12 C 51/2017

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem akademický titul jméno příjmení , akademický titul . se sídlem adresa o 1.956.455 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.956.455 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 24. 12. 2016 do zaplacení, a to do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 114.455,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit státu náklady tohoto řízení ve výši 13.477 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Okresního soudu ve Znojmě.</b> 1. Žalobou soudu podanou dne 5. 3. 2017 se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu dlužnou částku v záhlaví uvedenou se zdůvodněním, že žalobce je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje provozování a distribuci elektřiny a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě. Při kontrole odběrného místa [obec a číslo] pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto odběrném místě není osazena zkušební svorkovnice. Sekundární vodiče byly mezi měřicím transformátorem proudu (dále MTP) a elektroměrem přehozeny ve fázi L3, takže elektroměr zaznamenával pouze část odebrané elektřiny. Na místo bylo instalováno pomocné měřící zařízení a bylo zjištěno, že vykázaná spotřeba elektroměru a pomocného měřícího zařízení se liší. Bylo proto provedeno vyčíslení škody a z tohoto důvodu pak žalobce požaduje po žalovaném částku v záhlaví uvedenou.

2. Dále pak žalobce doplnil, že žalovanému byla na adrese odběrného místa [obec] [písmeno] [číslo] [osobní údaje žalovaného ] [osobní údaje žalovaného ] [obec] doúčtována odebraná elektrická energie za 3 roky zpětně ode dne zjištění neoprávněného odběru dne [datum], tedy za období od [datum] do [datum], když nejméně po tuto dobu docházelo k odběru elektrické energie měřícím zařízením, které nezaznamenávalo veškerou odebranou elektrickou energii žalovaným. Žalobce tak neprovedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ačkoliv tak mohl dle legislativy učinit, ale použil tarif běžný pro řádné odběry elektrické energie. Výpočtem žalobce za období od [datum] do [datum] byla vyčíslena částka 174.990,16 Kč, za období od [datum] do [datum] částka 648.745 Kč, za období od [datum] do [datum] částka 654.286,39 Kč, za období od [datum] do [datum] částka 478.437 Kč, tedy celkem 1.956.455 Kč.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že existenci neoprávněného odběru neuznává, dále vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace ve věci, kdy žalobce není obchodníkem s elektřinou a žalovanému žádnou elektřinu nedodával, neboť s ním žalovaný neměl a nemá uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny. Na jeho odběrném místě na adrese [obec] [písmeno] [číslo] nebyl zjištěn žádný neoprávněný zásah do měřícího zařízení. Přestože byl dne [datum] sepsán protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie a jako popis neoprávněného odběru dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. je zde uveden„ odběr měřícím zařízením, které nezaznamenává nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě provozovatele DS v důsledku zásahu do této měřící soupravy“, z uvedeného protokolu nevyplývá, o jaký neoprávněný zásad se jedná, ani že se jedná o neoprávněný odběr, neboť není uvedeno, k jakému zásahu došlo, když zařízení bylo před kontrolou plně zaplombováno a žalobce ani netvrdí, že by zaplombování bylo porušeno nebo došlo k jinému zásahu do měřící soupravy. Jestliže by žalobce požadoval zaplacení žalované částky z jiného důvodu než neoprávněného odběru, pak ust. § 4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny vyžaduje mj. pro případy závad na měřícím zařízení nebo doplnění chybějících hodnot, aby provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy provedl výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřícího zařízení.

4. Žalobce dále doplnil, že v odběrném místě nebyla osazena zkušební svorkovnice a chyběly plomby na MTP (měřící transformátor proudu). Obě zařízení jsou pro odběratele povinná, MTP nesmí zákazník a odběratel elektřiny užívat bez plomby (plomba je zajištění proti neoprávněné manipulaci). Následně se kontrolou prokázalo vadné zapojení MTP, které mělo za následek, že spotřeba elektřiny nebyla v celém rozsahu měřena. Žalobce provádí ve všech odběrných místech periodicky nebo podle potřeby osazování, výměnu a demontáže elektroměrů a odečty stavů na nich. Kontrola obdobná té, která byla provedena dne [datum], v tomto místě v posledních 8 letech nebyla provedena.

