8 C 151/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o odstranění stavby

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhají po žalované odstranění stavby plynovodu , Anonymizováno, – , adresa, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, katastrálním území , adresa, .

II. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 816 Kč.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 816 Kč.

IV. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 816 Kč.

1. Žalobci se domáhali, aby soud rozhodl, že žalovaná je povinna odstranit z pozemku parc. č. , Anonymizováno, katastrálním území , adresa, (dále též jen „Pozemek“) stavbu plynovodu Js , Anonymizováno, – , adresa, (dále též jen „Plynovod“). K tomu uvedli, že Pozemek je v jejich podílovém spoluvlastnictví, žalovaná je pak vlastníkem Plynovodu, který vede přes tento Pozemek. , jméno FO, ale vede i přesto, že podle plynofikační studie z let 1980-1982 měl vést jinudy a též územní plán učil Pozemek k zastavění vilovou čtvrtí, což dle svých slov dokládají územním plánem , adresa, z roku 1980. Ke stavbě na , jméno FO, nebylo vydáno stavební povolení, tak tam ani nemohlo vzniknout věcné břemeno. A i kdyby tam stavební povolení bylo, tak je nicotné kvůli flagrantnímu rozporu s územním plánem a plynofikační studií a kvůli tomu, že neuvádí pozemky, přes které měl Plynovod vést. Vzhledem k tomu je pak neplatné a nezákonné i kolaudační rozhodnutí. Uváděli též, že územní rozhodnutí nemá příslušné přílohy obsahující zakreslení trasy, resp. nebylo možné je na stavebním úřadě dohledat a že kolaudační rozhodnutí je velmi neurčité a nelze z něj činit závěry, navíc v archivu stavebního úřadu chybí protokol o porovnání skutečného provedení stavby s projektovou dokumentací. Také uvedli, že , Anonymizováno, plynovod je určen k tranzitu plynu o vysokém tlaku a že bývá veden mimo stávající rozvojové plochy města.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a přiznat jí náhradu nákladů řízení. K tomu uvedla, že skutečným zájmem žalobců je asi odblokování , jméno FO, pro možnost bytové výstavby, nicméně k tomu zvolili nevhodný prostředek, kdy se žalobci v podstatě domáhají ochrany svých práv prostřednictvím napadání práv veřejných. Podali zjevně bezúspěšnou žalobu, polemizovali s rozhodnutím veřejných orgánů, od nichž uplynulo 45 let. Žalovaná s žalobci od začátku komunikovala a poukazovala i na stavební povolení, které zakládá věcné břemeno pro umístění toho Plynovodu. Pokud jde o toto řízení, žádný ze tří veřejnoprávních aktů nebyl zpochybněn, nelze hovořit o jejich nicotnosti. Žalobci o tom stavu věděli, resp. mohli vědět od svých právních předchůdců. Žalovaná má tak žalobu za nedůvodnou. Žalobci neprokázali, že by stavba byla umístěna neoprávněně či byla stavbou nepovolenou. Stavební povolení existovalo a vyplývalo z něj, že trasa Plynovodu měla jít těmi místy, kde je Pozemek.

3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující:

4. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (1/4 žalobkyně a), 1/2 žalobkyně b), 1/4 žalobce c)) , jméno FO, , tj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (viz výpis z KN).5. , jméno FO, tomto , jméno FO, je umístěna část stavby Plynovodu, tj. plynovodu , Anonymizováno, – , adresa, (viz shodná tvrzení účastníků, zákresy vedení plynovodu, geometrický plán) ve vlastnictví žalované (viz shodná tvrzení účastníků).

6. K umístnění stavby Plynovodu bylo , Anonymizováno, a , datum, územní rozhodnutí č. , hodnota, , které nabylo právní moci 17. 7. 1980; uvádí se v něm, že jeho součástí je situační snímek trasy, tento situační snímek nebyl soudu předložen; rozhodnutí obsahuje i podpis a razítko , Anonymizováno, (viz uvedené rozhodnutí).

