12 C 257/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno, IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka, IČO IČO účastníka se sídlem Adresa účastníka zastoupený advokátem Jméno advokáta C se sídlem Adresa advokáta C o náhradu škody na zdraví z titulu úrazu ze dne Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98.125,80 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 108.323,20 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou soudu podanou se žalobkyně domáhala náhrady majetkové a nemajetkové újmy. K odůvodnění uvedla, že utrpěla dne datum úraz poté, co upadla v prostoru právnická osoba, kdy stoupla na Anonymizováno a upadla na zem. Při pádu utrpěla mnohočetná zranění, a to zejména Anonymizováno. Manželem byla převezena do hodnota na traumatologické oddělení, léčena byla ambulantně. Od datum měla Anonymizováno, kdy byla podstatně omezena v plnění svých životních povinností v zaměstnání i doma. Při konzervativním způsobu léčby došlo Anonymizováno. Diagnostiku Anonymizováno, výsledkem byla nutnost chirurgického zákroku. Následně byla odeslána k vyšetření v právnická osoba. Operace byla provedena v adresa dne datum a spočívala v operační revizi Anonymizováno. Po operaci tam ještě byla vezena na kontrolu. Jako podmínka pro doléčení zranění byla nezbytná následná rehabilitace, kam docházela do Anonymizováno umožňujícímu docházení a minimalizaci ztráty času a minimalizaci ušlého zisku. Rehabilitace vedla ke zlepšení zdravotního stavu, léčení se dalo považovat za ukončené, ale s doživotními následky a nezbytnou opakovanou rehabilitací k udržení dosaženého zdravotního stavu. Zdravotní stav žalobkyně se podle odborného lékařského závěru ošetřujícího lékaře právnická osoba ustálil dne datum. Odpovědnost žalovaného je dána ustanovením § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, podle kterého je tento povinen dbát o schůdnost chodníků a místních komunikací. Žalovaný má sjednánu odpovědnostní pojistku u právnická osoba, IČ IČ IČO účastníka (dále jen „vedlejší účastník“). Jejím prostřednictvím uznal žalovaný svoji odpovědnost co do základu nároku, nicméně žalobkyně nesouhlasí s nesprávně stanovenou a zaplacenou výší odškodnění. Žalobkyně se poprvé v souvislosti s uplatněním náhrady škody obrátila na žalovaného dopisem ze dne datum. Vedlejší účastník na základě vlastního posudku stanovil bolestné ve výši částka, které bylo žalobkyni vyplaceno, což jí bylo sděleno v dopise ze dne datum. Žalobkyně se proti takovému postupu obratem ohradila dopisem ze dne datum s tím, že jakékoliv stanovování výše nároků je předčasné, když ještě probíhá léčení a neustálil se zdravotní stav. Dopisem ze dne datum zaslala žalobkyně žalovanému rekapitulaci požadavku náhrady škody včetně hodnocení ztížení společenského uplatnění a navýšila svůj požadavek na úhradu věcné škody o částka (náklady posudku + notářské ověření), tedy z částky částka na částka. Vedlejší účastník na tento požadavek zareagoval dopisem ze dne datum, kde stanovil výši škody na částku částka s tím, že zbytek nároků žalobkyně je promlčen. S tím vyslovila v dopisu ze dne datum svůj nesouhlas, který potom zopakovala v druhé upomínce ze dne datum. Žalobkyně uplatňuje bolestné podle hodnocení bolestného právnická osoba ze dne datum na tiskopisu „Posudek o bolestném“, který stanoví bodové ohodnocení bolesti Anonymizováno bodů při hodnotě bodu částka (podle statistických údajů za předchozí rok Anonymizováno), tedy částka. Dále žalobkyně požaduje ztížení společenského uplatnění předběžně ve výši částka podle lékařského posudku praktického lékaře právnická osoba ze dne datum, který jako objektivní nález jednotlivých trvalých poškození zdraví