12 C 252/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19.280,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1962,65 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 11.000 Kč od 9. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 8.280,43 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 608,04 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 2.672,29 Kč od 9. 8. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 6.810,57 Kč a úrok 28 % ročně z částky 13.672,29 Kč od 9. 8. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou ze dne 26. 5. 2021 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 19.280,43 Kč se zdůvodněním, že právní předchůdce žalobce právnická osoba uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 13.791 Kč sestávajícím z úroku ve výši 28 % ročně v částce 2.758 Kč, z odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 1.700 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 9.333 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel, poslední splátku zaplatil dne 20. 1. 2017. 2. právnická osoba následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným dne datum na žalobce. O tomto byl žalovaný písemně vyrozuměn.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 16.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 13.791 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 2.758 Kč, z administrativní činnosti ve výši 1.700 Kč a z hotovostního inkasa splátek ve výši 9.333 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 497 Kč, poslední splátce ve výši 468 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že částku 16.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne datum.

6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaný následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 občanského zákoníku tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.

9. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobce, že žalobci přísluší smluvní úrok ze zápůjčky za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 z.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. I na daný případ se pak musí pohlížet ve světle tohoto právního předpisu.

12. Podle § 9 téhož zákona je povinen věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Soud tedy vyšel ze skutečnosti, že uzavřená smlouva je neplatná, nicméně na základě této neplatné smlouvy byla žalovanému dána do dispozice částka 16.000 Kč, na kterou uhradil pouze 5.000 Kč.

14. S ohledem na shora uvedené tak má žalobce vůči žalovanému právo na to, aby mu žalovaný zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků (tj. 11.000 Kč), a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Ve vztahu k částce 11.000 Kč má proto žalobce také právo na to, aby žalovaný zaplatil úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Kapitalizovaný úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 11.000 Kč za dobu od 22. 5. 2017 do 8. 8. 2019 činí 1.962,65 Kč.

15. Co do částky 8.280,43 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 608,04 Kč, běžícím úrokem z prodlení z částky 2.672,29 Kč od 9. 8. 2019 do zaplacení a s obchodním úrokem v podobě kapitalizované i běžící byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, jak je uvedeno výše ve výrokové části rozsudku, neboť byl žalobce ve věci úspěšný jen částečně, jeho míra úspěchu ve věci přibližně stejná jako jeho neúspěch. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.