8 C 62/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 105 254,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 904 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 35 904 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 69 350,96 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 960,98 Kč, s úrokem v kapitalizované výši 3 591,11 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 37 555,73 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 37 555,73 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 651,73 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 35 904 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva 1“, v žalobě označeno jako nárok 2), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla , částka, a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem a poplatky ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná uhradila pouze , částka, . Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , z dlužné částky poplatku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a od , datum, do zaplacení. Dále Společnost a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva 2“, v žalobě označeno jako nárok 1), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla , částka, a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem a poplatky ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , z dlužné částky poplatku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a od , datum, do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Soud z jemu dostupných listin zjistil:

4. Společnost a žalovaná si ujednaly dne , datum, Smlouvu 1, na jejímž základě se Společnost zavázala žalované poskytnout prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem a poplatky, a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu úvěru v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva 1). Žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (viz tabulka umoření). Žalovaná uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr, že je vdaná, a má vyživovací povinnost k jedné osobě. Ke svým pravidelným měsíčním příjmům uvedla, že je zaměstnaná jako pomocník v kuchyni, její příjem činí , částka, a další příjmy domácnosti činí , částka, . Dále uvedla, že nehradí jiné splátky a její odhadované měsíční výdaje činí , částka, , má 1 vyživovací povinnost. Dle zákaznické karty ověřila Společnost příjmy žalované pracovní smlouvou z , datum, a výplatní páskou za měsíc 3/2023 (viz zákaznická karta, pracovní smlouva, výplatní lístek).

5. Dále si Společnost a žalovaná ujednaly dne , datum, Smlouvu 2, na jejímž základě se Společnost zavázala žalované poskytnout prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem a poplatky, a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu úvěru v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva 2). Žalovaná neuhradila ničeho (viz tabulka umoření). Žalovaná uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr, že je rozvedená a má vyživovací povinnost k jedné osobě. Ke svým pravidelným měsíčním příjmům uvedla, že je zaměstnaná jako pomocní síla, její příjem činí , částka, a další příjmy domácnosti činí , částka, . Dále uvedla, že hradí splátky Společnosti ve výši , částka, a její odhadované měsíční výdaje činí , částka, , má 1 vyživovací povinnost. Dle zákaznické karty ověřila Společnost příjmy žalované výše uvedenou pracovní smlouvou z , datum, a výplatní páskou za měsíce 4–5/2023 (viz zákaznická karta).

6. Dle uvedené pracovní smlouvy ze dne , datum, je žalovaná zaměstnaná od téhož dne a je sjednána zkušební doba 3 měsíců (viz pracovní smlouva) a dle mzdového výměru činí hrubá měsíční mzda žalované , částka, (viz mzdový výměr). V měsíci 3/2023 činila mzda žalované , částka, , v měsíci 4/2024 činila , částka, a v měsíci 5/2023 činila , částka, (viz výplatní pásky).

7. Dne , datum, si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. , hodnota, smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. přílohy). Dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky, podacího lístku). Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, do , datum, na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; žalovaná ničeho neuhradila (viz výzva k plnění vč. podacího lístku).

8. Soud věc posoudil následovně:

9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou z obou smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, , čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části „dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, se podává, že žalovaná byla zaměstnaná od , datum, , tedy stále ve zkušební době, což Společnost ověřila pracovní smlouvou, a její příjem za březen 2023 činil dle výplatní pásky , částka, . Dle žádosti o úvěr ze dne , datum, byla žalovaná stále zaměstnána u téže společnosti, přičemž její příjem činil dle výplatních pásek , částka, a , částka, . Další příjem domácnosti ve výši , částka, , resp. , částka, není v kartách nijak specifikován, není zřejmé, o jaký příjem se jedná, zda jde o příjem žalované či jiného člena jeho domácnosti a z žádostí vyplývá, že tento příjem Společnost nijak neověřovala. Navíc v době poskytnutí úvěrů byla žalovaná stále ve zkušební době, což znamená, že její pracovní poměr mohl snadno zaniknout. Co se týče výdajů žalované, tady se Společnost spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované (, částka, a následně , částka, ), které nijak neověřovala. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení atd. a to zejména vzhledem k tomu, že žalovaná měla dle žádosti vyživovací povinnost k další osobě. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI). Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.

18. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

19. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.

20. Žalovaná obdržela od Společnosti v případě Smlouvy 1 částku 20 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takové platby existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná poskytla Společnosti částku 4 096 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva 1 je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.

21. Rovněž v případě Smlouvy 2 obdržela žalovaná od Společnosti částku 20 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takové platby existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná neposkytla žalobkyni ničeho.

22. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok na vrácení částky 15 904 Kč a 20 000 Kč coby poskytnuté jistiny (poskytnutá jistina ve výši 40 000 Kč mínus zaplacené částky ve výši 4 096 Kč).

23. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Pokud jde o lhůtu „podle možností dlužníka“, tak žalovaná byla v řízení nečinná, proto soud vycházel ze lhůty stanovené na základě výzvy žalobkyně po postoupení pohledávky, tj. že měla zaplatit do , datum, a dne , datum, se ocitla dle § 1970 o. z. v prodlení, a proto soud přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny , částka, a z přiznané jistiny , částka, od tohoto data ve výši 11,5 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. rozhodl tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, (, částka, + , částka, ) a uvedené úroky z prodlení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).Náklady řízení a lhůta k plnění25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).