12 C 266/2015

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Hamzovou ve věci žalobce: Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , IČO Anonymizováno se sídlem Adresa žalované 2. Anonymizováno , IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva I. Zamítá se žaloba na určení, že , Anonymizováno, je spoluvlastníkem ideální poloviny pozemků vymezených plochou, v jaké do níže uvedených parcel katastru nemovitostí (KN) zasahují parcely pozemkového katastru (PK) uvedené na totožném řádku:Katastrální území podle katastru nemovitostíKN parc. č.Katastrální území podle pozemkového katastruPK parc. č.Číslo knihovní vložky, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, AnonymizovánoII. Žalovaným se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou soudu podanou 21. 12. 2015 se žalobce domáhá určení vlastnického práva žalovaného 1) k pozemku ve výroku označeném se zdůvodněním, že žalobce je evidovanou právnickou osobou zapsanou v rejstříku evidovaných právnických osob vedeném Ministerstvem kultury a je součástí , Anonymizováno, , jež je registrovanou církví. Z toho titulu je žalobce oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů. Žalovaní pak provedli převod pozemků ve výroku označených. Podle údajů z katastru nemovitostí nabyl žalovaný 2) převedené pozemky v důsledku postupu podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ačkoli nebyly splněny podmínky, které zákon o majetku obcí vyžadoval pro to, aby bylo založeno vlastnické právo žalovaného 2) k převedeným pozemkům. S odkazem na ust. § 18 odst. 1 ZMV pak je žalobce oprávněnou osobou, která může podat soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Na základě uvedeného podal žalobce tuto žalobu.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Ve věci bylo opakovaně rozhodnuto soudem prvního stupně, kdy žaloba jako celek byla zamítnuta. Poprvé byla žaloba zamítnuta rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 5. 2018 č. j. 12 C 266/2012 – 147, kdy tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 3. 2019, č. j. 21 Co 199/2018 – 160, následně bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 22. 10. 2021 č. j. 12 C 266/2015 – 563.

4. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2023 č.j. č. j. 18 Co 69/2022 - 603 došlo k částečnému potvrzení rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 22. 10. 2021 č. j. 12 C 266/2015 - 563, nadále pak byl zrušen rozsudek ohledně ve výroku uvedených pozemků, kdy odvolací soud dospěl k závěru, že pokud jde o pozemky pozemkového katastru parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , byla žaloba soudem I. stupně zamítnuta pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, kdy z odůvodnění rozsudku nelze seznat, z jakého konkrétního důkazu soud zjistil, že ten který konkrétní pozemek nebyl v rozhodném období ve vlastnictví žalobce, kdy z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , hodnota, , nevyplývá, že by ve vztahu k naposledy uvedeným pozemkům byly tyto již na konci roku , Anonymizováno, vedeny jako vlastnictví , Anonymizováno, . Naopak, ze strany 7 tohoto rozhodnutí se podává, že žalobce byl původním vlastníkem ideální poloviny těchto pozemků. Pozemky (jejich ideální polovina) nebyly žalobci vydány, neboť sice bylo prokázáno původní vlastnictví žalobce (jeho právního předchůdce) a naplnění restitučního titulu podle zákona, ovšem nebyly splněny předpoklady vyplývající z § 4 zákona, když pozemky jsou zapsány jako vlastnictví fyzických osob, právnické osoby – akciové společnosti či obce, což nejsou subjekty povinné k vydání restitučně nárokovaných nemovitostí. Toto skutkové zjištění soudu, totiž že „bylo prokázáno, že již na konci roku , Anonymizováno, byly uvedeny jako vlastnictví , Anonymizováno, “, nemá oporu v důkazu. Závěr soudu, že k těmto pozemkům tedy není dána aktivní legitimace žalobce, je přinejmenším předčasný. Soud I. stupně nehodnotil listinný důkaz – kupní smlouvu ze dne , datum, v tom směru, zda se týkala též těchto šesti naposledy uvedených pozemků a nevypořádal se s námitkou žalobce týkající se principu intabulace a neučinil žádné konkrétní zjištění z konkrétního důkazu, které by zpochybňovalo vlastnictví žalobce k ideální polovině těchto pozemků. Ve vztahu ke dvěma pozemkům pozemkového katastru parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nelze z odůvodnění rozsudku zjistit, z jakých konkrétních důkazů soud I. stupně učinil zjištění, že byly naplněny všechny předpoklady požadované v § 1 zákona č. 172/1991 Sb. a potřebné pro přechod majetku ze státu do vlastnictví 2. žalovaného. Není zřejmé, na základě jakých skutečností pozemky nabyla do vlastnictví , Anonymizováno, , z jakého konkrétního důkazu soud zjistil, že k těmto pozemkům měl právo hospodaření , Anonymizováno, ke dni , datum, a z jakého konkrétního důkazu zjistil, že ke dni , datum, s nimi fakticky hospodařil 2. žalovaný. Dobrá víra 2. žalovaného se nemůže odvíjet od samotného zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, který inicioval sám 2. žalovaný. Knihovní držba neznamená faktické ovládání věci a pro vydržení vlastnického práva je nedostačující. Poukaz soudu, že pozemky užívali , Anonymizováno, nebo byly s vědomím a souhlasem , Anonymizováno, zemědělsky využívány, je nekonkrétní. 2. žalovaný sice mohl vykonávat držbu prostřednictvím třetích osob, z odůvodnění rozsudku však musí být seznatelné, jaké konkrétní skutečnosti má soud z jednotlivých provedených důkazů za zjištěné, tj. jaké osobě a na základě jakého právního jednání (dříve právního úkonu) byly tyto dva pozemky dány k dočasnému užívání (požívání) 2. žalovaným třetí osobě.

