12 C 349/2019

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], a žalovaného [celé jméno žalobce], [rodné číslo], k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] – zahrada o výměře [výměra], vše v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], zapsaných na listě vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Pozemek p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemek p. [číslo] – zahrada o výměře [výměra], vše v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], zapsané na listě vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce, který je povinen zaplatit žalovanému částku 1.750.000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalovaného.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Státu se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 5.404 Kč, která bude uhrazena částkou 2.702 Kč ze zálohy žalobce a částkou 2.702 Kč ze zálohy žalovaného.

1. Žalobou soudu podanou dne 19. 11. 2019 navrhl žalobce zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem ve výroku označeným se zdůvodněním, že účastníci jsou spoluvlastníky každý jednou polovinou, nemovitosti pak užívá žalobce za účelem bydlení sebe a své rodiny, žalobce také investoval do nemovitostí nemalé finanční prostředky za účelem opravy a údržby nemovitostí. Žalobce má zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, takto byli účastníci původně dohodnutí, poté však nastaly mezi nimi spory, pro které nedošlo k mimosoudnímu vyřešení věci. Nemovitosti nelze reálně rozdělit.

2. Žalovaný potvrdil, že jsou spoluvlastníky nemovitostí, je pravdou, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je také pravdou, že žalobce do nemovitostí investoval nemalé finanční prostředky a že žalobce nemovitosti neužívá. Navrhl zrušení spoluvlastnictví s tím, že by pozemek s rodinným domem zůstal ve výlučném vlastnictví žalobce, pozemek p. [číslo] – zahrada o výměře [výměra] pak aby byl rozdělen mezi účastníky.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno podílové spoluvlastnictví účastníků v podílu jedné poloviny každého z nich.

5. Z korespondence bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo jednáno o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak bezvýsledně.

6. Mediační řízení mezi účastníky nařízené pak skončilo nezdarem.

7. Soudu bylo doloženo, že žalobce ze svých prostředků provedl opravy a investice do nemovitostí, kdy ze shodných tvrzení účastníků je zřejmé, že sporné nemovitosti užívá žalobce se svou rodinou.

8. Na základě uvedeného pak žalobce doložil investice a výdaje vynaložené na opravy a údržbu nemovitostí.

9. Soud poté ustanovil znalce, kterému bylo uloženo stanovit obvyklou cenu nemovitostí a zda je možnost reálného rozdělení těchto nemovitostí, dále stanovit hodnotu nemovitostí po odečtení zhodnocení nemovitostí doloženého žalobcem, stanovit obvyklou cenu pozemku p. [číslo] – zahrada, k.ú. [okres] a vyjádřit se k možnosti reálného rozdělení pozemku a případně vyznačit, jak by bylo možno rozdělit pozemek, vyjádřit se k tomu, zda lze pozemky nově vzniklé rozdělením pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [okres] samostatně využívat s přihlédnutím na možnost přístupu na pozemek a jeho reálnému ekonomickému samostatnému využití a v případě možnosti reálného rozdělení pozemku p. [číslo] stanovit obvyklou cenu pozemků nově vzniklých rozdělením pozemku p. [číslo].

10. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí po odečtení zhodnocení nemovitostí doložených žalobcem činí 3.500.000 Kč, kdy pozemek p. [číslo] je v současném stavu součástí nemovitostí na p. [číslo] je v jednotném funkčním celku s pozemkem p. [číslo] zastaveným rodinným domem. Tento pozemek je v současné době samostatně nerealizovatelný a proto jej znalec ocenil společně s celou nemovitostí zapsanou jako spoluvlastnictví účastníků na [list vlastnictví] – p. [číslo] k.ú. [okres] na cenu výše uvedenou. Pozemek p. [číslo] o výměře pak lze reálně rozdělit, kdy rozdělením vzniknou dvě téměř stejně velké parcely.

11. Dále pak žalobce osvědčil, že disponuje finančními prostředky, z nichž je schopen vyplatit spoluvlastnický podíl žalovaného.

12. Jako listinný důkaz pak žalobce soudu doložil znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] (č.l. 283 spisu), z něhož bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] k.ú. [okres] lze reálně rozdělit, z hlediska technicko-stavebního však musí společná hranice procházet minimálně 2 metry od fasády domu [adresa].

13. Žalovaný pak uvedl, že je skutečností, že sousední dům [adresa] je v současné době ve vlastnictví dcery žalovaného, tento dům je užíván i žalovaným a jeho manželkou, kteří zde bydlí společně s nynější vlastnicí domu a jejím synem, žalovaný s manželkou zde mají věcné břemeno doživotního užívání.

