12 C 333/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupená advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné, stanovené žalovanému naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], pro žalobkyni v částce 1.000 Kč měsíčně, se počínaje dnem 1. 10. 2017 zvyšuje na částku 3.000 Kč měsíčně. Takto stanovené výživné se počínaje dnem 1. 9. 2020 zvyšuje na částku 4.000 Kč měsíčně.

II. Takto stanovené výživné je žalovaný povinen platit k rukám žalobkyně vždy do 5. dne v měsíci předem.

III. Dlužné výživné za období od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2021 v částce 109.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Zamítá se návrh, aby bylo zvýšeno výživné pro žalobkyni z částky 1.000 Kč na částku 3.000 Kč za období od 1. 9. 2017 do 30. 9. 2017.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu ve Znojmě náklady řízení, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Návrhem ze dne 29. 9. 2020 domáhala se žalobkyně zvýšení výživného, které bylo naposledy žalovanému stanoveno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] z částky 1.000 Kč měsíčně na 4.000 Kč měsíčně. Při jednání dne 16. 6. 2021 pak žalobkyně změnila návrh tak, že požadovala, aby výživné naposledy stanovené v částce 1.000 Kč měsíčně bylo počínaje dnem 1. 9. 2017 zvýšeno na částku 3.000 Kč měsíčně a takto stanovené výživné, aby bylo zvýšeno od 1. 9. 2020 na částku 4.000 Kč měsíčně. Žalobkyně od 1. 9. 2020 studuje na [obec] učení technickém v [obec], obor účetnictví a daně, od poslední úpravy výživného uběhlo 15 let, podstatně se změnily její potřeby a výdaje, přičemž otec jí dobrovolně nad stanovené výživné ničím nepřispívá. V době od 1. 9. 2017 studovala na Střední průmyslové škole [ulice] v [obec], [obec] [příjmení], tehdy bydleli v [obec] u přítele její matky, na začátku roku 2018 se stěhovali do [obec], kde bydleli v nájmu za 12.000 Kč měsíčně. Po celou dobu studia na střední škole byly výdaje na jízdné 500 Kč, výdaje za učebnice kolem 1.000 Kč za celý školní rok. Maturovala v roce 2020, nyní bydlí na adrese [adresa], bydlí tam od září minulého roku, kdy nastoupila ke studiu na vysokou školu, výdaje má 9.000 Kč, v čemž je zahrnuto nájemné plus strava, energie a vše, co souvisí s bydlením. Tyto náklady platí matka, žalobkyně žije v patrovém domě, kde má s přítelem vlastní pokoj, jinak užívají všichni stejnou kuchyň, koupelnu, jedná se o jednogenerační domek. K částce 9.000 Kč dospěli s rodiči přítele, zohledňovali, co stojí nájem 1 + kk v okolí, to bylo zhruba kolem 9.000 Kč ale bez vybavení a jiných služeb. Matka jí platí na účet přítele částku 9.000 Kč, další náklady má za učebnice 1.500 Kč za semestr plus 500 Kč měsíčně jízdné. Dává jí ještě kapesné zhruba 1.000 Kč měsíčně a peníze na oblečení. Matka pracuje v [obec] [jméno] [příjmení] jako tkadlena s výdělkem 22 až 24 tisíc Kč měsíčně. Již v minulosti matka navrhovatelky se pokoušela o zvýšení výživného, ale bylo jí to zamítnuto. Pokud se jedná o její zdravotní stav, tak bere pouze léky na alergii, tj. maximálně 200 Kč za půl roku. U matky bydlet nemůže, i když bydlí ve stejné obci, neboť s přítelem obývají pouze jeden pokoj, koupelnu a záchod, kuchyň a ložnici, takže zde není pro ni místo. Žalovaný měl dvě vyživovací povinnosti, ke konci roku 2017 mu odpadla vyživovací povinnost k synovi, tedy bratrovi navrhovatelky, který ukončil studium a začal pracovat. Žalovaný je vlastníkem nemovitosti, kde bydlí, tato nemovitost není zatížena žádným omezením.