5. Soudu bylo uloženo, aby z účastníky označených, případně i jiných důkazů zjistil skutečnosti potřebné pro posouzení, zda pozemky pozemkového katastru parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, byly v období od , datum, do , datum, (po část tohoto období) ve spoluvlastnictví žalobce. V kladném případě soud dále posoudí, zda nastala některá ze skutečností uvedená v § 5 zákona, tedy zda odnětím těchto pozemků došlo k majetkové křivdě, která by měla být zmírněna ve smyslu § 1 zákona. Teprve při kladném vyhodnocení, tj. že k majetkové křivdě došlo, se bude soud zabývat tím, zda byly splněny všechny předpoklady vyplývající ze zákona č. 172/1991 Sb. a došlo tak k přechodu majetku ze , Anonymizováno, do vlastnictví 2. žalovaného. Pokud dospěje k závěru, že k přechodu těchto pozemků na 2. žalovaného nedošlo (nebyly splněny zákonné předpoklady), bude se zabývat možným vydržením vlastnického práva 2. žalovaného k těmto pozemkům ve smyslu § 134 ve spojení s § 129 a § 130 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

6. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že Pozemky PK parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, byly vedeny na knihovní vložce č. , hodnota, pozemkové knihy. Na listu , Anonymizováno, této knihovní vložky jsou všechny výslovně jmenovány. Zápis běžné číslo , hodnota, na listu , Anonymizováno, knihovní vložky potvrzuje, že pozemky byly ve spoluvlastnictví žalobce: „Na základě protokolů ze dne , datum, č. , hodnota, založených při místním vyšetřování k účelu založení nové pozemní knihy jsou vlastníci těchto pozemků společně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .“ Pozemky nebyly do počátku rozhodného období odepsány ani nebyl změněn vlastník pozemků. Z uvedeného vyplývá, že žalobce byl spoluvlastníkem předmětných pozemků na počátku rozhodného období. Předmětné pozemky byly žalobci v rozhodném období odňaty postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, a z. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Tento postup zakládá skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám a tvoří restituční titul. Přehled pozemkového majetku podrobeného revisi podle z. č. 142/1947 Sb., , Anonymizováno, , kat. území , adresa, , jmenuje výslovně všechny předmětné pozemky.

7. Žalovaný 2) uvedl, že pozemky PK p. č. , hodnota, ), k.ú. , adresa, , byly zapsány v knihovní vložce č. , hodnota, , v kteréžto vložce byly zapsány pozemky ve spoluvlastnictví , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Důkazy k tomuto byly již do spisu doloženy. , Anonymizováno, tyto pozemky nabyl při pozemkové reformě v letech , Anonymizováno, a násl. a při , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, . Pozemky zapsané v knihovní vložce č. , hodnota, byly spoluvlastnictvím , Anonymizováno, a , Anonymizováno, především za účelem správy veřejných účelových komunikací a veřejných pastvin, které však využíval i , Anonymizováno, v rámci své zemědělské výroby. Co se týče práva hospodaření, tak pozemek p.č. , hodnota, byl přidělen k hospodaření , Anonymizováno, , adresa, v období mezi lety , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy k zápisu pozemků s právem hospodaření došlo při komplexním zakládání evidence nemovitostí, nejpozději tedy v roce , Anonymizováno, .