Anonymizováno. Dále žalobkyně požaduje ztrátu na zisku, kdy pracuje Anonymizováno a následkem úrazu zaznamenala znatelný pokles svých příjmů. Podle ustanovení § 136 odst. 1 daňového řádu se v případě, že daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je v případě fyzických i právnických osob kalendářní rok (§§ 16b a 21a zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů), termín je pro klienty žalobkyně do 30.6. v každém roce. adresa se jí stal v době Anonymizováno týdnů před koncem daňového období pro daň z příjmu, kdy je potřeba zpracovávat účetní údaje pro stanovení výše daně z příjmů. Anonymizováno zásadním způsobem znemožnila dosažení obdobného finančního zisku jako v letech předchozích. Dosažení alespoň nějakého zisku a zabránění situace, Anonymizováno, řešila žalobkyně zvýšeným pracovním úsilím a použitím brigádních pracovníků, které by nebýt škodné události nepotřebovala. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje reálně ušlý zisk, spočívající ve stanovení reálné hodinové sazby za práci v oboru, kde je činná žalobkyně a který činí částka, kdy za období Anonymizováno toto vyčíslila na Anonymizováno hodin, tedy částka, za Anonymizováno na Anonymizováno Anonymizováno hodin, tedy částka, za návštěvy traumatologické ambulance a následnou rehabilitaci Anonymizováno hodin, tedy částka, celkem za Anonymizováno hodin za období do datum žalobkyně uplatňuje ušlý zisk ve výši částka. Po datum uplatňuje žalobkyně Anonymizováno hodin po částka/hod, kdy takto činí náhrada částka, celkem tedy požaduje ušlý zisk ve výši částka. Dále žalobkyně uplatňuje věcnou škodu spojenou s cestovními náklady. Do datum požaduje náhradu za 5 jízd do právnická osoba na traumatologii ve dnech datum, takto žalobkyně uplatňuje částka. Dále žalobkyně uplatňuje náhrady za cesty dne datum do právnická osoba Anonymizováno km, dne datum na traumatologii adresa km, dne datum na adresa km, dne datum do adresa nemocnice adresa km, dne datum kontrola tituly před jménem jméno FO Anonymizováno km, dne datum kontrola tituly před jménem jméno FO Anonymizováno km, dne datum cesty do adresa nemocnice adresa po Anonymizováno km. Celkem tedy hodnota km při sazbě částka/km činí náhrada částka. Žalobkyně dále požaduje refundovat mzdové vícenáklady za pracovnici tituly před jménem jméno FO za práci v době Anonymizováno za Anonymizováno hodin při sazbě částka/hod., celkem částka, dále za červenec Anonymizováno za Anonymizováno hodin při sazbě částka/hod., tedy částka. Za mzdy pracovnice jméno FO požaduje náhradu za Anonymizováno za Anonymizováno Anonymizováno hodin, sazba částka/hod., tedy částka, celkem mzdové vícenáklady částka. Dále požaduje náhradu věcných nákladů – za částka, paralen částka, za doporučený dopis adresa. Anonymizováno částku částka, parkovné datum na Anonymizováno, adresa Kč, manipulační poplatek právnická osoba částka, hospitalizace adresa.Anonymizováno Kč, trojcípý šátek částka, priessnitz částka, parkovné v adresa. datum po částka, za vydání posudku o bolestném částka, za notářské ověření posudku o bolestném částka, za zpracování posudku ZSU částka a notářské ověření posudku částka, celkem tedy částka. Žalobkyně celkem za věcnou škodu uplatňuje částku částka.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nepopírá, že se žalobkyni dne datum stal v žalobě popsaný úraz, za který je podle § 27 odst. 3 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích žalovaný odpovědný. Z toho důvodu byl také tento úraz žalovaným prostřednictvím pojišťovny Jméno účastníka, IČ: IČO účastníka, odškodněn částkou částka (včetně spoluúčasti žalovaného), čímž má žalovaný za to, že veškeré oprávněné nároky žalobkyně uspokojil.