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Žalobkyně se s žalovaným, který je jejím otcem, několik let nestýká, přestala z vlastní vůle k němu jezdit a navštěvovat jej asi před šesti lety. S otcem se nijak nevídala ani po nabytí zletilosti, nijak jej neinformovala o svém studiu, otci je i nadále strháváno výživné na základě soudního výkonu rozhodnutí. Až od soudu se žalovaný dozvěděl, že navrhovatelka měla nastoupit do nové školy a studuje VUT v [obec]. Dcera ho neinformovala o tom, jakou školu ukončila, ani o tom, že do nové školy nastoupila. Žalovaný bydlí ve starším rodinném domku ve [obec], na který hradí splátky půjček a úvěru v celkové výši 8.000 Kč měsíčně, náklady na bydlení činí dalších 3.000 Kč měsíčně. Rodinný domek zakoupil, aby měl střechu nad hlavou. Předtím bydlel v garáži, protože měl exekuce. I když se soudil o úpravu styku s dětmi, tak mu je matka nechtěla dávat, párkrát zkoušel, jestli děti dojedou, a když děti nejevily zájem, tak od toho upustil. Výplatu má 18.200 Kč, 11.000 Kč platí za dům, je rozvedený, má pouze jednu vyživovací povinnost. Jeho děti jsou pro něj vlastně nyní již cizí osoby, napsal i listinu i vydědění a závěť. U [právnická osoba] [obec] skončil dohodou, pracoval tam od roku 2011, pracovní poměr ukončil, neboť byl fyzicky napaden zaměstnancem, a to popelářem, on tam pracoval jako řidič vozu. Je vyučen v oboru stolař – truhlář, tuto práci dělal 4 až 5 let po vyučení, poté většinou pracoval jako řidič nákladního vozidla. Nyní pracuje u Správy a údržby silnic opět jako řidič. Pracovní omezení v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nemá, bere pouze léky na tlak 100 Kč měsíčně. Na domek si bral úvěr celkem 380.000 Kč. Ve [obec] žije sám. Žalovaný je toho názoru, že zvýšení výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy, vzhledem k tomu, že navrhovatelka se s žalovaným vůbec nestýká, nejeví o něj žádný zájem, naprosto přestali komunikovat, žalobkyně mu nesdělila, jakou školu vůbec studuje, nepředkládá mu potvrzení o studiu. I když je patrno, že došlo k podstatné změně poměrů na straně obou účastníků, tak toto chování a jednání žalobkyně neodůvodňuje přiznání vyššího výživného. Částka 9.000 Kč pak byla vytvořena podle názoru žalobce jen pro toto soudní řízení s tím, že žalovaný pochybuje, že by tato částka byla někde daněna nebo nějakým způsobem přiznávána a žalovaný zpochybňuje, že by žalobkyně měla takové náklady pouze za bydlení a základní stravu. Nesouhlasí také s tím, aby výživné bylo zvyšováno zpětně, neboť matka měla možnost ještě v době nezletilosti navrhovatelky podat návrh na zvýšení výživného, což neučinila. Pokud žalobkyně tvrdí, že jí nepřispíval nad rámec výživného, tak on nevěděl, kde žalobkyně bydlí, tam mu nesdělila svou aktuální adresu, také mu nesdělila, že by potřebovala nějaké pomůcky do školy, ani jaké má další výdaje. Závěrem pak žalovaný sdělil, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti případné zvýšení výživného ponechává na úvaze soudu.