8. K tomuto bylo doloženo sdělení , právnická osoba, pracoviště , adresa, , z něhož plyne, že k zápisu pozemků pro , Anonymizováno, , adresa, došlo při Komplexním zakládání evidence nemovitostí v II. etapě, a to v r. , Anonymizováno, .

9. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné pozemky se nacházejí v místě, kde se měnila územní působnost jednotlivých správních orgánů, soud opět pátral po listinách vztahujících se k věci.

10. Z výpisu z pozemkové knihy (č.l. , Anonymizováno, spisu) , právnická osoba, pracoviště , adresa, bylo zjištěno, že ohledně předmětných pozemků bylo v oddílu B poznamenáno, že na základě protokolů ze dne , datum, č. , hodnota, a , Anonymizováno, založených při místním vyšetřování k účelu založení nové pozemní knihy jsou vlastníci pozemků společně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

11. Z uvedeného soud proto dovozuje, že zde vzniklo spoluvlastnictví těchto dvou subjektů.

12. Dále je zde uveden zápis dne , datum, , že se poznamenává, že ideální polovice , Anonymizováno, je zabrána , Anonymizováno, dle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a nařízení.

13. Z uvedeného pak plyne, že původně při zakládání nové pozemní knihy bylo zjištěno spoluvlastnictví subjektů ve výpisu uvedených. Toto spoluvlastnictví se pak změnilo v r. , Anonymizováno, , o čemž svědčí zápis o zabrání podílu , Anonymizováno, na pozemcích státem. O tomto svědčí též soupis stavu vlastnického a stavu podle evidence nemovitostí na č.l. , Anonymizováno, spisu.

14. Následně soud seznámil účastníky řízení se svým názorem, že z provedeného dokazování plyne, že polovina pozemků, která je předmětem tohoto soudního řízení, přešla do vlastnictví státu na základě zákona č. 215/1990 Sb., kdy ze zápisu z , datum, odd. , Anonymizováno, výpisu z pozemkové knihy ve vztahu ke knihovní vložce , Anonymizováno, plyne, že tato polovina byla zabrána státem, přičemž již před tím zde bylo zaznamenáno spoluvlastnictví žalobce a , Anonymizováno, k těmto pozemkům. Soud dovozuje z nové doložených důkazů, že pozemky byly původně ve spoluvlastnictví , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na základě protokolů ze dne , datum, . Následně pak , datum, se poznamenává, že ideální polovice , Anonymizováno, je zabrána , Anonymizováno, podle zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 215 Sb. zákonů o nařízení, čímž je podle soudu prokázáno, že v rozhodném období žalobce nebyl spoluvlastníkem předmětných nemovitostí.

15. K tomu pak žalobce uvedl, že tento zápis měl pouze informativní charakter a neměl za následek přechod vlastnického práva na , Anonymizováno, , kdy podle § 11 věty druhé záborového zákona byly propouštěny ze záboru pozemky přesahující výměru stanovenou v § 2 záborového zákona. Mezi nimi byly i předmětné pozemky, tedy nedošlo k vyvlastnění již v rámci první pozemkové reformy. Soudu pak předložil, rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, (v přílohové obálce) Z tohoto soud zjistil, že byla zrušena zde uvedená rozhodnutí bývalého státního pozemkového úřadu, kterými byly propuštěny ze záboru nespecifikované nemovitosti a vyvlastňují se nemovitosti propuštěné ze záboru přesahující výměru 50 ha.

16. Z dokladů poskytnutých Národním archivem v Praze (č.l. , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že , Jméno žalované, dne , datum, sdělil právnímu předchůdci žalobce - , Anonymizováno, – ve věci , Anonymizováno, , adresa, , že propouští se ze záboru nemovitost zde uvedené, mezi nimiž nebyly souzené pozemky. Propuštěny ze záboru byly vesměs pozemky v k.ú. , adresa, , v k.ú. , adresa, pak byly propuštěny jiné pozemky.

17. Na základě uvedeného pak soud dospěl k závěru, že žalobce ve vztahu k souzeným pozemkům není aktivně legitimován a žaloba není důvodná.

18. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy bylo přihlédnuto k tomu, že věc je restitučním sporem, dlužno říci, že posouzení věci bylo složité, a proto má soud za to, že nelze k tíži neúspěšného žalobce přiznat úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení za použití § 150 o.s.ř., přihlédnuto bylo také k tomu, že žalobce je , Anonymizováno, , jejímž předmětem činnosti je činnost , Anonymizováno, . Podle názoru soudu je tak na místě použít ustanovení § 150 o. s.ř., kdy jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.