5. Elektroměr byl v daném místě vyměněn dne [datum]. Montér žalobce do elektroměrového rozvaděče osadil nový elektroměr a provedl dálkovou (telefonickou) kontrolu dálkového odečtu spotřeby, což znamená, že zkontroloval, že spotřeba se načítá (nikoli však správnost zapojení) a dále nastavil elektroměr na hodnoty MTP, ty jsou rozdílné a vždy se musí nastavit na místě podle štítků. Kontrola zapojení pod krytem MTP však provedena nebyla, protože v místě žalovaný neměl zkušební svorkovnici. Kdyby ji v souladu s Pravidly provozování a připojovacími podmínkami měl, montér by při této činnosti mohl vykonat ověření správnosti zapojení. Zkušební svorkovnice je již od 90. let povinným zařízením právě pro možnost ověření správného zapojení MTP. Měřící transformátor proudu je příslušenstvím elektroměru, ale je to zařízení zákazníka, ačkoli je příslušenstvím elektroměru, který je majetkem distributora. Pokud se odběratel rozhodne MTP použít, musí je zakoupit, zapojit a odpovídá za jejich správnost včetně povinné kalibrace. Žalobce MTP po osazení zaplombuje stejně jako elektroměr. Odběratel odpovídá za neporušené plomby na elektroměru i MTP po celou dobu. Výměnu MTP stejně jako jakoukoli manipulaci bez souhlasu distributora, tedy žalobce, zakazuje §49 odstavec 4) zák. č. 458/2000Sb. Dne [datum] byla v odběrném místě provedena kontrola a bylo zjištěno, že chybí svorkovnice, chybí plomba na MTP a mezi MTP jsou přehozeny vodiče. Tato skutečnost nebyla viditelná, neboť MTP jsou za krycím plechem a zapojení v důsledku absence zkušební svorkovnice nebylo možné ověřit ani manuálně. K uvedeným závěrům tak žalobce dospěl pomocí přístrojem PMC –CTC. V místě bylo osazeno PMC (power monitoring control), což je digitální měřidlo v třídě přesnosti I., tedy nejvyšší podle zákona o metrologii a bylo zjištěno, že část spotřeby není měřena. MTP byly opatřeny plombami, byl pořízen zápis a stejně tak krycí plech na MTP byl zaplombován, což vyloučilo možnost nepozorovaného zásahu do MTP a nápravu stavu zjištěného dne [datum]. V distribuční síti, která je pouze jedna a jejím provozovatelem je žalobce, je elektřina všech obchodníků, kteří ji do ní dodávají podle údajů od žalobce dle hodnot na elektroměru. Měsíční zúčtování dodaného množství potom realizuje OTE (operátor trhu s elektřinou). K provozu sítě a na krytí ztrát dodává elektřinu do distribuční sítě žalobce (§ 25 zák. č. 458/2000 Sb.). Žalobce tak je majitelem elektřiny, kterou získá odběratel nad rámec měření a fakturace obchodníků. Pravidla provozování distribučních soustav byly schváleny v říjnu 2011 Energetickým regulačním úřadem s účinností od 19. 12. 2011, jejich změnu schválil dne 17. 10. 2012 Energetický regulační úřad. Pravidla jsou závazná pro všechny účastníky trhu dle § 25 zák. č. 458/2000 Sb. V nich je stanoveno, že údržbu a diagnostiku poruch měřícího zařízení kromě MTP zajišťuje provozovatel distribuční soustavy, tedy žalobce. Údržbu MTP včetně jejich případné výměny zajišťuje uživatel - žalovaný se souhlasem žalobce. Z těchto pravidel tedy vyplývá odpovědnost žalovaného za správnou funkčnost MTP. Po zjištění tohoto faktu se žalobce zabýval otázkou délky trvání nesprávného zapojení, když ve své evidenci nemá od žalovaného žádnou žádost o povolení odplombování MTP nebo změnu nastavení MTP, dospěl k závěru, že chybné nastavení je v tomto místě již od počátku. Na štítku MTP je rok výroby [rok]. Náhradu škody však žalobce účtuje v rozsahu 3 let. Samotná škoda byla stanovena podle zjištěných hodnot na PMC (power monitoring control), když PMC z důvodu kontroly správnosti měření byl v daném místě až do [datum].

6. Soudu byly předloženy listinné důkazy, z nichž bylo zjištěno pro rozhodnutí soudu podstatné toto:

7. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] (č.l. 5) bylo zjištěno, že byla provedena kontrola v odběrném místě zde označeném, kdy bylo zjištěno, že není osazena zkušební svorkovnice a jsou přehozené vodiče mezi MTP a elektroměrem ve fázi L 3. Proto byla provedena montáž pomocného měřícího zařízení.

8. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum] (č.l. 4 spisu) soud zjistil, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa, kdy bylo zjištěno, že není osazena zkušební svorkovnice a jsou přehozeny sekundární vodiče ve fázi L 3 mezi MTP a elektroměrem. Byla provedena montáž kontrolního měření, které potvrdilo celou skutečnost a následně bylo chybné zapojení opraveno. Zařízení bylo plně zaplombováno.

9. Ze strany žalobce pak bylo soudu doloženo vyčíslení požadované částky, na základě kterého žalobce žalovanému vystavil fakturu [číslo] dne [datum] na částku 1.956.455 Kč.

10. Z protokolu o instalaci kontrolního měření ze dne [datum] do [datum] (č.l. 19) soud zjistil, že bylo provedeno kontrolní měření elektřiny odebírané žalovaným v tomto období, na základě toho pak byla za období od [datum] do [datum] vypočtena náhrada za odebranou elektřinu.

11. Z výpisu z veřejného rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že tento subjekt existuje od [datum], mezi jeho předměty činnosti patří prodej kvasného a konzumního lihu a lihovin, hostinská činnost, zemědělství včetně nezpracovaných výrobků za účelem zpracování, prodeje a pěstování vinné révy, výroba, obchod a služby.

12. Žalovaný uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu, vzhledem k tomu, že ze stany žalovaného nedošlo k neoprávněnému odběru elektřiny ze sítě žalobce, kdy podle ustanovení § 51 energetického zákona se jedná o taxativní výčet případů, které lze označit jako neoprávněný odběr. Dále také vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace vzhledem k tomu, že žalovaný má smlouvu uzavřenou s jinou společností, které řádně platí odběr elektřiny, dále i námitku promlčení s odkazem na skutečnost, že ke špatnému zapojení došlo v období před 30 až 40 lety.

13. Žalobce pak doplnil, že je na základě udělené licence výhradním provozovatelem distribuční soustavy, kdy z tohoto výhradního licencovaného postavení plyne i povinnost k zajištění elektřiny do distribuční soustavy ke krytí ztrát. Z tohoto rezervního množství je potom čerpána elektřina k jakémukoliv odběru, který není měřen. Obchodníci také provádí licencovanou činnost, do distribuční soustavy dopravují elektřinu jenom podle vyúčtování spotřeby, tzn., jakýkoliv odběr, ať už neoprávněný, nebo jakýkoliv jiný odběr v souvislosti se závadou nebo chybou, nebo nesprávným zapojením, jde z toho rezervního množství, které zajišťuje žalobce. Jednoznačně bylo prokázáno, že žalovaný dlouhodobě odebíral elektřinu, kdy část tohoto odběru byla odebrána, ale nebyla uhrazena, neboť nebyla změřena. Žalobce proto stanovil cenu za tuto neodebranou elektřinu, tedy za proud, který šel do odběrného místa měřící transformátor proudu, ale nikoliv přes elektroměr, v ceníku obchodníka s energií [osobní údaje žalobce] [osobní údaje žalobce], a to v sazbě, kterou má žalovaný sjednanou, tzn. on by tuhle částku, kterou žalobce vyúčtoval, zaplatil obchodníkovi, pokud by měl zapojení správné. Pohledávka není promlčena, protože žalobce účtuje cenu za poslední tři roky.