3. Žalobkyně dále doplnila, že pracovnici jméno FO za zvýšenou pracovní činnost vyplatila v Anonymizováno odměnu částka, v Anonymizováno částku částka, v Anonymizováno částku částka, pracovnici tituly před jménem jméno FO vyplatila odměnu za zvýšenou pracovní činnost v červnu částka, v Anonymizováno částku částka, v Anonymizováno částku částka.

4. Následně pak žalobkyně žalobu vzala částečně zpět, v rozsahu provedeného zpětvzetí bylo řízení zastaveno.

5. Soudu byly předloženy listinné důkazy.

6. Z přípisu ze dne datum (č.l. 11) soud zjistil, že žalobkyně písemně uplatnila nárok na náhradu škody a bolestné u žalovaného za úraz vzniklý jí dne datum.

7. Z přípisu žalovaného ze dne datum (č.l. 60 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný provedl šetření na místě samém a zjistil, že v Anonymizováno ve adresa byly Anonymizováno, toto místo je ve vlastnictví žalovaného a tento odpovídá za vzniklou škodu.

8. Z přípisu žalobkyně ze dne datum (č.l. 12) bylo zjištěno, že žalobkyně u žalovaného uplatnila hmotnou škodu a ušlý zisk, kdy nemajetkovou újmu specifikovala tak, že z titulu bolestného požaduje částka, z titulu ztráty společenského uplatnění žádá částka, z titulu majetkové= újmy žádá hmotnou škodu částka a ušlý zisk částka.

9. Z oznámení vedlejšího účastníka ze dne datum (č.l. 16) plyne, že žalovaná výše škody byla stanovena na částku částka.

10. Z oznámení vedlejšího účastníka ze dne datum (č.l. 20) plyne, že na základě provedeného šetření bylo žalobkyni přiznáno odškodnění částka z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění. Další nároky považuje vedlejší účastník za promlčené.

11. Z likvidační zprávy vedlejšího účastníka (č.l. 73 spisu) plyne, že pojišťovna dospěla k závěru, že ztížení společenského uplatnění činí částka + částka za posudek a částka za ověření, bolestné činí částka + částka za posudek, zbylé nároky jsou již promlčeny. Ušlý zisk byl rozdělen na zisk do datum v částce částka, kdy tento nárok je promlčen a ušlý zisk po datum ve výši částka - přiznán, náklady léčení částka, vyhotovení posudku, jeho ověření a vyplnění tiskopisu částka a jízdné částka.

12. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem (č.l. 105) soud zjistil, že bolestné bylo vyčísleno na částku částka, ztížení společenského uplatnění bylo znalcem stanoveno na částku částka.

13. Následně pak žalobkyně svým podáním ze dne datum (č.l. 151) specifikovala, že požaduje nadále po žalovaném bolestné částka, ztížení společenského uplatnění částka, ztrátu na zisku částka, věcnou škodu částka, celkem tedy částka s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení.

14. Žalovaná strana následně vznesla námitku promlčení, kdy na toto reagoval zástupce žalobkyně odkazem na ustanovení § 626 občasného zákoníku s tím, že podle názoru strany žalobkyně na základě tohoto ustanovení je promlčecí doba jednotlivých nároků čtyřletá.