7. Okresním národním výborem – odborem výstavby a , Anonymizováno, pak bylo dne 20. 3. 1981 pro stavbu Plynovodu vydáno stavební povolení č.j. , Anonymizováno, které nabylo právní moci 10. 4. 1981, ve kterém bylo uvedeno, že žádost o vydání stavebního povolení vychází z územního rozhodnutí z 25. 4. 1980 a které mimo jiné stanovilo, že bylo vydáno i na základě projektu zpracovaného plynoprojektem , adresa, pod č. , hodnota, a že stavba má být provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení, která je součástí uvedeného stavebního povolení; stavební povolení též obsahuje podpis a razítko , Anonymizováno, . Z této dokumentace č. , hodnota, (podle níž bylo povoleno Plynovod stavět) zachycující na listu , právnická osoba, .1. trasu Plynovodu v měřítku 1:10 000 dle soudu jednoznačně vyplývá, že v místě západně od tehdejšího , Anonymizováno, Plynovod nejde (z pohledu od severu) k jihu rovnou čarou, ale zatáčí šikmo směrem na východ ke , Anonymizováno, , pak vede kus rovně na jih a pak šikmo směrem na jihozápad (viz uvedené stavební povolení včetně dokumentace). Je pravdou, že žalobci stejný dokument , právnická osoba, .1 předložili s tím, že jde o zakreslení skutečného vedení Plynovodu, nicméně z dokumentu dle soudu jednoznačně vyplývá, že jde o dokumentaci přiloženou ke stavebním povolení – dle údajů na ní byla totiž vypracována , Anonymizováno, tj. asi 4 měsíce před vydáním stavebního povolení, tedy v době, kdy skutečná trasa postaveného plynovodu ještě nemohla být známa. Je sice pravdou, že na ní je dopsáno, že je na ní propiskou dopsáno „Změny zaznamenány, výkres odpovídá skutečnému stavu“ a k tomu podpis a razítko Plynostav, nicméně z dokumentace též vyplývá, že takto propiskou jsou na trase udělány (dodatečně dopsány) dvě změny trasy Plynovodu oproti původnímu zákresu, nicméně tyto změny trasy se netýkající předmětného vedení Plynovodu na , jméno FO, žalobců a dle soudu byly na existující mapu, která byla součástí stavebního povolení, dodělány později po realizaci Plynovodu, aby se vědělo, kudy plynovod prochází. Navíc kolaudační rozhodnutí neobsahuje nic o tom, že by jeho součástí mělo být nějaký výkres či mapka. Z toho má soud za jednoznačné, že výkres předložený oběma stranami , právnická osoba, .1. byl součástí stavebního povolení (viz uvedený výkres, kolaudační rozhodnutí).

8. Z vizuálního porovnání popsané trasy Plynovodu v uvedené dokumentaci ke stavebním povolení a výkresů a katastrální mapy má soud za zjištěné, že trasa Plynovodu měla dle výkresu, který byl součástí stavebního povolení, vést zhruba tam, kde je nyní Pozemek Rozhodně však neměla vést zcela rovně a mnohem dál západně od , jméno FO, , jak uvádějí žalobci (viz výkresy a katastrální mapka a mapka, kterou soud provedl k důkazu z vlastní iniciativy kvůli situačnímu přehledu o celé věci).

9. Plynovod byl zkolaudován Kolaudačním rozhodnutím , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které nabylo právní moci 27. 10. 1982 a ve kterém se v odůvodnění uvádí, že stavba byla provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení a byly splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení; obsahuje i podpis a razítko , Anonymizováno, (viz uvedené rozhodnutí 17,55).

10. Žalobci předložili nedatovanou mapu území, ze které lze dovodit, že jde o předmětné území trasy Plynovodu, kde je trasa odpovídající plynovodu vedena v místě západně od tehdejšího , Anonymizováno, více západně (v podstatě ze severu rovnou častou k jihu). K tomu žalobci uvedli, že jde o plynofikační studii z let 1980-1982 (viz uvedené mapky č. , hodnota, ).

11. Soud provedl ještě jiné důkazy, nicméně nezjistil z nich žádné relevantní skutečnosti.

12. Soud neprováděl všechny navrhované důkazy. Neprovedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku a výpisem rejstříku ERÚ k tomu, že žalovaná je vlastníkem Plynovodu, kdy toto bylo mezi účastníky nesporné, tedy důkaz by byl nadbytečný. Neprováděl ani důkaz územním plánem , adresa, z roku 1980 a současným k tvrzení žalobců, že trasa Plynovodu je údajně s těmito plány v rozporu, neboť to pro posouzení věc nebylo důležité, jak soud uvádí i níže, kdy ani žalobci tvrzený údajný rozpor s územním plánem v té době nemohl způsobit nicotnost stavebního či kolaudačního rozhodnutí, tím spíše pak rozpor s územním plánem dnešním. Soud též neprováděl důkaz výzvou žalobců žalované k odstranění Plynovodu s doručenkou k tomu, že žalované poslali výzvu k odstranění Plynovodu, protože to pro věc nebylo nijak důležité, navíc doručení výzvy bylo mezi stranami nesporné. Neprováděl pak ani důkaz odpovědí žalované žalobcům k tomu, že je informovala o právní úpravě a že jim sdělovala, že kolaudační rozhodnutí a stavební povolení měl již předchozí vlastník pan , jméno FO, , protože to pro rozhodnutí ve věci není důležité.

13. Soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 67/1960 Sb. ve znění v době kolaudace, Plynárenským podnikům přísluší oprávnění a) zřizovat a provozovat na cizích pozemcích, v rozsahu vyplývajícím z rozhodnutí o přípustnosti stavby, plynovodní sítě.

15. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 67/1960 Sb. ve znění v době kolaudace, O oprávněních uvedených v odstavci 1, o náhradě škody za výkon těchto oprávnění, o věcných břemenech, o právu domáhat se změny nebo přeložení plynovodní sítě, popřípadě podzemního zásobníku a o řízení, platí obdobně předpisy o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny.

16. Podle § 2 zákona č. 87/1958 Sb., stavebního řádu, Stavby a stavební práce lze provádět jen podle předepsané projektové a rozpočtové dokumentace (dále jen "dokumentace") a podle rozhodnutí o přípustnosti stavby.

17. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 79/1957 ve znění v době kolaudace, Energetickým podnikům přísluší oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení.

18. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 79/1957 ve znění v době kolaudace, Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

19. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb, který zrušil zákon č. 79/1957 Sb. a 67/1960 Sb., oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

20. Podle § 98 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., který zrušil zákon č. 222/1994 Sb., oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

21. Plynovod je liniovou stavbou, není součástí pozemku - viz § 509 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

22. Podle soudu tak lze shrnout, že Plynovod vede přes Pozemek žalobců, přičemž jde o trasu dle stavebního povolení, jehož existence včetně přílohy zakreslující trasu přes Pozemek byla zjištěna a soud z něj, stejně jako z územního rozhodnutí a kolaudačního rozhodnutí, dle § 135 odst. 2 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) vychází. Vzhledem k existenci stavebního povolení platilo a platí pro Plynovod zákonné věcné břemeno na základě shora uvedených ustanovení zákonů (konkrétně zákona č. 67/1960 Sb., který odkázal na úpravu zákona č. 79/1957 Sb., kdy věcné břemeno takto vzniklé pokračuje i na základě přechodných ustanovení navazujících zákonů č. 222/1994 Sb. a nakonec č. 458/2000 Sb.). Z toho důvodu se tak nejedná o neoprávněnou stavbu na cizím pozemku, ale o stavbu na základě existujícího věcného břemene, proto je žaloba nedůvodná. Proto ji soud zamítl (výrok I.).

23. Soud dodává, že rozhodnutím o přípustnosti stavby zmíněné v § 22 odst. 1 zákona 67/1960 Sb. je třeba rozumět stavební povolení ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb., kdy svou povahou stavební povolení je nástupcem rozhodnutí o přípustnosti stavby (srov. např. § 10 odst. 3 zákona č. 87/1958 Sb.).

24. Žalobci se snažili během řízení prokázat, že stavební povolení tu žádné není, neboť výše uvedené stavební povolení je nicotné. Soud má nicméně za to, že bylo zjištěno, že zde existují územní rozhodnutí, stavební povolení i kolaudační rozhodnutí, která umístění Plynovodu na Pozemek aprobují.

25. Pokud pak jde o nicotnost stavebního povolení či kolaudačního rozhodnutí, jak uváděli žalobci, tak soud má stejně jako žalovaná za to, že pro nicotnost a možnost přihlédnutí k takové nicotnosti ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. musí být dány zcela zásadní vady takového správního aktu znamenající v podstatě to, že se ani o správní akt nemůže jednat. Pokud však v předmětném případě bylo stavební povolení vydáno odborem výstavby a územního plánování , Anonymizováno, , je v něm stavba popsána a obsahuje i podpis a razítko , Anonymizováno, , jde o klasické správní rozhodnutí. Ani v jeho obsahu soud neshledal nějaké excesy. Důvodem nicotnosti by nebylo ani to, pokud by bylo v rozporu s plynofikační studií, která není žádným závazným dokumentem. Proto má za to, že stavební povolení nicotné není a soud k němu může přihlédnout a vycházet z něj. Ten samý závěr platí i pro kolaudační rozhodnutí, které bylo též vydáno odborem výstavby a územního plánování , Anonymizováno, , je v něm uvedeno, že stavba byla provedena dle územního rozhodnutí a stavebního povolení a obsahuje i podpis a razítko , Anonymizováno, , jde o klasické správní rozhodnutí, které navíc potvrzuje, že stavba byla provedena řádně dle územního rozhodnutí a stavebního povolení.

