46 C 94/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 615 851,09 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 615 851,09 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 615 851,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 615 851,09 Kč od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 615 849,09 Kč od [datum] do [datum], dále náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění doručeného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 615 851,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 615 851,09 Kč od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 615 849,09 Kč od [datum] do [datum], dále nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a nákladů řízení, to vše z titulu smlouvy o dílo, kterou uzavřela s žalovanou a jejímž předmětem byly stavební práce v rámci stavby mateřské školy v [obec]. Žalobkyně v období měsíců dubna a května 2022 sjednané práce provedla, což žalovaná potvrdila v zjišťovacím protokolu o provedených stavebních pracích, načež žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu na částku 721 332,46 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaná měla ve smyslu smlouvy o dílo právo zadržet 10 % z fakturované částky, tedy 72 133,25 Kč, dále strany ve dnech [datum] a [datum] uzavřely dohodu o vzájemném započtení pohledávek týkajících se právě předmětné faktury, jimiž došlo ke snížení pohledávky o celkovou částku 33 348,12 Kč. Po odečtení uvedených položek činil dluh žalované z uvedené faktury částku 615 851,09 Kč. Žalovaná dne [datum] fakturu uznala co do výše 598 031,09 Kč, nicméně k následné výzvě žalobkyni neuhradila ničeho. Dle smlouvy pak v případě více než třicetidenního prodlení s úhradou dlužné částky náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení nad prvních 30 dní prodlení, přičemž tato pokuta nesmí přesáhnout 10 % z dlužné částky. Následně ve svém vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že k uzavření dohody o započtení dne [datum] mezi ní a žalovanou nedošlo. Návrh dohody sice uvedeného dne žalobkyně obdržela, nicméně tento neakceptovala a hned následujícího dne byl zveřejněn její dlužnický insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace, v důsledku čehož nebylo dle insolvenčního zákona možné zápočty provádět. Na toto žalovanou upozornila ve své odpovědi.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout s tím, že smlouva o dílo uzavřena byla, provedení prací za výše uvedené období byl potvrzeno a následně došlo ke dvěma vzájemným zápočtům pohledávek, nicméně následně byla ještě dne [datum] ve vztahu k předmětné faktuře uzavřena další dohoda o vzájemném zápočtu, a to na částku 17 820 Kč, z faktury tedy zbývá uhradit částka 598 031,09 Kč, nicméně žalovaná má vůči žalobkyni z téže smlouvy o dílo pohledávky v celkové výši 688 080,17 Kč, spočívající ve smluvní pokutě za neodevzdání předmětného díla včas a dále v nárocích plynoucích z vadného provedení předmětného díla. Rovněž rozporovala výši žalobkyní tvrzené smluvní pokuty s tím, že v případě započtení pohledávek žalované vůči žalobkyni dojde k jejich zániku ke dni, kdy se pohledávky staly způsobilé k započtení, tedy dříve, než ke dni [datum], od kterého žalobkyně účtuje žalované smluvní pokutu, nadto žalobkyně své smluvní povinnosti řádně nesplnila, pročež vyúčtování smluvní pokuty nemůže požívat soudní ochrany. Žalovaná dále namítala, že dílo jako celek nebylo do dnešního dne žalované předáno, a že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty je s ohledem na prodlení žalobkyně s předáním díla v rozporu s dobrými mravy a zároveň se jedná o zneužití práva a porušením povinnosti jednat poctivě.

3. U jednání dne [datum] k námitce žalované vzala žalobkyně částečně žalobu zpět ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 615 851,09 Kč od [datum] do [datum]. V souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (viz výrok I. rozsudku). <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena smlouva, v níž žalovaná figurovala jako objednatel a žalobkyně jako zhotovitel, kdy žalobkyně se zavázala provést stavební práce při výstavbě mateřské školy [příjmení], [obec], a žalovaná se zavázala za tyto práce uhradit (viz smlouva o dílo [číslo] ze dne [datum]). K předmětné smlouvě pak byl dne [datum] uzavřen dodatek, týkající se úpravy ceny a odpovědnosti za vady s tím, že termín provedení díla byl stanoven na [datum] (viz dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne [datum]). Práce zhotovené žalobkyní za měsíc duben a květen 2022 v rozsahu 721 332,46 Kč byly v červenci 2022 žalobkyní dokončeny a předány žalované, která tyto převzala (viz zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích [číslo]). Na základě zjišťovacího protokolu [číslo] dne [datum] žalobkyně k těmto pracím vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 721 332,46 Kč, splatnou dne [datum] (viz faktura [číslo] ze dne [datum]). Ve vztahu k uvedené faktuře pak bylo dohodnuto vzájemné vyrovnání závazků a pohledávek, a to dne [datum] částky 8 728,12 Kč a dne [datum] částky 24 620 Kč (viz vzájemný zápočet ze dne [datum] a vzájemný zápočet ze dne [datum]).

