11 C 202/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Petrem Slunským, Ph.D., Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení titul . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 118 193,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku - částku 57 840,08 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 283,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 952,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 318 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, s úrokem 22,62 % ročně z částky 27 318 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, - částku 34 133,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 313,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 642,75 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 712,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, s úrokem 22,68 % ročně z částky 15 712,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, - částku 26 220 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 309,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 950,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 672,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, s úrokem 25,14 % ročně z částky 15 672,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 27 088,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 18. 5. 2023. Žalobce v návrhu tvrdil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byly ve dnech 25. 6. 2020, 11. 3. 2020 a 18. 12. 2019 uzavřeny smlouvy o úvěru, kdy žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 34 063 Kč, 27 655 Kč a 28 229 Kč, kteréžto částky představovaly součty kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 25,14 % ročně a za další péči o zákazníka. Žalovaný peněžní prostředky čerpal a nedostál svému závazku zaplatit půjčené peněžní prostředky v dohodnutých měsíčních splátkách vždy v pravidelných 24 měsíčních. Jednotlivé dluhy byly tedy zesplatněny podle smlouvy. Žalobce tvrzené skutečnosti doložil listinnými důkazy, smlouvami opatřenými podpisy obou stran a smluvními podmínkami. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na současného žalobce a žalovaný byl uvědomen. Dále soud zjistil, že žalovaný byl o vrácení částky upomínán, avšak bezvýsledně, žalovaný, ač řádně předvolán, se nedostavil, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil. Po právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2395 obč. zák., kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Takto tedy vznikla povinnost žalovaného vrátit poskytnuté prostředky. Dále soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Takto tedy pohledávka přešla na nynějšího žalobce. Obecně takto vznikla situace předvídaná jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 1721 obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 4 728 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 5 860 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, právnímu zástupci přísluší 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 27 088,80 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.