Okresní soud ve Znojmě · Rozsudek

12 C 13/2022

č. j. 12 C 13/2022-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZN:2022:12.C.13.2022.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen: titul jméno příjmení , advokátem se sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12.173 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12.173 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 19. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.788 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou soudu podanou dne 13. 1. 2022 žalobce navrhl uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 12.173 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalobce je držitelem licence na distribuci elektřiny a z tohoto důvodu zajišťuje provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice a číslo], [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Při demontáži ELM zjištěno, že žalovaný porušil plomby zajištění a připojil se sám. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Žalobce za použití příslušných právních předpisů provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a tuto částku ve výši 12.373 Kč žalovanému vyúčtoval. Žalovaný dobrovolně uhradil částku 200 Kč, dluží tak 12.173 Kč. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Následující den se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto data žalobce požaduje úrok z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa [číslo] bylo prokázáno, že při provedené kontrole bylo zjištěno, že na daném odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., tento byl ještě tentýž den odstraněn. Dále měl soud k dispozici propočet výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny provedený v souladu s vyhláškou č. 359/2010 Sb., kterým byla stanovena výše dluhu na částku 6.028,58 Kč jako náhrada za neoprávněný odběr energií a částku 4.197 Kč jako náhrada nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru a odstraněním tohoto stavu. Fakturou [číslo] žalobce vyúčtoval žalovanému neoprávněný odběr elektrické energie a náhradu nákladů v částce 12.373 Kč, splatné dne 18. 6. 2021. Z upomínek pak bylo zjištěno, že před podáním žaloby byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě dluhu. Podle § 51 odst. 3 věty první zákona č. 458/2000 Sb., neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle § 51 odst. 3 věty první zákona č. 458/2000 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Po provedeném dokazování má soud za jednoznačně prokázáno, že v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Neoprávněný odběr byl zjištěn při kontrole dne 20. 1. 2021. Žalovanému byl vyúčtován fakturou s datem splatnosti 18. 6. 2021. Žalovaný žádným způsobem nezpochybnil nárok žalobce. Ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od 19. 6. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení. Je proto důvodný i nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který žalobce uplatňuje v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy podle § 142 o.s.ř. má úspěšný žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady lze nepochybně považovat zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč. Co se týká odměny za právní zastoupení, soud zde vyšel z toho, že žaloba byla podána pověřenou zaměstnankyní žalobce [titul] [jméno] [příjmení], Soud z praxe ví, že tato zaměstnankyně je vysoce odborně způsobilá po právní stránce hájit oprávněné zájmy žalobce. Proto soud vyšel z toho, že udělení plné moci k zastupování v dané věci advokátovi bylo nadbytečné a nelze toto považovat za účelně vynaložené náklady na zastoupení. Proto soud žalobci přiznal pouze náhradu nezastoupeného účastníka 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za tři úkony právní pomoci – předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání, tedy 900 Kč + 21% DPH, dále náhradu za promeškaný čas na cestě k soudu na trase [obec] – [obec] – zpět za čtyři půlhodiny po 100 Kč + 21% DPH, cestovné ve výši 1.004,26 Kč + 21% DPH, kdy náhrada za použití motorového vozidla byla spočtena podle údajů z velkého technického průkazu, kdy z tohoto bylo zjištěno, že průměrná spotřeba činí 8,1 / 5,5 / 6,4 (l/100km), cena pohonných hmot dle platných předpisů činí 37,1 Kč, sazba základní náhrady za opotřebení vozu činí 4,7 Kč/km, kdy ujeto bylo 140 km na trase [obec] – [obec] - zpět. Cestovné tak činí 1.004,26 Kč + 21% DPH. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 3.304,26 Kč, DPH 21% činí 483,89 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 3.788,15 Kč, což bylo zaokrouhleno na částku ve výroku uvedenou.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.