8 C 104/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 89 309,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 789 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 76 520,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 549,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 777,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 212,47 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 25,14 % ročně z částky 28 212,47 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 162,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 569,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 188,25 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 17 188,25 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 313,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 178,49 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 112,67 Kč od [datum] do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 3 112,67 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 89 309,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 4 166 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 844 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 675 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 872 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 29 111 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z této smlouvy ve výši 4 574 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 3 112,67 Kč a z dlužné částky poplatku ve výši 1 461,33 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 3 112,67 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 178,49 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 112,67 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 313,86 Kč a od [datum] do zaplacení. Dále Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 6 372 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 732 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 150 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 977 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 20 960 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z této smlouvy ve výši 32 010,28 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 17 188,25 Kč a z dlužné částky poplatku ve výši 14 822,03 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 17 188,25 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 569,21 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 188,25 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 162,50 Kč a od [datum] do zaplacení. Dále Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 16 269 Kč a částkou za zpracování úvěru a za další péči o zákazníka ve výši 14 919 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 3 138 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 12 140 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 25,14 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z této smlouvy ve výši 52 725 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 28 212,47 Kč a z dlužné částky poplatku ve výši 24 512,53 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 28 212,47 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 777,94 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 212,47 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 549,48 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 4 166 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 844 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 675 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 33 685 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 872 Kč, s prvním měsícem pro splácení běžícím od uzavření smlouvy; úrok byl sjednán na 29% ročně. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná uvedla, že pracuje jako kontrolorka na plný pracovní úvazek u [právnická osoba], s. r. o., kdy její příjem činí 13 783 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k jiné osobně, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti a její výdaje představují interní splátky ve výši 2 512 Kč a dále odhadované výdaje činí 5 000 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami za [číslo] (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 29 111 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

4. Dále si Společnost a žalovaná ujednaly dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 6 372 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 732 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 150 Kč a doplňkového pojištění ve výši 2 322 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 53 576 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 977 Kč, s prvním měsícem pro splácení běžícím od uzavření smlouvy; úrok byl sjednán na 29% ročně. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná uvedla, že pracuje jako kontrolorka na plný pracovní úvazek u [právnická osoba], s. r. o., kdy její příjem ze zaměstnání činí 14 705 Kč a další příjem domácnosti činí 23 000 Kč, žije ve spolubydlení, nemá vyživovací povinnost k jiné osobně, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti a její výdaje představují interní splátky ve výši 4 384 Kč a dále odhadované výdaje činí 4 500 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami za [číslo] (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 20 960 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

5. Dále si Společnost a žalovaná ujednaly dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 16 269 Kč, částkou za zpracování úvěru a za další péči o zákazníka ve výši 14 919 Kč a doplňkového pojištění ve výši 2 709 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 65 897 Kč v 21 měsíčních splátkách po 3 138 Kč, s prvním měsícem pro splácení běžícím od uzavření smlouvy; úrok byl sjednán na 49% ročně. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná uvedla, že pracuje jako kontrolorka na plný pracovní úvazek u [právnická osoba], s. r. o., kdy její příjem ze zaměstnání činí 14 871 Kč a další příjem domácnosti činí 26 000 Kč, žije ve spolubydlení, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti a její výdaje představují interní splátky ve výši 4 849 Kč a dále odhadované výdaje činí 4 000 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami za [číslo] (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 12 140 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

6. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy). Dopisem odeslaným dne [datum] oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku). Dopisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne oznámila žalované postoupení pohledávek také žalobkyně, která ji zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky 108 766,74 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou z obou smluv na žalobkyni, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem odeslaným dne [datum], čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a 1880 o.z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Pokud jde o smlouvy o úvěru, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy z § 2 odst. 1 téhož zákona vyplývá, že v případě smluv šlo o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením všech smluv, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ ověřené dokumenty“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Na výzvu soudu, na základě jakých konkrétních údajů Společnost ověřila úvěruschopnost žalované, reagovala žalobkyně tak, že příjmy byly v případě všech smluv stanoveny z výplatních pásek. Dokumenty k ověření výdajů přitom žalobkyně ani Společnost nedisponují (tedy nebyly ani soudu předloženy). Současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 13 783 Kč, resp. 14 705 Kč a 14 871 Kč a ve dvou případech činily další příjmy domácnosti 23 000 Kč, resp. 26 000 Kč, což Společnost měla ověřit pouze prostřednictvím výplatních pásek; tyto žalobkyně však soudu nepředložila a těmito ani nedisponuje. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, které nijak neověřila. Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení atd. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), ani neověřila výdaje žalované např. výpisem z jejího účtu. Úvěruschopnost tak nebyla řádně ověřena.

11. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr a k neplatnosti smlouvy splácet zakládá jen relativní neplatnost smlouvy je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splnění povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost.

12. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.

13. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 z. č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

14. S ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

15. Jestliže jsou všechny tři smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelských úvěrů založených uvedenými smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

16. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.

17. Žalovaná obdržela od Společnosti v případě Smlouvy [číslo] částku 17 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 29 111 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

18. Rovněž v případě Smlouvy [číslo] je třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržel od Společnosti částku 26 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 20 960 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

19. Rovněž v případě Smlouvy [číslo] je třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 32 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 12 140 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

20. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

21. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 12 789 Kč coby poskytnuté jistiny (součet všech poskytnutých jistin 17 000 + 26 000 Kč + 32 000 Kč mínus součet všech žalovanou zaplacených částek, tj. – 29 111 – 20 960 Kč – 12 140 Kč). Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalované zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 789 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalované nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).