12 C 199/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 426 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 426 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 18. 10. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě číslo variabilní symbol. Žalobou soudu podanou dne 19. 8. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 426 Kč s příslušenstvím a odkazem na ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., se zdůvodněním, že žalovaná byla dne datum převezena do zdravotnické zařízení anonymizována dvě slova obec, k převozu byl použit služební dopravní prostředek, bylo najeto 65 km, náklady na převoz byly vyúčtovány v celkové výši 426 Kč. U žalované byla prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, ovšem bezvýsledně. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z formuláře„ Doprava osoby do záchytné stanice“ soud zjistil, že žalovaná byla služebním vozidlem za přítomnosti policistů dopravena dne datum do záchytné stanice obec. Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice obec potvrdila přijetí žalované na protialkoholní záchytnou stanici dne datum. Z výzvy k úhradě ze dne 3. 10. 2019 žalované doručené dne 14. 10. 2019 bylo zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 426 Kč, k tomuto jí byla stanovena lhůta do 17. 10. 2019. Podle § 17 odst. 4 věty první zákona č. 379/2005 Sb., dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a žalovaná dluží žalobci částku 426 Kč za dopravu do protialkoholní záchytné stanice. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila. Včasným neuhrazením žalované částky se žalovaná dostala do prodlení a ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak žalobci náleží úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, a to ve výši paušální náhrady 2krát 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. a ust. § 14b) odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za úkony: předžalobní upomínka a podání žaloby, celkem 200 Kč. Soudní poplatek soud uložil zaplatit žalované podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku částku 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.