8 C 87/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení 271 550,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu nesplaceného úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem Anonymizováno,Anonymizováno % ročně v Anonymizováno pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, ale uhradil pouze cca Anonymizováno měsíčních splátek v celkové výši částka. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka a poplatků ve výši částka. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Soud přitom zjistil následující:

4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum elektronicky Smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet úvěr společně s úrokem ve výši 6,Anonymizováno % ročně v pravidelných měsíčních splátkách vždy do 15. dne měsíce od datum ve výši částka (viz Smlouva). Téhož dne byla částka úvěru žalovanému vyplacena (viz výpis periodický při pohybu, historický výpis). Žalovaný uhradil částku částka (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, historický výpis). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky částka do datum (viz předžalobní upomínka, poštovní podací arch).

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalovaný v rámci žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, jeho měsíční příjmy ze zaměstnání u společnosti jméno FO. činí částka, náklady spojené s bydlením částka a ostatní výdaje částka. Současně uvedl, že má 1 dítě do 10 let a nehradí splátky jiných úvěrů (viz žádost o úvěr). Dle návrhu na poskytnutí úvěru měl žalovaný 1 dítě do 10 let a jeho náklady na bydlení činí částka (viz návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení). Dle potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne datum činil průměrný čistý příjem žalovaného za posledních 12 měsíců částka (viz potvrzení o výši pracovního příjmu). Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný neměl ke dni uzavření smlouvy žádné jiné úvěrové kontrakty (viz odpovědi z ext. registrů, návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení).

6. Soud věc posoudil následovně:

7. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Pokud jde o uzavření smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Ze skutečností popsaných v bodě 5 rozsudku vyplývá, že žalobkyně svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost žalovaného nesplnila, neboť ačkoliv ověřila výši příjmů žalovaného, poskytla žalovanému úvěr, aniž by jakkoliv zjišťovala a ověřovala žalovaným tvrzenou výši výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, 1 As 30/2015-39, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Věřitel musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Společnost si k ověření výdajů žalovaného nevyžádala například nájemní smlouvu a nenahlédla ani do výpisu z jeho běžného účtu pro zjištění výše ostatních pravidelných výdajů či peněžního zůstatku. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Skutečnost, že měl žalovaný poměrně vysoký příjem neposkytuje kompletní obraz o jeho skutečné majetkové situaci. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným.

10. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

11. Žalovaný tedy obdržel od žalobkyně v částka, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Bylo zjištěno, že žalovaný poskytl žalobkyni celkem částka, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky částka coby poskytnuté jistiny (poskytnutá jistina ve výši částka minus zaplacené částky ve výši částka).

12. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pokud jde o lhůtu „podle možností dlužníka“, tak žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud vycházel ze lhůty stanovené na základě výzvy žalobkyně, tj. že měl zaplatit do datum a dne datum se ocitl dle § 1970 o. z. v prodlení, a proto soud přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny částka od tohoto data do zaplacení ve výši 11,5 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Proto soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka a uvedené úroky z prodlení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka částka (částka + přiznaný úrok z prodlení kapitalizovaný na částku částka), naopak žalobou požadovala celkem částku částka (částka + kapitalizovaný úrok částka + kapitalizovaný úrok z prodlení částka + úrok ve výši 6,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení v kapitalizované výši částka + úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení v kapitalizované výši částka ). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 81,3 % v poměru k neúspěchu 18,7 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 62,6 %. Náklady řízení v celkové výši částka se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta ve výši částka (dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v účinném znění), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á částka, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši částka za 3 úkony právní služby á částka (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 62,6 % z výše uvedené částky částka, tedy částku částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

15. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.