12 C 370/2019

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení se sídlem adresa o 659.470,42 Kč s příslušenstvím

I. Řízení co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 2.728,75 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 909,59 Kč od 30. 5. 2022 do 26. 6. 2022, z částky 1.819,17 Kč od 27. 6. 2022 do 18. 7. 2022, a z částky 2.728,75 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení se zastavuje.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 490.725,61 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 176.872,15 Kč a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 490.584,61 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 18. 11. 2019 žalobce žádal uložení povinnosti žalované uhradit mu dlužnou částku 659.470,42 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalobce jako věřitel na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu [číslo] reg. [číslo] ze dne [datum] poskytl [jméno] [příjmení] – synovi žalované - úvěr ve výši 700.000 Kč. Úvěr byl v plné výši vyčerpán, částka 692.499,46 Kč byla čerpána dne 8. 10. 2015 a částka 7.500,54 Kč byla čerpána dne 30. 6. 2016. Žalovaná uzavřela se žalobcem dne [datum] smlouvu o přistoupení k dluhu, kterou se zavázala splnit za dlužníka jeho závazek vyplývající ze smlouvy. Dlužník a žalovaná jako přistupitel jsou zavázáni plnit závazek ze smlouvy společně a nerozdílně, kdy podle smluv se zavázali splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve fázi překlenovacího úvěru ve výši 2.920 Kč. Úvěr byl řádně splácen do měsíce června 2019 včetně, počínaje měsícem červencem 2019 nebylo zaplaceno nic. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení o zahájení insolvenčního řízení (sp. zn. [insolvenční spisová značka]) na majetek dlužníka ([jméno] [příjmení]). Na základě této skutečnosti byli dlužník i žalovaná 11. 10. 2019 vyzváni ke splacení celého dluhu (část A, čl. XI, odst. 1, písm. c), e) smlouvy) ve lhůtě do 29. 10. 2019; výzvu si oba osobně převzali, dlužník 14. 10. 2019 a žalovaná 15. 10. 2019. Dlužná částka 659.470,42 Kč, již ponížená o naspořené prostředky ze stavebního spoření dlužníka ve výši 79.495,42 Kč, je tvořena jistinou 659.329,42 Kč a poplatky 141 Kč (11 Kč jako alikvotní část úhrady za vedení účtu ve IV. čtvrtletí roku 2019 a 130 Kč za výzvu ke splacení dluhu). S ohledem na § 109 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, se žalobce nemůže domáhat zaplacení své pohledávky žalobou po dlužníkovi, je však oprávněn vymáhat pohledávku paralelně mimo insolvenční řízení po žalované.

2. Žalovaná zastoupena advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], uvedla, že v době podpisu smlouvy jí bylo 77 let, jejím jediným příjmem byl důchod a žalobci mělo být zřejmé, že z něj nebude schopna úvěrové splátky 8 520 Kč hradit. Vznesla námitku absolutní neplatnosti smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne [datum] pro rozpor se zákonem, neboť věřitel před uzavřením smlouvy nedostatečně posoudil její schopnost úvěr splácet podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. V této souvislosti poukázala na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

3. Ve věci bylo rozhodnuto soudem prvního stupně rozsudkem ze dne 4. 6. 2020, č. j. 12 C 370/2019-96, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 3. 2022, č. j. 12 C 370/2019-146, kterým soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 659 470,42 Kč s 10% úroky z prodlení z částky 659 329,42 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení a dále rozhodl, že žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Soud citoval § 1892 o. z., podle kterého kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. Skutečnost, že vůči dlužníku je nyní vedeno insolvenční řízení, nebrání žalobci domáhat se plnění po žalované. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 150 o. s. ř., kdy za důvody zvláštního zřetele hodné považoval vyšší věk žalované a její příjem spočívající pouze ve starobním důchodu.

4. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítla, že soud prvního stupně se nevypořádal s její námitkou absolutní neplatnosti smlouvy o přistoupení k dluhu pro rozpor se zákonem v důsledku toho, že žalobce nedostatečně posoudil její schopnost spotřebitelský úvěr splácet. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobu zamítl.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku. Vyslovil přesvědčení, že smlouva o přistoupení k dluhu je platná, žalovaná ji podepsala dobrovolně v situaci, kdy její syn, dlužník [jméno] [příjmení], potřeboval prostředky k refinancování jiného úvěru. Nevadil její vyšší věk ani skutečnost, že žije z důchodu. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil finanční možnosti žalované a dospěl k závěru, že je schopna úvěr případně splácet jak při celkové splátce 5.020 Kč, tak případně při splátce 3.500 Kč, pokud by došlo na fázi úvěru ze stavebního spoření. Před podpisem smlouvy žalobce obdržel prohlášení podepsané žalovanou s uvedením jejích rodinných a finančních poměrů, podle něhož měla čistý měsíční příjem 12.200 Kč, nemusela platit nájem a nevyživovala jinou osobu, neměla žádné finanční závazky vůči jiným věřitelům. Žalobce nahlédl do bankovního registru klientských informací (BRKI), nebankovního registru klientských informací (NRKI), registru SOLUS a u žalované nezjistil žádnou úvěrovou delikvenci. V souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru provedl posouzení úvěruschopnosti žalované řádně a odborně.

