12 C 56/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Hamzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13.046 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 4.046 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 13.046 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2024 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 13.046 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost Emmas , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 13.046 Kč skládající se z půjčené částky 9.000 Kč, poplatku 3.779 Kč a kapitalizovaného úroku 266,30 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splatit jednorázově do 30 dnů. Žalovaný však nic nezaplatil a dostal se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 30. 7. 2023. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce a toto bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 13.046 Kč.

4. Dále byl soudu předložen formulář informace o klientovi, ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán, není uvedena adresa a firma zaměstnavatele. Dále je zde uveden měsíční příjem 28.930 Kč, aniž by tento byl jakkoli osvědčen a doložen. Jsou zde výdaje celkem 9.000 Kč bez jakékoli specifikace a průkazu jejich výše.

5. Soudu bylo dále doloženo, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce a toto bylo žalovanému oznámeno.

6. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

9. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč, na kterou nic nesplatil. Dluh tak činí částku 9.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud žalobě ve výši 9.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.