26. Pokud pak jde o tvrzený rozpor s územním plánem, tak podle tehdejší úpravy zákona č. 50/1976 Sb. § 62 odst. 1 písm. a) se nezkoumal soulad stavebního povolení s územním plánem, ale jen s územním rozhodnutím. Soulad s územním plánem se zkoumal dle § 37 uvedeného zákona u územního rozhodnutí, nicméně lze dodat, že i kdyby územní plán byl v rozporu s vydaným územním rozhodnutím, na platnosti stavebního povolení by to dle soudu nic neměnilo a i kdyby, tak v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1819/99 Nejvyšší soud dovodil, že bylo-li v dané věci ke stavbě přípojky vysokotlakého plynovodu vydáno pravomocné stavební povolení, věcné břemeno nepochybně vzniklo, kdy to vyplývá z principu tzv. presumpce správnosti správního aktu, podle kterého je i vadný správní akt platný (nejde-li o nicotný právní akt) a vyvolává zamýšlené právní důsledky, dokud není v mimořádném opravném řízení zrušen - pokud pak jde o to, jaké důsledky mělo pro další existenci věcného břemene zrušení stavebního povolení, tak věcné břemeno v důsledku toho, že bylo zrušeno pravomocné stavební povolení, nezaniklo. Na tento závěr odkázal i Ústavní soud ve svém nálezu III. ÚS 926/18 ze dne 25. 2. 2020. To samé pak lze vztáhnout i na územní rozhodnutí a kolaudační rozhodnutí. Pokud např. dle žalobkyně neexistuje v archivu u územního rozhodnutí situační plánek nebo u kolaudačního rozhodnutí protokol o porovnání skutečného a povoleného stavu, tato skutečnost nemůže nicotnost těchto rozhodnutí vyvolat. Pokud pak jde o názor žalobců, že když stavební povolení neobsahuje pozemky, kudy má vést, nemůže vzniknout věcné břemeno, je dle soudu též mylný; jak soud uvedl, přílohou stavebního povolení je dokumentace, kterou měl soud k dispozici a kde je plynovod zakreslen, a je tedy zřejmé, jak měl Plynovod jít a jak byl schválen i bez výslovného uvedení pozemků a čísel parcel. Pokud pak jde o námitku žalobců, že , Anonymizováno, plynovod je určen k tranzitu plynu o vysokém tlaku a že bývá veden mimo stávající rozvojové plochy města, tak i kdyby to byla pravda, na platnosti uvedených rozhodnutí a věcném břemenu to nic nemění; to samé pak platí i pro údajný rozpor trasy Plynovodu a plynofikační studie.

27. Protože žalovaná byla v řízení plně úspěšná, má dle 142 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 17 447 Kč se skládají z- odměny advokáta dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále též jen „AT“) ve výši 7 600 Kč, která spočívá v odměně za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k věci v 12/2024) po 1 500 Kč (tarifní hodnota z 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT ve znění do 31. 12. 2024) a za 2 úkony právní pomoci (vyjádření z 5/2025 na základě vyjádření žalobců, účast na jednání 6/2025) po 2 300 Kč (tarifní hodnota 30 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT ve znění od 1. 1. 2025),- náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 500 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024) a za 2 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025),- náhrady za promeškaný čas advokáta ve výši 2 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve znění od 1. 1. 2025 (14 × 150 Kč za 14 započatých půlhodin – za čas strávený cestou z , adresa, z kanceláře zástupce žalované do , adresa, k soudu a zpět, při nejrychlejší délce cesty dle mapy.cz 2:58 hodiny přes , adresa, za jednu cestu, kdy soud nicméně i z vlastní zkušenosti má za to, že reálně trvá cesta přes tři hodiny a proto za každou cestu počítal 7 započatých půlhodin, kdy i nejrychlejší alternativní trasy dle mapy.cz ukazují 3:07 nebo 3:10 hodin),- náhrady jízdného advokáta ve výši 3 219 Kč dle § 13 odst. 1, 5 AT ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., a to za cestu z kanceláře z , adresa, k soudu k jednání konanému dne 4. 6. 2025 a zpět (celkem , hodnota, km na základě nejkratší trasy na mapy.cz) za použití osobního automobilu AUDI A5, reg. zn. , SPZ, při spotřebě paliva BA 95 pro kombinovaný provoz 6,2 l/100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně 35,80 Kč/1 litr (tj. 890,95 Kč za benzín) a sazbě 5,8 Kč/1 km (2 328,12 Kč za použití vozidla) (vyhl. č. 475/2024 Sb.),- DPH ve výši 3 028 Kč z výše uvedených částek odměny a náhrad advokáta ve výši 21 % (z 14 419 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

28. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobců, kdy vzhledem k tomu, že žalobci nejsou v řízení nerozluční společníci (každý se může jako spoluvlastník domáhat ochrany vlastnického práva), je každý z nich povinen nahradit třetinu z nákladů řízení (tj. každý zaokrouhleně 5 816 Kč), a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované. Lhůtu k tomu pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny od právní moci rozsudku, kdy k delší lhůtě nebyl důvod (výroky II.-IV.).