14. Ve věci byl vypracován soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce], znalecký posudek, kdy znalec uvedl, že žalovaný se nedopustil neoprávněného odběru elektřiny, nelze to považovat ani za škodu způsobenou žalovaným. V ústním doplnění znaleckého posudku pak znalec uvedl, že na místě byl starý rozvaděč. V roce 2017 vznikl nový obchodní rozvaděč, který má parametry, které odpovídají standartu připojení do distribuční soustavy. Před tím to bylo uděláno tak, jak to vymysleli předchůdci žalovaného. Ve starém původním rozvaděči docházelo k tomu, že se měnil jediný prvek v celém tom zapojení – elektroměr, ten se musí měnit po nějakých řádově osmi, deseti letech. V tomto případě přístroj byl po dobu v podstatě měněn 2x, nebo od začátku tam byl přístroj od roku [rok], [rok] do roku [rok]. Žalovaný je v kategorii středního odběratele, tento odběratel má řádově stovky ampérů, a takový odběratel potřebuje měřící transformátor. Elektroměry jsou jenom do 80 A, co je nad 80 A, měří se řadou nepřímého měření (tedy za pomoci transformátoru proudu – pozn. soudu). Transformátor proudu, který v této řadě je, je 100/5 neboli to je první 100 ampérové měření, pak tam jsou v měřícím řetězci nepřerušované spojovací vodiče a zkušební svorkovnice. V těchto standardech měla být zkušební svorkovnice, pak je tam vlastní elektroměr. Takto existuje řetězec, který odběratel má připravit, na závěr tam přijedou technici [osobní údaje žalobce ], kteří doplní do tohoto řetězce v obchodním rozvaděči měření měřicí přístroj. Žalobce má vytvořeny speciální útvary EK (energetická kontrola). Pracovník tohoto útvaru p. [jméno] [příjmení] instaloval na přívodu do tohoto závodu PMC přístroj, tzv. neboli technicky přibližně přístroj, který dělá slušnou úroveň měření elektrické práce. V daném případě došlo k vadnému zapojení, kdy byly přehozeny fáze, elektroměr měřil pouze část odebrané elektřiny, znalec uvedl, že chyba je tam 200 %, a byla celou dobu - desítky let. Vyčíslení této částky je pak problematické. Byly tam prováděny třetinové odečty. Chyba byla, že elektroměr byl namontován do zastaralého rozvaděče, ten rozvaděč obchodního měření nesplňoval základní předpoklady pro správné měření. Zde byly kvalitní přístroje, jenom jejich externí vnější zapojení nebylo provedeno tak, aby ty přístroje měly možnost správně měřit, ale ty přístroje měli posoudit lidé tak, aby je špatně nezapojili. Čili jedná se o externí zapojení, kdy došlo k přehození dvou drátů. V tomto případě od roku [rok] měřil žalovaný neustále za měsíc 3 až 4 MWh, ačkoli jich bylo 12. Elektroměr, který tam dávali, bohužel do starého typu rozvaděče, bez zkušební svorkovnice, zapojili tak, že tam zastrčili 10 drátů a ty dráty by měly automaticky ukazovat. Zkušební svorkovnice umožňuje jedinou základní podstatnou věc, svorkovnice je tam proto, aby za ni ten přístroj, v tomto případě elektroměr, na chvíli odpojit, svorkovnice umožňuje tzv. zazkratovat před tím elektroměrem, takže neteče proud do elektroměru, elektroměr je na chvíli odpojen. Pracovník si těch 10 svorek dotáhne a tím to tzv. zazkratuje, neteče-li nějaký proud do elektroměru, lze elektroměr vyndat a dát tam druhý náhradní. Úkolem odběratele je vybavit zařízení pro obchodní měření těmi prvky, které tam jsou a do této soustavy takto moderně vybavené se má instalovat elektroměr. V tomto případě přístroj elektroměr [název ] a [název], což je superkvalitní přístroj, už roku [rok] nainstalovali do původního špatného zastaralého prostředí. O dva roky později vznikl nový rozvaděč, ten původní přístroj z roku [rok] [název] a [název] dali do tohoto nového rozvaděče, kde je správně nainstalován a plní své funkce. V daném případě vznikala škoda desítky let. Na straně žalovaného chybí úplně základní věc, revizní zprávy, chybí výchozí revize, chybí smlouva o připojení. Až roku [rok], [rok] je smlouva mezi odběratelem - žalovaným a žalobcem.

