8 C 15/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 46 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 880 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 31 470 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 9 053,13 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 048,94 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 100 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 9 051,20 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 050,28 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 723,35 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 723,35 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 743,35 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 709,23 Kč, zákonného úroku z prodlení 1 587,92 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 569,15 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 569,15 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 46 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 17 570 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z uvedené smlouvy ve výši 8 530 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 6 569,15 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 1 960,85 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23, 72 % ročně z částky 6 569,15 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 709,23 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 569,15 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 587,92 Kč a od [datum] do zaplacení. Dále Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 240 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 10 020 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z uvedené smlouvy ve výši 17 820 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 13 723,35 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 4 096,65 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 13 723,35 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 9 051,20 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 723,35 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 050,28 Kč a od [datum] do zaplacení. Dále Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 6 100 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z uvedené smlouvy ve výši 20 000 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 5 000 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 9 053,13 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 048,94 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný na předžalobní upomínku ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Soud z jemu dostupných listin zjistil:

4. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, s první splátkou do 7 dnů po uzavření smlouvy; úroková sazba činila 23,72% ročně. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz smlouva o půjčce a smluvní podmínky). Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 30 000 Kč a další příjem 10 000 Kč z podnikání jako vedlejší činnosti či brigád a průměrné výdaje činí 25 500 Kč. Společnost dle karty zákazníka ověřila příjem ve výši 30 000 Kč výplatními páskami a pracovní smlouvou a příjmy ve výši 10 000 Kč ověřila na základě sdělení žalovaného; výdaje ověřila nájemní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne [datum] a sdělení žalobkyně). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 17 570 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

5. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 2 240 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 27 840 Kč v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, s první splátkou do 7 dnů po uzavření smlouvy; úroková sazba činila 23,72% ročně. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. (viz smlouva o půjčce a smluvní podmínky). Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný uvedl, že pracuje jako zedník, kdy jeho příjem činí 25 000 Kč, průměrné výdaje činí 11 875 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje žalovaného na nájem/inkaso ověřila nájemní smlouvou, veškeré další výdaje pak na základě sdělení žalovaného (viz karta zákazníka ze dne [datum], sdělení žalobkyně). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 10 020 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

6. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, s první splátkou do 7 dnů po uzavření smlouvy; úroková sazba činila 23,72% ročně. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz smlouva o půjčce a smluvní podmínky). Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 30 000 Kč, průměrné výdaje činí 19 685 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje žalovaného na nájem/inkaso ověřila nájemní smlouvou, veškeré další výdaje pak na základě sdělení žalovaného (viz karta zákazníka ze dne [datum], sdělení žalobkyně). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 6 100 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

7. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 81 615,97 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

8. Soud věc posoudil následovně:

9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným z obou smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o úhradě úplaty, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a 1880 o.z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10. Pokud jde o uzavřené smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., kdy z § 1 téhož zákona vyplývá, že v případě smluv šlo o poskytnutí spotřebitelského úvěru, neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením obou smluv, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně tak, že příjmy byly ve všech případech ověřeny z výplatních pásek a pracovní smlouvy a v případě první smlouvy byly příjmy žalovaného z podnikání a brigád ověřeny na základě jeho sdělení. K odhadovaným měsíčním výdajům žalovaného žalobkyně sdělila, že tyto byly ověřeny ve všech případech na základě nájemní smlouvy a co se týče výdajů domácnosti, spoření, splátek úvěrů, výdajů na telefon a jiných dluhů, ty byly ve všech případech ověřeny pouze na základě sdělení žalovaného. Dokumenty k ověření příjmů či výdajů přitom žalobkyně ani Společnost nedisponují (tedy soudu nebyly předloženy). Současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Soud se však s tímto jako s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka, která měla prokazovat úvěruschopnost žalovaného, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 40 000 Kč, resp. 25 000 Kč a 30 000 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto žalobkyně však soudu nepředložila. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalovaného, které ověřila pouze na základě nájemní smlouvy; tu však soudu rovněž nepředložila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak blíže neověřovala zejména výdaje domácnosti na jídlo, léky, oblečení, neověřovala ani výdaje na spoření/pojištění či splátky úvěrů, kdy se spokojila pouze se sdělením žalovaného. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI). Navíc žalovaný v průběhu doby údaje o příjmech a výdajích měnil, proto měla být Společnost ve zkoumání důslednější.

11. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr splácet je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splnění povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost.

12. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.

13. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 z. č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

14. S ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

15. Jestliže jsou všechny tři smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelských úvěrů založených uvedenými smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

16. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

17. Žalovaný obdržel od Společnosti v případě Smlouvy [číslo] částku 15 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 17 570 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak bylo nejenže zcela uhrazeno, nýbrž co do částky 2 570 Kč přeplaceno, takže žalovaný z titulu Smlouvy [číslo] ani bezdůvodného obohacení ničeho nedluží.

18. Rovněž v případě Smlouvy [číslo] je třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 16 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 10 020 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak činí 5 980 Kč.

19. Rovněž v případě Smlouvy [číslo] je třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 15 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytla Společnosti celkově částku 6 100 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva [číslo] je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení, které tak činí 8 900 Kč.

20. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok na vrácení částky 14 880 Kč (5 980 + 8 900 Kč) z poskytnuté jistiny jako bezdůvodného obohacení.

21. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne [datum] podanou poště k přepravě [datum], tedy dle § 573 o.z. doručenou třetí pracovní den poté, což bylo [datum]. Ve výzvě byla stanovena lhůta do [datum], což se soudu zdálo příliš přísné, a proto jako lhůtu bez zbytečného odkladu považuje až [datum].

22. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] dlužnou částku 14 880 Kč neuhradil nesplnil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyni vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na to, co je uvedeno výše u jednotlivých smluv, z částky 14 880 Kč připadá na smlouvu [číslo] úrok ve výši 8,05% ročně z částky 5 980 Kč od [datum] do zaplacení (třebaže žalobkyně u této smlouvy požadovala úroky z prodlení z částky 13 723,35 Kč, tedy v části 7 743,35 Kč byl nárok od [datum] částečně nedůvodný) a na smlouvu [číslo] úrok ve výši 8,05% ročně z částky 8 900 Kč (třebaže žalobkyně u této smlouvy požadovala úroky z prodlení z částky 15 000 Kč, tedy v části 6 100 Kč byl nárok od [datum] částečně nedůvodný) a na smlouvu [číslo] nepřipadá žádná část, neboť bylo vše zaplaceno, tedy úroky z prodlení u ní nevznikly (třebaže žalobkyně u této smlouvy požadovala úroky z prodlení z částky 6 569,15 Kč).

23. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 880 Kč spolu s uvedenými úroky z prodlení do 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.), naopak ve zbytku (včetně části úroků z prodlení, které nemohly být přiznány, viz výše) žalobu soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).