3. Ze zprávy VUT v [obec], Fakulta podnikatelská, bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] studuje v akademickém roce 2020 2021 v prvém ročníku prezenční formy studia bakalářského studijního programu účetnictví a daně, datum zápisu ke studiu je 24. 7. 2020.

4. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba], soud zjistil, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za období leden 2020 až leden 2021 činil 24.227 Kč. V období od září 2017 do prosince 2019 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 22.505 Kč. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje sdělila, že v dubnu 2021 dosáhl žalovaný čisté mzdy 18.147 Kč, v květnu 19.860 Kč, v červnu 23.160 Kč.

5. Ze zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], je zaměstnána u této společnosti od 25. 3. 2014 dosud, v období od července 2020 do června 2021 dosáhla čistého měsíčního příjmu v průměru 23.984 Kč.

6. V daném případě se žalobkyně domáhala zvýšení výživného z částky 1.000 Kč na 3.000 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 a od 1. 9. 2020 požadovala zvýšení výživného na částku 4.000 Kč měsíčně. Naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu [obec] – venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kdy žalobkyně byla nezletilá v předškolním věku. Soud vycházel z příjmu otce 12.843 Kč, který měl další vyživovací povinnost k synovi.

7. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 913 téhož zákona, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. Podle § 915 odst. 1 téhož zákona, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná životní úrovni rodičů, toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. Výživné lze podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, přiznat jen ode dne soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

12. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti (jedná se o společná ustanovení o výživném, které se uplatní i na výživném pro zletilé děti).

13. Žalobkyně od 1. 9. 2017 byla studentkou SPŠ [ulice], [obec], od [datum] je studentkou VUT [obec] v bakalářském studiu. Otci dne 8. 12. 2017 odpadla vyživovací povinnost k synovi a soud zjistil v posuzovaném období následující výdělky otce: v období od září 2017 do prosince 2019 činil průměrný měsíční příjem otce 22.505 Kč, od ledna 2020 do prosince 2020 činil průměrný měsíční příjem 24.227 Kč, v období od 25. 1. 2021 do 31. 3. 2021 byl žalovaný veden na úřadu práce příspěvek 11.638 Kč měsíčně, v období od dubna 2021 do června 2021 pak dosáhl žalovaný částky tak, jak jsou shora uvedeny. U [právnická osoba] pracoval žalovaný jako řidič nákladního vozidla a i u současného zaměstnavatele vykonává stejnou práci, jeho fyzicky konflikt s pracovníkem bývalého zaměstnavatele neovlivnil jeho pracovní způsobilost, o čemž svědčí i ambulantní zpráva, ze které vyplývá bez známek traumatu obou vyšetřovaných lokalit, diagnostický závěr – povrchní poranění vlasové části hlavy a terapie – klidový režim, analgetika (zpráva [nemocnice]). Pracovní poměr žalovaný rozvázal dohodou bez uvedení důvodu, což bylo zjištěno ze zprávy [právnická osoba]

14. Od poslední úpravy výživného uplynula doba více jak 15 let, což je samo o sobě důvodem pro zvýšení výživného, které bylo stanoveno v době, kdy žalobkyně byla v předškolním věku. Nyní je studentkou VUT a má již potřeby dospělé ženy.

15. Pokud žalovaný poukazoval na vysoké náklady spojené s bydlením, tak půjčka na dům není na rozdíl od výživného přednostní pohledávkou, žalovaný uvedl, že platí úvěr 8.000 Kč měsíčně na dům, který kupoval za 270.000 Kč a je pak na žalovaném, aby si s ohledem na vyživovací povinnost k žalobkyni rozvrhl splátky na delší časové období, což by nemělo být i s ohledem na výši úvěru problém. Je věcí povinného, aby si uspořádal své poměry tak, aby mohl dostát především přednostním pohledávkám.

16. Dovolávat se dobrých mravů nemůže ten, kdo je sám porušuje. Vyživovací povinnost je stanovena zákonem, povinná osoba má proto výživné plnit v přiměřené výši, aniž by jej k tomu oprávněný vyzýval. Žalovaný uvádí pouze obecně okolnosti, z nichž není možné dovodit porušení dobrých mravů žalobkyně ve vztahu k žalovanému, tj. nejeví o něj žádný zájem, nestýká se s ním, nepodává žádné zprávy o jejím studiu a podobně. Žalovaný však neuvádí žádné konkrétní závadné chování žalobkyně, ze kterého by soud porušení dobrých mravů mohl zjistit. Sám však dobré mravy narušuje tím, že neplatí pro žalobkyni výživné odpovídající jejím potřebám a věku, platí stále 1.000 Kč, i když zjištěné poměry mu zvýšené výživné platit umožňují, výživné je placeno exekučně, nikoliv dobrovolně, sám o dceru zájem neprojevuje, nad stanovené výživné jí ničím nepřispívá, což sám také potvrdil.