15. Následně doplnil žalovaný, že na bolestné bylo plněno částka, na ztížení společenského uplatnění pak bylo plněno částka. Na ušlý zisk vedlejší účastník plnil žalobkyni částku částka, kdy žalobkyně uplatňuje ušlý zisk v Anonymizováno a jeden případ v roce Anonymizováno ze dne datum, přičemž žalovaný setrvává na svém stanovisku, že tyto nároky jsou promlčeny. Co se týká nároku na věcnou škodu, žalobkyně uplatňuje věcnou škodu v roce Anonymizováno a další nároky, přičemž žalovaný setrvává na svém stanovisku, že tyto nároky jsou promlčeny, neboť promlčecí doba počíná běžet ode dne vzniku nároku, kdy zásadní je skutečnost povědomosti, že ke škodě došlo a kdo za ni odpovídá. Dle sdělení vedlejšího účastníka tento plnil na vznesené nároky částku celkem částka, konkrétně částka na jízdné v rámci léčení, částka parkovné, částka jízdné v době před promlčením nároků a ostatní náklady v souvislosti s řešením škodní události (částka vyhotovení posudku bolestného, částka ověření posudku bolestného, částka vyhotovení tiskopisu ztížení společenského uplatnění). Zbytek nároků je promlčen. Celkově tak bylo plněno vedlejším účastníkem bolestné částka, ztížení společenského uplatnění částka, ušlý zisk částka a věcná škoda částka, tedy celkem částka + spoluúčast žalovaného částka, úhrnem žalobkyni bylo vyplaceno částka. Následně po likvidaci vedlejším účastníkem byla konečná celková výše nároků žalobkyně stanovena na částka, po zohlednění spoluúčasti žalovaného ve výši částka tak činil celkový nárok žalobkyně částka, toto bylo započteno na celkové již poskytnuté plnění vedlejšího účastníka ve výši částka, přičemž přeplatek částka byl žalobkyní vrácen.

16. Vedlejší účastník uvedl, že žalobkyně uplatňuje bolestné ve výši stanovené znalcem tituly před jménem jméno FO ve výši částka, kdy podle něj je celý tento nárok promlčen. Bolesti vznikly jednak při úrazu dne datum, jednak byly způsobené operací dne datum - jednotlivé zásahy do tělesných struktur žalobkyně popisuje znalec v posudku a žalobkyně jej cituje. Žaloba byla podána u soudu dne datum, žalobkyně mohla uplatnit nároky do 3 let od doby, kdy se dozvěděla, že jí právo náleží, vůči komu a v jaké výši. Nároky na náhradu za bolestné mohla žalobkyně uplatnit poté, co se dozvěděla, že jí vznikly (vytrpěla je), kdo za ně odpovídá a v jaké výši. U nároku na bolestné se na rozdíl od ztížení společenského uplatnění nezohledňuje ustálení zdravotního stavu. Ke dni podání žaloby jsou tak nároky žalobkyně na bolestné promlčeny; aby se nepromlčely, žalobkyně je mohla uplatnit žalobou nejpozději do datum a datum. Na bolestné vzniklé úrazem bylo plněno žalobkyni částka, bolestné po operaci bylo odškodněno částkou částka. Na ztížení společenského uplatnění bylo plněno částka. Dále žalobkyně uplatňuje náhradu za zisk, který ji ušel v roce Anonymizováno a jeden případ v roce Anonymizováno – datum po dobu 5 hodin návštěvy adresa nemocnice. Tyto nároky se promlčují od doby, kdy vznikly, resp. kdy zisk ušel, o čemž se dozvěděla žalobkyně jako poškozený již v té době, věděla, kdo za to odpovídá a judikatura přitom nepožaduje, aby měl poškozený přesnou představu o výši ušlého zisku, ale byl schopen alespoň obecně vymezit výši ušlého zisku, to je poškozený schopen vzápětí poté, co zisk ušel. Vedlejší účastník plnil na ušlý zisk částku částka, a to za ušlý zisk po datum, uvedl, že toto je konečná výše nároku, v době plnění nároku se jednalo o nepromlčené nároky. K plnění došlo dne datum. Nárok na ztrátu na zisku dle žaloby tak není důvodný, neboť v neuhrazené části byl promlčen. Co se týká věcné škody, podle vlastních tvrzení žalobkyně jde o nároky za věcnou škodu, která měla žalobkyni vzniknout v příčinné souvislosti s úrazem jako náklad vynaložený žalobkyní v roce Anonymizováno. Žaloba byla podána u soudu dne datum, nárok je tedy promlčen.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

18. Po skutkové stránce soud vyšel z těchto skutkových zjištění:

19. Dne datum žalobkyně v důsledku závady ve schůdnosti pozemní komunikace na právnická osoba ve adresa utrpěla úraz, pro který se léčila. Základní odpovědnost žalovaného nebyla zpochybněna.