5. Dne [datum] vystavila žalovaná coby dodavatel žalobkyni jako odběrateli fakturu [číslo] na částku 17 820 Kč, a to za stavební práce – opravu štukových omítek a maleb po zatečení na stavbě mateřské školy [příjmení], [obec], přičemž faktura byla splatná [datum] (viz faktura č.l. 54 p.v.) Dne [datum] žalovaná sepsala dohodu o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek, a to mj. ve vztahu k faktuře [číslo] z níž měla být použitá částka 17 820 Kč (viz vzájemný zápočet č.l. 46). Dne [datum] v 8:45 žalobkyně zaslala e-mailem zápočet k odsouhlasení, přičemž dne [datum] v 10:37 hodin žalobkyně e-mailem sdělila žalované, že s ohledem na insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace ze dne [datum] není oprávněna provádět jakékoliv zápočty (viz e-mailová komunikace č.l. 47). Vyhláškou [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalobkyně, přičemž vyhláška byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne [datum] v 9:21 hodin (viz vyhláška č.l. 4). Dle usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalobkyně coby dlužnice (viz usnesení č.l. 5-8). Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byla povolena reorganizace žalobkyně coby dlužnice (viz usnesení č.l. 9-11). [jméno] [příjmení] (zaměstnanec žalobkyně) dne [datum] v 10:53 hodin prostřednictvím e-mailu zaslal potvrzený zápočet zpět žalované (viz e-mailová komunikace č.l. 51 p.v.), přičemž samotný návrh na uzavření dohody o zápočtu byl [jméno] [příjmení] zaslán od [jméno] [jméno] (zaměstnanec žalované) dne [datum] v 7:33 (viz emailová komunikace č.l. 51 p.v.).

6. Žalovaná dne [datum] žalobkyni sdělila, že neuhrazenou část ceny díla ve výši 598 031,09 Kč (po odečtení pozastávek a vzájemných zápočtů) na základě faktury [číslo] ze dne [datum] hodlá započíst proti svým pohledávkám za žalobkyní, a to poté co zanikne zákaz započtení dle insolvenčního zákona a pohledávky žalované budou soudem v incidenčním řízení určeny, že jsou po právu (viz sdělení žalované ve věci faktury [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou uplatněné dlužné částky dne [datum] (viz výzva ze dne [datum]).

7. Soud provedl rovněž další důkazy, z těchto však neučinil žádná relevantní skutková zjištění. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] pro nadbytečnost, neboť okolnosti uzavření dohody o zápočtu datované dne [datum] byly objasněny listinnými důkazy a to dohodou o zápočtu a emailovou komunikací mezi uvedenými svědky na č.l. 51 p.v., kterou předložila žalovaná strana. <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále také jen jako„ o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>9. Podle § [číslo] o. zn. vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením (odst. 1). Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení (odst. 2)</i> <i>10. Podle § 1982 o. zn. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2)</i> <i>11. Podle § 1991 o. z. zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly; k ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, se však nepřihlíží.</i> <i>12. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.</i> <i>13. Podle § [číslo] odst. 1 o. zn. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.</i> <i>14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>15. Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v účinném znění (dále jen jako„ InsZ“) se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou.</i> <i>16. Podle § 324 odst. 3 InsZ od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku není přípustné započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. To platí i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před uvedeným okamžikem.</i> <i>17. Podle § 330 odst. 1 InsZ právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak.</i> <i>18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>19. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>20. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> <i>21. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 22. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo (dále jen„ smlouva“) ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z. a následujících ustanovení, přičemž předmětem této smlouvy byly stavební práce v rámci výstavby mateřské školy [příjmení] v [obec]. Žalobkyně se jako zhotovitel zavázala specifikované stavební práce provést a žalovaná se zavázala za ně zaplatit. Rozsah prováděných prací a ceny díla, a konsekventně i povinnosti žalobkyně a žalované, pak byl následně korigován dodatkem ke smlouvě ze dne [datum]. Žalobkyně dle § 2604 a § 2606 o.z. sjednané práce provedla a v souladu s článkem VI.1 je předala žalované k odsouhlasení ve formě Zjišťovacího protokolu o provedených stavebních pracích, přičemž žalovaná převzetí prací stvrdila svým podpisem. Žalobkyně provedením příslušné části díla tak splnila svůj (dílčí) závazek plynoucí z předmětné smlouvy a vzniklo jí právo na zaplacení ceny části díla. K tomu také vystavila žalované příslušnou fakturu, a to na částku 721 332,46 Kč. Podle článku VI.6 smlouvy pak měla žalovaná právo z každé vystavené faktury zadržet částku ve výši 10 %, tedy v případě uvedené faktury částku 72 133,25 Kč. Po odečtení této částky tak závazek žalované vůči žalobkyni z předmětné smlouvy o dílo, resp. faktury činil částku 649 199,21 Kč. Žalovaná přitom namítala, že sice uvedené dílo, potažmo jeho část převzala, nicméně toto nebylo provedeno v odpovídající kvalitě, když následně vykazovalo vady, odstraňované na náklad žalované, vzhledem k čemuž tedy žalobkyně nesplnila svůj závazek ze smlouvy řádně, dílo jako celek ani řádně nepředala a žalovaná tedy z těchto titulů naopak má pohledávky za žalobkyní. K tomu soud konstatuje, že vzhledem k insolvenčnímu řízení vedenému vůči žalobkyni lze příslušné pohledávky týkající se majetkové podstaty vůči žalobkyni uplatnit dle § 109 odst. 1 písm. a) toliko přihláškou. Ostatně z již samotného vyjádření žalované k žalobě vyplývá, že žalovaná ony pohledávky v insolvenčním řízení už také uplatňuje. Námitky žalované tak v tomto směru byly bezpředmětné. Navíc žalobkyně příslušnou část díla provedla a předala žalované, čímž žalobkyni vzniklo dle § 2610 odst. 2 o.z. právo na zaplacení části díla, přičemž případný následný výskyt vad zakládá toliko nároky z odpovědnosti za vady a nemá za následek zánik práva na zaplacení za dílo. Stejně tak skutečnost, že dílo jako celek nebylo dokončeno a předáno, je ve vztahu k posuzovanému nároku bezpředmětné, neboť strany ujednaly placení díla po částech a rozhodující je předání a dokončení příslušné části díla a nikoliv díla jako celku.