6. Podáním ze dne 29. 4. 2022 vzal žalobce částečně zpět žalobu se zdůvodněním, že částku 166.016,06 Kč obdržel v rámci insolvenčního řízení vedeného na dlužníka [jméno] [příjmení] a tyto splátky byly zaúčtovány na jistinu dluhu. V rozsahu provedeného zpětvzetí pak řízení bylo zastaveno.

7. Následně pak odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně se vůbec nezabýval platností smlouvy z hlediska § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy žalovaná přistoupila k dluhu jako spotřebitelka a vztahují se na ni pravidla ochrany spotřebitele. Pro posuzovanou věci je významné, že žalovaná se na základě přistoupení k dluhu stala spolu s dlužníkem povinnou z dluhu vzniklého ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem [jméno] [příjmení]. S ohledem na svůj odlišný názor soud prvního stupně neposkytl žalobci poučení o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k otázce posuzování úvěruschopnosti dlužníka [jméno] [příjmení] před uzavřením smlouvy, čímž zatížil řízení vadou, která byla důvodem pro zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud doplnil dokazování smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, seznamem závazků ke konsolidaci půjček ze dne 7. 9. 2015, prohlášením přistupitele ze dne 21. 9. 2015, přílohou č. 1 k žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a interními tabulkami žalobce, z nichž vyplývá způsob, jakým žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované. Zjistil, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba], [IČO], jako věřitel s [jméno] [příjmení] a žalovanou jako dlužníky smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které jim byla poskytnuta částka 262.000 Kč na úhradu již existujících závazků sjednaných mezi totožným věřitelem a [jméno] [příjmení], evidovaných na úvěrových účtech [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet], [číslo]. Ze seznamu závazků ke konsolidaci půjček vyplývá, že žalovaná a [jméno] [příjmení] požádali [právnická osoba] o úvěr za účelem konsolidace závazků existujících u tohoto věřitele číslo smlouvy [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Z údajů o žalované a [jméno] [příjmení] a jejich majetkových poměrech celkový příjem domácnosti činil 30.000 Kč, z toho čistý měsíční příjem u žalované za tři měsíce 8.585 Kč, kdy žalovaná nemá žádné srážky ani jiné měsíční splátky či vyživované děti, u [jméno] [příjmení] 11.023 Kč. V prohlášení přistupitele a příloze [číslo] k žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru ze dne [datum] žalovaná prohlásila, že je příjemcem důchodu ve výši 12.200 Kč měsíčně, je vdova, vlastní dům/byt, pro výpočet bonity byla uvedena jedna dospělá osoba v domácnosti. Z dokazování také vyplynulo, že žalovaná nebyla před uzavřením smlouvy vedena jako dlužník v registrech SOLUS, BRKI či NRKI.

8. Žalovaná v Prohlášení přistupitele vyplnila, že je důchodkyně s příjmem 12.200 Kč a nemá žádné vyživovací povinnosti. Žalobce bral v úvahu běžné výdaje, za což považoval životní minimum 6.720 Kč, závazky žalované související s budoucí splátkou úvěru 5.020 Kč. Také přihlížel k tomu, že dlužníkem byl i syn žalované, jemuž byl úvěr poskytnut.

9. Soud proto podle pokynů odvolacího soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti dlužníka [jméno] [příjmení] před uzavřením smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] tak, aby soud mohl vyhodnotit, zda žalobce s odbornou péčí splnil povinnost, kterou mu ukládá § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve vztahu k [jméno] [příjmení] a posoudit, zda byla smlouva o úvěru platně uzavřena. Žalobce byl proto vyzván k doplnění tvrzení a důkazů, a to i k námitce neplatnosti smlouvy o přistoupení k dluhu vznesené žalovanou z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku o platnosti právních jednání.