20. V důsledku úrazu a následné léčby pak byl ustálen zdravotní stav žalované ke dni datum.

21. Žaloba ve věci byla podána dne datum. Ve spojení s částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum (č.l. 151) a specifikací nároků (č.l.186) pak žalobkyně požaduje: - bolestné částka - ztížení společenského uplatnění částka - Ztráta na zisku - částka, - Věcná škoda - částka.

22. Nárok na bolestné byl vyčíslen znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem na částku částka a byl částečně odškodněn ze strany žalované co do částky částka, neuhrazená částka tak činí částka.

23. Nárok na ztížení společenského uplatnění byl vyčíslen znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem na částku částka a byl ze strany žalované odškodněn co do částky částka. Neuhrazena byla částka částka.

24. Ze strany žalované pak byla vznesena námitka promlčení neodškodněných nároků.

25. Podle § 27 odst. 3 z.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

26. Podle § 2894 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

27. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

28. Podle § 2951 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

29. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

30. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

31. Podle § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

32. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

33. Podle § 610 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

34. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

35. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

36. Podle § 620 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

37. Podle § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

38. V této věci soud posoudil jednotlivé žalobkyní uplatněné nároky jako nároky samostatné. Škodou je újma na jmění, tedy újma majetková (materiální). Jměním se tu rozumí souhrn majetku a dluhů (aktiv a pasiv) poškozeného (§ 495). Skutečnou škodou proto není jen zmenšení aktiv (majetku) poškozeného, nýbrž i rozmnožení jeho pasiv tím, že mu z protiprávního činu škůdce vzešel dluh (NS ČSR Rv I 1084/26 = Vážný 6893, § 2952 věta druhá). Vedle skutečné škody se hradí i ušlý zisk (§ 2952 věta první). Škoda je vždy objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je napravitelná poskytnutím majetkového plnění.

39. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně žalobou uplatnila nároky na bolestné, ztížení společenského uplatnění, věcnou škodu a ušlý zisk, kdy ze strany žalované byla vznesena námitka promlčení těchto nároků, soud proto prioritně řešil otázku běhu promlčecí doby.

40. Promlčecí lhůta počíná obecně běžet v okamžiku, kdy lze právo uplatnit u orgánu veřejné moci, tedy soudu. Speciální úpravu ohledně počátku promlčecí lhůty pro práva na náhradu škody, resp. újmy, obsahuje občanský zákoník ve svých ustanoveních § 620 a 636 o.z. Ustanovení § 620 o.z. rozvádí zásadu, že dokud věřitel nezná okolnosti podstatné pro podání žaloby, nemůže své právo uplatnit. Toto ustanovení pro práva na náhradu škody konkretizuje, o které okolnosti se v daném případě jedná. Ustanovení § 620 o.z. reguluje počátek běhu promlčecí lhůty, jejíž délka je obecně stanovena v § 629 odst. 1 o.z., a to jako tříletá. Vzhledem k ustanovení § 619 odst. 2 o.z. je vědomost poškozeného objektivizována. Počátek subjektivní promlčecí lhůty (§ 620, § 629 odst. 1 o.z.) váže zákon na objektivizovanou vědomost poškozeného o škodě a osobě, která je povinna k její náhradě. Podmínkou počátku běhu (nepravé) subjektivní promlčecí lhůty je kumulativní splnění dvou podmínek, a to vědomost poškozeného o škodě (nikoliv tedy jen o protiprávním jednání či škodní události) a o osobě povinné k náhradě. Pokud v okamžiku splnění podmínky vědomosti o tom, že byla způsobena škoda, poškozený disponuje dostatkem údajů, z nichž může výši škody dovodit, avšak pouze např. z určitých administrativních důvodů (neuzavřené účetnictví apod.) přesný peněžní ekvivalent způsobené škody nemá vypočtený, promlčecí lhůta i tak počne běžet.