23. Žalovaná s žalobkyní se pak následně ve dvou případech dohodly na vzájemném započtení svých pohledávek. Nešlo přitom o započtení jednostranným prohlášením ve smyslu § 1982 odst. 1 o. z., nýbrž o započtení dohodou stran, což je evidentní z obsahu listin jako takových, zejména z textace:„ Dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek“ či„ potvrzenou kopii dohody o vzájemném vyrovnání obratem vraťte zpět“. Těmito zápočty pak byl ve vztahu k uvedené faktuře snížen závazek žalované vůči žalobkyni o částky 8 728,12 Kč a o 24 620 Kč. Výsledný závazek žalované vůči žalobkyni tak činil částku 615 851,09 Kč, kterážto ostatně byla předmětem žaloby. Žalovaná k této výši namítala, že dne [datum] došlo ještě k dalšímu vzájemnému zápočtu, a sice částky 17 820 Kč. Žalobkyně k tomu sice připustila, že návrh takového zápočtu od žalované obdržela, nicméně jej včas nepřijala. Dne [datum] v 9:21 hodin byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn návrh žalobkyně na zahájení insolvenčního řízení vůči ní, spojený s návrhem na povolení reorganizace. Podle § 324 odst. 3 InsZ tak od uvedeného okamžiku nebylo možné provádět započtení vzájemných pohledávek. Žalovaná sice doložila dohodu o vzájemném zápočtu podepsanou za žalobkyni jejím zaměstnancem [jméno] [příjmení] datovanou dne [datum], nicméně z e-mailové komunikace je zjevné, že [jméno] [příjmení] podepsanou dohodu žalované odeslal až dne [datum], tedy v době zákazu započtení pohledávek. Toto započtení mělo být (opět) provedeno dohodou stran, což plyne jednak z jeho textace (shodné s předchozími vzájemnými zápočty), jednak i z e-mailové komunikace samé, když žalovaná žádala podepsání a zaslání zpět, což zjevně poukazuje na charakter zápočtu jako dohody, a nikoliv jednostranného úkonu. Vzhledem k tomu je tedy zaslání listiny o vzájemném zápočtu žalovanou dne [datum] v 7:33 nabídkou na uzavření smlouvy ve smyslu § 1732 odst. 1 o. z. Taková nabídka je pak dle § 1740 odst. 1 o. z. přijata tehdy, jestliže s ní žalobkyně (coby osoba, jíž byla nabídka určena) projevila včas žalované coby navrhovatelce souhlas. Vzhledem k výše řečenému byl takový souhlas žalobkyní projeven až dne [datum], tedy v době již zmíněného zákazu započtení vzájemných pohledávek. Přijetí nabídky tedy nebylo učiněno včas, resp. bylo učiněno v době zákonného zákazu takového započtení, pročež jde ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. o neplatné právní jednání a nelze k němu přihlédnout.

24. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 615 851,09 Kč coby fakturovanou cenu části díla po odečtení 10 % zadržené částky a dvou zápočtů vzájemných pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (byť v původní, ještě nesnížené výši) fakturou ze dne [datum], přičemž žalovaná byla povinna tuto částku uhradit do [datum]. Jelikož tak neučinila, byla od následujícího dne – tedy od [datum] – v prodlení, pročež žalobkyni podle § 1790 o. z. ve spojení s čl. VI. odst. 5 poslední věta smlouvy o dílo (zde je obsažen závazek zhotovitele nepožadovat příslušenství pohledávky, zejména úrok z prodlení, v případě prodlení objednatele s úhradou dlužné jistiny od její splatnosti do 30-ti dnů po splatnosti) svědčí od uplynutí 30 dnů od tohoto data také právo na zákonný úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tedy v daném případě 15 % ročně. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 615 851,09 Kč od [datum] (v souladu s požadavkem žalobkyně), přičemž k úhradě tohoto úroku soud žalovanou zavázal.

25. Dle článku XI.2 smlouvy byla žalovaná coby objednatel při prodlení s placením ceny díla delším jak 30 dní povinna zaplatit žalobkyni coby zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení za období přesahující 30 dnů po splatnosti, maximálně však 10 % z dlužné částky. Jak již bylo řečeno, v prodlení s úhradou byla žalovaná od [datum], přičemž 30. dnem po splatnosti byl den [datum]. Od následujícího dne – [datum] – svědčilo žalobkyni právo na smluvní pokutu. Tuto žalobkyně požadovala za období od [datum] do [datum], a to z částky 615 849,09 Kč (z původně žalované výše jistiny, tedy bez reflexe následné opravy nároku). Soud přitom nesmí překročit žalobní návrh, pročež přiznal smluvní pokutu právě v žalobou požadovaném rozsahu, kapitalizovaném na výši 55 118,49 Kč, přičemž pro úplnost uvádí, že tato výše nepřesahuje onu 10% hranici stanovenou smlouvou. Požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty neshledal soud rozporný s dobrými mravy, zneužitím práva dle § 8 o.z. ani nepoctivým jednáním dle § 6 o.z., neboť žalobkyně s ohledem na rozhodnutí o úpadku žalobkyně je dle insolvenčního zákona povinna uplatňovat vůči svým dlužníkům veškeré pohledávky, včetně smluvních pokut (jak plyne z ustanovení § 111 odst. 1 InsZ), aby uspokojení dlužníků žalobkyně bylo co možná největší. Plnění zákonné povinnosti tak nemůže být v rozporu s dobrými mravy ani představovat zjevné zneužití práva či nepoctivé jednání. Zároveň skutečnost, že žalobkyně odporuje v rámci incidenčních sporů pohledávkám žalované, které považuje za neoprávněné, spory stran o vady díla a předání díla jako celku, jakož samotný fakt uplatnění existující pohledávky nezakládá v posuzované věci dle názoru soudu rozpor s dobrými mravy ani nepředstavuje zneužití práva či nepoctivé jednání ze strany žalobkyně.

26. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu paušálních nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Podle § 3 výše zmíněného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky právě částku 1 200 Kč. Tyto náklady lze uplatnit mezi podnikateli, přičemž podnikateli jsou jak žalobkyně, tak žalovaná. Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou ve smyslu § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky, přičemž dle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne [datum] o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (která byla do českého právního řádu implementována právě v podobě zmíněného nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) má věřitel nárok na náhradu nákladů v paušální výši 1 200 Kč již z důvodu nastalého prodlení s peněžitým plněním. V této věci pak bylo prokázáno, že žalovaná byla v prodlení s plněním výše uvedené faktury vůči žalobkyni. Žalobkyni tak svědčí právo na náhradu nákladů vzniklých uplatněním včas neuhrazené pohledávky, a to ve výši 1 200 Kč za neuhrazenou pohledávku, pročež soud zavázal žalovanou také k úhradě právě částky 1 200 Kč. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 27. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 800 Kč. Tyto jsou představovány paušální náhradou za 1 úkon à 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to za 6 úkonů (2x písemné podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum], 2 x příprava účasti na jednání a účast u soudního jednání dne [datum] a dne [datum]). Soud proto zavázal žalovanou, aby žalobkyni nahradila na nákladech řízení právě částku 1 800 Kč.

28. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.