14. Dle § 1115 odstavec 1 o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

15. Dle § 1121 o. z., každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

16. Dle § 1140 odstavec 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

17. Dle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Dle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

19. Z uvedeného je zřejmé, že soud může zrušit podílové spoluvlastnictví na návrh některého ze spoluvlastníků za situace, kdy některý ze spoluvlastníků nemá zájem nadále setrvávat v tomto vztahu a mezi spoluvlastníky nedojde k dohodě o zrušení a způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Občanský zákoník pro tyto situace stanoví způsoby, jakým soud může spoluvlastnictví vypořádat, přičemž preferovaným způsobem vypořádání je vždy reálné rozdělení společné věci, je-li ovšem takové rozdělení dobře možné. Není-li tomu tak, dalším v pořadí je přikázání společné věci některému ze spoluvlastníků (či vícero spoluvlastníkům), ale to pouze za podmínky, že některý ze spoluvlastníků s přikázáním věci do svého výlučného vlastnictví souhlasí.

20. Do úvahy tak přichází přikázání věci některému ze spoluvlastníků. Nový občanský zákoník na rozdíl od občanského zákoníku z roku 1964 nestanoví žádná kritéria, ke kterým by měl soud při přikázání věci některému ze spoluvlastníků přihlédnout. I nadále však bude použitelná rozsáhlá judikatura Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, která byla k této otázce v průběhu doby přijata. Soud by tak i za účinnosti nového občanského zákoníku měl zvažovat kritérium solventnosti, tedy zda spoluvlastník je vůbec schopen (a ochoten) ostatním spoluvlastníků v rozumné době vyplatit přiměřenou náhradu za jejich spoluvlastnický podíl (pro srovnání kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2003 sp.zn. 22 Cdo 1346/2002, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2006 sp.zn. 22 Cdo 1604/2005 či rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 2. 2. 2005 sp.zn. II. ÚS 494/03). Přiměřenou náhradu přitom soud určí odpovídajícím podílem z ceny celé věci, nikoliv cenou, za kterou by bylo možné prodat spoluvlastnický podíl (pro srovnání kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 1998 sp.zn. 2 Cdon 425/96). Samozřejmě zcela nezbytným předpokladem pro tento způsob vypořádání je souhlas některého ze spoluvlastníků s přikázáním společné věci do jeho výlučného vlastnictví.

21. V projednávané věci o přikázání pozemku p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], k.ú. [okres], projevil zájem žalobce. Sporná stanoviska byla ohledně pozemku p. [číslo] – zahrada o vým [výměra], k.ú. [okres], kdy žalobce požadoval přikázání pozemku do svého vlastnictví, žalovaný pak navrhl reálné rozdělení pozemku.

22. Ve své konečné úvaze soud vyšel z toho, že bylo prokázáno, že žalobce dlouhodobě užívá nemovitosti, do jejich oprav a úprav pak vložil nemalé finanční prostředky. Bylo přihlédnuto také k tomu, že žalobce prokázal, že je schopen vyplatit finanční prostředky na vypořádání spoluvlastnictví.

23. Ohledně pozemku p. [číslo] pak zde soud zvažoval, zda tento pozemek rozdělit či nikoli, kdy podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

24. Soud zde vyšel ze skutečnosti, že rozdělením pozemku o vým [výměra] by vznikly dva malé pozemky o výměře [výměra] [anonymizováno] [výměra], kdy žalobce je vlastníkem sousedícího pozemku p. [číslo] žalovaný však není vlastníkem pozemku sousedícího s pozemkem p. [číslo]. Pozemek je pak dlouhodobě užíván jako součást nemovitostí k rodinnému domu [adresa], který byl soudem přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Vzhledem k tomu by pak reálným rozdělením pozemku p. [číslo] vznikl jeden pozemek ve výlučném vlastnictví žalobce a druhý pozemek vložený mezi pozemky ve vlastnictví žalobce a ve vlastnictví jiné osoby. Byť soudu bylo sděleno, že se jedná o dceru žalovaného, vznikl by tak pozemek ve vlastnictví žalovaného o výměře [výměra] nebo [výměra], kdy je nutno přihlédnout ke stavebně technickým požadavkům a podle soudu je takovéto rozdělení, kterým by vznikly dva malé pozemky, nepraktické, neúčelné a do budoucna by vyžadovalo náklady na úpravu tak, aby byly vybudovány rozhrady a odděleny pozemky, tedy se to jeví jako budoucí zdroje dalších výdajů a sporů. Cílem soudního řízení pak by mělo být nastolení klidové situace, na základě které by odpadly i do budoucna třecí plochy a možné sporné věci mezi účastníky. Soud proto za nejúčelnější považuje přikázání tohoto pozemku do vlastnictví žalobce, kdy bylo přihlédnuto také k nálezu znalce, který uvedl, pozemek p. [číslo] je v současném stavu součástí nemovitostí na p. [číslo] je v jednotném funkčním celku s pozemkem p. [číslo] zastaveným rodinným domem.

25. Na základě uvedeného pak bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II rozsudku.

26. Výrok III. pak vychází z toho, že soudu se jeví jako spravedlivé, aby si obě strany nesly svoje náklady řízení samy.

27. Výrok IV. pak je dán tím, že státu vznikly náklady za podaný znalecký posudek ve výši 5.404 Kč, kdy tato částka byla proplacena ze státních prostředků, ze záloh složených účastníky pak bude uhrazeno do státních prostředků 2 x 2.702 Kč.