11 C 63/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Petrem Slunským, Ph.D., Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované sídlem adresa žalobkyně a žalované ; zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 5 096 Kč; 2 956 Kč

I. Návrh, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 096 Kč a 2 956 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 6 534 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 14. 10. 2021. Návrh podala sama žalobkyně, této byl ustanoven usnesením zdejšího sodu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne 14. 2. 2022 právní zástupce, který dne 28. 2. 2022 podání doplnil. Žalobkyně ve svém návrhu tvrdila, že jí byl v bydlišti neoprávněně přetočen její vodoměr, umístěný ve sklepě žalovaného a odběr vody naměřený neodpovídá hodnotám spotřeby. Žalobkyně dále požadovala navrácení 2 956 Kč za únik vody na hlavním vodoměru žalovaného, který byl evidován jako sporný za označené období, kdy žalobkyni bylo za tento únik vráceno jen částečné plnění. Z fotodokumentace předložení žalobkyní soud nalezl, že se ve sporných případech jedná o měření spotřeby vody přístrojem [název] a z vyúčtování [právnická osoba ] [anonymizováno] a z podružného vyúčtování soud nalezl, že dodavatel vody [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému spotřebu vody, vypořádala s ním únik vody a žalobkyni bylo podle účetních dokladů řádně vyúčtováno. Žalovaný se ve svém podání ze dne 4. 5. 2022 vyjádřil, že vylučuje narušení vodoměru, který je zaplombován, což technicky není možné, únik vody byl řádně rozúčtován mezi podružné odběratele vody, bylo vypořádáno i vyúčtování mezi dodavatelem vody a žalovaným, žalovaný předložil soudu řádné vyúčtování vody vůči žalobkyni a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobkyně byla skrze právního zástupce této vyzvána a poučena, aby navrhla důkazy k přetočení vodoměru tak, jak má na mysli ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., k tomuto žalobkyně sdělila, že důkazem je její výpověď a její tvrzení, nic dalšího nedoložila. Připustila, že vodoměr je zaplombovaný, ale sdělila, že toto zaplombování lze obejít, ale k tomuto rovněž nepředložila žádný důkaz. Soud k předloženým dokumentům a fotodokumentaci žalobkyně nalezl, že tento vodoměr v době instalace byl podroben někdejší normě [číslo ] [číslo], která byla zrušena a nahrazena normou [číslo ] [anonymizováno] [číslo] podrobené požadavku [číslo ] [číslo], tyto normy zabezpečují certifikaci odzkoušení a technické požadavky, u těchto vodoměrů tedy platí presumpce správnosti odečtu. Pokud se týče vyúčtování, soud nalezl, že toto vyúčtování včetně nápravy úniku odpovídá ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, žalobkyni bylo řádně vyúčtováno. K tomuto soud podotýká, že povinnost vlastnit a měřit podružným vodoměrem a rozúčtovávat vůči hlavnímu není stanovena žádným právním předpisem a v tomto případě bylo soudu dovoleno poměřovat ustanovením § 10 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012, kde je uvedeno, že není-li vhodné ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností, zde je měření podružným vodoměrem a rozúčtování zavedeno a je tedy zvyklostí, jinou možností by bylo použití vyhlášky č. 120 ze dne 29. dubna 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, toto však použito nebylo. Žalovaný se stal takto procesně zcela úspěšným, a proto mu proti žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil. Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil odměnu právní zástupkyně za právní službu žalovanému, tato právní služba obnášela 3 úkony služby, jimiž byly příprava a převzetí právního zastoupení, zákonné písemné vyjádření ve věci a účast při soudním jednání z punkta žalované částky dle § 7 položka 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, k odměně advokáta přísluší prezidiálně prokázaná 21 % DPH, tedy náklady řízení činí celkem částku 6 534 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.