41. V případě, že narůstá výše způsobené škody, se právo na náhradu škody promlčuje samostatně ohledně jednotlivých nároků na náhradu škody, stejně jako je možné uplatnit jednotlivé nároky u příslušného orgánu veřejné moci (soudu) samostatně. Není nutné čekat, až k ukončení porušování právní povinnosti dojde a bude možné vypočítat celkovou škodu. Samostatnými nároky na náhradu škody jsou rovněž nároky z více škodních událostí, které lze od sebe oddělit, ač jde o opakování téhož porušení právní povinnosti, za které nese odpovědnost táž osoba. Zde rovněž běží promlčení samostatně, jakmile jsou podmínky pro počátek běhu promlčecí lhůty splněny pro každý z nároků jednotlivě. Pro právo na náhradu škody na zdraví (§ 2958 o.z.) platí, že jednotlivé složky tohoto práva se projevují jako samostatné dílčí nároky odvíjející se od odlišného skutkového základu. Promlčení práva na náhradu za vytrpěnou bolest souvisí s dalšími dílčími nároky, zároveň však stojí samostatně vedle dalších nároků, především vedle náhrady za ztížení společenského uplatnění. Z hlediska počátku běhu promlčecí lhůty na bolestné je významné nikoliv ustálení celkového zdravotního stavu odvozované od ukončení léčby, nýbrž ustálení stavu poškozeného z hlediska utrpěné bolesti.

42. V daném případě pak soud dospěl k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že ustálený zdravotní stav žalobkyně se datuje dne datum, ve vztahu k bolestnému a nároku na odškodnění z titulu ztížení společenského uplatnění byla žaloba dne datum podána včas a k promlčení těchto nároků nedošlo. V tomto směru proto soud považuje za důvodně podanou žalobu ve vztahu k částce částka jako doplatku bolestného a k částce částka jako doplatku ztížení společenského uplatnění.

43. Oproti tomu pak soud považuje nároky z titulu věcné škody za promlčené, neboť vědomost o tom, kdo je odpovědný za náhradu škody, měla žalobkyně již minimálně od datum, kdy písemně vyzvala žalovaného k odškodnění. Jednotlivé výše škody (cestovné, poplatky za parkování a další hotové výdaje) pak vznikly v období r. Anonymizováno a lednu Anonymizováno. V době podání žaloby tak již tyto nároky byly promlčené.

44. Ve vztahu k nárokům žalobkyně na ušlý zisk pak je třeba uvést, že žalobkyně nedoložila, že by jí v tomto směru ušel zisk, kdy i nadále její Anonymizováno fungovala a žalobkyně sama uvedla, že plnění její podnikatelské činnosti bylo zajištěno i za pomoci pracovnic tituly před jménem jméno FO a jméno FO. Soudu pak nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně musela pro úraz ukončit činnost pro některého stávajícího klienta či že by jí úraz zabránil uzavření konkrétního kontraktu s určitým klientem, k čemuž by jinak došlo, nebýt úrazu. Ve vztahu k tomuto pak byl tento nárok posouzen jako nedoložený a nedůvodný, kdy i na toto by se úspěšně vztáhla námitka promlčení ze strany žalované.

45. Na základě uvedeného soud přiznal žalobkyni částku 98.125,80 Kč jako doplatek bolestného a ztížení společenského uplatnění, kdy s plněním tohoto nároku se žalovaný dostal do prodlení a v souladu s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl z této částky také přiznán zákonný úrok z prodlení.

46. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

47. S ohledem na výsledek sporu a i charakter, kdy se jedná o odškodnění újmy na zdraví soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy poměr úspěchu a neúspěchu byl v konečném výroku zhruba stejný, a proto nebyla přiznána náhrada nákladů žádné straně sporu.

48. Závěrem soud podotýká, že pokud ze strany žalobkyně byla vedena argumentace k promlčení s odkazem na ust. § 626 o.z., v tomto směru se jednalo o argumentaci lichou, kdy toto ustanovení se vztahuje na vztah pojištěného a pojistitele. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.