12 C 49/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Hamzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 52.441,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 34.500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 17.941,02 Kč, 12,75% úrok z prodlení ročně z částky 52.441,02 Kč od 13. 10. 2024 do zaplaceníIII. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2025 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 52.441,02 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , Anonymizováno, s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru ve výši 35.000 Kč. Žalovaný dlužnou částku čerpal. Uhradil však pouze 500 Kč. Následně byla pohledávka postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, o tomto věřitel žalovaného písemně informoval. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 500 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Soudu nebyla předložena věrohodná smlouva o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího dodatku bylo zjištěno, že mezi žalobcem a původním věřitelem byla uzavřena smlouva, z níž plyne, že pohledávky věřitele budou následně postupovány žalobci. Z písemného sdělení původního věřitele ze dne 14. 11. 2024, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, soud dovodil aktivní legitimaci žalobce ve smyslu § 1887 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Na základě tvrzení žalobce, že předmětný nárok lze posoudit případně jako bezdůvodné obohacení, pak soud doplnil dokazování dotazem na banku, u které byl veden účet, na který byla převedena částka čerpaná na základě výše tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru.Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by došlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru. Ze zprávy , Anonymizováno, pak bylo zjištěno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce částku v úhrnné výši 35.000 Kč.

5. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 35.000 Kč, na kterou splatil 500 Kč. Rozdíl tak činí částku 34.500 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 34.500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nebylo však prokázáno, od kdy vzniklo prodlení žalovaného, proto byl zamítnut nárok žalobce na úrok z prodlení.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.