12 C 25/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 23.175,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23.175,4 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 28. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 8.248,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou soudu podanou dne 1. 12. 2021 se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu dlužnou částku 23.175,40 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu náhrady škody proti žalovanému ve výši žalované částky, kdy žalovaný způsobil vozidlem [značka vozidla ] [anonymizováno] [registrační značka], na vozidle [značka vozidla ] [anonymizováno] [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [země], věcnou škodu ve výši 20.755,40 Kč, když tuto škodu včetně poplatků za vyřízení uhradil žalobce. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a zprávy autoservisu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 29. 5. 2019 žalovaný při couvání z parkovacího stání v [adresa] [anonymizována dvě slova] [obec], narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného a způsobil tak škodu. Provozovatel škodícího vozidla [značka vozidla ] [anonymizováno] [registrační značka], měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobci povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič škodícího vozidla (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.). V návaznosti na šetření pověřeného partnera žalobce uhradil [právnická osoba], u které měl poškozený sjednáno havarijní pojištění, plnění za opravu poškozeného vozidla ve výši 20.755,40 Kč (757,22 EUR). Pověřenému partnerovi pak žalobce uhradil částku 2.420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 23.175,40 Kč. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 23.175,40 Kč (§ 10 odst. 1 písm. b), c) z. č.168/1999 Sb.). Podle § 24 odst. 2) písm. b) z.č. 168/1999 Sb., žalobce poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9) z.č. 168/1999 Sb., výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300.000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Podle § 10 odst.1) téhož zákona má pojistitel právo na náhradu toho, co za škůdce plnil, jestliže prokáže, že újmu způsobil úmyslně. Podle § 2910 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Žalovaný tím, že při couvání z parkovacího stání narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného, způsobil škodu ve výši žalované částky, kterou za něj nahradil poškozenému žalobce, a proto má žalobce právo na úhradu této částky. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.248,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 928 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23.175,40 Kč sestávající z částky 2.060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.030 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.050 Kč ve výši 1.270,50 Kč.