12 C 276/2018

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení příjmení se sídlem adresa o 31.838,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9.664 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 4.114,15 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 9.664 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, částku 1.400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 560,06 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1.400 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení a 464 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 197,53 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 464 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 12.540,23 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 6.650,40 Kč a 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 12.540,23 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, 2.496,83 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1.210,13 Kč a 7,75% úrok z prodlení ročně z částky 2.496,83 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení a 5.272,95 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2.583,73 Kč a 7,75% úrok z prodlení ročně z částky 5.272,95 Kč od 26. 2. 2016 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou ze dne 21. 8. 2018 se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky v úhrnné výši 31.838,01 Kč se zdůvodněním, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou celkem tři smlouvy o půjčce, na základě kterých poskytl žalované půjčky, které měla žalovaná vrátit spolu s poplatky v týdenních splátkách. Žalovaná však poskytnuté půjčky řádně a včas nehradila. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. [právnická osoba] následně postoupila svoje pohledávky za žalovanou dne [datum] na žalobce.

2. Ve věci bylo rozhodnuto soudem prvního stupně, proti tomu podala odvolání žalovaná, která uvedla, že smlouvu o půjčce, která měla být uzavřena dne [datum] v [obec], žalovaná podepsala ne v [obec], ale v [obec], v kanceláři pana [jméno] [příjmení], kterou měl ve svém bytě. Sám pan [příjmení] měl všude inzeráty, že zprostředkovává půjčky od [právnická osoba ], takto se s ním žalovaná seznámila. Půjčku čerpala, ale také pravidelně splácela panu [příjmení] v jeho kanceláři, měla kartičku, kde jí vždy podepsal, že příslušnou splátku splatila, šlo o týdenní splátky. Je přesvědčena, že celý dluh má zaplacený, výše uvedenou kartičku však již nemá k dispozici. Na výše uvedené smlouvě se podepsala příjmením i křestním jménem, vždy se tak podepisuje. Ke smlouvě o půjčce, která měla být uzavřena dne [datum], žalovaná uvedla, že žádnou takovou smlouvu neuzavřela a půjčku nečerpala. U podpisu zákazníka je uvedeno pouze příjmení, nikoliv křestní jméno. Žádnou smlouvu o půjčce se [právnická osoba] po narození dcery, která se jí narodila dne [datum], neuzavírala. Podpis na smlouvě o půjčce ze dne [datum] není pravým podpisem žalované. Žalobce neprokázal uzavření smlouvy, neprokázal závazek žalované z této smlouvy, a že by žalované půjčku poskytl. Ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] žalovaná uvedla, že tuto smlouvu s panem [příjmení] ve [obec] neuzavírala, nepodepisovala, u podpisu zákazníka je uvedeno pouze příjmení, nikoliv jméno. O půjčku pana [příjmení] nežádala, půjčku nečerpala. Taktéž žádné uznání dluhu k uvedeným půjčkám nepodepisovala, neměla k tomu důvod, když první půjčku splatila a žádné další nečerpala. Žalovaná vznesla námitku promlčení ke všem tvrzeným nárokům žalobce.

3. Žalobce uvedl, že k promlčení předmětných pohledávek nemohlo dojít pro uznání dluhu ze strany žalované dne [datum]. Žalobce má originály smluv o půjčce, které jsou podepsány přímo žalovanou. Žalovaná půjčené částky částečně splácela. Pokud by smlouvy nepodepsala a půjčky neobdržela, neměla důvod na ně cokoli splácet. Na žalobě proto setrval.

4. Odvolací soud posléze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil zpět s tím, že soudu prvostupňovému uložil, aby se věcí zabýval ve vztahu k tzv. souhrnným poplatkům požadovaným žalobcem z hlediska možné aplikace § 37 odst. 1 a § 39 obč. zák. a zabýval se též tvrzeními žalované v jejím odvolání ze dne 26. 2. 2020 včetně vznesené námitky promlčení a tvrzeným nepodepsáním listiny – uznání dluhu ze dne 10. 3. 2014 její osobou.

5. Žalovaná dále setrvala na tom, že v květnu a červenci roku 2010 neuzavřela další úvěrové smlouvy, nepodepsala ani uznání dluhu se splátkovým kalendářem, které mělo být uzavřeno ve [obec] dne [datum]. Setrvala na tom, že si nevybavuje, že by podepisovala smlouvy o půjčce ze dne [datum], [datum] a uznání dluhu ze dne [datum], nemá však žádný důkaz o tom, že nepodepsala žádnou jinou smlouvu či doklad, vyjma smlouvy ze dne [datum]. Namítla, že i v případě, pokud by smlouvy podepsány žalovanou byly, tak se jedná o smlouvy absolutně neplatné, neboť jejich ujednání je nemravné a navíc neurčité, zejména v části týkající se souhrnného poplatku.

6. Žalobce dále doplnil, že smlouvy byly uzavřeny dne [datum], dne [datum], dne [datum]. Povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinným od 1. 1. 2011, kde byla tato povinnost nově zakotvena v § 9. Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010, tj. dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru tzv. úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. Na výzvu soudu pak upřesnil, že z titulu smlouvy [číslo] žalovaná celkem uhradila 5.335,77 Kč, z titulu smlouvy [číslo] žalovaná celkem uhradila 9.527,05 Kč, z titulu smlouvy [číslo] žalovaná celkem uhradila 4.273,17 Kč.

7. Z listinných důkazů soudu předložených soud zjistil následující:

8. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 9.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.264 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.

9. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 5.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3.170 Kč v 29 pravidelných týdenních splátkách po 275 Kč a poslední splátce ve výši 195 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.

10. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12.540 Kč v 59 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč a poslední splátce ve výši 105 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.

11. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem tohoto prohlášení je uznání dluhu žalované vůči společnosti [právnická osoba], ve výši [částka] z titulu smluv o půjčce [číslo] ve výši 37.338 Kč s tím, že žalovaná se zavázala splatit dluh podle splátkového kalendáře zde obsaženého. 12. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne [datum].

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Nutno je předeslat, že smlouvy byly uzavřeny mezi účastníky za účinnosti zákona [číslo] sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odstavec 3 o. z. byl uplatněný nárok na plnění ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem [datum], včetně vzniklých nároků, posouzen podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

15. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

16. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

17. Podle § 1 z. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. tento zákon stanoví některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v souladu s právem Evropských společenství. Tento zákon se nevztahuje na m.j. půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoli úplaty.

18. Podle § 37 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Ve vztahu k výše uvedenému pak soud shrnuje, že v řízení vzal za prokázané, že mezi zástupce společnosti [právnická osoba] a žalovanou bylo jednáno o poskytnutí půjček. Skutečností je, že došlo k vyplnění formulářů smluv o půjčce, ve všech třech případech pak je shodně uvedeno, že žalované bude poskytnuta částka zde uvedená za blíže nespecifikovaný souhrnný poplatek. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky, zákon nestanoví, že by bylo možné sjednat blíže nespecifikovaný, tedy neurčitý poplatek, toto ujednání pak soud považuje jako neplatné. Na základě toho pak soud vyšel z toho, že žalované byly ze strany zástupce právního předchůdce žalobce poskytnuty finanční prostředky, jejichž převzetí žalovaná svým podpisem potvrdila. Díky uvedenému pak jí tímto vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor právního předchůdce žalobce, který následně postoupil nároky z tohoto právního vztahu na žalobce.

21. Pokud pak žalovaná zpochybnila skutečnost, že došlo k uzavření smluv v květnu a červenci 2010, pak toto zůstalo v rovině tvrzení, žalovaná nenabídla soudu žádné důkazní prostředky k podpoře svých tvrzení. Soud pak považuje toto za neprokázané.

22. Co se týká námitky promlčení pohledávky, soudu bylo předloženo uznání závazků žalovanou ze dne 10. 3. 2014, tedy uznání učiněné již za účinnosti z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.)

23. Podle § 639 o.z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.

24. V kontextu tohoto ustanovení pak soud dospěl k závěru, že pohledávka promlčena není.

25. Soud proto propočítal skutečně náležející výši bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k tomu, kolik žalovaná obdržela a kolik již bylo uhrazeno a zjistil následující:

26. V případě smlouvy o půjčce ze dne [datum] žalobce požaduje přiznání částky 5.736,95 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.781,26 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 5.736,95 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. Soud vychází z toho, že žalovaná obdržela částku 9.000 Kč, v mezidobí již zaplatila 8536 Kč, dluží tedy 464 Kč. Úrok z prodlení 7,75 % ročně z částky 464 Kč od 1. 9. 2010 do 26. 2. 2016 pak činí 197,53 Kč, žalobce z tohoto titulu požaduje 2.781,26 Kč, jako důvodné soud shledal 197,53 Kč, částka 2.583,73 Kč proto na kapitalizovaném úroku z prodlení byla zamítnuta. Soud z tohoto nároku přiznal 464 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 197,53 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 464 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, ve zbytku pak byl nárok žalobce zamítnut.

27. Z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] pak žalobce požadoval částku 3.896,83 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.770,16 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 3.896,83 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. Soud vzal za prokázané, že žalovaná obdržela částku 5.000 Kč, zaplatila 3.600 Kč, dluží 1.400 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení 7,75 % ročně z částky 1.400 Kč od 31. 12. 2010 do 26. 2. 2016 činí 560,03 Kč, rozdíl do žalobcem požadované částky kapitalizovaného úroku z prodlení (1.770,16 Kč) ve výši 1.210,13 Kč byl zamítnut. Soud z tohoto nároku přiznal částku 1.400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 560,06 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1.400 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, jako nedůvodná pak byla zamítnuta částka (3.896 – 1400) 2.496,83 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1.210,13 Kč a 7,75% úrok z prodlení ročně z částky 2.496,83 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení.

28. Z titulu smlouvy ze dne [datum] žalobce požadoval uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 22.204,23 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 10.764,55 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 22.204,23 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, žalovaná obdržela 15.000 Kč, zaplatila 5.336 Kč, dluží 9.664 Kč. Žalobce dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení 7,75 % ročně z částky 22.204,23 Kč od 1. 9. 2010 do 26. 2. 2016, přiznán byl úrok z prodlení 7,75 % ročně z částky 9 664 Kč od 1. 9. 2010 do 26. 2. 2016 ve výši 4.114,15 Kč. Soud tak přiznal 9.664 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 4.114,15 Kč a se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 9.664 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, zamítnuta byla částka 12.540,23 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení (10.764,55 Kč – 4.114) 6.650,4 Kč a 7,75% úrok z prodlení ročně z částky (22.204 – 9.664) 12.540,23 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení.

29. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy míra úspěchu a neúspěchu účastníků je přibližně stejná, proto žádné ze stran sporu nebyly přiznány náklady řízení.