15. Znalec uvedl, že v rozvaděči jsou nachystané dráty, které musí vzít technik [osobní údaje žalobce] a zasunout je správně do svorek elektroměru. Ale v r. [rok], když tam zapojovali ten první přístroj [název] a [název] (elektroměr), ten člověk, co tam byl, ho nezapojil ve třetí fázi dobře, měl tam přehozené vodiče a tím pádem nastal problém, kdy watty v první fázi, ve druhé fázi mají znaménko plus, v té třetí fázi je otočené znaménko. Pokud je první fáze dobře, ta měří správně, druhá fáze taky dobře, jsou to dvě X X, ta třetí je mínus X, když se to sečte, plus X a mínus X se vyruší a z těch tří fází je najednou jenom jedno X, protože ty dvě se ruší. Čili ta práce v elektroměru se rušila ve dvou fázích, protože to jedno znaménko ve fázi L2 bylo kladné a ve třetí fázi bylo obrácené znaménko a ty znaménka se navenek sčítají do P, neboli elektrická práce, která byla tím pádem třetina, protože ty dvě fáze se odečítaly ve dvou fázích L2, L3. Obchodní měření má standarty, musí být revizní zprávy, musí být smlouvy. V daném případě žalobce neměl přistoupit vůbec na to, že nainstaluje nějaký přístroj do prostředí, které není standartní a je úplně zastaralé. Kvalitní elektroměr nespraví, že do nějakého zastaralého prostředí se namontuje superpřístroj. Ten zastaralý rozvaděč byl vlastnictvím odběratele, tedy žalovaného, a to jako celek, dráty před tím i potom, měřící transformátor proudu, je to zařízení klienta, odběratele. Za funkční celek toho celého systému zodpovídá PDS (provozovatel distribuční soustavy). Takto došlo k tomu, že žalovaný hradil pouze část odebrané elektřiny, trvalo to víc jak dvacet let. Při vypracování posudku znalec pracoval se skupinou žalobce EK (energetická kontrola), to jsou lidé, kteří celý život věnovali téhle problematice. Podle znalce pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou kompetentní v této oblasti. To, co spočítali, je částka 1.956.455 Kč. To je údaj, který vypadl z p. [jméno] [příjmení] na konci prvního měsíce, kdy byl instalován PMC přístroj do tohoto nestandartního režimu. Na základě měření pak spočítal jejich algoritmem s pomocí přístroje PMC neuhrazenou elektřinu. Znalec vyjádřil souhlas s výpočtem p. [jméno] [příjmení]. Žalovaný platil přibližně jednu třetinu odběru elektřiny, zásadní parametr žalovaného za rok je spotřeba 170 MWh za rok, oni měli jen 50 MWh ročně, kdy se odebírala celá energie a měřila se jedna třetina. Byla to neměřená elektřina. Rozvaděč nebyl řádně revidován a modernizován. Klient (žalovaný – pozn. soudu) měl modernizovat a revidovat, ale nic nedohledal. Odebraná elektřina, která nebyla předmětem fakturace, byla odebrána z distribuční sítě žalobce.

16. Z výslechu znalce soud zjednodušeně pochopil: Ve vlastnictví žalovaného je rozvaděč, což lze definovat jako rozvodné zařízení pro rozvod elektrické energie, ve kterém ochranné, spínací, měřící, signalizační a ovládací přístroje a nosné konstrukce tvoří jednotný technický celek. Do tohoto se pak montuje měřicí transformátor proudu pro zajištění přenosu elektrické energie od místa výroby ke spotřebiteli. Měřící transformátor proudu je příslušenstvím elektroměru, ale je to zařízení zákazníka, ačkoli je příslušenstvím elektroměru, který je majetkem distributora. Pokud se odběratel rozhodne MTP použít, musí jej zakoupit, zapojit a odpovídá za jeho správnost včetně povinné kalibrace. Žalobce MTP po osazení zaplombuje stejně jako elektroměr. Elektroměr je elektrický měřicí přístroj, který měří množství odebrané elektrické energie, instalován na rozhraní sítě distributora elektřiny a odběratele a na základě jeho měření je účtována spotřebovaná elektrická energie. Elektroměry se osazují do elektroměrových rozvaděčů. Rozvaděče musí vyhovovat elektrotechnickým normám, ale také připojovacím podmínkám distribuční společnosti, na které je odběrné místo (měření) napojeno. Elektroměrový rozváděč je vždy v majetku majitele odběrného místa.

17. V daném případě pak skutkově došlo k tomu, že žalovaný měl nainstalován již po svém předchůdci nevyhovující rozvaděč, do kterého byl pak nesprávně nainstalován měřicí transformátor proudu, kdy došlo k přehození vodičů ve fázi L 3, výsledkem toho pak bylo, že do elektroměru již správně zapojeného se dostávala pouze jedna třetina odebrané elektřiny, která takto byla vyúčtována a uhrazena.

18. Úkolem zákazníka – tedy žalovaného bylo, aby vytvořil technicky odpovídající rozvaděč se správně zapojeným transformátorem, do něhož pak pracovník žalobce nainstaluje elektroměr. Dále byl povinen provádět periodické revize a kontroly zařízení, které bylo jeho vlastnictvím.

