, za něž jsou nájemné, jakož i úhrada za služby hrazeny. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 s možností automatického prodloužení po uplynutí sjednané doby nájmu vždy o další 1 rok za podmínky, že ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně do 2 měsíců před skončením doby nájmu, že dál nehodlá v nájemním vztahu setrvat (viz Smlouva ze dne 27. 12. 2017). Dne 9. 10. 2019 žalobce zpravil žalovanou o tom, že jí nájem předmětného bytu nebude prodloužen. Předmětná jednotka musí být uvedena do původního stavu (vymalovaná, uklizená, s vystěhováním věcí) do 31. 12. 2019, jinak toto bude provedeno na náklady žalované. Pokud nebude dlužné nájemné uhrazeno v termínech dle nájemní smlouvy (do 20. dne v měsíci), bude po žalované vymáháno včetně úroků z prodlení a soudních nákladů. Žalovaná stvrdila svým podpisem předání dopisu. Ručně bylo dopsáno, že ke dni 9. 10. 2019 má žalovaná odesílat žalobci dlužnou částku ve výši 2 nájmů za měsíce srpen a září 2019 (viz ukončení nájemní smlouvy na č. l. 16). Dne 17. 1. 2020 si žalobce a žalovaná ujednali uznání dluhu a dohodu o splátkách, v níž žalovaná uznala svůj dluh ve výši 48 954,60 Kč vzniklý neplacením nájemného od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 ze Smlouvy na předmětnou jednotku, kdy tento dluh nebyl ke dni podpisu smlouvy uhrazen. Žalovaná se zavázala dlužnou částku uhradit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, do 20. dne toho kterého měsíce, počínaje měsícem únor 2020. V případě, že nebude splátkový kalendář ze strany žalované dodržen, a to ve smyslu prodlení s kteroukoliv splátkou řádně a včas, pak splátkový kalendář pozbývá bez dalšího platnosti a celý dluh, resp. jeho celá zbývající část, se stává splatným najednou ke dni, kdy toto prodlení dlužníka nastalo (den následující po splatnosti splátky, jež nebyla dodržena řádně a včas). Žalobce se splátkovým kalendářem za podmínky uvedené automatické ztráty výhody splátek pro případ prodlení žalované vyslovil souhlas. Uznání nelze považovat za odklad splatnosti, kdy žalovaná uznává také nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prodlení až do zaplacení dluhu (viz uznání dluhu a dohoda o splátkách). Žalovaná uhradila pouze dne 24. 8. 2020 částku 4 000 Kč, zbylou částku neuhradila i přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 7. 12. 2020 (viz předžalobní výzva ze dne 7. 12. 2020 vč. kopie obálky, sledování zásilek, nezpochybněné tvrzení žalobce, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>5. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 10. Uzavřením Smlouvy byl mezi žalobcem a žalovanou založen nájemní vztah ve smyslu § 2235 a násl. o. z., na jehož základě vznikla žalobci povinnost přenechat žalované do dočasného užívání za účelem bydlení předmětnou jednotku, poskytovat služby s užíváním bytu spojené a vyúčtovat zálohy na plnění a služby spojené s užíváním předmětné jednotky. Žalované naopak vznikla povinnost hradit za užívání bytu žalobci sjednané nájemné ve výši 11 000 Kč včetně zálohy na služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 3 756 Kč, splatné do 20. dne příslušného měsíce, za který se nájemné hradí. Nájem byl sjednán na dobu určitou s účinností od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 s možností automatického prodloužení nájmu vždy o 1 rok. Tímto způsobem došlo k prodloužení nájmu až do 30. 6. 2020, přičemž dopisem ze dne 9. 10. 2019 sdělil žalobce žalované, že nájem dále prodlužován nebude, současně ji vyzval k vyklizení předmětné jednotky již k 31. 12. 2019.

11. Dne 17. 1. 2020 uzavřeli žalobce jakožto věřitel a žalovaná jakožto dlužník uznání dluhu a dohodu o splátkách, v níž žalovaná uznala ve smyslu § 2053 o. z. svůj dluh na nájemném za rok 2019 ve výši 48 954,60 Kč z titulu Smlouvy, a proto se uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh žalované vůči žalobci v rozsahu uznání v době uznání trval. Ve splátkové dohodě se smluvní strany dohodly na tom, že dlužná částka bude uhrazena v postupných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, splatných 20. dne v měsíci, počínaje měsícem únor 2020; současně si strany sjednaly, že v případě neuhrazení byť jen jedné z dlužných splátek dochází ke splatnosti celé dlužné částky. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou již první splátky splatné dne 20. 2. 2020, a proto dnem 21. 2. 2020 došlo ke zesplatnění celého dlužného nájemného ve výši 48 954,60 Kč. Žalovaná uhradila následně dne 24. 8. 2020 částku 4 000 Kč, kterou si žalobce (z pohledu žalované příznivým postupem) započetl na úhradu dlužné jistiny, která tak po platbě činí 44 954,60 Kč. Jelikož žalovaná doposud dlužnou částku dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

12. Na příslušenství žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 954,60 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení; tento nárok shledal soud zcela důvodným. Strany sporu si v uznání dluhu a dohodě o splátkách ze dne 17. 1. 2020 sjednaly, že žalovaná uhradí dlužné nájemné za rok 2019 v předepsaných splátkách, současně se dohodly na tom, že dohoda se nijak nedotýká splatnosti těchto dluhů; jinými slovy řečeno v souladu s § 1973 o. z. se výslovně dohodly na tom, že žalobce má nadále nárok na smluvní úrok. Byť nebylo v řízení najisto postaveno, v jakých konkrétních měsících dluh na nájemném vznikl, má soud za to, že tato skutečnost není na překážku přiznání žalobcem požadovaného úroku z prodlení, neboť jej se domáhá za kratší období, než na které by měl nárok (až od 1. 9. 2020), a nikoliv již ode dne následujícího po dni splatnosti toho kterého nájemného, přičemž rovněž se jej domáhá v nižší výši, než na kterou by měl nárok (úrok z prodlení z dluhu, který se stal splatným od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, činil 9,75 % ročně, a úrok z prodlení z dluhu, který se stal splatným od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, činil 10 % ročně). Soud shledal nárok na požadovaný úrok z prodlení důvodný co do základu i výše, a proto jej žalobci přiznal.

13. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 14. Žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, a tak má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 11 660,50 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 799 Kč, z odměny advokáta ve výši 7 250 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a jednoduchá výzva k plnění) á 2 900 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby á 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) a z 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 711,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobce.

15. Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.