11 C 37/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Slunským, Ph.D., Ph.D. ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 185 360 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuta 6 127,32 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku - částku 185 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 000 Kč od 21. 10. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 45 000 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 47 680 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 47 680 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, - smluvní pokutu 6 127,32 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 43 079,90 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 11. 2. 2025. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena podnájemní smlouva, na jejímž základě užívá žalovaný nemovitost, která byla specifikována ve smlouvě, kdy se jednalo o Anonymizováno v obci adresa, stojící na pozemku p. č. hodnota. Tato podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou počínaje dnem datum, přičemž podnájemní vztah v době podání žaloby trval, cena podnájmu, služby s podnájmem spojené byly stanoveny na částku 45 000 Kč bez DPH měsíčně. Smluvní strany si stanovily, že každoročně bude podnájemné zvyšováno o částku 1 600 Kč, přičemž k tomuto zvýšení dochází vždy k 1. 1. kalendářního roku, počínaje dnem 1. 1. 2025 bylo tedy podnájemné zvýšeno o částku 1 600 Kč v souladu s uzavřenou smlouvou. Mimo toto zvýšení bylo podnájemné navýšeno dle odst. 7 článku IV o průměrnou roční míru inflace uváděnou právnická osoba jako míra inflace vyjádřená průměrným ročním vývojem spotřebitelských cen. Takto zvýšená cena podnájmu za měsíc leden, únor 2025 činila měsíčně částku 47 680 Kč. Podnájemné bylo dle článku 5 odst. IV splatné vždy nejpozději do 20. dne předchozího měsíce na měsíc následující. Ke dni podání žaloby žalovaný na podnájemném za měsíc listopad a prosinec 2024 a leden a únor 2025 zaplatil ničeho, celková částka dlužného nájemného činí tedy podle smlouvy v součtu 185 360 Kč. Za nájemné v listopadu 2024 žalovaný dluží částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 21. 10. 2024, za nájemné v měsíci prosinci 2024 dluží žalovaný částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 21. 11. 2024, za nájemné v měsíci lednu 2025 dluží žalovaný částku 47 680 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 21. 12. 2024 a za nájemné v měsíci únoru 2025 dluží žalovaný částku 47 680 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 21. 1. 2025. Mezi stranami bylo ve smlouvě ujednáno (odst. 7 čl. IV) povinnost uhradit smluvní pokuty ve výši 0,05% z dlužné částky denně za každý den prodlení splatné na základě vyúčtování. K tomuto vyúčtování smluvní pokuty došlo v rámci předžalobní výzvy dne 31. 1. 2024. Na této smluvní pokutě ve výši 0,05% z dlužné částky denně dluží žalovaný z částky 45 000 Kč ode dne 21. 10. 2024 do 11. 2. 2025 částku 2 542 Kč, z částky 45 000 Kč ode dne 21. 11. 2024 do 11. 2. 2025 částku 1 845 Kč, dále z částky 47 680 Kč ode dne 21. 12. 2024 do 11. 2. 2025 částku 1 239,68 Kč a z částky 44 680 Kč ode dne 21. 1. 2025 do 11. 2. 2025 částku 500,64 Kč. Žalovaný byl o částku písemně upomínán, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se dne 11. 4. 2025 písemně k žalobě vyjádřil s tím, že s podaným návrhem nesouhlasí a to z toho důvodu, že na budově bylo uděláno několik oprav na vlastní náklady a takto si žalovaný myslel, že žalobce k ukončení nájmu dluh poníží.

3. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ustanovení § 2215 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

4. Obecně a dále se vztah mezi účastníky smlouvy, tedy mezi žalobcem a žalovaným vztahuje ustanovení § 2201 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Z faksimile písemné podnájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky, opatřené podpisy ze dne datum soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, kde pronajímatel prohlásil, že na základě nájemní smlouvy je oprávněn uzavřít smlouvu o podnájmu, tato podnájemní smlouva byla uzavřena, byla stanovena cena podnájmu i smluvní pokuta tak, jak je v žalobě uvedeno. Pokud žalovaný uvedl, že si subjektivně myslel, že mu žalobce sleví na nájemné, a proto s žalobou nesouhlasí, k tomuto soud míní, že žalovaný nenavrhl žádný důkaz příslibu nebo naději na slevu na nájemném, konkrétně neuvedl, co započítá, kterou částku a z jakého právního důvodu na nájem by měl započítat. Co se týče další části žaloby o smluvní pokutě podřadil soud situaci pod ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Po provedeném dokazování a právní úvaze se shora uvedenou kvalifikací obecně soud uzavírá, že takto vznikl obecně závazkový právní vztah dle ustanovení § 1721 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil.

7. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, neboť tak mu dovoluje toto ustanovení, zde je uvedeno, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, účastníci s rozhodnutím soudu bez jednání vyjádřili souhlas.

8. Žalobce se stal procesně takto zcela úspěšným, a proto mu přísluší náhrada nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 9 575 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 8 780 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 43 079,90 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.