19. Dále bylo zjištěno, že neexistuje řádná smlouva, na jejímž základě by byl založen řádný smluvní vztah dodavatele elektřiny a žalovaného. Tato smlouva byla uzavřena až v r. 2017, tedy po rozhodném období. Pokud pak byla ze strany žalovaného odebírána elektřina, jednalo se o elektřinu ve vlastnictví žalobce, čímž byla dovozena aktivní legitimace žalobce ve věci.

20. Je zřejmé, že oba subjekty zde vystupovaly v rámci výkonu své podnikatelské činnosti.

21. Je jednoznačné, že požadováno je plnění za období od [datum] až [datum].

22. K právnímu posouzení:

23. Podle § 3028 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 (dále jen NOZ) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

24. Z uvedeného plyne, že vzhledem k časovému období, které je žalobcem označeno, je třeba použít jednak režim NOZ, jednak režim z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen o.z.) a režim z. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch.z.).

25. Podle § 1 obch.z. tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Právní vztahy výše uvedené se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

26. Podle § 451 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Podle § 456 o.z. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

28. Podle § 2991 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 621 NOZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

30. Podle § 387 obch. z. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

31. Podle § 391 obch.z. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

32. Podle § 397 obch.z. činí promlčecí doba čtyři roky.

33. Podle § 621 NOZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

34. Podle § 629 NOZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

35. Podle § 638 NOZ právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

36. V dané věci je zřejmé, že v rámci výkonu své podnikatelské činnosti došlo k tomu, že žalovaný odebíral elektřinu, kdy část této elektřiny nebyla měřena pomocí elektroměru, tato část elektřiny spotřebovaná žalovaným byla odebrána ze sítě elektrické energie provozované žalobcem.

37. Dále bylo prokázáno, že není doložena smlouva mezi jakýmkoli dodavatelem elektrické energie a žalovaným na dobu od [datum] až [datum].

38. Je tedy zřejmé, že na straně žalovaného došlo v období od [datum] až [datum] k odběru elektřiny ze sítě distributora elektřiny, kterým je žalobce, aniž by tato elektřina byla uhrazena.

39. Tím tedy vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, a to jak v režimu z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, tak i v režimu z. č. 89/ 2012 sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Bezdůvodné obohacení jako samostatný obchodněprávní institut nebylo upraveno, subsidiárně zde proto platí režim občasného zákoníku i v době do 31. 12. 2013, ačkoli promlčení je třeba posoudit podle speciálních ustanovení obchodního zákoníku.

40. Z uvedeného pak plyne aktivní a pasivní legitimace v daném sporu.

41. Co se týká promlčení nároku žalobce:

42. Soud zde vyšel z toho, že každým dnem vzniklo odběrem neuhrazené elektřiny bezdůvodné obohacení jako samostatný nárok.

43. Vzhledem k tomu, obchodní zákoník nemá speciální ustanovení o tomto institutu, naopak speciálně upravuje promlčecí dobu, je třeba proto posoudit promlčecí dobu za dobu od [datum] do [datum] podle obchodního zákoníku, tedy jako čtyřletou. Žaloba pak byla podána dne 6. 3. 2017, tedy promlčeno v tento den je bezdůvodné obohacení za dobu do [datum]. K promlčení žalovaného nároku tak nedošlo.

44. Za dobu od 1. 1. 2014 pak vstoupil v účinnost NOZ, kdy subjektivní promlčecí lhůta v délce tří let plyne v rámci objektivní desetileté lhůty, subjektivní promlčecí lhůta pak počne běžet od okamžiku vědomosti ochuzeného, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

45. Ani zde proto podle soudu k promlčení nedošlo.

46. Vzhledem k výše uvedenému pak soud žalobě jako důvodné vyhověl, avšak vzhledem k okolnostem věci soud rozhodl o prodloužení lhůty k plnění žalovaným.

47. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení žalovaným.

48. Náklady žalobce činí zaplacený soudní poplatek 97.823 Kč, náklady na znalečné, kdy žalobce složil zálohu 15.000 Kč, které byla převedena do státních prostředků, a náklady za cestovné vyčíslené na celkovou částku 849,60 Kč, kdy tyto cesty byly vykonány dvě, tedy 1.699,20 Kč. Celkové náklady řízení vzniklé žalobci činí 114.455,20 Kč.

49. Dále bylo rozhodnuto o doplatku znalečného státu, a to ve výši 13.477 Kč, následně bude rozhodnuto o případném doplacení nákladů znalce za jeho účast u jednání.