10. Žalobce na výzvu soudu doplnil, že za účelem řádného posouzení úvěruschopnosti dlužníka nahlédl mj. do Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Z toho žalobce zjistil, že dlužník měl v době žádosti o úvěr 6 existujících finančních závazků: -) osobní úvěr ze dne [datum], dluh činil 262.000 Kč, zůstatek jistiny 189.520 Kč, splátka 5.073 Kč; datum poslední delikvence 28. 2. 2013 – tento úvěr byl refinancován úvěrem od žalobce, z nějž vznikl dluh v řízení vymáhaný, takže existence tohoto závazku nebyla při posouzení úvěruschopnosti zohledněna -) osobní úvěr ze dne [datum], dluh činil 50.000 Kč, zůstatek jistiny 49.510 Kč, splátka 2.056 Kč; tento byl bez delikvence -) kontokorentní úvěr ze dne [datum] ve výši 25.000 Kč; tento byl čerpán a byl bez delikvence -) revolvingový úvěr ze dne [datum] ve výši 10.000 Kč; čerpán bez delikvence -) revolvingový úvěr ze dne [datum] ve výši 10.000 Kč; čerpán bez delikvence -) úvěr v rámci stavebního spoření ze dne [datum], dluh 612.650 Kč, zůstatek jistiny 602.199 Kč, splátka 2.697 Kč; bez delikvence.

11. Žalobce nahlédl do Registru fyzických osob Sdružení SOLUS s negativním výsledkem.

12. Dále žalobce uvedl všechny kontroly, které žalobce v rámci posouzení úvěruschopnosti provedl (včetně telefonického rozhovoru s dlužníkem), kdy je provedl a s jakým výsledkem. Žalobce nahlédl mj. do databáze neplatných dokladů MV ČR a také zkoumal, zda vůči dlužníkovi není vedeno exekuční či insolvenční řízení. Dlužník všemi kontrolami prošel úspěšně.

13. Následně byl proveden výpočet poměru příjmů a výdajů dlužníka, kdy hranice pro poskytnutí úvěru ohledně tohoto poměru byla stanovena na koeficient 1 a vyšší. Bylo zjištěno, že příjmy dlužníka ze zaměstnání činí 17.800 Kč, výdaje - splátky mimo úvěr žalobce – byl zjištěny ve výši 5.798 Kč. Splátka úvěru činila 2.920 Kč a úložka stavebního spoření 2.100 Kč. Běžné životní výdaje (např. strava, doprava, ošacení) byly stanoveny aktuální částkou výše životního minima 5.600 Kč krát koeficient 1,2, tedy celkem 6.720 Kč Celkem byly započítány výdaje - 17.538 Kč.

14. Poměr příjmů a výdajů dlužníka dosáhl koeficientu 1,64; v době posuzování žádosti byl tedy bonitním klientem. Volné disponibilní finanční prostředky byly u dlužníka zjištěny ve výši 262 Kč.

15. Následně pak žalobce vzal žalobu částečně zpět co do výše 2.728,75 Kč, úroků z prodlení z částky 909,59 Kč od 30. 5. 2022 do 26. 6. 2022, z částky 1.819,17 Kč od 27. 6. 2022 do 18. 7. 2022 a z částky 2.728,75 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení s tím, že kapitalizovaná částka úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z postupně se snižující jistiny dluhu za dobu od 30. 10. 2019 do 21. 9. 2022 činí částku 176.872,15 Kč. V tomto rozsahu pak řízení bylo zastaveno.

16. Po provedeném dokazování a v rámci závazného právního názoru odvolacího soudu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

17. Ze skutkových zjištění soudu vyplývá, že smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] uzavřená mezi žalobcem a dlužníkem dne [datum], nebyla zajištěna zástavním právem k nemovitosti. Daný vztah je proto nutno posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném od 25. 2. 2013. Žalovaná k dluhu přistoupila na základě smlouvy o přistoupení k dluhu (§ 1892 o. z.) ze dne [datum].

18. Podle § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti.

19. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Vzhledem k provedenému dokazování soud má za to, že žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost dlužníka [jméno] [příjmení], kdy bylo zjištěno, že tento má vícero závazků z titulu úvěrů. Jeho majetkové poměry pak nebyly natolik přesvědčivé, aby bylo důvodné poskytnout mu takto vysoký úvěr, který nebyl dostatečně zajištěn např. nemovitostí. Koneckonců i skutečnost, že žalobce vyžadoval přistoupení žalované k dluhu [jméno] [příjmení], svědčí o pochybnostech žalobce o dostatečné úvěruschopnosti dlužníka [jméno] [příjmení]. Na základě uvedeného pak soud shledal úvěrovou smlouvu za neplatnou, kdy přistoupení k dluhu předpokládá jeho existenci, k neplatné smlouvě přistoupit nelze.

21. Na základě uvedeného pak žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, kdy žalované nebylo ze strany žalobce poskytnuto žádné plnění a tedy nevzniklo jí ani bezdůvodné obohacení.

22. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy ve věci byla úspěšná žalovaná, náklady jí ustanovené zástupkyně pak budou hrazeny státem a následně pak bude rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobce a státu, žalované samotné však náklady tohoto řízení nevznikly.