8 C 24/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 56 840 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 50 921 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 50 921 Kč od [datum] do zaplacení, pohledávkou ve výši 5 919,44 Kč představující smluvní pokutu, s úrokem ve výši 75,92 % p. a. z částky 41 012,62 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 987,20 Kč a ve výši 15 % p. a. z částky 41 012,62 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 230 803 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla dne [datum] úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 75,92 % p. a. v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 007 Kč, splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem prosinec 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas neuhradila, když na dluh pouze uhradila 31 splátek vždy ve výši 4 007 Kč. Do dne zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 30 dnů (499 Kč za každou splátku). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 1 400 Kč za prodlení žalované se splátkami [číslo] včetně, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 15 dnů (200 Kč za každou splátku). V důsledku prodlení žalované se splátkou [číslo] o více jak 65 dnů došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy ke dni [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. K tomuto datu se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 48 523,47 Kč (jistina původního úvěru ve výši 41 012,62 Kč + dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 510,85 Kč) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná neuhradila po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění, byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 2.2 Smlouvy o úvěru byla povinna platit sjednané úroky za poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Ke dni podání žaloby žalovaná dlužila žalobkyni částku 56 840 Kč tvořenou novou jistinou úvěru ve výši 48 523,47 Kč, smluvní pokutou před zesplatněním úvěru ve výši 998 Kč, náklady spojenými s prodlením ve výši 1 400 Kč, smluvní pokutou po zesplatnění úvěru v kapitalizované výši 5 919,44 Kč (tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od [datum] do [datum]). Dále žalobkyně požaduje výše specifikované příslušenství. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Soud z jemu dostupných listin zjistil:

5. Dne [datum] podepsala žalovaná elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] kopie občanského průkazu). Žalobkyně zaslala žalované [příjmení] o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], jímž žalované sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] s datem akceptace [datum]. Součástí Oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem z úvěru splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 007 Kč vždy do 19. dne měsíce s počátkem splácení v měsíci následujícím po vyplacení úvěru s tím, že zápůjční úroková sazba činí 75,92 % ročně (RPSN 108,79 %) (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Podle bodu 4.2 Smlouvy se úvěr splácí anuitními splátkami, jejichž výše se nemění, v každé splátce je zahrnuta jak platba jistiny úvěru, tak také platba úroku z úvěru, případně i měsíční úhradu za pojištění, bylo-li sjednáno. Podle bodu 6.1 Smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením kterékoli splátky či její části, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení delším jak 30 dnů. Po zesplatnění úvěru právo na další smluvní pokuty již nevzniká. Tato smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalované k její úhradě. Podle bodu 6.2 Smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Podle bodu 6.3 Smlouvy, pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části delším než 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. K tomuto datu se také stanou splatnými veškeré úroky přirostlé do dne zesplatnění a také smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 Smlouvy. Dle bodu 6.4 Smlouvy se dosud nesplacená jistina a úroky stávají ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 Smlouvy jestliže žalovaná neuhradila novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny denně. Dle bodu 6.7 Smlouvy má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ze všech dlužných částek (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č., oznámení o schválení úvěru).

6. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím pracovní smlouvy, vč. dohody o její změně a dodatků a dle výplatních pásek, z čehož je patrno, že příjem žalované činil v měsíci 8/ 2019 částku 12 575 Kč a v měsíci 9/ 2019 částku 12 630 Kč, kdy na účet šlo žalované 12 254 Kč (viz pracovní smlouva, dohoda o změně pracovní smlouvy, dodatek, výplatní pásky, potvrzení o provedení platby, příchozí úhrada). K [datum] měla po obdržení mzdy žalovaná na účtu právě jen částku odpovídající došlé mzdě (viz fotografie z telefonu). Ohledně výdajů žalované vycházela žalobkyně z údajů sdělených žalovanou, že žalovaná má vlastní bydlení, žije sama a nemá vyživovací povinnost k jiné osobě a výdaje na bydlení činí částku ve výši 1 500 Kč, a dále vycházela z životního minima ve výši 3 410 Kč (viz hodnocení klienta). V registru [příjmení] byla žalovaná prolustrována bez negativního výsledku a v registru NRKI s výsledkem skóre 420 – maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů (viz sjetina ze systému [příjmení] a NRKI).

7. Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč převodem na účet žalované č. [bankovní účet] uvedený ve Smlouvě, jako variabilní symbol bylo použito číslo Smlouvy (viz doklad o vyplacení úvěru, sdělení [právnická osoba]).

8. Žalovaná uhradila ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částku 4 007 Kč (viz karta klienta).

9. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení). Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum], a [číslo] splatné dne [datum] a splátky [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení). Oznámením ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že došlo ke zesplatnění celého úvěru, současně ji vyzvala k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání oznámení) dlužných částek v celkové výši 50 921 Kč. Žalovaná byla rovněž informována o vzniku povinnosti hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužných částek až do zaplacení (viz oznámení, dodejka). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě téhož dne (viz předžalobní výzva, poštovní podací arch).

10. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v listopadu 2019, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 8,42 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na [webová adresa]).

11. Soud věc posoudil následovně: <i>12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění do [číslo]) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>16. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.</i> 17. Žalobkyně a žalovaná projevily dne [datum] vůli uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, který jí skutečně poskytla.

18. Pokud jde o uzavřenou smlouvu, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy z § 2 odst. 1 téhož zákona vyplývá, že v předmětném případě jde o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na který se tento zákon vztahuje. Žalobkyně dle soudu nedostála své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, kdy sice ověřila příjmy žalované, ale u výdajů se spokojila pouze s údaji žalované, že náklady na bydlení má 1 500 Kč (dle soudu podezřele málo) a k tomu přičetla částku životního minima - soud má za to, že pokud si někdo bere přes svůj poměrně nízký čistý příjem (cca 12 600 Kč, což odpovídá zhruba minimální mzdě v té době) úvěr ve výši cca 5násobku své čisté mzdy, kdy má navíc splatit částku odpovídající cca 15násobku takové mzdy (48 * 4 007 Kč), a přitom uvádí jako své náklady na bydlení jen 1 500 Kč, je třeba být daleko opatrnější (zvláště když po obdržení mzdy měla žalovaná na účtu právě jen částku odpovídající došlé mzdě) a výdaje na bydlení ověřit a dále zjistit a ověřit i jiné výdaje (jídlo, hygiena, šaty, doprava, atd.), kdy už na první pohled je dle soudu značně zvláštní, aby byla žalovaná s příjmem cca 12 500 Kč schopna 4 roky platit splácet po 4 007 Kč a vystačit se všemi náklady (jídlo, domácnost, bydlení, energie, ošacení, atd.) jen se zbylou částkou. Žalobkyně však výdaje nijak neověřovala, spolehla se čistě na to, co uvedla žalovaná.

19. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr splácet je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splnění povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 z. č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

20. S ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

21. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze smlouvy, tj. zejména dlužnou část jistiny, smluvní pokuty, náhradu nákladů, úroky.

22. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z., kdy je třeba toto bezdůvodné obohacení spočívající ve vyplacení částky 60 000 Kč bez právního důvodu vrátit. Protože však bylo zjištěno, že žalovaná již žalobkyni na smlouvu zaplatila 31 splátek po 4 007 Kč, tj. 124 217 Kč, tuto povinnost si již splnila, tedy žalobkyni nelze přiznat žádné plnění. Proto soud celou žalobu zamítl (výrok I.).

23. Soud dále dodává, že je otázkou, zda by byla žaloba úspěšná i v případě, pokud by bylo dokázáno řádné ověření úvěruschopnosti. Dle soudu se totiž výše sjednaných úroků 75,92 % p. a. zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, která v době uzavření Smlouvy (listopad 2019) činila podle statistiky České národní banky při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,42 % ročně. Pak by žalovaná v souladu s § 1802 o. z. byla povinna hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě roční úrok ve výši 8,42 % p. a., kdy vzhledem k jejich výši a tomu, co již žalovaná zaplatila, by dluh ze Smlouvy byl již možná též zaplacen.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci zcela procesně úspěšná, pročež má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Ze spisu však nevyplývá, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.).