12 C 247/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11.658,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11.658,53 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 2. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 11.658,53 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobcem smlouvu o poštovním účtu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 a § 2662 a násl. občanského zákoníku. Předmětem této smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet a úprava vzájemných práv a povinností mezi žalobcem a žalovaným. Banka na základě uvedeného vystavila pro žalovaného platební kartu, kterou převzal na příslušné pobočce. Žalovaný průběžně čerpal peněžité prostředky ze svého účtu výběry z bankomatů či karetními bezhotovostními platbami za zboží a služby prostřednictvím vystavené platební karty či prostřednictvím bezhotovostních převodů. Dle uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal čerpat peněžní prostředky a vystavovat platební příkazy pouze do výše volných peněžních prostředků na svém účtu. V případě smluvně nepovoleného přečerpání peněžních prostředků na účtu úročí žalobce vzniklý debetní zůstatek debetní úrokovou sazbou vyhlašovanou žalobcem. Žalovaný přečerpal svůj účet a ani přes četné výzvy žalobce dlužnou přečerpanou částku neuhradil. Žalobce využil svého práva na odstoupení od smlouvy vyhotovením přípisu č. bankovní účet ze dne datum. Žalovaný ke dni zrušení účtu dlužil žalobci částku 11.658,53 Kč. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předložené žádosti o založení poštovního účtu ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný se dostavil na pobočku žalobce a požádal o založení účtu a vydání debetní karty karta anonymizováno s požadovaným limitem úhrad 25.000 Kč. Z oznámení žalobce ze dne 25. 2. 2021 pak bylo zjištěno, že žalobce žalovanému otevřel požadovaný poštovní účet a poskytl mu debetní kartu, byly mu na základě jeho žádosti též aktivovány služby elektronického bankovnictví. Z odstoupení od smlouvy ze dne 12. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce odstoupil od uzavřené smlouvy z důvodu vzniku nepovoleného debetního zůstatku – 11.593,56 Kč a dále bylo oznámeno dne 1. 7. 2022 zrušení účtu vedeného pro žalovaného. Soudu byly předloženy také výpisy z účtu vedeného žalobcem pro žalovaného k průkazu skutečnosti, že na účtu skutečně vznikl debetní zůstatek. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat finanční prostředky jako úvěr. Toto také žalovaný využil, byl však povinen tyto finanční prostředky vrátit. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.658,53 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.