17. Částka požadovaná žalobkyní s ohledem na její potřeby studentky vysoké školy a zjištěné výdělkové a majetkové poměry žalovaného je minimální, soud však nemůže jít nad návrh žalobkyně. Objektivně bylo prokázáno, že matka žalobkyně platí za ubytování, stravu, praní a celkové zaopatření v rodině přítele žalobkyně částku 9.000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně byla vyslechnuta jako svědkyně, potvrdila, že dceři platí nájem 9.000 Kč plus jí dává 1.000 Kč na školu, ještě něco na osobní výdaje, jinak platí ještě 300 Kč měsíčně pojištění a telefon 300 Kč měsíčně. Vlastníkem bytu, kde dcera bydlí, jsou rodiče přítele, sepsali spolu takovou dohodu a je tam udané číslo účtu, na které peníze posílá. Na oblečení jí dává také nějaké peníze ještě bokem, zhruba dva tisíce na půlrok, jak potřebuje. O zvýšení výživného za dobu nezletilosti žalobkyně žádala v roce 2010 nebo 2012, což jí bylo zamítnuto, neboť jí bylo řečeno, že mu, tedy otci, zbývá pouze životní minimum. K placení výživného uvedla, že výživné bylo vymáháno exekučně, a to exekucí na plat žalovaného, později, když přestal pracovat, takto chodilo z ÚP. Kromě výživného ničím žalobkyni nepřispívá, žádné dárky na narozeniny, svátky a podobně. S dcerou dovolenou netráví, vůbec se nestýkají. Platbu 9.000 Kč pak žalobkyně doložila výpisem z účtu [jméno] [příjmení]. Soud pak nepovažuje takovou platbu za nepřiměřenou, když v domku jejího přítele je jí poskytováno celkové zaopatření, dům je užíván společně a u matky bydlet nemůže s ohledem na velikost jejího bytu, kde bydlí s přítelem.

18. Pokud žalobkyně požaduje po žalovaném od 1. 9. 2020 4.000 Kč měsíčně, kdy již bydlela v [obec], tak tento požadavek nepokryje ani polovinu těchto výdajů, kdy se nejedná o veškeré výdaje žalobkyně. Ta má další výdaje v souvislosti s ostatními životními potřebami dospělé ženy a také kulturním a případně sportovním vyžitím.

19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud rozhodl v souladu se žalobním návrhem. Zamítl návrh pouze za období měsíce září 2017, když žalobkyně zřejmě přehlédla, že návrh byl podán u Okresního soudu [obec] – venkov 1. 10. 2020, nikoliv 1. 9. 2020 a soud může zvýšit výživné pouze tři roky zpětně od podání návrhu.

20. Současně vyčíslil dlužné výživné za období od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2021 v částce 109.000 Kč a uložil žalovanému, aby zaplatil tuto částku žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Tato lhůta je dostatečná k tomu, aby si žalovaný tyto prostředky opatřil, případně si vyřídil úvěr. Dlužná částka je natolik vysoká, že není možné, aby soud umožnil žalovanému hrazení ve splátkách. Žalovaný si musel být vědom své vyživovací povinnosti (výživné je mu strháváno exekučně), vyživovací povinnost je daná zákonem, což znamená, že je povinen platit výživné v přiměřené míře, aniž by ho o to oprávněný žádal. Žalovaný této své zákonné povinnosti nedostál, přičemž nelze připustit stav, kdy by téměř veškeré náklady spojené se studiem a ostatními životními potřebami hradil pouze jeden z rodičů, v tomto případě matka. Skutečnost, že se navrhovatelka s žalovaným nestýkají, nemá na trvání vyživovací povinnosti vliv, navíc tento vztah mezi účastníky je oboustranný, když i sám žalovaný prohlásil, že navrhovatelku považuje za cizí osobu.

21. Žalobkyně byla z větší části úspěšná (neúspěch měla pouze v nepatrné části, kdy zřejmě přehlédla, že návrh byl podán 1. 10. 2020) náležela by jí proto náhrada nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. v plném rozsahu. Žalobkyni byl ustanoven zástupcem advokát [titul] [jméno] [příjmení], jehož odměnu a hotové výdaje ve smyslu ust. § 140 odst. 2 hradí stát.

22. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

23. Žalobkyně, která byla zastoupena ustanoveným zástupcem, byla v této věci úspěšná a měla by tedy právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně a hotových výdajích ustanoveného advokáta podle vyhlášky č. 177/96 Sb. (advokátní tarif). Tyto náklady však ze zákona hradí stát, na nějž přechází právo tyto náklady požadovat po neúspěšném účastníku řízení. O výši odměny a hotových výdajích ustanoveného zástupce bude rozhodnuto samostatným usnesením, které se doručuje pouze advokátu a po právní moci tohoto usnesení bude dalším samostatným usnesením vyčíslena částka, kterou bude povinen žalovaný státu uhradit.