46 C 92/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 100 Kč s úrokem v kapitalizované výši 7 649,70 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 572,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 400 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 100 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, konče dnem datum. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 3 400 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. V důsledku fúze sloučením se dne datum stala nástupce Společnosti společnost právnická osoba (dnes právnická osoba), IČO, která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným vyplývající ze Smlouvy včetně příslušenství na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalovaná částka 22 700 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 7 700 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 7 649,70 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 2 572,65 Kč a od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. Zjištěný skutkový stav 3. Společnost a žalovaný si ujednali dne datum Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal v hotovosti v místě svého bydliště jistinu zápůjčky. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva). Společnost ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu, žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí v nájmu, nemá jinou půjčku, pobírá čistou mzdu ve výši 30 000 Kč, měsíční výdaje činí nájem/inkaso ve výši 10 000 Kč, výdaje domácnosti 5 000 Kč, ostatní náklady (alimenty a ostatní) ve výši 5 000 Kč, tj. celkové měsíční výdaje ve výši 20 000 Kč Tyto údaje ověřila Společnost z nájemní smlouvy a SIPO (viz karta zákazníka). Žalovaný uhradil celkově částku 3 400 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l. 49 (viz přehled plateb na č. l. 49). Dne datum zanikla Společnost v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka H číslo, která má nově firmu právnická osoba (viz výpis z OR Společnosti, a z OR společnosti právnická osoba, IČO). Dne datum si společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne datum oznámila společnost právnická osoba, žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího lístku). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 34 960,93 Kč do datum na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne datum vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Právní posouzení věci 4. Podle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. V důsledku fúze sloučením Společnosti se společností právnická osoba, jako společností nástupnickou, která má nově firmu právnická osoba, přešlo podle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. veškeré jmění zanikající Společnosti ke dni datum na společnost právnická osoba, IČO právnická osoba, IČO, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávky za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, IČO, dopisem ze dne datum, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

8. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy.

14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 31. 3. 2022, č. j. 46 C 92/2022-57, žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, kdy se tyto předkládají pouze při sjednávání a uzavírání smlouvy. Co se týče příjmů a výdajů žalovaného, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Stejně tak žalobkyně ověřovala na základě jeho sdělení, zdali má žalovaný jiné splátky zápůjček či dluhy. Soud se z řádným posouzením úvěruschopnosti žalovaného neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však – jak je soudu známo z úřední činnosti (např. spisy vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 46 C 279/2021, 35 C 310/2021 a řada dalších) nejen v daném případě splněno nebylo. Přesto soud přezkoumal předloženou kartu zákazníka ze dne datum, která měla prokazovat úvěruschopnost žalovaného. Z této karty se podává, že žalovaný měl pobírat čistou mzdu ve výši 30 000 Kč, což Společnost nijak neověřovala. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalovaného, tj. částkou 20 000 Kč, aniž by tyto výdaje Společnost adekvátním způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, tedy výši nájmu a záloh na služby spojené s užíváním bytu, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Nadto Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalovaného ve veřejně či neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI).

15. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 7 700 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

16. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 15 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 3 400 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak aktuálně činí 11 600 Kč.

17. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla žalovanému stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do datum. Jelikož žalovaný dlužnou částku 11 600 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný do datum dlužnou částku 11 600 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do zaplacení.

19. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 600 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 11 100 Kč s úrokem v kapitalizované výši 7 649,70 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 572,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 400 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). Náklady řízení a lhůta k plnění 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 13 457,37 Kč (jistina ve výši 11 600 Kč + úrok z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 1 857,37 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 44 490,11 Kč (jistina + poplatky ve výši 22 700 Kč + smluvní úrok v kapitalizované výši 7 649,70 Kč + smluvní úrok od datum do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 8 636,68 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 2 572,65 Kč + úrok z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 931,08 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 30,25 % v poměru k neúspěchu 69,75 %. S ohledem na uvedené má žalovaný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 39,5 %. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

21. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.