5 C 35/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Coufalíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 616 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 110 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 11 506 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 074,40 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 567,01 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 707,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 567,01 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 457,01 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 616 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 5. 8. 2016 smlouvu o půjčce č. 284601 (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 100 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a s doplňkovou službou životního pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, konče dnem 15. 9. 2017. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 13 890 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala nástupce Společnosti společnost [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]), [IČO], která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupila pohledávky za žalovanou vyplývající z obou smluv včetně příslušenství na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalovaná částka 12 616 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 9 567,01 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 3 048,99 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 567,01 Kč od 16. 9. 2017 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 5 074,40 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 567,01 Kč od 23. 9. 2017 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 1 707,15 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne 5. 8. 2016 Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále si strany sjednaly pojištění Credit Life s poplatkem ve výši 406 Kč. Celkově tak měla žalovaná Společnosti uhradit částku 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala v hotovosti v místě svého bydliště jistinu zápůjčky. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu. Žalovaná uvedla, že je vdaná, má středoškolské vzdělání, bydlí s manželem v nájemním bydlení, má 1 nezaopatřené dítě, má jinou půjčku u Společnosti s výší měsíční splátky 2 970 Kč, nejsou proti ní vedeny exekuce, pracuje jako zprostředkovatel na OSVČ. Příjem činí čistá mzda ve výši 19 790 Kč, ostatní příjmy činí 14 150 Kč, tj. celkem příjem 33 940 Kč. Výdaje tvoří nájem/inkaso ve výši 4 500 Kč, výdaje domácnosti ve výši 6 000 Kč, spoření/pojištění ve výši 1 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 2 970 Kč, pravidelné měsíční výdaje tedy činí 14 470 Kč a použitelný příjem činí 19 470 Kč Tyto údaje ověřila Společnost z výpisu z účtu, z pracovní smlouvy/živnostenského listu, nájemní smlouvy, SIPO a z výpisu z provizí (viz karta zákazníka).

4. Žalovaná uhradila celkově částku 13 890 Kč kdy přesný rozpis plateb je patrný ze splátkového kalendáře. Ke dni 29. 11. 2019 evidovala společnost [právnická osoba], celkový dluh ve výši 12 616 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 9 567,01 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 3 048,99 Kč (viz přehled plateb).

5. Dne 30. 9. 2016 zanikla Společnost v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka [anonymizováno] [číslo], která má nově firmu [právnická osoba] (viz výpis z OR Společnosti, a z OR společnosti [právnická osoba], [IČO]). Dne 29. 11. 2019 si společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o úhradě a příloha smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 29. 11. 2019 oznámila společnost [právnická osoba], žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku). Dopisem ze dne 30. 4. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 20 689,31 Kč do 7. 5. 2020 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 30. 4. 2020 vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> 6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. V důsledku fúze sloučením Společnosti se společností [právnická osoba], jako společností nástupnickou, která má nově firmu [právnická osoba], přešlo podle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, veškeré jmění zanikající Společnosti ke dni 30. 9. 2016 na společnost [právnická osoba], [IČO] [právnická osoba], [IČO], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne 29. 11. 2019 postoupila pohledávky za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], [IČO], dopisem ze dne 29. 11. 2019, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

7. Společnost jako věřitel a žalovaná coby dlužník uzavřely dne 5. 8. 2016 písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále si strany sjednaly pojištění Credit Life s poplatkem ve výši 406 Kč. Celkově tak měla žalovaná Společnosti uhradit částku 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy.

8. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním úkonem podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 6. 5. 2022, č. j. 5 C 35/2022-50, žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Pokud jde o čistou mzdu žalované ve výši 19 790 Kč, tato byla stanovena na základě pracovní smlouvy. Ostatní příjmy žalované představují např. výživné, alimenty, příjmy z podnájmu apod., přičemž byly ověřeny na základě sdělení žalované. Odhadované měsíční výdaje žalované, jakož i skutečnosti, že žalovaná má nějaké jiné dluhy, byly stanoveny na základě sdělení žalované. Žalobkyně současně uvedla, že nedisponuje kopiemi dokladů žalované, které byly předloženy pouze při sjednání smlouvy. S řádným posouzením úvěruschopnosti ze strany Společnosti se však nelze ztotožnit, neboť jak přitom vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Vyjde-li soud z předložené karty zákazníka, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, z ní se podává, že žalovaná měla mít čistou měsíční mzdu ve výši 19 790 Kč, což Společnost měla ověřit z pracovní smlouvy, z výpisu provizí, případně z dalších dokumentů, které však Společnost nebyla schopná soudu předložit. Ostatní příjmy nebyly nejspíše podloženy žádnými listinami, přičemž nebylo ani patrno, co tyto příjmy ve skutečnosti představují, takže celkový příjem zůstal toliko v rovině tvrzení, nepodpořený žádnými dokumenty, jimiž by žalobkyně disponovala. Stejně tak žalobkyně řádným způsobem nebyla schopná doložit, že by Společnost adekvátním způsobem ověřila výdaje žalované, kdy k výdajům by se z ověřených dokumentů mohla vztahovat toliko nájemní smlouva, SIPO, případně výpisy z účtu, není však patrno, jaké výdaje by z nich měly vyplynout, obzvláště za situace, kdy žalobkyně těmito listinami nedisponuje. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI).

9. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z půjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu půjčky ve výši 9 567,01 Kč s dlužnou částí poplatku ve výši 3 048,99 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

10. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 15 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 13 890 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak aktuálně činí 1 110 Kč.

11. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2020, v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do 7. 5. 2020. Jelikož žalovaná dlužnou částku 1 110 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná do 7. 5. 2020 dlužnou částku 1 110 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 110 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení.

13. S ohledem na uvedené uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 110 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 11 506 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 074,40 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 567,01 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 707,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 567,01 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 457,01 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 14. Žalovaná byla procesně neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, a proto by měla podle § 142 odst. 3 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

15. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.